Dígha-nikája 31
Sigálováda-sutta
Rady Sigálovi
Obsah: Šest světových
stran (čha disá) 1. Čtyři nečistoty jednání (čattáro
kammakilésá) 2. Čtyři důvody (čatutthánam) 3. Šest bědných
bran (čha apájamukháni) 4. Ti, kdo se jeví jako přátelé (mittapatirúpaká)
5. Opravdový přítel
(suhada mitto) 6. Pokrytí šesti
světových stran (čhaddisápatiččhádanakandam)
Úvod
Tak jsem slyšel. Jednou pobýval
Vznešený v Bambusovém lesíku, ve Veverčím parku u Rádžagahy. Tou dobou
Sigála, syn hospodáře, když časně vstal, vyšel z Rádžagahy a v mokrých
šatech, s mokrými vlasy, se zvednutýma sepjatýma rukama se klaněl
jednotlivým světovým stranám: východu, jihu, západu, severu, oblasti pod
sebou i oblasti nad sebou. Tehdy i Vznešený se dopoledne oblékl, vzal
misku a plášť a šel do Rádžagahy pro almužnu. Uviděl Sigálu, syna
hospodáře, který se - když časně vstal a vyšel z Rádžagahy v mokrých
šatech a s mokrými vlasy - se sepjatýma rukama nahoře, klaněl východu,
jihu, západu, severu, oblasti pod sebou i oblasti nad sebou. Jakmile
Sigálu, syna hospodáře, uviděl, řekl mu toto: "Copak že ty, synu
hospodáře, časně vstáváš a jdeš z Rádžagahy v mokrých šatech a s mokrými
vlasy, se sepjatýma rukama nahoře a klaníš se východu, jihu, západu,
severu, oblasti pod sebou i oblasti nad sebou?" "Otec mi, pane, když
umíral, řekl: ´Světovým stranám se, synu, klaň!´ Tak tedy, pane, ctím
otcova slova, vážím si jich, dbám na ně, uctívám je a hned zrána, když
vstanu, vycházím z Rádžagahy a v mokrých šatech, s mokrými vlasy a se
sepjatýma rukama nahoře se klaním jednotlivým světovým stranám: východu,
jihu, západu, severu, oblasti pod sebou i oblasti nad sebou."
Šest
světových stran (čha disá)
"Věru, že se tak, synu
hospodáře, v ušlechtilé disciplíně (arijassa vinaje) šest světových stran
uctívat nemá!" "Jak se ale, pane, má v ušlechtilé disciplíně uctívat
šest světových stran [směrů]? Bude dobře, pane, jestli mi Vznešený vyloží
Učení tak, jak se má v ušlechtilé disciplíně šest světových stran
uctívat." "Tak tedy, synu hospodáře, poslouchej, dobře dávej pozor,
budu mluvit!" "Ano, pane," odpověděl Sigála, syn hospodáře, Vznešenému.
Vznešený pak mluvil následovně: "Pokud, synu hospodáře, ušlechtilý
žák (arijasávako) (1.)odstranil čtyři nečistoty svého jednání, (2.)ze čtyř
důvodů nekoná špatné činy a (3.)nepoužívá šesti bědných bran vedoucích ke
zničení bohatství, vyhnul se tím čtrnácti špatnostem, pokryl šest
světových stran a nastoupil k vítězství v obou světech (ubholokavidžájája
patipanno), bude prospívat jak v tomto světě, tak v onom světě. Po rozpadu
těla, po smrti, se zrodí v blaženém stavu bytí (sugatim), v nebeském světě
(saggam lókam).
1.
