Dasuttara-sutta

Vzestupné dekády

Obsah:
Jedna věc (Ékó dhammó)
Dvě věci (Dvé dhammá)
Tři věci (Tajó dhammá)
Čtyři věci (Čattáró dhammá)
Pět věcí (Paňča dhammá)
Šest věcí (Čha dhammá)
Sedm věcí (Satta dhammá)
Osm věcí (Attha dhammá)
Devět věcí (Nava dhammá)
Deset věcí (Dasa dhammá)

Úvod

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Čampě, u lotosového jezírka Gaggará, spolu s velkou mnišskou společností čítající asi pět set mnichů. Tehdy ctihodný Sáriputta oslovil mnichy: "Přátelé mnichové!" "Příteli!" odpověděli mnichové ctihodnému Sáriputtovi. Ctihodný Sáriputta pravil:
"Ve vzestupných dekádách vyložím Učení (dasuttaram pavakkhámi dhammam) jehož účelem je dosažení odpoutání (nibbánapattijá), ukončení strasti (dukkhassantakirijája) a osvobození se od všech pout (sabbaganthappamóčanam).

Jedna věc (Ékó dhammó)

(1.)Přátelé, jedna věc je velice užitečná (bahukáró).
(2.)Jedna věc by měla být rozvinuta (bhávétabbó).
(3.)Jedna věc by měla být plně pochopena (pariňňejjó).
(4.)Jedna věc by měla být opuštěna (pahátabbó).
(5.)Jedna věc přispívá k úpadku (hánabhágijó).
(6.)Jedna věc přispívá k rozvoji (visésabhágijó).
(7.)Jedna věc je těžko proniknutelná (duppatividždžhó).
(8.)Jedna věc by měla být přivedena ke vzniku (uppádétabbó).
(9.)Jedna věc by měla být přímo poznána (abhiňňejjó).
(10.)Jedna věc by měla být uskutečněna (saččhikátabbó).

(1.)Která jedna věc je velice užitečná (bahukáró)?
Dbalost v prospěšných věcech (appamádó kusalésu dhammésu).
Tato jedna věc je velice užitečná.

(2.)Která jedna věc by měla být rozvinuta (bhávétabbó)?
Uvědomění těla doprovázené potěšením (kájagatásati sátasahagatá).
Tato jedna věc by měla být rozvinuta.

(3.)Která jedna věc by měla být plně pochopena (pariňňejjó)?
Dotek [jakožto podmínka] zákalů a ulpívání (phassó sásavó upádánijó).
Tato jedna věc by měla být plně pochopena.

(4.)Která jedna věc by měla být opuštěna (pahátabbó)?
Domýšlivost ´já jsem´ (asmimánó).
Tato jedna věc by měla být opuštěna.

(5.)Která jedna věc přispívá k úpadku (hánabhágijó)?
Povrchní [nesprávně zaměřená] pozornost (ajónisó manasikáró).
Tato jedna věc přispívá k úpadku.

(6.)Která jedna věc přispívá k rozvoji (visésabhágijó)?
Důkladná [správně zaměřená] pozornost (jónisó manasikáró).
Tato jedna věc přispívá k rozvoji.

(7.)Která jedna věc je těžko proniknutelná (duppatividždžhó)?
Nepřerušené soustředění mysli (anantarikó čétosamádhi).
Tato jedna věc je těžko proniknutelná.

(8.)Která jedna věc by měla být přivedena ke vzniku (uppádétabbó)?
Neotřesitelné poznání (akuppam ňánam).
Tato jedna věc by měla být přivedena ke vzniku.

(9.)Která jedna věc by měla být přímo poznána (abhiňňejjó)?
Všechny bytosti jsou udržovány výživou (sabbé sattá áháratthitiká).
Tato jedna věc by měla být přímo poznána.

(10.)Která jedna věc by měla být uskutečněna (saččhikátabbó)?
Neotřesitelné osvobození mysli (akuppá čétóvimutti).
Tato jedna věc by měla být uskutečněna.

Toto je deset věcí (iti imé dasa dhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá).


Dvě věci (Dvé dhammá)

(1.)Dvě věci jsou velice užitečné (bahukárá).
(2.)Dvě věci by měly být rozvinuty (bhávétabbá).
(3.)Dvě věci by měly být plně pochopeny (pariňňejjá).
(4.)Dvě věci by měly být opuštěny (pahátabbá).
(5.)Dvě věci přispívají k úpadku (hánabhágijá).
(6.)Dvě věci přispívají k rozvoji (visésabhágijá).
(7.)Dvě věci jsou těžko proniknutelné (duppatividždžhá).
(8.)Dvě věci by měly být přivedeny ke vzniku (uppádétabbá).
(9.)Dvě věci by měly být přímo poznány (abhiňňejjá).
(10.)Dvě věci by měly být uskutečněny (saččhikátabbá).

(1.)Které dvě věci jsou velice užitečné (bahukárá)?
Uvědomění a jasné chápání (sati ča sampadžaňňaňča).
Tyto dvě věci jsou velice užitečné.

(2.)Které dvě věci by měly být rozvinuty (bhávétabbá)?
Utišení [klid] a jasné vidění [vhled] (samathó ča vipassaná ča).
Tyto dvě věci by měly být rozvinuty.

(3.)Které dvě věci by měly být plně pochopeny (pariňňejjá)?
Jméno [mentalita] a hmota [tělesnost] (námaňča rúpaňča).
Tyto dvě věci by měly být plně pochopeny.

(4.)Které dvě věci by měly být opuštěny (pahátabbá)?
Nevědomost a toužení po bytí (avidždžá ča bhavatanhá ča).
Tyto dvě věci by měly být opuštěny.

(5.)Které dvě věci přispívají k úpadku (hánabhágijá)?
Nepřístupnost [drsnost] a přátelství se zlými společníky (dóvačassatá ča pápamittatá ča).
Tyto dvě věci přispívají k úpadku.

(6.)Které dvě věci přispívají k rozvoji (visésabhágijá)?
Přístupnost [přívětivost] a přátelství s dobrými společníky (sóvačassatá ča kaljánamittatá ča).
Tyto dvě věci přispívají k rozvoji.

(7.)Které dvě věci jsou těžko proniknutelné (duppatividždžhá)?
To co je příčinou a podmínkou znečištění bytostí, a to co je příčinou a podmínkou očištění bytostí (jó ča hétu jó ča paččajó sattánam samkilésája, jó ča hétu jó ča paččajó sattánam visuddhijá).
Tyto dvě věci jsou těžko proniknutelné.

(8.)Které dvě věci by měly být přivedeny ke vzniku (uppádétabbá)?
Dvě poznání (dvé ňánáni) - poznání odstranění [zákalů] a poznání znovunevzniknutí [zákalů] (khajé ňánam, anuppádé ňánam).
Tyto dvě věci by měly být přivedeny ke vzniku.

(9.)Které dvě věci by měly být přímo poznány (abhiňňejjá)?
Dva prvky [elementy] (dvé dhátujó) - zformovaný prvek a nezformovaný prvek (sankhatá ča dhátu, asankhatá ča dhátu).
Tyto dvě věci by měly být přímo poznány.

(10.)Které dvě věci by měly být uskutečněny (saččhikátabbá)?
Vědění a osvobození (vidždžá ča vimutti ča).
Tyto dvě věci by měly být uskutečněny.

Toto je dvacet věcí (iti imé vísati dhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá).


Tři věci (Tajó dhammá)

(1.)Tři věci jsou velice užitečné (bahukárá).
(2.)Tři věci by měly být rozvinuty (bhávétabbá).
(3.)Tři věci by měly být plně pochopeny (pariňňejjá).
(4.)Tři věci by měly být opuštěny (pahátabbá).
(5.)Tři věci přispívají k úpadku (hánabhágijá).
(6.)Tři věci přispívají k rozvoji (visésabhágijá).
(7.)Tři věci jsou těžko proniknutelné (duppatividždžhá).
(8.)Tři věci by měly být přivedeny ke vzniku (uppádétabbá).
(9.)Tři věci by měly být přímo poznány (abhiňňejjá).
(10.)Tři věci by měly být uskutečněny (saččhikátabbá).

(1.)Které tři věci jsou velice užitečné (bahukárá)?
(1.)Sdružování se s dobrými lidmi (sappurisasamsévó).
(2.)Naslouchání pravé Dhammě (saddhammassavanam).
(3.)Praktikování v souladu s Dhammou (dhammánudhammappatipatti).
Tyto tři věci jsou velice užitečné.

(2.)Které tři věci by měly být rozvinuty (bhávétabbá)?
Tři soustředění (tajó samádhí):
(1.)Soustředění s myšlením a s rozvažováním (savitakkó savičáró samádhi).
(2.)Soustředění bez myšlení a s umírněným rozvažováním (avitakkó vičáramattó samádhi).
(3.)Soustředění bez myšlení a bez rozvažování (avitakkó avičáró samádhi).
Tyto tři věci by měly být rozvinuty.

(3.)Které tři věci by měly být plně pochopeny (pariňňejjá)?
Tři pocity (tissó védaná):
(1.)Příjemné pocity (sukhá védaná).
(2.)Nepříjemné pocity (dukkhá védaná).
(3.)Ani-příjemné-ani-nepříjemné pocity (adukkhamasukhá védaná).
Tyto tři věci by měly být plně pochopeny.

(4.)Které tři věci by měly být opuštěny (pahátabbá)?
Tři toužení (tissó tanhá):
(1.)Toužení po smyslovém potěšení (kámatanhá).
(2.)Toužení po bytí (bhavatanhá).
(3.)Toužení po nebytí (vibhavatanhá).
Tyto tři věci by měly být opuštěny.

(5.)Které tři věci přispívají k úpadku (hánabhágijá)?
Tři kořeny neprospěšného (tíni akusalamúláni):
(1.)Chtivost jakožto kořen neprospěšného (lóbhó akusalamúlam).
(2.)Nenávist jakožto kořen neprospěšného (dósó akusalamúlam).
(3.)Zaslepenost jakožto kořen neprospěšného (móhó akusalamúlam).
Tyto tři věci přispívají k úpadku.

(6.)Které tři věci přispívají k rozvoji (visésabhágijá)?
Tři kořeny prospěšného (tíni kusalamúláni):
(1.)Nechtivost jakožto kořen prospěšného (alóbhó kusalamúlam).
(2.)Beznenávistnost jakožto kořen prospěšného (adósó kusalamúlam).
(3.)Nezaslepenost jakožto kořen prospěšného (amóhó kusalamúlam).
Tyto tři věci přispívají k rozvoji.

(7.)Které tři věci jsou těžko proniknutelné (duppatividždžhá)?
Tři úniky (tissó nissaranijá dhátujó):
(1.)Únik od smyslového potěšení - totiž zdrženlivost (kámánamétam nissaranam jadidam nekkhammam).
(2.)Únik od hmoty [tělesnosti] - totiž nehmotný [netělesný] stav (rúpánamétam nissaranam jadidam arúpam).
(3.)Pro jakékoliv bytosti, které jsou zformované a závisle vzniklé je ustání bytí únikem (jam khó pana kiňči bhútam sankhatam patiččasamuppannam niródhó tassa nissaranam).
Tyto tři věci jsou těžko proniknutelné.

(8.)Které tři věci by měly být přivedeny ke vzniku (uppádétabbá)?
Tři poznání (tíni ňánáni):
(1.)Poznání minulosti (atítamsé ňánam).
(2.)Poznání budoucnosti (anágatamsé ňánam).
(3.)Poznání přítomnosti (paččuppannamsé ňánam).
Tyto tři věci by měly být přivedeny ke vzniku.

(9.)Které tři věci by měly být přímo poznány (abhiňňejjá)?
Tři prvky [elementy] (tissó dhátujó):
(1.)Prvek smyslového potěšení (kámadhátu).
(2.)Hmotný [tělesný] prvek (rúpadhátu).
(3.)Nehmotný [netělesný] prvek (arúpadhátu).
Tyto tři věci by měly být přímo poznány.

(10.)Které tři věci by měly být uskutečněny (saččhikátabbá)?
Tři vědění (tissó vidždžá):
(1.)Vědění jakožto poznání v podobě vzpomínky na dřívější pobyty [minulé životy] (pubbénivásánussati-ňánam vidždžá).
(2.)Vědění jakožto poznání toho, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají [podle svých činů] (sattánam čutúpapáte ňánam vidždžá).
(3.)Vědění jakožto poznání odstranění zákalů (ásavánam khajé ňánam vidždžá).
Tyto tři věci by měly být uskutečněny.

Toto je třicet věcí (iti imé timsa dhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá).


Čtyři věci (Čattáró dhammá)

(1.)Čtyři věci jsou velice užitečné (bahukárá).
(2.)Čtyři věci by měly být rozvinuty (bhávétabbá).
(3.)Čtyři věci by měly být plně pochopeny (pariňňejjá).
(4.)Čtyři věci by měly být opuštěny (pahátabbá).
(5.)Čtyři věci přispívají k úpadku (hánabhágijá).
(6.)Čtyři věci přispívají k rozvoji (visésabhágijá).
(7.)Čtyři věci jsou těžko proniknutelné (duppatividždžhá).
(8.)Čtyři věci by měly být přivedeny ke vzniku (uppádétabbá).
(9.)Čtyři věci by měly být přímo poznány (abhiňňejjá).
(10.)Čtyři věci by měly být uskutečněny (saččhikátabbá).

(1.)Které čtyři věci jsou velice užitečné (bahukárá)?
Čtyři okruhy (čattári čakkáni):
(1.)Pobývání na vhodném místě (patirúpadésavásó).
(2.)Podpora dobrých lidí (sappurisúpanissájó).
(3.)Správné sebeusměrnění (attasammápanidhi).
(4.)Dříve vykonané zásluhy (pubbé ča katapuňňatá).
Tyto čtyři věci jsou velice užitečné.

(2.)Které čtyři věci by měly být rozvinuty (bhávétabbá)?
Čtyři ustavení uvědomění (čattáró satipattháná):
(1.)Zde, přátelé, mnich prodlévá u těla, nazíraje tělo jakožto tělo (káje kájánupassí viharati), s horlivostí (átápí), jasným chápáním (sampadžánó) a uvědoměním (satimá), zanechav žádostivosti a žalu vůči světu (vinejja lóke abhidždžhá-dómanassam).
(2.)Prodlévá u pociťování, nazíraje pociťování jakožto pociťování (védanásu védanánupassí viharati), s horlivostí, jasným chápáním a uvědoměním, zanechav žádostivosti a žalu vůči světu.
(3.)Prodlévá u mysli, nazíraje mysl jakožto mysl (čitte čittánupassí viharati), s horlivostí, jasným chápáním a uvědoměním, zanechav žádostivosti a žalu vůči světu.
(4.)Prodlévá u mentálních jevů, nazíraje mentální jevy jakožto mentální jevy (dhammésu dhammánupassí viharati), s horlivostí, jasným chápáním a uvědoměním, zanechav žádostivosti a žalu vůči světu.
Tyto čtyři věci by měly být rozvinuty.

(3.)Které čtyři věci by měly být plně pochopeny (pariňňejjá)?
Čtyři výživy (čattáró áhárá):
(1.)Tělesná výživa, hrubá či jemná (kabalíkáró áháró, ólárikó vá sukhumó vá).
(2.)[Smyslový] Dotek (phassó).
(3.)Mentální záměr (manósaňčétaná).
(4.)Vědomí (viňňánam).
Tyto čtyři věci by měly být plně pochopeny.

(4.)Které čtyři věci by měly být opuštěny (pahátabbá)?
Čtyři záplavy (čattáró óghá):
(1.)Záplava smyslovým potěšením (kámóghó).
(2.)Záplava bytím (bhavóghó).
(3.)Záplava názory (ditthóghó).
(4.)Záplava nevědomostí (avidždžóghó).
Tyto čtyři věci by měly být opuštěny.

(5.)Které čtyři věci přispívají k úpadku (hánabhágijá)?
Čtyři pouta (čattáró jógá):
(1.)Pouto smyslového potěšení (kámajógó).
(2.)Pouto bytí (bhavajógó).
(3.)Pouto názorů (ditthijógó).
(4.)Pouto nevědomosti (avidždžájógó).
Tyto čtyři věci přispívají k úpadku.

(6.)Které čtyři věci přispívají k rozvoji (visésabhágijá)?
Čtyři odstranění pout (čattáró visaňňógá):
(1.)Odstranění pouta smyslového potěšení (kámajógavisamjógó).
(2.)Odstranění pouta bytí (bhavajógavisamjógó).
(3.)Odstranění pouta názorů (ditthijógavisamjógó).
(4.)Odstranění pouta nevědomosti (avidždžájógavisamjógó).
Tyto čtyři věci přispívají k rozvoji.

(7.)Které čtyři věci jsou těžko proniknutelné (duppatividždžhá)?
Čtyři soustředění (čattáró samádhí):
(1.)Soustředění přispívající k úpadku (hánabhágijó samádhi).
(2.)Soustředění přispívající k ustálení (thitibhágijó samádhi).
(3.)Soustředění přispívající k rozvoji (visésabhágijó samádhi).
(4.)Soustředění přispívající k proniknutí (nibbédhabhágijó samádhi).
Tyto čtyři věci jsou těžko proniknutelné.

(8.)Které čtyři věci by měly být přivedeny ke vzniku (uppádétabbá)?
Čtyři poznání (čattári ňánáni):
(1.)Poznání Dhammy (dhammé ňánam).
(2.)Poznání toho, co je v souladu [s Dhammou] (anvajé ňánam).
(3.)Poznání [mysli] ostatních (parijé ňánam).
(4.)Všeobecné poznání (sammutijá ňánam).
Tyto čtyři věci by měly být přivedeny ke vzniku.

(9.)Které čtyři věci by měly být přímo poznány (abhiňňejjá)?
Čtyři ušlechtilé pravdy (čattári arijasaččáni):
(1.)Ušlechtilá pravda o strasti [utrpení] (dukkham arijasaččam).
(2.)Ušlechtilá pravda o vzniku strasti (dukkhasamudajam arijasaččam).
(3.)Ušlechtilá pravda o zániku strasti (dukkhaniródham arijasaččam).
(4.)Ušlechtilá pravda o cestě vedoucí k zániku strasti (dukkhaniródhagáminí patipadá arijasaččam).
Tyto čtyři věci by měly být přímo poznány.

(10.)Které čtyři věci by měly být uskutečněny (saččhikátabbá)?
Čtyři plody asketického života (čattári sámaňňaphaláni):
(1.)Plod vstupu do proudu [Dhammy] (sótápattiphalam).
(2.)Plod dosažení stavu toho, kdo se jen jednou vrátí [do tohoto světa] (sakadágámiphalam).
(3.)Plod dosažení stavu toho, kdo se již nevrátí [do tohoto světa] (anágámiphalam).
(4.)Plod dosažení stavu zasloužilosti [konečný cíl] (arahattaphalam).
Tyto čtyři věci by měly být uskutečněny.

Toto je čtyřicet věcí (iti imé čattárísadhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá).


Pět věcí (Paňča dhammá)

(1.)Pět věcí je velice užitečných (bahukárá).
(2.)Pět věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá).
(3.)Pět věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá).
(4.)Pět věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá).
(5.)Pět věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá).
(6.)Pět věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá).
(7.)Pět věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá).
(8.)Pět věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá).
(9.)Pět věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá).
(10.)Pět věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá).

(1.)Kterých pět věcí je velice užitečných (bahukárá)?
Pět členů správného snažení (paňča padhánijangáni):
(1.)[Důvěra] Zde, přátelé, je mnich důvěřivý (saddhó hóti), je obdařen důvěrou v Tathágatovo probuzení (saddahati tathágatassa bódhim): ´Takový je Vznešený (itipi só bhagavá) - je zasloužilý (araham), dokonale probuzený (sammásambuddhó), obdařený věděním a ctnostným jednáním (vidždžáčaranasampannó), blažený (sugató), znalec světa (lókavidú), nepřekonatelný vůdce praktikujících osob (anuttaró purisadammasáratthí), učitel bohů a lidí (satthá dévamanussánam), probuzený (buddhó) a vznešený (bhagavá,ti).´
(2.)[Dobrá kondice] Je prost nemocí a potíží (appabádhó hóti appátankó), obdařen dobrým trávením [zažíváním] (samavepákinijá gahanijá samannágató) – ani příliš chladným ani příliš horkým (nátisítája náččunhája), přiměřeným (madždžhimája) – vhodným pro snažení (padhánakkhamája).
(3.)[Poctivost] Není nepoctivý ani nepodvádí (asathó hóti amájáví). Svému učiteli nebo svým moudrým společníkům v čistém životě (satthari vá viňňúsu vá sabrahmačárísu) se ukazuje takový, jaký skutečně je (jathábhútamattánam ávíkattá).
(4.)[Energie] Prodlévá energicky (áraddhavírijó viharati), když opustil neprospěšné stavy (akusalánam dhammánam pahánája) a vstupuje do prospěšných stavů (kusalánam dhammánam upasampadája). Je vytrvalý a pevný v úsilí (thámavá dalhaparakkamó) a nezanedbává tyto prospěšné stavy (anikkhittadhuró kusalésu dhammésu).
(5.)[Moudrost] Je moudrý (paňňavá hóti), obdařen ušlechtilou, pronikavou moudrostí, vedoucí k vyvstání cíle (udajatthagáminijá paňňája samannágató arijája nibbedhikája), vedoucí ke správnému ukončení strasti (sammá dukkhakkhajagáminijá).
Těchto pět věcí je velice užitečných.

(2.)Kterých pět věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá)?
Pět členů správného soustředění (paňčangikó sammásamádhi):
(1.)Prostoupení nadšením (pítipharanatá).
(2.)Prostoupení blahem (sukhapharanatá).
(3.)Prostoupení myslí (čétópharanatá).
(4.)Prostoupení světlem (álókapharanatá).
(5.)Znak reflexe (paččavekkhananimittam).
Těchto pět věcí by mělo být rozvinuto.

(3.)Kterých pět věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá)?
Pět skupin ulpívání (paňčupádánakkhandhá):
(1.)Hmota [tělesnost] jakožto skupina ulpívání (rúpupádánakkhandhó).
(2.)Pociťování jakožto skupina ulpívání (védanupádánakkhandhó).
(3.)Vnímání jakožto skupina ulpívání (saňňupádánakkhandhó).
(4.)Formace jakožto skupina ulpívání (sankhárupádánakkhandhó).
(5.)Vědomí jakožto skupina ulpívání (viňňánupádánakkhandhó).
Těchto pět věcí by mělo být plně pochopeno.

(4.)Kterých pět věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá)?
Pět překážek (paňča nívaranáni):
(1.)Smyslová touha jakožto překážka (kámaččhandanívaranam).
(2.)Zlovůle jakožto překážka (bjápádanívaranam).
(3.)Lenivost a malátnost jakožto překážka (thínamiddhanívaranam).
(4.)Neklid a rozrušenost jakožto překážka (uddhaččakukkuččanívaranam).
(5.)Pochybovačnost jakožto překážka (vičikiččhánívaranam).
Těchto pět věcí by mělo být opuštěno.

(5.)Kterých pět věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá)?
Pět hrubostí mysli (paňča čétokhilá):
(1.)[Nedůvěra k Učiteli] Zde, přátelé, mnich pochybuje, je nejistý, nerozhodný a nedůvěřivý ohledně Učitele (satthari kankhati vičikiččhati nádhimuččati na sampasídati), a takto se jeho mysl nekloní (tassa čitam na namati) k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze (átappája anujógája sátaččája padhánája). To je první hrubost mysli.
(2.)[Nedůvěra k Dhammě] A dále mnich pochybuje, je nejistý, nerozhodný a nedůvěřivý ohledně Dhammy [Učení] (dhamme kankhati vičikiččhati nádhimuččati na sampasídati), a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze. To je druhá hrubost mysli.
(3.)[Nedůvěra k Sangze] A dále mnich pochybuje, je nejistý, nerozhodný a nedůvěřivý ohledně Sanghy (sanghe kankhati vičikiččhati nádhimuččati na sampasídati), a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze. To je třetí hrubost mysli.
(4.)[Nedůvěra ke cvičení] A dále mnich pochybuje, je nejistý, nerozhodný a nedůvěřivý ohledně cvičení (sikkhája kankhati vičikiččhati nádhimuččati na sampasídati), a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze. To je čtvrtá hrubost mysli.
(5.)[Podrážděnost] A dále je mnich rozhněvaný, podrážděný, roztrpčený a hrubý vůči svým společníkům v čistém životě (bhikkhu sabrahmačárísu kupitó hóti anattamanó áhatačittó khiladžátó), a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze. To je pátá hrubost mysli.
Těchto pět věcí přispívá k úpadku.

(6.)Kterých pět věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá)?
Pět schopností (paňčindrijáni):
(1.)Schopnost důvěry (saddhindrijam).
(2.)Schopnost energie (vírijindrijam).
(3.)Schopnost uvědomění (satindrijam).
(4.)Schopnost soustředění (samádhindrijam).
(5.)Schopnost moudrosti [porozumění] (paňňindrijam).
Těchto pět věcí přispívá k rozvoji.