Čtyři nečistoty jednání (čattáro kammakilésá)
Které čtyři nečistoty jednání
odstranil? 1. Zabíjení živých bytostí [ničení života] (pánátipáto),
synu hospodáře, je nečistota jednání. 2. Braní nedarovaného
(adinnádánam) je nečistota jednání. 3. Špatné sexuální chování
(kámésumiččháčáro) je nečistota jednání. 4. Lhaní (musávádo) je
nečistota jednání. Tyto čtyři nečistoty jednání odstranil." To řekl
Vznešený. Když to Blažený (sugato) dořekl, dodal Učitel (satthá) ještě
toto:
Zabíjení živých bytostí,
braní nedarovaného a lživá mluva stejně jako cizoložství
(paradáragamanaňča) - to moudří nechválí (nappasamsanti panditá,ti)
2. Čtyři
důvody (čatutthánam)
Z kterých čtyř důvodů nekoná špatné
činy (pápakammam na karoti)? 1. Z touhy (čhanda). 2. Z nenávisti
(dosa). 3. Ze zaslepenosti (moha). 4. Ze strachu
(bhaja). Jelikož, synu hospodáře, ušlechtilý žák nejde ani cestou
touhy, ani cestou nenávisti, ani cestou zaslepenosti, ani cestou strachu,
nekoná z těchto čtyř důvodů špatné činy. To řekl Vznešený. Když to
Blažený dořekl, dodal Učitel ještě toto:
Z touhy, nenávisti, strachu a
zaslepenosti kdo Dhammu jen překračuje,
toho sláva pryč ustupuje jako měsíc v temné fázi
Z touhy, nanávisti,
strachu a zaslepenosti kdo Dhammu
nepřekračuje, slávou vždy se naplňuje jako
měsíc ve světlé fázi
3. Šest
bědných bran (čha apájamukháni)
Kterých šesti bědných bran ke zničení
majetku [bohatství] nepoužívá? 1. Oddanost alkoholu a opojným látkám
způsobujícím nedbalost (surámérajamadždžappamádatthánánujogo). 2.
Oddanost potulování ulicemi v nevhodnou pozdní dobu
(vikálavisikháčarijánujogo). 3. Návštěvy představení a podívaných
(samadždžábhičaranam). 4. Oddanost hazardním hrám způsobujícím
nedbalost (džútappamádatthánánujogo). 5. Oddanost špatným přátelům
(pápamittánujogo). 6. Oddanost lenosti (álasjánujogo). To jsou bědné
brány ke zničení majetku [bohatství].
3.1. Šest nebezpečí alkoholu a
opojných látek (surámérajassa čha ádínavá)
Synu hospodáře, je šest nebezpečí (čha
ádínavá) oddanosti alkoholu a opojným látkám způsobujícím nedbalost. 1.
Viditelná ztráta majetku (sanditthiká dhanadžáni). 2. Růst hádek
(kalahappavaddhaní). 3. Oblast nemocí (rogánam ájatanam). 4. Vznik
špatné pověsti (akittisaňdžananí). 5. Otupení studu
(kopínanidamsaní). 6. Oslabení moudrosti [rozumu] (paňňája
dubbalikaranítvéva). To je těch šest nebezpečí oddanosti alkoholu a
opojným látkám způsobujícím nedbalost.
3.2. Šest nebezpečí potulování se v
nevhodnou pozdní dobu (vikálačarijája čha ádínavá)
Synu hospodáře, je šest nebezpečí
oddávání se potulování ulicemi v nevhodnou pozdní dobu. 1. Člověk je
sám nestřežen a nechráněn (attápissa agutto arakkhito) 2. Jeho děti a
manželka jsou nestřeženy a nechráněny (puttadáropissa agutto
arakkhito) 3. Jeho majetek je nestřežen a nechráněn (sápatejjampissa
aguttam arakkhitam) 4. Dostane se do podezření ve špatných situacích
(sankijo ča hóti pápakésu thánésu) 5. Dostane se do nepravdivých řečí
(abhútavačanaňča tasmim rúhati) 6. Setkává se s mnoha obtížemi
(bahúnaňča dukkhadhammánam purakkhato) To je těch šest nebezpečí
oddávání se potulování ulicemi v nevhodnou pozdní dobu.
3.3. Šest nebezpečí návštěv
představení a podívaných (samadždžábhičaranassa čha ádínavá)
Synu hospodáře, je šest nebezpečí
návštěv představení a podívaných. Muž se jen táže: 1. Kde se tancuje?