(7.)Kterých pět věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá)?
Pět úniků (paňča nissaranijá dhátujó):
(1.)[Únik od smyslových požitků] Zde, přátelé, když mnich (idhávusó, bhikkhunó) zaměří pozornost na smyslové požitky (káme manasikárótó), jeho mysl nevstupuje do těch smyslových požitků (kámésu čittam na pakkhandati), není jimi uspokojena [povznešena] (na pasídati), není na nich založena (na santitthati) a není jimi osvobozena (na vimuččati).
Ale když zaměří pozornost na zdrženlivost [odříkání] (nekkhammam khó panassa manasikárótó), jeho mysl vstupuje do té zdrženlivosti (nekkhamme čittam pakkhandati), je jí uspokojena [povznešena] (pasídati), je na ní založena (santitthati) a je jí osvobozena (vimuččati).
Takto je jeho mysl (tassa tam čittam) dobře vedena (sugatam), dobře rozvíjena (subhávitam), dobře přivedena k růstu (suvutthitam), dobře osvobozena (suvimuttam) a odpoutána od smyslových požitků (visamjuttam káméhi).
Tím je osvobozen (muttó só téhi) od zničujících a spalujících zákalů (ásavá vighátá pariláhá), které vznikají se smyslovými požitky jako svou podmínkou (kámapaččajá uppadždžanti), a nepociťuje již takové pocity (na só tam védanam védéti). Tomu se říká (idamakkhátam) únik od smyslových požitků (kámánam nissaranam).
(2.)[Únik od zlovůle] A dále, přátelé, když mnich zaměří pozornost na zlovůli (bjápádam manasikárótó), jeho mysl nevstupuje do té zlovůle (bjápádé čittam na pakkhandati), není jí uspokojena [povznešena], není na ni založena a není jí osvobozena.
Ale když zaměří pozornost na nezlovolnost (abjápádam khó panassa manasikárótó), jeho mysl vstupuje do té nezlovolnosti (abjápádé čittam pakkhandati), je jí uspokojena [povznešena], je na ní založena a je jí osvobozena.
Takto je jeho mysl dobře vedena, dobře rozvíjena, dobře přivedena k růstu, dobře osvobozena a odpoutána od zlovůle (visamjuttam bjápádéna).
Tím je osvobozen od zničujících a spalujících zákalů, které vznikají se zlovůlí jako svou podmínkou (bjápádapaččajá uppadždžanti), a nepociťuje již takové pocity. Tomu se říká únik od zlovůle (bjápádassa nissaranam).
(3.)[Únik od násilí] A dále, přátelé, když mnich zaměří pozornost na násilí (vihésam manasikárótó), jeho mysl nevstupuje do toho násilí (vihésája čittam na pakkhandati), není jím uspokojena [povznešena], není na něm založena a není jím osvobozena.
Ale když zaměří pozornost na nenásilí (avihésam khó panassa manasikárótó), jeho mysl vstupuje do toho nenásilí (avihésája čittam pakkhandati), je jím uspokojena [povznešena], je na něm založena a je jím osvobozena.
Takto je jeho mysl dobře vedena, dobře rozvíjena, dobře přivedena k růstu, dobře osvobozena a odpoutána od násilí (visamjuttam vihésája).
Tím je osvobozen od zničujících a spalujících zákalů, které vznikají s násilím jako svou podmínkou (vihésápaččajá uppadždžanti), a nepociťuje již takové pocity. Tomu se říká únik od násilí (vihésája nissaranam).
(4.)[Únik od hmoty] A dále, přátelé, když mnich zaměří pozornost na hmotu [tělesnost] (rúpé manasikárótó), jeho mysl nevstupuje do té hmoty [tělesnosti] (rúpésu čittam na pakkhandati), není jí uspokojena [povznešena], není na ní založena a není jí osvobozena.
Ale když zaměří pozornost na nehmotný [netělesný] stav (arúpam khó panassa manasikárótó), jeho mysl vstupuje do toho nehmotného [netělesného] stavu (arúpé čittam pakkhandati), je jím uspokojena [povznešena], je na něm založena a je jím osvobozena.
Takto je jeho mysl dobře vedena, dobře rozvíjena, dobře přivedena k růstu, dobře osvobozena a odpoutána od hmoty [tělesnosti] (visamjuttam rúpéhi).
Tím je osvobozen od zničujících a spalujících zákalů, které vznikají s hmotou [tělesností] jako svou podmínkou (rúpapaččajá uppadždžanti), a nepociťuje již takové pocity. Tomu se říká únik od hmoty [tělesnosti] (rúpánam nissaranam).
(5.)[Únik od osobnosti] A dále, přátelé, když mnich zaměří pozornost na osobnost (sakkájam manasikárótó), jeho mysl nevstupuje do té osobnosti (sakkáje čittam na pakkhandati), není jí uspokojena [povznešena], není na ní založena a není jí osvobozena.
Ale když zaměří pozornost na ustání osobnosti (sakkájaniródham khó panassa manasikárótó), jeho mysl vstupuje do toho ustání osobnosti (sakkájaniródhé čittam pakkhandati), je jím uspokojena [povznešena], je na něm založena a je jím osvobozena.
Takto je jeho mysl dobře vedena, dobře rozvíjena, dobře přivedena k růstu, dobře osvobozena a odpoutána od osobnosti (visamjuttam sakkájéna).
Tím je osvobozen od zničujících a spalujících zákalů, které vznikají s osobností jako svou podmínkou (sakkájapaččajá uppadždžanti), a nepociťuje již takové pocity. Tomu se říká únik od osobnosti (sakkájassa nissaranam).
Těchto pět věcí je těžko proniknutelných.

(8.)Kterých pět věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá)?
Pět poznání ohledně správného soustředění (paňča ňánikó sammásamádhi):
(1.)Když v někom vzniká poznání (paččattamjéva ňánam uppadždžati):
"Toto soustředění je šťastné v přítomnosti a má šťastné následky i v budoucnosti." (ajam samádhi paččuppannasukhó čéva ájatiňča sukhavipákó,ti)
(2.)Když v někom vzniká poznání:
"Toto soustředění je ušlechtilé a nemateriální." (ajam samádhi arijó nirámisó,ti)
(3.)Když v někom vzniká poznání:
"Toto soustředění není praktikováno nečestnými osobami." (ajam samádhi akápurisasévitó,ti)
(4.)Když v někom vzniká poznání:
"Toto soustředění je mírné, vznešené, získané uklidněním, dosažené sjednocením, a není nijak zamítané, zakázané či zapovězené." (ajam samádhi santó panító patippassaddhaladdhó ékódibhávádhigató, na sasankháraniggajhaváritagató,ti )
(5.)Když v někom vzniká poznání:
"Sám se do tohoto soustředění uvědoměle vnořuji a uvědoměle se z něj vynořuji." (só khó panáham imam samádhim satóva samápadždžámi, sató vutthahámí,ti)
Těchto pět věcí by mělo být přivedeno ke vzniku.

(9.)Kterých pět věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá)?
Pět základen osvobození (paňča vimuttájatanáni):
(1.)Zde, přátelé (idhávusó), Učitel (satthá) nebo respektovaný společník v čistém životě (garutthánijó sabrahmačárí) ukazuje mnichovi Dhammu (bhikkhunó dhammam déséti). Jakým způsobem (jathá jathá) mu Učitel nebo společník v čistém životě ukazuje Dhammu, takovým způsobem (tathá tathá) poznává smysl (atthappatisamvédí) a poznává povahu (dhammapatisamvédí) této Dhammy. V tom, kdo poznává smysl a poznává povahu Dhammy (tassa atthappatisamvédinó dhammapatisamvédinó), se zrodí radost (pámodždžam džájati). V tom, kdo se raduje (pamuditassa), se zrodí nadšení (píti džájati). Tělo toho, kdo je nadšený, se zklidní (pítimanassa kájó passambhati). Ten, kdo má zklidněné tělo (passaddhakájó), pociťuje blaženost (sukham védéti). Mysl toho, kdo je blažený, se soustředí (sukhinó čittam samádhijati). To je první základna osvobození (idam pathamam vimuttájatanam).
(2.)Zde, přátelé, Učitel nebo respektovaný společník v čistém životě neukazuje mnichovi Dhammu (na héva khó dhammam déséti), ale mnich vyslechne Dhammu (sutam) a naučí se text Dhammy (parijattam), která je vykládána a ukazována ostatním (vittháréna parésam déséti). Jakým způsobem mnich vyslechne Dhammu (jathásutam) a jakým způsobem se mnich naučí text Dhammy (jatháparijattam), která je vykládána a ukazována ostatním, takovým způsobem poznává smysl a poznává povahu této Dhammy. V tom, kdo poznává smysl a poznává povahu Dhammy, se zrodí radost. V tom, kdo se raduje, se zrodí nadšení. Tělo toho, kdo je nadšený, se zklidní. Ten, kdo má zklidněné tělo, pociťuje blaženost. Mysl toho, kdo je blažený, se soustředí. To je druhá základna osvobození (idam dutijam vimuttájatanam).
(3.)Zde, přátelé, Učitel nebo respektovaný společník v čistém životě neukazuje mnichovi Dhammu, ani mnich nevyslechne Dhammu a nenaučí se text Dhammy, která je vykládána a ukazována ostatním, ale mnich vyslechne Dhammu a naučí text Dhammy, který recituje (sadždžhájam karóti). Jakým způsobem mnich vyslechne Dhammu a jakým způsobem se mnich naučí text Dhammy, který recituje, takovým způsobem poznává smysl a poznává povahu této Dhammy. V tom, kdo poznává smysl a poznává povahu Dhammy, se zrodí radost. V tom, kdo se raduje, se zrodí nadšení. Tělo toho, kdo je nadšený, se zklidní. Ten, kdo má zklidněné tělo, pociťuje blaženost. Mysl toho, kdo je blažený, se soustředí. To je třetí základna osvobození (idam tatijam vimuttájatanam).
(4.)Zde, přátelé, Učitel nebo respektovaný společník v čistém životě neukazuje mnichovi Dhammu, ani mnich nevyslechne Dhammu a nenaučí se text Dhammy, která je vykládána a ukazována ostatním, ani mnich nevyslechne Dhammu a nenaučí text Dhammy, který právě recituje, ale mnich vyslechne Dhammu a naučí se text Dhammy, na který zaměřil své rozmýšlení, rozvažování a mentální uvažování (čétasá anuvitakkéti anuvičáréti manasánupekkhati). Jakým způsobem mnich vyslechne Dhammu a jakým způsobem se mnich naučí text Dhammy, na který zaměřil své rozmýšlení, rozvažování a mentální uvažování, takovým způsobem poznává smysl a poznává povahu této Dhammy. V tom, kdo poznává smysl a poznává povahu Dhammy, se zrodí radost. V tom, kdo se raduje, se zrodí nadšení. Tělo toho, kdo je nadšený, se zklidní. Ten, kdo má zklidněné tělo, pociťuje blaženost. Mysl toho, kdo je blažený, se soustředí. To je čtvrtá základna osvobození (idam čatuttham vimuttájatanam).
(5.)Zde, přátelé, Učitel nebo respektovaný společník v čistém životě neukazuje mnichovi Dhammu, ani mnich nevyslechne Dhammu a nenaučí se text Dhammy, která je vykládána a ukazována ostatním, ani mnich nevyslechne Dhammu a nenaučí text Dhammy, který právě recituje, ani mnich nevyslechne Dhammu a nenaučí text Dhammy, na který zaměřil své rozmýšlení, rozvažování a mentální uvažování, ale mnich uchopí nějaký znak soustředění (aňňataram samádhinimittam suggahitam hóti), správně na něj zaměří pozornost (sumanasikatam), správně ho podrží (súpadháritam) a správně ho pronikne svým porozuměním (suppatividdham paňňája). Jakým způsobem mnich uchopí nějaký znak soustředění, dobře na něj zaměří pozornost, dobře ho podrží a dobře ho pronikne svým porozuměním, takovým způsobem poznává smysl a poznává povahu této Dhammy. V tom, kdo poznává smysl a poznává povahu Dhammy, se zrodí radost. V tom, kdo se raduje, se zrodí nadšení. Tělo toho, kdo je nadšený, se zklidní. Ten, kdo má zklidněné tělo, pociťuje blaženost. Mysl toho, kdo je blažený, se soustředí. To je pátá základna osvobození (idam paňčamam vimuttájatanam).
Těchto pět věcí by mělo být přímo poznáno.

(10.)Kterých pět věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá)?
Pět skupin Dhammy (paňča dhammakkhandhá):
(1.)Skupina ctnosti (sílakkhandhó).
(2.)Skupina soustředění (samádhikkhandhó).
(3.)Skupina moudrosti [porozumění] (paňňákkhandhó).
(4.)Skupina osvobození (vimuttikkhandhó).
(5.)Skupina poznání a vidění osvobození (vimuttiňánadassanakkhandhó).
Těchto pět věcí by mělo být uskutečněno.

Toto je padesát věcí (iti imé paňňása dhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá).


Šest věcí (Čha dhammá)

(1.)Šest věcí je velice užitečných (bahukárá).
(2.)Šest věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá).
(3.)Šest věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá).
(4.)Šest věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá).
(5.)Šest věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá).
(6.)Šest věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá).
(7.)Šest věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá).
(8.)Šest věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá).
(9.)Šest věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá).
(10.)Šest věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá).