(kva naččam) 2. Kde se zpívá? (kva gítam) 3. Kde je muzika? (kva
váditam) 4. Kde se recituje? (kva akkhánam) 5. Kde se hraje na
cimbály? (kva pánissaram) 6. Kde se hraje na bubínky se strunami? (kva
kumbhathunanti) To je těch šest nebezpečí návštěv představení a
podívaných.
3.4. Šest nebezpečí hazardních her
způsobujících nedbalost (džútappamádassa čha ádínavá)
Synu hospodáře, je šest nebezpečí
oddávání se hazardním hrám způsobujícím nebalost. 1. Výhra plodí
nenávist. (džajam véram pasavati) 2. Kdo prohraje, ten se trápí. (džino
vittamanusočati) 3. Viditelná ztráta majetku. (sanditthiká
dhanadžáni) 4. Na veřejnosti jeho slovo nemá váhu. (sabhágatassa
vačanam na rúhati) 5. Přátelé a společníci ho přezírají. (mittámaččánam
paribhúto) 6. Pro manželství je nezpůsobilý. (áváhaviváhakánam
apatthito) - [lidé řeknou:] ´Hráč v kostky nestačí uživit manželku.´ To
je těch šest nebezpečí oddávání se hazardním hrám způsobujícím
nebalost.
3.5. Šest nebezpečí špatného
přátelství (pápamittatája čha ádínavá)
Synu hospodáře, je šest nebezpečí
oddanosti špatným přátelům. Mužovými přáteli a společníky se
stávají: 1. Kteříkoliv hráči (dhuttá) 2. Kteříkoliv zhýralci
(sondá) 3. Kteříkoliv opilci (pipásá) 4. Kteříkoliv lumpové
(nakatiká) 5. Kteříkoliv podvodníci (vaňčaniká) 6. Kteříkoliv
uličníci (sáhasiká) To je těch šest nebezpečí oddanosti špatným
přátelům.
3.6. Šest nebezpečí lenosti (álasjassa
čha ádínavá)
Synu hospodáře, je šest nebezpečí
oddávání se lenosti. Člověk si říká: 1. ´Je příliš chladno,´ - a
nepracuje. (atisílanti - kammam na karoti) 2. ´Je příliš teplo,´ - a
nepracuje. (atiunhanti) 3. ´Je příliš pozdě,´ - a nepracuje.
(atisájanti) 4. ´Je příliš časně,´ - a nepracuje. (atipátoti) 5.
´Jsem příliš hladový,´ - a nepracuje. (atičhátosmíti) 6. ´Jsem příliš
najezený,´ - a nepracuje. (atidhátosmíti) Kdo má neustále množství
výmluv před povinnostmi, dosud nedosaženého bohatství nedosáhne a o
bohatství dosažené přichází. To je těch šest nebezpečí oddávání se
lenosti." To řekl Vznešený. Když to Blažený dořekl, dodal Učitel ještě
toto:
Přítelem je v připíjení, jiný
do očí jen přitakává - kdo v potřebě však
neopustí, jen ten pravým přítelem bývá.
Ve dne spát, chodit za
ženou druhého, vyvolávat nanávist a
neštěstí, špatní společníci a lakomství,
těchto šest příčin člověka ničí.
Kdo má špatné přátele,
špatné společníky, kdo má špatné zvyky,
vždy do zkázy upadá v tomto i na onom světě.
Hra v kostky, ženy, víno,
tanec a zpěv, spaní za dne, potulování v nevhodnou
dobu, lakota a špatní společníci, těchto
šest příčin člověka ničí.
V kostky hrají, alkohol
pijí, chodí za ženami, které jiným jako vlastní život
jsou drahé. Kdo se oddává hanebnému, a ne
ctihodnému, ztrácí se jako měsíc v tmavé polovici.
Kdo je opilec, bez
majetku, bez vindry i když pil, žíznivý je u
pramenu, noří se do dluhů jako do vody,
rychle připraví se o rodinu.
Kdo je zvyklý ve dne
spát, v noci je viděn vzhůru věčně v
opilém stavu, ten nemůže v domě zůstat!
´Je příliš chladno, je
příliš horko, je příliš pozdě,´ říká jen.
Tomu, kdo práce své tak zanechal, pak to, co člověku
prospěšné je, uniká.