(1.)Kterých šest věcí je velice užitečných (bahukárá)?
Šest podstatných věcí (čha sáraníjá dhammá):
(1.)[Laskavé činy] Zde, přátelé, mnich na veřejnosti i v soukromí (ávi čéva rahó ča) vůči svým společníkům v čistém životě (sabrahmačárísu) projevuje (paččupatthitam hóti) laskavé tělesné činy (mettam kájakammam).
Tato věc je podstatná (ajampi dhammó sáraníjó), milá (pijakaranó) a uctivá (garukaranó), a vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení (sangahája avivádája sámaggijá ékíbhávája samvattati).
(2.)[Laskavá slova] Dále, přátelé, mnich na veřejnosti i v soukromí vůči svým společníkům v čistém životě projevuje laskavé slovní činy (mettam váčíkammam).
Tato věc je podstatná, milá a uctivá, a vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
(3.)[Laskavé myšlenky] Dále, přátelé, mnich na veřejnosti i v soukromí vůči svým společníkům v čistém životě projevuje laskavé mentální činy (mettam manókammam).
Tato věc je podstatná, milá a uctivá, a vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
(4.)[Sdílnost] Dále, přátelé, cokoliv mnich poctivě získá a poctivě obdrží (lábhá dhammiká dhammaladdhá), byť je to jen obsah jeho almužní mísy (antamasó pattaparijápannamattampi), neužívá to jen sám (appativibhattabhógí hóti), ale dělí se o to se svými ctnostnými společníky v čistém životě (sílavantéhi sabrahmačáríhi sadháranabhógí).
Tato věc je podstatná, milá a uctivá, a vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
(5.)[Ušlechtilá ctnost] Dále, přátelé, mnich na veřejnosti i v soukromí se svými společníky v čistém životě prodlévá obdařen takovou ctností (sílésu sílasamannágató viharati), která je celková (akhandáni), bez mezer (aččhiddáni), bez nečistot (asabaláni), neporušená (akammásáni), osvobozující (bhudžissáni), chválená moudrými (viňňuppasattháni), neposkvrněná (aparámattháni) a vedoucí k soustředění (samádhisamvattanikáni).
Tato věc je podstatná, milá a uctivá, a vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
(6.)[Ušlechtilý názor] Dále, přátelé, mnich na veřejnosti i v soukromí se svými společníky v čistém životě prodlévá obdařen takovým názorem (ditthijá ditthi samannágató viharati), který je ušlechtilý (arijá), vedoucí k vysvobození a ke správnému odstranění strasti (nijjániká nijjáti takkarassa sammá dukkhakkhajája).
Tato věc je podstatná, milá a uctivá, a vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
Těchto šest věcí je velice užitečných.

(2.)Kterých šest věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá)?
Šest předmětů připomenutí (čha anussatitthánáni):
(1.)Připomenutí si Buddhy (buddhánussati).
(2.)Připomenutí si Dhammy (dhammánussati).
(3.)Připomenutí si Sanghy (sanghánussati).
(4.)Připomenutí si ctnosti (sílánussati).
(5.)Připomenutí si štědrosti (čágánussati).
(6.)Připomenutí si nebeských bytostí (dévatánussati).
Těchto šest věcí by mělo být rozvinuto.

(3.)Kterých šest věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá)?
Šest vnitřních smyslových základen (čha adždžhattikáni ájatanáni):
(1.)Základna oka (čakkhájatanam).
(2.)Základna ucha (sotájatanam).
(3.)Základna nosu (ghánájatanam).
(4.)Základna jazyka (dživhájatanam).
(5.)Základna těla (kájájatanam).
(6.)Základna mysli (mánájatanam).
Těchto šest věcí by mělo být plně pochopeno.

(4.)Kterých šest věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá)?
Šest skupin toužení (čha tanhákájá):
(1.)Toužení po tvarech (rúpatanhá).
(2.)Toužení po zvucích (saddatanhá).
(3.)Toužení po vůních (gandhátanhá).
(4.)Toužení po chutích (rasatanhá).
(5.)Toužení po dotecích (photthabbatanhá).
(6.)Toužení po mentálních představách (dhammatanhá).
Těchto šest věcí by mělo být opuštěno.

(5.)Kterých šest věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá)?
Šest druhů neúcty (čha agáravá):
(1.)Zde, přátelé, mnich prodlévá bez úcty a bez respektu vůči Učiteli (satthari agáravó viharati appatissó).
(2.)Mnich prodlévá bez úcty a bez respektu vůči Dhammě (dhamme agáravó viharati appatissó).
(3.)Mnich prodlévá bez úcty a bez respektu vůči Sangze (sanghe agaravó viharati appatissó).
(4.)Mnich prodlévá bez úcty a bez respektu vůči cvičení (sikkhája agáravó viharati appatissó).
(5.)Mnich prodlévá bez úcty a bez respektu vůči dbalosti (appamáde agáravó viharati appatissó).
(6.)Mnich prodlévá bez úcty a bez respektu vůči přátelskosti (patisantháre agáravó viharati appatissó).
Těchto šest věcí přispívá k úpadku.

(6.)Kterých šest věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá)?
Šest druhů úcty (čha gáravá):
(1.)Zde, přátelé, mnich prodlévá s úctou a s respektem vůči Učiteli (satthari sagáravó viharati sappatissó).
(2.)Mnich prodlévá s úctou a s respektem vůči Dhammě (dhamme sagáravó viharati sappatissó).
(3.)Mnich prodlévá s úctou a s respektem vůči Sangze (sanghe sagáravó viharati sappatissó).
(4.)Mnich prodlévá s úctou a s respektem vůči cvičení (sikkhája sagáravó viharati sappatissó).
(5.)Mnich prodlévá s úctou a s respektem vůči dbalosti (appamáde sagáravó viharati sappatissó).
(6.)Mnich prodlévá s úctou a s respektem vůči přátelskosti (patisantháre sagáravó viharati sappatissó).
Těchto šest věcí přispívá k rozvoji.

(7.)Kterých šest věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá)?
Šest úniků (čha nissaranijá dhátujó):
(1.)[Únik od zlovůle] Zde, přátelé, si mnich může říci: "Osvobození mysli laskavostí (mettá čétóvimutti) je u mně rozvinuté (bhávitá), čato praktikované (bahulíkatá), učiněné prostředkem (jáníkatá), učiněné základem (vatthukatá), ustavené (anutthitá), zpracované (paričitá) a správně upevněné (susamáraddhá), ale zlovůle (bjápádó) přesto stále uchvacuje mojí mysl a zůstává v ní (cittam parijádája titthatí,ti)."
Na to by si měl říci: "To neříkej, nepomlouvej Vznešeného. Není dobré takto pomlouvat Vznešeného, neboť Vznešený to tak neřekl.
Kdyby totiž toto osvobození mysli laskavostí bylo rozvinuté, často praktikované, učiněné prostředkem, učiněné základem, ustavené, zpracované a správně upevněné, nebylo by možné aby zlovůle nadále uchvacovala mysl a zůstávala v ní."
Neboť tím únikem od zlovůle (nissaranam bjápádassa), přátelé, je právě osvobození mysli laskavostí (mettáčétóvimuttí,ti).
(2.)[Únik od násilí] Zde, přátelé, si mnich může říci: "Osvobození mysli soucitem (karuná čétóvimutti) je u mně rozvinuté, čato praktikované, učiněné prostředkem, učiněné základem, ustavené, zpracované a správně upevněné, ale násilí (vihésá) přesto stále uchvacuje mojí mysl a zůstává v ní."
Na to by si měl říci: "To neříkej, nepomlouvej Vznešeného. Není dobré takto pomlouvat Vznešeného, neboť Vznešený to tak neřekl.
Kdyby totiž toto osvobození mysli soucitem bylo rozvinuté, často praktikované, učiněné prostředkem, učiněné základem, ustavené, zpracované a správně upevněné, nebylo by možné aby násilí nadále uchvacovalo mysl a zůstávalo v ní."
Neboť tím únikem od násilí (nissaranam vihésája), přátelé, je právě osvobození mysli soucitem (karunáčétóvimuttí,ti).
(3.)[Únik od averze] Zde, přátelé, si mnich může říci: "Osvobození mysli blahovůlí (muditá čétóvimutti) je u mně rozvinuté, čato praktikované, učiněné prostředkem, učiněné základem, ustavené, zpracované a správně upevněné, ale averze [závist] (arati) přesto stále uchvacuje mojí mysl a zůstává v ní."
Na to by si měl říci: "To neříkej, nepomlouvej Vznešeného. Není dobré takto pomlouvat Vznešeného, neboť Vznešený to tak neřekl.
Kdyby totiž toto osvobození mysli blahovůlí bylo rozvinuté, často praktikované, učiněné prostředkem, učiněné základem, ustavené, zpracované a správně upevněné, nebylo by možné aby averze nadále uchvacovala mysl a zůstávala v ní."
Neboť tím únikem od averze [závisti] (nissaranam aratijá), přátelé, je právě osvobození mysli blahovůlí (muditáčétóvimuttí,ti).
(4.)[Únik od vášně] Zde, přátelé, si mnich může říci: "Osvobození mysli vyrovnaností (upekkhá čétóvimutti) je u mně rozvinuté, čato praktikované, učiněné prostředkem, učiněné základem, ustavené, zpracované a správně upevněné, ale vášeň (rágó) přesto stále uchvacuje mojí mysl a zůstává v ní."
Na to by si měl říci: "To neříkej, nepomlouvej Vznešeného. Není dobré takto pomlouvat Vznešeného, neboť Vznešený to tak neřekl.
Kdyby totiž toto osvobození mysli vyrovnaností bylo rozvinuté, často praktikované, učiněné prostředkem, učiněné základem, ustavené, zpracované a správně upevněné, nebylo by možné aby vášeň nadále uchvacovala mysl a zůstávala v ní."
Neboť tím únikem od vášně (nissaranam rágassa), přátelé, je právě osvobození mysli vyrovnaností (upekkháčétóvimuttí,ti).
(5.)[Únik od všech znaků] Zde, přátelé, si mnich může říci: "Bezznakové osvobození mysli (animittá čétóvimutti) je u mně rozvinuté, čato praktikované, učiněné prostředkem, učiněné základem, ustavené, zpracované a správně upevněné, ale mé vědomí (viňňánam) přesto stále následuje nějaké znaky (nimittánusári)."
Na to by si měl říci: "To neříkej, nepomlouvej Vznešeného. Není dobré takto pomlouvat Vznešeného, neboť Vznešený to tak neřekl.
Kdyby totiž toto bezznakové osvobození mysli bylo rozvinuté, často praktikované, učiněné prostředkem, učiněné základem, ustavené, zpracované a správně upevněné, nebylo by možné aby vědomí nadále následovalo nějaké znaky."
Neboť tím únikem od všech znaků (nissaranam sabbanimittánam), přátelé, je právě bezznakové osvobození mysli (animittá čétóvimuttí,ti).
(6.)[Únik od šípu pochybností a nejistoty] Zde, přátelé, si mnich může říci: "Představa ´já jsem´ (asmíti) u mně vymizela (vigatam), nenahlížím nic jako ´toto jsem já´ (ajamahamasmíti na samanupassámi), ale šíp pochybností a nejistoty (vičikiččhákathamkathásallam) přesto stále uchvacuje mojí mysl a zůstává v ní."
Na to by si měl říci: "To neříkej, nepomlouvej Vznešeného. Není dobré takto pomlouvat Vznešeného, neboť Vznešený to tak neřekl.
Kdyby totiž tato představa ´já jsem´ vymizela a nebylo zde nahlížení ničeho jako ´toto jsem já´, nebylo by možné aby šíp pochybností a nejistoty nadále uchvacoval mysl a zůstával v ní."
Neboť tím únikem od šípu pochybností a nejistoty (nissaranam vičikiččhákathamkathásallassa), přátelé, je právě vykořenění domýšlivosti ´já jsem´ (asmimánasamugghátó,ti).
Těchto šest věcí je těžko proniknutelných.

(8.)Kterých šest věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá)?
Šest ustálených stavů (čha satatavihárá):
(1.)Zde, přátelé, když mnich (bhikkhu) vidí okem tvary (čakkhuná rúpam disvá), není jimi potěšen (néva sumanó) ani nepotěšen (na dummanó), prodlévá vyrovnaně (upekkhakó viharati), uvědomělý (sató) a jasně chápající (sampadžánó).
(2.)Když mnich slyší uchem zvuky (soténa saddam sutvá), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající.
(3.)Když mnich čichá nosem vůně (ghánéna gandham ghájitvá), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající.
(4.)Když mnich chutná jazykem chutě (dživhája rasam sájitvá), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající.
(5.)Když mnich zakouší tělem doteky (kájéna photthabbam phusitvá), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající.
(6.)Když mnich vnímá myslí mentální jevy (manasá dhammam viňňája), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající.
Těchto šest věcí by mělo být přivedeno ke vzniku.

(9.)Kterých šest věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá)?
Šest nepřekonatelných věcí (čha anuttarijáni):
(1.)Nepřekonatelné zření (dassanánuttarijam).
(2.)Nepřekonatelné slyšení (savanánuttarijam).
(3.)Nepřekonatelný zisk (lábhánuttarijam).
(4.)Nepřekonatelné cvičení (sikkhánuttarijam).
(5.)Nepřekonatelná služba (páričarijánuttarijam).
(6.)Nepřekonatelné připomenutí (anussatánuttarijam).
Těchto šest věcí by mělo být přímo poznáno.