Kdo však chlad a
horko za méně než stéblo trávy cení, když
úkoly muže plní, toho štěstí nepomíjí.
4. Ti, kdo se
jeví jako přátelé (mittapatirúpaká)
Je třeba znát, synu hospodáře, tyto
čtyři nepřátele, kteří se jeví jako přátelé: 1. Toho, kdo vždy jen bere
(aňňadatthuharo) a jako přítel se jeví (mittapatirúpako). 2. Toho, kdo
jen mluví (váčíparamo) a jako přítel se jeví. 3. Toho, kdo mluví jen
mile (anuppijabhání) a jako přítel se jeví. 4. Toho, kdo vede do
záhuby (apájasahájo) a jako přítel se jeví.
4.1. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo jen
bere a jako přítel se jeví, jako nepřítele: 1. Vždy jen bere. 2. Za
málo chce mnoho. 3. Svoji povinnost koná ze strachu. 4. Přichází z
vlastního prospěchu.
4.2. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo jen
mluví a jako přítel se jeví, jako nepřítele: 1. Rád se zabývá
minulostí. 2. Rád se zabývá budoucností. 3. Drží se
nicotností. 4. Když vyvstane příležitost k pomoci, tváří se
nešťastně.
4.3. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo
mluví jen mile a jako přítel se jeví, jako nepřítele: 1. Ke špatnému
dává souhlas. 2. I k dobrému dává souhlas. 3. Do očí říká
chválu. 4. Za zády haní.
4.4. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo vede
do záhuby a jako přítel se jeví, jako nepřítele: 1. Je společníkem v
oddávání se alkoholu a opojným látkám způsobujícím nedbalost. 2. Je
společníkem v oddávání se potulování ulicemi v nevhodnou pozdní
dobu. 3. Je společníkem v navštěvování představení a podívaných. 4.
Je společníkem v oddávání se hazardním hrám způsobujícím nedbalost. To
řekl Vznešený. Když to Blažený dořekl, dodal Učitel ještě
toto:
Přítel, který jen odnáší,
přítel, který jen mluví, přítel, který mluví jen milé, a
kdo je společníkem na cestě k záhubě - tyto čtyři
nepřátele takto když moudrý poznal, zdaleka se jim vyhne
jako cestě strachu plné.
5. Opravdový
přítel (suhada mitto)
Tyto čtyři přátele, synu hospodáře, je
třeba znát jako opravdové přátele. Opravdový přítel je ten: 1. Kdo
pomůže. (upakáro) 2. Kdo je přítelem stejně ve štěstí jako v neštěstí.
(samánasukhadukkho mitto) 3. Kdo ukazuje k dobrému [prospěšnému].
(atthakkhájí) 4. Kdo má soucit. (anukampako)
5.1. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo
pomůže, jako opravdového přítele: 1. Nedbalého hlídá. 2. Majetek
lehkomyslného hlídá. 3. Když je ve strachu či v nebezpečí, stane se mu
útočištěm. 4. V době potřeby mu poskytne dvojnásobnou výpomoc.
5.2. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo je
stejný ve štěstí i neštěstí, jako opravdového přítele: 1. Sděluje mu
své tajemství. 2. Svěřené tajemství ochraňuje. 3. V neštěstí
neopouští. 4. Obětuje pro něj i svůj život.
5.3. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo
ukazuje k dobrému, jako opravdového přítele: 1. Odvrací od zlého. (pápá
niváréti) 2. Vede k dobrému. (kaljáne nivéséti) 3. Sděluje mu, co mu
není známo. (assutam sávéti) 4. Ukazuje mu cestu do nebe. (saggassa
maggam áčikkhati)
5.4. Ze čtyř důvodů, synu hospodáře, je třeba znát toho, kdo má
soucit, jako opravdového přítele: 1. Z jeho neúspěchu se netěší. 2.
Jeho úspěch ho těší. 3. Brání ho proti hanění. 4. Přitakává, když se
o něm říká chvála. To řekl Vznešený. Když to Blažený dořekl, dodal
Učitel ještě toto:
Přítel, který pomůže, a
přítel, který je přítelem ve štěstí i ve strasti,
přítel, který k dobrému radí a přítel, který má soucit,
tyto čtyři přátele když moudrý takto poznal, má si je s
láskou opatrovat, jako matka svého syna.
Moudrý, obdařený ctností,
žhne jako zářící oheň. Své bohatství když
shromažďuje, neškodíc, jako když včela
poletuje, tomu bohatství vzrůstá jak mraveniště
hromada.
Když tak bohatství své
snáší, pro rodinu a domov je zralý na čtyři díly bohatství
rozdělí, i přátelství tím upevní. Jeden díl bohatství pro
sebe užívá, dva pro práci použije, čtvrtý pro nouzi
budoucí uchová.
6. Pokrytí šesti
světových stran (čhaddisápatiččhádanakandam)
A jak, synu hospodáře, ušlechtilý žák
pokrývá šest světových stran? Těch šest stran má chápat takto: 1.
Východní stranu (puratthimá disá) má považovat za rodiče [otce a
matku] (mátápitaro). 2. Jižní stranu (dakkhiná disá) má považovat
za učitele (áčarijá). 3. Západní stranu (paččhimá disá) má považovat za
ženu a děti (puttadárá). 4. Severní stranu (uttará disá) má považovat
za přátele a druhy (mittámaččá). 5. Stranu pod sebou (hetthimá disá) má
považovat za služebníky a pracovníky (dásakammakará). 6. Stranu nad
sebou (uparimá disá) má považovat za askety a bráhmany
(samanabráhmaná).
6.1. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má syn starat o rodiče
jakožto východní stranu: 1. ´Když oni živili mne, budu já živit
je.´ 2. ´Budu dělat to, co potřebují.´ 3. ´Budu udržovat rodinnou
tradici.´ 4. ´Budu pokračovat v jejich dědictví.´ 5. ´Když zemřou,
budu přinášet dary k jejich uctění.´ Když se syn těmito pěti způsoby
postaral o rodiče jakožto východní stranu, prokáží tito synovi soucítění
pěti způsoby: 1. Odvrací ho od zlého. 2. Vedou ho k dobrému. 3.
Vychovávají ho k povolání. 4. Přivedou mu vhodnou manželku. 5. Ve
vhodném čase mu předají dědictví. Když se syn těmito pěti způsoby
postaral o rodiče jakožto východní stranu, prokáží tito synovi soucítění
těmito pěti způsoby. Tak se pokrývá tato východní strana, stává se
bezpečnou a beze strachu.
6.2. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má žák starat o učitele
jakožto jižní stranu: 1. Povstáním. 2. Péčí. 3. Pozorným
nasloucháním. 4. Obsluhováním. 5. Tím, že se pečlivě učí. Když se
žák postaral těmito pěti způsoby o učitele jakožto jižní stranu, ujímají
se tito pěti způsoby žáka: 1. Dávají mu dobrou výchovu. 2. Učí ho,
aby vše dobře pochopil. 3. Dobře ho poučují o všech uměních [řemeslech]
a vědách. 4. Seznámí ho s přáteli a druhy. 5. Ve všech oblastech mu
zajišťují ochranu. ... Tak se pokrývá tato jižní strana, stává se
bezpečnou a beze strachu.
6.3. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má manžel starat o manželku
jakožto západní stranu: 1. Respektuje ji. 2. Nepohrdá jí. 3. Není
jí nevěrný. 4. Není panovačný. 5. Obdarovává ji ozdobami. Když se
manžel těmito pěti způsoby o manželku jakožto západní stranu postaral,
ujímá se tato manžela pěti způsoby: 1. Dobře koná své povinnosti. 2.
Dobře vede domácnost [služebnictvo]. 3. Není mu nevěrná. 4. Donesené
ochraňuje. 5. Je zručná a pracovitá ve všech povinnostech. ... Tak
se pokrývá tato západní strana, stává se bezpečnou a beze strachu.
6.4. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má syn z dobrého rodu
starat o přátele a druhy jakožto severní stranu: 1. Darem. 2.
Vlídnou mluvou. 3. Prospěšným chováním. 4. Nestranností. 5.