(10.)Kterých šest věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá)?
Šest přímých poznání (čha abhiňňá):
(1.)[Různé druhy neobyčejných sil] Zde, přátelé, se mnich těší různým druhům neobyčejných sil (anékavihitam iddhividham): z jednoho se stává mnohým, z mnohých se stává jedním, objevuje se a mizí, bez potíží prochází zdí, hradbou či horou, jako by to byl vzduch, zanořuje se a vynořuje se ze země, jako by to byla voda, kráčí po vodě, aniž by se potopil, jako by to byla zem, se skříženýma nohama cestuje vzduchem jako pták, rukou hladí měsíc a slunce, a dotýká se jich, tak vznešených a mocných, vládne svým tělem až do oblasti Brahmova světa.
(2.)[Božský sluch] Mnich svým božským sluchem (dibba sotadhátu), očištěným a přesahujícím lidský, slyší oba druhy zvuků, božské i lidské, vzdálené i blízké.
(3.)[Poznání mysli ostatních] Mnich poznává svou vlastní myslí mysli ostatních bytostí, ostatních jedinců (parasattánam parapuggalánam čétasá čétó paričča padžánáti): ví o mysli ovlivněné vášní, že je ovlivněna vášní, a o mysli neovlivněné vášní, že není ovlivněna vášní. Ví o mysli ovlivněné nenávistí, že je ovlivněna nenávistí, a o mysli neovlivněné nenávistí, že není ovlivněna nenávistí. Ví o mysli ovlivněné zaslepeností, že je ovlivněna zaslepeností, a o mysli neovlivněné zaslepeností, že není ovlivněna zaslepeností. Ví o strnulé mysli, že je strnulá, a o rozptýlené mysli, že je rozptýlená. Ví o zmohutnělé mysli, že je mohutná, a o nezmohutnělé mysli, že není mohutná. Ví o překonatelné mysli, že je překonatelná, a o nepřekonatelné mysli, že je nepřekonatelná. Ví o soustředěné mysli, že je soustředěná, a o nesoustředěné mysli, že je nesoustředěná. Ví o osvobozené mysli, že je osvobozená, a o neosvobozené mysli, že je neosvobozená.
(4.)[Vzpomínka na minulé životy] Mnich si vzpomíná na mnohé své dřívější pobyty [minulé životy] (anékavihitam pubbénivásam anussarati): na jedno zrození, dvě zrození, tři, čtyři, pět, deset zrození, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát, sto zrození, tisíc, sto tisíc, mnoho světových období smršťování světa, mnoho světových období rozpínání světa, mnoho světových období smršťování a rozpínání světa: ´Takové bylo tehdy moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem jinde, a takové bylo zase tam moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal jsem zde.´ Takto si vzpomíná na mnohé své dřívější pobyty s jejich znaky a podrobnostmi.
(5.)[Božský zrak] Mnich svým božským zrakem (dibba čakkhu), očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů (jathákammúpage satte padžánáti): ´Tyto milé bytosti, které špatně jednaly tělem, řečí a myslí, hanily ušlechtilé, zastávaly špatné názory a jednaly podle svých špatných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v bědném stavu, v strastném místě, v záhubě, v pekle. Avšak ty milé bytosti, které správně jednaly tělem, řečí a myslí, nehanily ušlechtilé, zastávaly správné názory a jednaly podle svých správných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v šťastném místě, v nebeském světě.´ Takto svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých činů.
(6.)[Poznání odstranění zákalů a osvobození] Mnich díky odstranění zákalů (ásavánam khajá), zde a nyní vstupuje do nezkaleného osvobození mysli (čétóvimutti) a osvobození porozuměním (paňňávimutti), jež uskutečnil svým vlastním přímým poznáním (abhiňňá saččhikatvá), a prodlévá v nich.
Těchto šest věcí by mělo být uskutečněno.

Toto je šedesát věcí (iti imé satthi dhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá).


Sedm věcí (Satta dhammá)

(1.)Sedm věcí je velice užitečných (bahukárá).
(2.)Sedm věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá).
(3.)Sedm věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá).
(4.)Sedm věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá).
(5.)Sedm věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá).
(6.)Sedm věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá).
(7.)Sedm věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá).
(8.)Sedm věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá).
(9.)Sedm věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá).
(10.)Sedm věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá).

(1.)Kterých sedm věcí je velice užitečných (bahukárá)?
Sedm ušlechtilých obdaření (satta arijadhanáni):
(1.)Obdaření důvěrou (saddhádhanam).
(2.)Obdaření ctností (síladhanam).
(3.)Obdaření studem špatně jednat (hiridhanam).
(4.)Obdaření strachem špatně jednat (ottapadhanam).
(5,)Obdaření učeností (sutadhanam).
(6.)Obdaření odloučeností (čágadhanam).
(7.)Obdaření moudrostí (paňňádhanam).
Těchto sedm věcí je velice užitečných.

(2.)Kterých sedm věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá)?
Sedm členů probuzení (satta sambodždžhangá):
(1.)Uvědomění jakožto člen probuzení (sati-sambodždžhangó).
(2.)Zkoumání [a rozlišování] jevů jakožto člen probuzení (dhammavičaja-sambodždžhangó).
(3.)Energie jakožto člen probuzení (vírija-sambodždžhangó).
(4.)Nadšení jakožto člen probuzení (píti-sambodždžhangó).
(5.)Uklidnění jakožto člen probuzení (passadhi-sambodždžhangó).
(6.)Soustředění jakožto člen probuzení (samádhi-sambodždžhangó).
(7.)Vyrovnanost jakožto člen probuzení (upekkhá-sambodždžhangó).
Těchto sedm věcí by mělo být rozvinuto.

(3.)Kterých sedm věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá)?
Sedm stavů vědomí (satta viňňánatthitijó):
(1.)Přátelé, existují bytosti (sattá) s rozličnými těly (nánattakájá) a rozličným vnímáním (nánattasaňňino). Jsou to lidské bytosti (manussá), někteří bohové (ékaččé ča dévá) a některé bytosti z bědných stavů (ékaččé ča vinipátiká). To je první stav vědomí (ajam pathamá viňňánatthiti).
(2.)Existují bytosti s rozličnými těly (nánattakájá) a jednotným vnímáním (ékattasaňňino). Jsou to bohové patřící do skupiny Brahmů, kteří vyvstali v této oblasti jako první (dévá brahmakájiká pathamábhinibbattá). To je druhý stav vědomí (ajam dutijá viňňánatthiti).
(3.)Existují bytosti s jednotnými těly (ékattakájá) a rozličným vnímáním (nánattasaňňino). Jsou to Zářící bohové (dévá ábhassará). To je třetí stav vědomí (ajam tatijá viňňánatthiti).
(4.)Existují bytosti s jednotnými těly (ékattakájá) a jednotným vnímáním (ékattasaňňino). Jsou to Třpytiví bohové (dévá subhakinhá). To je čtvrtý stav vědomí (ajam čatutthí viňňánatthiti).
(5.)Existují bytosti, které s úplným překonáním (sabbasó samatikkamá) vnímání hmoty [tělesnosti] (rúpasaňňánam), s ukončením vnímání odporu (atthangamá patighasaňňánam), s nevěnováním pozornosti vnímání rozmanitosti (amanasikárá nánattasaňňánam), s myšlenkou: ´Nekonečný prostor´ (anantó ákásó), dosahují oblasti nekonečného prostoru (ákásánaňčájatanúpagá). To je pátý stav vědomí (ajam paňčamí viňňánatthiti).
(6.)Existují bytosti, které s úplným překonáním oblasti nekonečného prostoru, s myšlenkou: ´Nekonečné vědomí´ (anantam viňňánam), dosahují oblasti nekonečného vědomí (viňňánaňčájatanúpagá). To je šestý stav vědomí (ajam čhatthí viňňánatthiti).
(7.)Existují bytosti, které s úplným překonáním oblasti nekonečného vědomí, s myšlenkou: ´Nic neexistuje´ (natthi kiňčí), dosahují oblasti nicoty (ákiňčaňňájatanúpagá). To je sedmý stav vědomí (ajam sattamí viňňánatthiti).
Těchto sedm věcí by mělo být plně pochopeno.

(4.)Kterých sedm věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá)?
Sedm sklonů (sattánusajá):
(1.)Sklon k vášni vůči smyslovým požitkům (kámarágánusajó).
(2.)Sklon k odporu [averzi] (patighánusajó).
(3.)Sklon k [špatným] názorům (ditthánusajó).
(4.)Sklon k pochybování (vičikiččhánusajó).
(5.)Sklon k domýšlivosti (mánánusajó).
(6.)Sklon k vášni vůči bytí (bhavarágánusajó).
(7.)Sklon k nevědomosti (avidždžánusajó).
Těchto sedm věcí by mělo být opuštěno.

(5.)Kterých sedm věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá)?
Sedm nesprávných věcí (satta asaddhammá):
(1.)Zde, přátelé, mnich nemá důvěru (assaddhó).
(2.)Nestydí se špatně jednat (ahirikó).
(3.)Nemá strach špatně jednat (anottapí).
(4.)Není poučený (appassutó).
(5.)Je líný (kusító).
(6.)Postrádá uvědomění (mutthassati).
(7.)Je nemoudrý [hloupý] (duppaňňó).
Těchto sedm věcí přispívá k úpadku.

(6.)Kterých sedm věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá)?
Sedm správných věcí (satta saddhammá):
(1.)Zde, přátelé, mnich má důvěru (saddhó).
(2.)Stydí se špatně jednat (hirimá).
(3.)Má strach špatně jednat (ottapí).
(4.)Je obšírně poučený (bahussutó).
(5.)Je energický (áraddhavírijó).
(6.)Má upevněné uvědomění (upatthitassati).
(7.)Je moudrý (paňňavá).
Těchto sedm věcí přispívá k rozvoji.

(7.)Kterých sedm věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá)?
Sedm vlastností dobrého člověka (satta sappurisadhammá):
(1.)Zde, přátelé, mnich zná Dhammu (dhammaňňú).
(2.)Zná smysl [cíl] (atthaňňú).
(3.)Zná sebe (attaňňú).
(4.)Zná správnou míru (mattaňňú).
(5.)Zná správný čas (kálaňňú).
(6.)Zná společnost [shromáždění] (parisaňňú).
(7.)Zná lidi [jedince] (puggalaňňú).
Těchto sedm věcí je těžko proniknutelných.

(8.)Kterých sedm věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá)?
Sedm vnímání (satta saňňá):
(1.)Vnímání nestálosti (aniččasaňňá).
(2.)Vnímání ne-já (anattasaňňá).
(3.)Vnímání odpornosti [nečistoty] (asubhasaňňá).
(4.)Vnímání nebezpečí [vad] (ádínavasaňňá).
(5.)Vnímání opuštění (pahánasaňňá).
(6.)Vnímání bezvášnivosti (virágasaňňá).
(7.)Vnímání ustání (niródhasaňňá).
Těchto sedm věcí by mělo být přivedeno ke vzniku.

(9.)Kterých sedm věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá)?
Sedm základních návyků (satta niddasavatthúni):
(1.)Zde, přátelé, je mnich obdařen silnou vůlí (tibbaččhandó hóti) praktikovat cvičení (sikkhásamádáne) a nepolevit v praktikování cvičení ani v budoucnu (ájatiňča sikkhásamádáne avigatapémó).
(2.)Je obdařen silnou vůlí důkladně studovat Dhammu (dhammanisantijá) a nepolevit v důkladném studiu Dhammy ani v budoucnu.
(3.)Je obdařen silnou vůlí ukáznit tužby [přání] (iččhávinaje) a nepolevit v ukáznění tužeb [přání] ani v budoucnu.
(4.)Je obdařen silnou vůlí k odloučení [osamocení] (patisalláne) a nepolevit v odloučení [osamocení] ani v budoucnu.
(5.)Je obdařen silnou vůlí k energičnosti (vírijáramme) a nepolevit v energičnosti ani v budoucnu.
(6.)Je obdařen silnou vůlí k uvědomění a rozlišování (satinepakke) a nepolevit v uvědomění a rozlišování ani v budoucnu.
(7.)Je obdařen silnou vůlí k pronikavému vhledu [nazírání] (ditthipativedhe) a nepolevit v pronikavém vhledu [nazírání] ani v budoucnu.
Těchto sedm věcí by mělo být přímo poznáno.

(10.)Kterých sedm věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá)?
Sedm sil toho, kdo je oproštěn od zákalů (satta khínásavabaláni):
(1.)Zde, přátelé, mnich oproštěný od zákalů (khínásavassa bhikkhunó) správně vidí s pravým porozuměním a v souladu se skutečností nestálost všech formací (aniččató sabbe sankhárá jathábhútam sammappaňňája suditthá hónti). Tímto způsobem je obdařen silou mnicha oproštěného od zákalů (idampi khínásavassa bhikkhunó balam hóti).
Skrze tuto sílu mnich oproštěný od zákalů poznává odstranění zákalů: ´Mé zákaly jsou odstraněny´ (khíná mé ásavá,ti).
(2.)Dále, přátelé, mnich oproštěný od zákalů správně vidí s pravým porozuměním a v souladu se skutečností, že smyslové požitky jsou jako jáma žhavého uhlí (angárakásúpamá kámá jathábhútam sammappaňňája suditthá hónti). Tímto způsobem je obdařen silou mnicha oproštěného od zákalů.
Skrze tuto sílu mnich oproštěný od zákalů poznává odstranění zákalů: ´Mé zákaly jsou odstraněny´.
(3.)Dále, přátelé, mysl mnicha oproštěného od zákalů se kloní k odloučení (vivékaninnam čittam hóti), lne k odloučení (vivékaponam), upíná se k odloučení (vivékapabbháram), jejím cílem je odloučení (vivékattham), těší se z odříkání (nekkhammábhiratam) a je zcela oproštěná od všech věcí náležejících k zákalům (bjantíbhútam sabbasó ásavatthánijéhi dhamméhi). Tímto způsobem je obdařen silou mnicha oproštěného od zákalů.
Skrze tuto sílu mnich oproštěný od zákalů poznává odstranění zákalů: ´Mé zákaly jsou odstraněny´.
(4.)Dále, přátelé, mnich oproštěný od zákalů dokonale rozvinul čtyři ustavení uvědomění (čattáró satipattháná bhávitá hónti subhávitá). Tímto způsobem je obdařen silou mnicha oproštěného od zákalů.
Skrze tuto sílu mnich oproštěný od zákalů poznává odstranění zákalů: ´Mé zákaly jsou odstraněny´.
(5.)Dále, přátelé, mnich oproštěný od zákalů dokonale rozvinul pět [řídících] schopností (paňčindrijáni bhávitáni hónti subhávitáni). Tímto způsobem je obdařen silou mnicha oproštěného od zákalů.
Skrze tuto sílu mnich oproštěný od zákalů poznává odstranění zákalů: ´Mé zákaly jsou odstraněny´.
(6.)Dále, přátelé, mnich oproštěný od zákalů dokonale rozvinul sedm členů probuzení (satta bodždžhangá bhávitá hónti subhávitá). Tímto způsobem je obdařen silou mnicha oproštěného od zákalů.
Skrze tuto sílu mnich oproštěný od zákalů poznává odstranění zákalů: ´Mé zákaly jsou odstraněny´.
(7.)Dále, přátelé, mnich oproštěný od zákalů dokonale rozvinul ušlechtilou osmičlennou stezku (arijó atthangikó maggó bhávitó hóti subhávitó). Tímto způsobem je obdařen silou mnicha oproštěného od zákalů.
Skrze tuto sílu mnich oproštěný od zákalů poznává odstranění zákalů: ´Mé zákaly jsou odstraněny´.
Těchto sedm věcí by mělo být uskutečněno.

Toto je sedmdesát věcí (iti imé sattati dhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá).


Osm věcí (Attha dhammá)

(1.)Osm věcí je velice užitečných (bahukárá).
(2.)Osm věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá).
(3.)Osm věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá).
(4.)Osm věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá).
(5.)Osm věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá).
(6.)Osm věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá).
(7.)Osm věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá).
(8.)Osm věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá).
(9.)Osm věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá).
(10.)Osm věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá).

(1.)Kterých osm věcí je velice užitečných (bahukárá)?
Osm příčin a podmínek (attha hétu attha paččajá) vedoucích k moudrosti a ke ztělesnění čistého [svatého] života (ádibrahmačarijikája paňňája samvattanti), k získání nezískaného (appatiladdhája patilábhája) a k růstu, rozvoji a dovršení získaného (patiladdhája bhijjóbhávája vépullája bhávanája páripúrijá):
(1.)Zde, přátelé, mnich žije v závislosti na svém učiteli (sattháram upanissája viharati) nebo svých úctyhodných společnících v čistém životě (garutthánijam sabrahmačárim). Je obdařen silným studem a strachem vůči nim špatně jednat (tibbam hirottappam) a projevuje k nim lásku a úctu (paččupatthitam hóti pémaňča gáravó ča). To je první příčina a podmínka vedoucí k moudrosti...
(2.)Když takto žije v závislosti na svém učiteli nebo svých úctyhodných společnících v čistém životě, je obdařen silným studem a strachem vůči nim špatně jednat a projevuje k nim lásku a úctu, čas od času k nim přistupuje, ptá se jich a táže se jich: ´Jak je to, pane? Co je smyslem té věci?´ Takto mu onen ctihodný může odhalit to, co pro něj bylo neodhalené (avivataňčéva vivaranti), objasnit to, co pro něj bylo neobjasněné (anuttáníkataňča uttání karónti) a odstranit pochybnosti o rozličných věcech (anékavihitésu dhammésu kankham pativinódenti), které jsou předmětem pochybností (kankhátthánijésu). To je druhá příčina a podmínka vedoucí k moudrosti...
(3.)Když od nich slyší Dhammu (dhammam sutvá), dosahuje dvojího odvrácení [ztažení] (dvajéna vúpakáséna sampádéti) - odvrácení [ztažení] od těla (kájavúpakáséna) a odvrácení [ztažení] od mysli (čittavúpakáséna).
To je třetí příčina a podmínka vedoucí k moudrosti...
(4.)Dále, přátelé, mnich je ctnostný (sílavá), prodlévá střežen a kontrolován pravidly kázně (pátimokkhasamvarasamvutó viharati), je obdařen uvědoměním oblasti správného chování (áčáragóčarasampannó) a vidouc nebezpečí i v malých chybách (anumattésu vadždžésu bhajadassáví) se cvičí v dodržování pravidel cvičení (samádája sikkhati sikkhápadésu). To je čtvrtá příčina a podmínka vedoucí k moudrosti...
(5.)Dále, přátelé, mnich je dobře poučený (bahussutó hóti), pamatuje si a uchovává v mysli to, co vyslechl (sutadháró sutasanničajó). Ty věci, které jsou dobré na počátku (ádikaljáná), dobré uprostřed (madždžhekaljáná) a dobré na konci (parijósánakaljáná), obdařené smyslem (sátthá) a dobrou skladbou [formou] (sabjaňdžaná), prohlašující dokonalý a zcela očištěný svatý život (kévalaparipunnam parisuddham brahmačarijam abhivadanti). V těchto věcech je dobře poučený (bahussutá hónti), uchovává je v mysli (dhátá), recituje je (vačasá), praktikuje je (paričitá), uvažuje o nich [reflektuje je] (manasánupekkhitá) a proniká jimi svým zřením (ditthijá suppatividdhá). To je pátá příčina a podmínka vedoucí k moudrosti...
(6.)Dále, přátelé, mnich prodlévá energicky (áraddhavírijó viharati), když opustil neprospěšné stavy (akusalánam dhammánam pahánája) a vstupuje do prospěšných stavů (kusalánam dhammánam upasampadája). Je vytrvalý a pevný v úsilí (thámavá dalhaparakkamó) a nezanedbává tyto prospěšné stavy (anikkhittadhuró kusalésu dhammésu). To je šestá příčina a podmínka vedoucí k moudrosti...
(7.)Dále, přátelé, mnich je uvědomělý (satimá), je obdařen nejvyšším uvědoměním a rozlišováním (paraména satinepakkéna samannágató). Pamatuje si a uchovává v mysli (saritá anussaritá) to, co bylo dříve vykonáno nebo vyřčeno (čirakatampi čirabhásitampi). To je sedmá příčina a podmínka vedoucí k moudrosti...
(8.)Dále, přátelé, mnich prodlévá, nazíraje vznik a zánik (udajabbajánupassí) pěti skupin ulpívání (paňčasu upádánakkhandhésu):
Taková je hmota [tělesnost] (iti rúpam), takový je vznik hmoty [tělesnosti] (iti rúpassa samudajó), takový je zánik hmoty [tělesnosti] (iti rúpassa atthangamó).
Takové je pociťování (iti védaná), takový je vznik pociťování (iti védanája samudajó), takový je zánik pociťování (iti védanája atthangamó).
Takové je vnímání (iti saňňá), takový je vznik vnímání (iti saňňája samudajó), takový je zánik vnímání (iti saňňája atthangamó).
Takové jsou formace (iti sankhárá), takový je vznik formací (iti sankháránam samudajó), takový je zánik formací (iti sankháránam atthangamó).
Takové je vědomí (iti viňňánam), takový je vznik vědomí (iti viňňánassa samudajó), takový je zánik vědomí (iti viňňánassa atthangamó,ti). To je osmá příčina a podmínka vedoucí k moudrosti...
Těchto osm věcí je velice užitečných.

(2.)Kterých osm věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá)?
Ušlechtilá osmičlenná stezka (arijó atthangikó maggó):
(1.)Správný názor (sammá-ditthi).
(2.)Správné rozmýšlení (sammá-sankappó).
(3.)Správná řeč (sammá-váčá).
(4.)Správné jednání (sammá-kammantó).
(5.)Správné živobytí (sammá-ádžívó).
(6.)Správné úsilí (sammá-vájámó).
(7.)Správné uvědomění (sammá-sati).
(8.)Správné soustředění (sammá-samádhi).
Těchto osm věcí by mělo být rozvinuto.

(3.)Kterých osm věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá)?
Osm světských stavů (attha lókadhammá):
(1.)Zisk (lábhó ča)
(2.)a ztráta (alábhó ča).
(3.)Sláva (jasó ča)
(4.)a nesláva (ajasó ča).
(5.)Chvála (pasamsá ča)
(6.)a hana (nindá ča).
(7.)Štěstí (sukhaňča)
(8.)a neštěstí (dukkhaňča).
Těchto osm věcí by mělo být plně pochopeno.

(4.)Kterých osm věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá)?
Osm špatností (attha miččhattá):
(1.)Špatný názor (miččhá-ditthi).
(2.)Špatné rozmýšlení (miččhá-sankappó).
(3.)Špatná řeč (miččhá-váčá).
(4.)Špatné jednání (miččhá-kammantó).
(5.)Špatné živobytí (miččhá-ádžívó).
(6.)Špatné úsilí (miččhá-vájámó).
(7.)Špatné uvědomění (miččhá-sati).
(8.)Špatné soustředění (miččhá-samádhi).
Těchto osm věcí by mělo být opuštěno.

(5.)Kterých osm věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá)?
Osm základů lenosti (attha kusítavatthúni):
(1.)Zde, přátelé, když má mnich vykonat nějakou činnost [práci] (kammam kátabbam hóti), tak uvažuje:
´Mám vykonat tuto činnost. Budu-li však konat tuto činnost , mé tělo se tím vyčerpá (mé kájó kilamissati), a tak budu raději odpočívat [ležet] (nipadždžámí,ti).´
Když odpočívá [leží] (nipadždžati), tehdy v sobě neaktivuje energii (na vírijam árabhati) za účelem získání nezískaného (appattassa pattijá), dosažení nedosaženého (anadhigatassa adhigamája) a uskutečnění neuskutečněného (asaččhikatassa saččhikirijája).
To je první základ lenosti (kusítavatthu).
(2.)Dále, přátelé, když mnich vykonal nějakou činnost [práci] (kammam katam hóti), tak uvažuje:
´Vykonal jsem tuto činnost. Tím konáním se však mé tělo vyčerpalo (mé kájó kilantó), a tak budu raději odpočívat [ležet] (nipadždžámí,ti).´
Když odpočívá [leží], tehdy v sobě neaktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je druhý základ lenosti.
(3.)Dále, přátelé, když má mnich jít nějakou stezkou (maggó gantabbó hóti), tak uvažuje:
´Mám jít touto stezkou. Půjdu-li však touto stezkou, mé tělo se tím vyčerpá (mé kájó kilamissati), a tak budu raději odpočívat [ležet].´
Když odpočívá [leží], tehdy v sobě neaktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je třetí základ lenosti.
(4.)Dále, přátelé, když mnich jde nějakou stezkou (maggó gató hóti), tak uvažuje:
´Jdu nyní touto stezkou. Tím, že jdu touto stezkou se však mé tělo vyčerpalo (mé kájó kilantó), a tak budu raději odpočívat [ležet] (nipadždžámí,ti).´
Když odpočívá [leží], tehdy v sobě neaktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je čtvrtý základ lenosti.
(5.)Dále, přátelé, když je mnich na almužní obchůzce vesnicí či městem a neobdrží hrubé či jemné druhy jídla (na labhati lúkhassa vá panítassa vá bhódžanassa), které potřebuje k nasycení (jávadattham páripúrim), tak uvažuje:
´Jsem nyní na almužní obchůzce vesnicí či městem a neobdržel jsem hrubé či jemné druhy jídla, které potřebuji k nasycení. Mé tělo je však nyní vyčerpané a nezpůsobilé činnosti (mé kájó kilantó akammaňňó), a tak budu raději odpočívat [ležet].´
Když odpočívá [leží], tehdy v sobě neaktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je pátý základ lenosti.
(6.)Dále, přátelé, když je mnich na almužní obchůzce vesnicí či městem a obdrží hrubé či jemné druhy jídla (labhati lúkhassa vá panítassa vá bhódžanassa), které potřebuje k nasycení, tak uvažuje:
´Jsem nyní na almužní obchůzce vesnicí či městem a obdržel jsem hrubé či jemné druhy jídla, které potřebuji k nasycení. Mé tělo je však nyní těžké a nezpůsobilé činnosti, jako bych byl těhotný (mé kájó garukó akammaňňó, másáčitam maňňe), a tak budu raději odpočívat [ležet].´
Když odpočívá [leží], tehdy v sobě neaktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je šestý základ lenosti.
(7.)Dále, přátelé, když se u mnicha objeví nějaká drobná potíž (uppannó hóti appamattakó ábádhó), tak uvažuje:
´Objevila se u mně tato drobná potíž, a tak bude lepší raději odpočívat [ležet] (atthi kappó nipadždžitum).´
Když odpočívá [leží], tehdy v sobě neaktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je sedmý základ lenosti.
(8.)Dále, přátelé, když se mnich vyléčil a nedávno zotavil z nějaké nemoci [choroby] (gilánávutthitó hóti ačiravutthitó gelaňňá), tak uvažuje:
´Vyléčil jsem se a nedávno zotavil z této nemoci [choroby], mé tělo je však zesláblé a nezpůsobilé činnosti (mé kájó dubbaló akammaňňó), a tak budu raději odpočívat [ležet].´
Když odpočívá [leží], tehdy v sobě neaktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je osmý základ lenosti.
Těchto osm věcí přispívá k úpadku.