Čestností. Když se těmito pěti způsoby postaral o přátele a druhy
jakožto severní stranu, ujímají se ho tito pěti způsoby: 1. Hlídají ho,
když je nedbalý [lehkomyslný]. 2. Hlídají majetek lehkomyslného. 3.
Je-li v nebezpečí, jsou mu útočištěm. 4. V neštěstí ho
neopouštějí. 5. Váží si i ostatních z jeho rodiny. ... Tak se
pokrývá tato severní strana, stává se bezpečnou a beze strachu.
6.5. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má pán starat o služebníky
a pracovníky jakožto stranu pod sebou: 1. Rozdělováním práce podle
jejich sil. 2. Vydáváním jídla a mzdy. 3. Péčí o nemocné. 4. Tím,
že se s nimi podělí o neobvyklé pochoutky. 5. Časem jim dává
dovolenou. Když se pán postaral těmito pěti způsoby o služebníky a
pracovníky jako stranu pod sebou, ujímají se ho tito pěti způsoby: 1.
Vstávají dříve než on. 2. Uléhají až po něm. 3. Berou jen
darované. 4. Konají dobrou práci. 5. Přivodí mu dobré jméno a
pověst. ... Tak se pokrývá tato strana dole, stává se bezpečnou a beze
strachu.
6.6. Pěti způsoby, synu hospodáře, se má syn z dobré rodiny
starat o askety a bráhmany jakožto stranu nad sebou: 1. Milými
činy. 2. Milými slovy. 3. Milými myšlenkami. 4. Tím, že před nimi
nezavírá dveře. 5. Darováním hmotných potřeb. Když se syn z dobré
rodiny postaral těmito pěti způsoby o askety a bráhmany jakožto stranu nad
sebou, ujmou se ho tito šesti způsoby: 1. Odvracejí ho od zlého. 2.
Vedou ho k dobrému. 3. Soucítí s ním s laskavou myslí. 4. Sdělují mu
to, co nezná [co neslyšel]. 5. Ujasní mu to, co slyšel. 6. Ukazují
mu cestu do nebe. ... Tak se pokrývá tato strana nahoře, stává se
bezpečnou a beze strachu. To řekl Vznešený. Když to Blažený dořekl,
dodal Učitel ještě toto:
Rodiče, to je strana východu, učitelé to je
strana jihu, žena a děti, to je strana západu, přátelé a
druhové, to je strana severu, služebníci a pracovníci, to
je strana dolní, nahoře jsou asketové a bráhmani. Kdo tyto
směry bude ctít, bude dostatečně prospěšný svému rodu.
Kdo je moudrý a ctností
dosáhl, jemný, mírný a inteligentní, skromný, zdvořilý a
nezatvrzelý - takový dosahuje dobrého jména. Kdo je
energický a není líný, v nesnázích neselhává, bezvadného
chování, moudrý - takový dosahuje dobrého jména.
Laskavý, přátelský,
velkodušný, nezávistivý, vůdce, učitel, usmiřovatel -
takový získává dobré jméno. Štědrost, vlídná řeč a snaha
být prospěšný, nestrannost ve všem, všude, jak
zasluhuje.
To jsou opory pro
soudržnost ve světě, jako osa pro jedoucí vůz. Kdyby
těchto opor nebylo, ani matce, ani otci by děti úctu a poctu
nevěnovaly. Jelikož mudrci tyto opory všestranně
prozkoumali a uvážili, proto tyto dosáhly své velikosti a
jsou vychvalovány.
Když toto bylo řečeno, Sigála, syn
hospodáře, řekl toto: "Výborně pane, výborně, pane. Jako bys, pane,
převrácené postavil, skryté odhalil, bloudícímu cestu ukázal či v temnotě
lampu podržel, takže kdo má oči, tvary uvidí. Právě tak Vznešený
vyložil Dhammu mnoha metodami. Já tedy, pane, jdu k Buddhovi, k Učení
a k obci mnichů jako ke svému útočišti. Nechť mne Vznešený považuje za
laického stoupence, který u něho nalezl útočiště, ode dneška až do konce
života."
|