(6.)Kterých osm věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá)?
Osm základů aktivity (attha árambhavatthúni):
(1.)Zde, přátelé, když má mnich vykonat nějakou činnost [práci] (kammam kátabbam hóti), tak uvažuje:
´Mám vykonat tuto činnost. Budu-li však konat tuto činnost, nebude snadné při tom věnovat náležitou pozornost Buddhovu učení (na sukaram buddhánam sásanam manasikátum), a tak v sobě raději aktivuji energi (vírijam árabhámi) za účelem získání nezískaného (appattassa pattijá), dosažení nedosaženého (anadhigatassa adhigamája) a uskutečnění neuskutečněného (asaččhikatassa saččhikirijája).´
Tehdy v sobě aktivuje energii (vírijam árabhati) za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je první základ aktivity (árambhavatthu).
(2.)Dále, přátelé, když mnich vykonal nějakou činnost [práci] (kammam katam hóti), tak uvažuje:
´Vykonal jsem tuto činnost. Kvůli té činnosti jsem však nemohl věnovat náležitou pozornost Buddhovu učení (násakkhim buddhánam sásanam manasikátum), a tak v sobě nyní raději aktivuji energi za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného.´
Tehdy v sobě aktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je druhý základ aktivity.
(3.)Dále, přátelé, když má mnich jít nějakou stezkou (maggó gantabbó hóti), tak uvažuje:
´Mám jít touto stezkou. Půjdu-li však touto stezkou, nebude snadné při tom věnovat náležitou pozornost Buddhovu učení (na sukaram buddhánam sásanam manasikátum), a tak v sobě raději aktivuji energi za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného.´
Tehdy v sobě aktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je třetí základ aktivity.
(4.)Dále, přátelé, když mnich jde nějakou stezkou (maggó gató hóti), tak uvažuje:
´Jdu nyní touto stezkou. Tím, že jdu touto stezkou, nemohu věnovat náležitou pozornost Buddhovu učení (násakkhim buddhánam sásanam manasikátum), a tak v sobě nyní raději aktivuji energi za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného.´
Tehdy v sobě aktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je čtvrtý základ aktivity.
(5.)Dále, přátelé, když je mnich na almužní obchůzce vesnicí či městem a neobdrží hrubé či jemné druhy jídla (na labhati lúkhassa vá panítassa vá bhódžanassa), které potřebuje k nasycení (jávadattham páripúrim), tak uvažuje:
´Jsem nyní na almužní obchůzce vesnicí či městem a neobdržel jsem hrubé či jemné druhy jídla, které potřebuji k nasycení. Mé tělo je však nyní lehké a způsobilé k činnosti (mé kájó lahukó kammaňňó), a tak v sobě raději aktivuji energi za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného.´
Tehdy v sobě aktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je pátý základ aktivity.
(6.)Dále, přátelé, když je mnich na almužní obchůzce vesnicí či městem a obdrží hrubé či jemné druhy jídla (labhati lúkhassa vá panítassa vá bhódžanassa), které potřebuje k nasycení, tak uvažuje:
´Jsem nyní na almužní obchůzce vesnicí či městem a obdržel jsem hrubé či jemné druhy jídla, které potřebuji k nasycení. Mé tělo je nyní posilněné a způsobilé k činnosti (mé kájó balavá kammaňňó), a tak v sobě raději aktivuji energi za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného.´
Tehdy v sobě aktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je šestý základ aktivity.
(7.)Dále, přátelé, když se u mnicha objeví nějaká drobná potíž (uppannó hóti appamattakó ábádhó), tak uvažuje:
´Objevila se u mně tato drobná potíž, je však možné, že tato potíž bude narůstat (ábádhó pavaddhejja), a tak v sobě raději aktivuji energi za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného.´
Tehdy v sobě aktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je sedmý základ aktivity.
(8.)Dále, přátelé, když se mnich vyléčil a nedávno zotavil z nějaké nemoci [choroby] (gilánávutthitó hóti ačiravutthitó gelaňňá), tak uvažuje:
´Vyléčil jsem se a nedávno zotavil z této nemoci [choroby], je však možné, že se tato potíž vrátí (ábádhó paččudávattejja), a tak v sobě raději aktivuji energi za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného.´
Tehdy v sobě aktivuje energii za účelem získání nezískaného, dosažení nedosaženého a uskutečnění neuskutečněného. To je osmý základ aktivity.
Těchto osm věcí přispívá k rozvoji.

(7.)Kterých osm věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá)?
Osm období, osm stavů, které neumožňují vedení čistého [svatého] života (attha akkhaná asamajá brahmačarijavásája):
(1.)Zde, přátelé, když se ve světě objevil Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený (araham sammásambuddhó), a je vykládána Dhamma (dhammó ča desijati) vedoucí k blaženosti, k utišení, k probuzení a k úplnému odpoutání (ópasamikó parinibbánikó sambódhagáminí sugatappavéditó),
nějaký jedinec se znovuzrodil v pekle (puggaló nirajam upapannó hóti).
To je první období, první stav, který neumožňuje vedení čistého života (akkhanó asamajó brahmačarijavásája).
(2.)Dále, přátelé, když se ve světě objevil Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, a je vykládána Dhamma vedoucí k blaženosti, k utišení, k probuzení a k úplnému odpoutání,
nějaký jedinec se znovuzrodil ve zvířecím světě [zvířecím lůně] (puggaló tiraččhánajónim upapannó hóti).
To je druhé období, druhý stav, který neumožňuje vedení čistého života.
(3.)Dále, přátelé, když se ve světě objevil Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, a je vykládána Dhamma vedoucí k blaženosti, k utišení, k probuzení a k úplnému odpoutání,
nějaký jedinec se znovuzrodil ve světě duchů (puggaló pettivisajam upapannó hóti).
To je třetí období, třetí stav, který neumožňuje vedení čistého života.
(4.)Dále, přátelé, když se ve světě objevil Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, a je vykládána Dhamma vedoucí k blaženosti, k utišení, k probuzení a k úplnému odpoutání,
nějaký jedinec se znovuzrodil v některé z oblastí dlouhověkých bohů (puggaló aňňataram díghájugam dévanikájam upapannó hóti).
To je čtvrté období, čtvrtý stav, který neumožňuje vedení čistého života.
(5.)Dále, přátelé, když se ve světě objevil Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, a je vykládána Dhamma vedoucí k blaženosti, k utišení, k probuzení a k úplnému odpoutání,
nějaký jedinec se zrodil za hranicemi této země [ušlechtilých] (puggaló paččantimésu džanapadésu paččádžátó hóti), mezi barbary a nevědomci (milakkhésu aviňňátárésu), v místě, kam nepřišli žádní mniši ani mnišky, žádní laičtí žáci ani laické žákyně (jattha natthi gati bhikkhúnam bhikkhunínam upásakánam upásikánam).
To je páté období, pátý stav, který neumožňuje vedení čistého života.
(6.)Dále, přátelé, když se ve světě objevil Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, a je vykládána Dhamma vedoucí k blaženosti, k utišení, k probuzení a k úplnému odpoutání,
nějaký jedinec se zrodil uprostřed této země [ušlechtilých] (puggaló madždžhimésu džanapadésu paččádžátó hóti), ale je obdařen špatným názorem a zvráceným viděním věcí (miččháditthikó viparítadassanó):
´Není štědrost (natthi dinnam), není dávání (natthi jittham), není obětování (natthi hutam). Nejsou plody ani následky správně či špatně vykonaných činů (natthi sukatadukkatánam kammánam phalam vipáko). Není tento svět (natthi ajam lókó), není onen svět (natthi para lókó). Není matka (natthi mátá), není otec (natthi pitá), nejsou svévolně zrozené bytosti (natthi sattá opapátiká). Nejsou ve světě asketové ani bráhmani (natthi lóke samanabráhmaná), kteří správně odešli (sammaggatá), kteří správně postupují [praktikují] (sammápatipanná) a kteří sami přímo poznali tento i onen svět a ukazují ho (jé imaňča lókam paraňča lókam sajam abhiňňá saččhikatvá pavédentí,ti).´
To je šesté období, šestý stav, který neumožňuje vedení čistého života.
(7.)Dále, přátelé, když se ve světě objevil Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, a je vykládána Dhamma vedoucí k blaženosti, k utišení, k probuzení a k úplnému odpoutání,
nějaký jedinec se zrodil uprostřed této země [ušlechtilých] (puggaló madždžhimésu džanapadésu paččádžátó hóti), ale je hloupý (duppaňňó), omezený (džaló), otupělý (elamúgó) a neschopný pochopit smysl toho, co bylo dobře řečeno či špatně řečeno (nappatibaló subhásitadubbhásitánamatthamaňňátum).
To je sedmé období, sedmý stav, který neumožňuje vedení čistého života.
(8.)Dále, přátelé, když není vykládána Dhamma (dhammó ča na desijati) vedoucí k blaženosti, k utišení, probuzení a k úplnému odpoutání,
nějaký jedinec se zrodil byť uprostřed této země [ušlechtilých] a je moudrý (paňňavá), není omezený (adžaló), není otupělý (anelamúgó) a je schopný pochopit smysl toho, co bylo dobře řečeno či špatně řečeno (patibaló subhásitadubbhásitánamatthamaňňátum).
To je osmé období, osmý stav, který neumožňuje vedení čistého života.
Těchto osm věcí je těžko proniknutelných.

(8.)Kterých osm věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá)?
Osm myšlenek velkého člověka (attha mahápurisavitakká):
(1.)Tato Dhamma je pro toho, kdo má málo přání (appiččhassájam dhammó), tato Dhamma není pro toho, kdo má mnoho přání (nájam dhammó mahiččhassa).
(2.)Tato Dhamma je pro toho, kdo je spokojený (santutthassájam dhammó), tato Dhamma není pro toho, kdo je nespokojený (nájam dhammó asantutthassa).
(3.)Tato Dhamma je pro toho, kdo dlí v odloučení (pavivittassájam dhammó), tato Dhamma není pro toho, kdo se těší ze společnosti (nájam dhammó sanghanikárámassa).
(4.)Tato Dhamma je pro toho, kdo je energický (áraddhavírijassájam dhammó), tato Dhamma není pro toho, kdo je líný (nájam dhammó kusítassa).
(5.)Tato Dhamma je pro toho, kdo má ustavené uvědomění (upatthitasatissájam dhammó), tato Dhamma není pro toho, kdo postrádá uvědomění (nájam dhammó mutthassatissa).
(6.)Tato Dhamma je pro toho, kdo je soustředěný (samáhitassájam dhammó), tato Dhamma není pro toho, kdo je nesoustředěný (nájam dhammó asamáhitassa).
(7.)Tato Dhamma je pro toho, kdo je moudrý (paňňavató ajam dhammó), tato Dhamma není pro toho, kdo je nemoudrý (nájam dhammó duppaňňassa).
(8.)Tato Dhamma je pro toho, kdo není mentálně rozbujelý (nippapaňčassájam dhammó), tato Dhamma není pro toho, kdo se těší z mentální rozbujelosti (nájam dhammó papaňčárámassáti).
Těchto osm věcí by mělo být přivedeno ke vzniku.

(9.)Kterých osm věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá)?
Osm oblastí ovládnutí (attha abhibhájatanáni):
(1.)Někdo, kdo vnímá svou vlastní [vnitřní] tělesnost [tvar] (adždžhattam rúpasaňňí ékó), vidí omezené vnější tvary (bahiddhá rúpáni passati parittáni), krásné či ošklivé (suvannadubbannáni), a vnímá je takto (évamsaňňí hóti): 'Ovládl jsem a jako takové je znám a vidím' (´táni abhibhujja džánámi passámí,ti´). To je první oblast ovládnutí (idam pathamam abhibhájatanam).
(2.)Někdo, kdo vnímá svou vlastní tělesnost, vidí neomezené (appamánáni) vnější tvary, krásné či ošklivé, a vnímá je takto: 'Ovládl jsem a jako takové je znám a vidím.' To je druhá oblast ovládnutí (idam dutijam abhibhájatanam).
(3.)Někdo, kdo nevnímá svou vlastní tělesnost (adždžhattam arúpasaňňí ékó), vidí omezené vnější tvary, krásné či ošklivé, a vnímá je takto: 'Ovládl jsem a jako takové je znám a vidím.' To je třetí oblast ovládnutí (idam tatijam abhibhájatanam).
(4.)Někdo, kdo nevnímá svou vlastní tělesnost, vidí neomezené vnější tvary, krásné či ošklivé, a vnímá je takto: 'Ovládl jsem a jako takové je znám a vidím.' To je čtvrtá oblast ovládnutí (idam čatuttham abhibhájatanam).
(5.)Někdo, kdo nevnímá svou vlastní tělesnost, vidí vnější tvary, modré (níláni), s modrou barvou, s modrým vzhledem, jako je třeba modrý květ lnu nebo modrá látka z Báránasí, na obou stranách zarovnaná, právě tak někdo, kdo nevnímá subjektivně tvary, vidí vnější tvary, modré, s modrou barvou, s modrým vzhledem, a vnímá je takto: 'Ovládl jsem a jako takové je znám a vidím.' To je pátá oblast ovládnutí (idam paňčamam abhibhájatanam).
(6.)Někdo, kdo nevnímá svou vlastní tělesnost, vidí vnější tvary, žluté (pítáni), se žlutou barvou, se žlutým vzhledem, jako je třeba žlutý květ kanikáru nebo žlutá látka z Báránasí, na obou stranách zarovnaná, právě tak někdo, kdo nevnímá subjektivně tvary, vidí vnější tvary, žluté, se žlutou barvou, se žlutým vzhledem, a vnímá je takto: 'Ovládl jsem a jako takové je znám a vidím.' To je šestá oblast ovládnutí (idam čhattham abhibhájatanam).
(7.)Někdo, kdo nevnímá svou vlastní tělesnost, vidí vnější tvary, červené (lóhitakáni), s červenou barvou, s červeným vzhledem, jako je třeba červený květ bandhudžívaku nebo červená látka z Báránasí, na obou stranách zarovnaná, právě tak někdo, kdo nevnímá subjektivně tvary, vidí vnější tvary, červené, s červenou barvou, s červeným vzhledem, a vnímá je takto: 'Ovládl jsem a jako takové je znám a vidím.' To je sedmá oblast ovládnutí (idam sattamam abhibhájatanam).
(8.)Někdo, kdo nevnímá svou vlastní tělesnost, vidí vnější tvary, bílé (ódátáni), s bílou barvou, s bílým vzhledem, jako je třeba bílá Jitřenka nebo bílá látka z Báránasí, na obou stranách zarovnaná, právě tak někdo, kdo nevnímá subjektivně tvary, vidí vnější tvary, bílé, s bílou barvou, s bílým vzhledem, a vnímá je takto: 'Ovládl jsem a jako takové je znám a vidím.' To je osmá oblast ovládnutí (idam atthamam abhibhájatanam).
Těchto osm věcí by mělo být přímo poznáno.

(10.)Kterých osm věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá)?
Osm osvobození (attha vimokkhá):
(1.)Někdo obdařený tělesností [tvarem] (rúpí) vidí tvary (rúpáni passati).
To je první osvobození (ajam pathamó vimokkhó).
(2.)Někdo, kdo nevnímá vlastní [vnitřní] tělesnost (adždžhattam arúpasaňňí) vidí vnější tvary (bahiddhá rúpáni passati).
To je druhé osvobození (ajam dutijó vimokkhó).
(3.)Někdo je zaměřen pouze na vjem krásy (subhantéva adhimuttó hóti).
To je třetí osvobození (ajam tatijó vimokkhó).
(4.)Někdo, s úplným (sabbaso) překonáním (samatikkamá) vnímání hmoty [tělesnosti] (rúpasaňňánam), s ukončením (atthangamá) vnímání odporu (patighasaňňánam), s nevěnováním pozornosti (amanasikárá) vnímání rozmanitosti (nánattasaňňánam), s myšlenkou: ´Nekonečný prostor (anantó ákásó),´ vstupuje a prodlévá (upasampadždža viharati) v oblasti nekonečného prostoru (ákásánaňčájatanam).
To je čtvrté osvobození (ajam čatutthó vimokkhó).
(5.)Někdo, s úplným překonáním oblasti nekonečného prostoru, s myšlenkou: ´Nekonečné vědomí (anantam viňňánam),´ vstupuje a prodlévá v oblasti nekonečného vědomí (viňňánaňčájatanam).
To je páté osvobození (ajam paňčamó vimokkhó).
(6.)Někdo, s úplným překonáním oblasti nekonečného vědomí, s myšlenkou: ´Nic neexistuje (natthi kiňčí),´ vstupuje a prodlévá v oblasti nicoty (ákiňčaňňájatanam).
To je šesté osvobození (ajam čhatthó vimokkhó).
(7.)Někdo, s úplným překonáním oblasti nicoty, vstupuje a prodlévá v oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání (névasaňňánásaňňájatanam).
To je sedmé osvobození (ajam sattamó vimokkhó).
(8.)Někdo, s úplným překonáním oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání, vstupuje a prodlévá ve stavu ustání vnímání a pociťování (saňňávédajitaniródham).
To je osmé osvobození (ajam atthamó vimokkhó). Těchto osm věcí by mělo být uskutečněno.

Toto je osmdesát věcí (iti imé asíti dhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá).


Devět věcí (Nava dhammá)

(1.)Devět věcí je velice užitečných (bahukárá),
(2.)Devět věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá),
(3.)Devět věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá),
(4.)Devět věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá),
(5.)Devět věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá),
(6.)Devět věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá),
(7.)Devět věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá),
(8.)Devět věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá),
(9.)Devět věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá),
(10.)Devět věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá).

(1.)Kterých devět věcí je velice užitečných (bahukárá)?
Devět věcí zakořeněných v důkladné pozornosti (nava jónisómanasikáramúlaká dhammá):
(1.)Kdo je obdařen důkladnou pozorností (jónisómanasikarótó), v tom se zrodí radost (pámodždžam džájati).
(2.)Kdo se raduje, v tom se zrodí nadšení (pamuditassa píti džájati).
(3.)Tělo toho, kdo pociťuje nadšení se zklidní (pítimanassa kájó passambhati).
(4.)Kdo má zklidněné tělo, ten pociťuje blaženost (passaddhakájó sukham védéti).
(5.)Mysl toho, kdo pociťuje blaženost se soustředí (sukhinó čittam samádhijati).
(6.)Kdo má soustředěnou mysl, ten poznává a vidí věci tak, jak skutečně jsou (samáhite čitte jathábhútam džánáti passati).
(7.)Kdo poznává a vidí věci tak, jak skutečně jsou, ten se [od nich] odvrátí (jathábhútam džánam passam nibbindati).
(8.)Kdo se odvrátí, ten ztratí vášeň (nibbindam viradždžati).
(9.)Kdo ztratí vášeň, ten se osvobodí (virágá vimuččati).
Těchto devět věcí je velice užitečných.

(2.)Kterých devět věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá)?
Děvět členů snahy o dokonalé očištění (nava párisuddhipadhánijangáni):
(1.)Očištění ctnosti jakožto člen snahy o dokonalé očištění (síla-visuddhi párisuddhipadhánijangam).
(2.)Očištění mysli jakožto člen snahy o dokonalé očištění (čitta-visuddhi párisuddhipadhánijangam).
(3.)Očištění názoru jakožto člen snahy o dokonalé očištění (ditthi-visuddhi párisuddhipadhánijangam).
(4.)Očištění překonáním pochybností jakožto člen snahy o dokonalé očištění (kankhávitarana-visuddhi párisuddhipadhánijangam).
(5.)Očištění poznáním a viděním toho, co je stezka a toho, co není stezka
jakožto člen snahy o dokonalé očištění (maggámaggaňánadassana-visuddhi párisuddhipadhánijangam).
(6.)Očištění poznáním a viděním postupu [po stezce] jakožto člen snahy o dokonalé očištění (patipadáňánadassana-visuddhi párisuddhipadhánijangam).
(7.)Očištění poznáním a viděním [věcí] jakožto člen snahy o dokonalé očištění (ňánadassana-visuddhi párisuddhipadhánijangam).
(8.)Očištění moudrosti jakožto člen snahy o dokonalé očištění (paňňá-visuddhi párisuddhipadhánijangam).
(9.)Očištění osvobození jakožto člen snahy o dokonalé očištění (vimutti-visuddhi párisuddhipadhánijangam).
Těchto devět věcí by mělo být rozvinuto.

(3.)Kterých devět věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá)?
Devět příbytků [životních stavů] bytostí (nava sattávásá):
(1.)Existují bytosti s rozličnými těly (sattá nánattakájá) a rozličným vnímáním (nánattasaňňinó). Jsou to lidské bytosti (manussá), někteří bohové (ékačče ča dévá) a některé bytosti z bědných stavů (ékačče ča vinipátiká). To je první příbytek bytostí (ajam pathamó sattávásó).
(2.)Existují bytosti s rozličnými těly (sattá nánattakájá) a jednotným vnímáním (ékattasaňňinó). Jsou to bohové patřící do skupiny Brahmů (dévá brahmakájiká), kteří vyvstali v této oblasti jako první (pathamábhinibbattá).
To je druhý příbytek bytostí (ajam dutijó sattávásó).
(3.)Existují bytosti s jednotnými těly (sattá ékattakájá) a rozličným vnímáním (nánattasaňňinó). Jsou to Zářící bohové (dévá ábhassará). To je třetí příbytek bytostí (ajam tatijó sattávásó).
(4.)Existují bytosti s jednotnými těly (sattá ékattakájá) a jednotným vnímáním (ékattasaňňinó). Jsou to Třpytiví bohové (dévá subhakinhá). To je čtvrtý příbytek bytostí (ajam čatutthó sattávásó).
(5.)Existují bytosti bez vnímání (sattá asaňňinó) a bez zakoušení (appatisamvédinó). Jsou to Nevnímající bohové (dévá asaňňasattá). To je pátý příbytek bytostí (ajam paňčamó sattávásó).
(6.)Existují bytosti, které s úplným překonáním (sattá sabbasó samatikkamá) vnímání hmoty [tělesnosti] (rúpasaňňánam), s ukončením vnímání odporu (atthangamá patighasaňňánam), s nevěnováním pozornosti vnímání rozmanitosti (amanasikárá nánattasaňňánam), s myšlenkou: ´Nekonečný prostor´ (´anantó ákásó,ti´) dosahují oblasti nekonečného prostoru (ákásánaňčájatanúpagá). To je šestý příbytek bytostí (ajam čhatthó sattávásó).
(7.)Existují bytosti, které s úplným překonáním oblasti nekonečného prostoru (ákásánaňčájatanam), s myšlenkou: ´Nekonečné vědomí´ (´anantam viňňánan,ti´) dosahují oblasti nekonečného vědomí (viňňánaňčájatanúpagá). To je sedmý příbytek bytostí (ajam sattamó sattávásó).
(8.)Existují bytosti, které s úplným překonáním oblasti nekonečného vědomí (viňňánaňčájatanam), s myšlenkou: ´Nic neexistuje´ (´natthi kiňčí,ti´) dosahují oblasti nicoty (ákiňčaňňájatanúpagá). To je osmý příbytek bytostí (ajam atthamó sattávásó).
(9.)Existují bytosti, které s úplným překonáním oblasti nicoty (ákiňčaňňájatanam) dosahují oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání (névasaňňánásaňňájatanúpagá). To je devátý příbytek bytostí (ajam navamó sattávásó).
Těchto devět věcí by mělo být plně pochopeno.

(4.)Kterých devět věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá)?
Devět věcí zakořeněných v toužení (nava tanhámúlaká dhammá):
(1.)Na toužení je závislé hledání (tanham patičča parijésaná).
(2.)Na hledání je závislý zisk (parijésanam patičča lábhó).
(3.)Na zisku je závislé dosažení svého přání (lábham patičča viniččhajó).
(4.)Na dosažení svého přání je závislá toužebná vášeň (viniččhajam patičča čhandarágó).
(5.)Na toužebné vášni je závislá připoutanost (čhandarágam patičča adždžhósánam).
(6.)Na připoutanosti je závislé přivlastňování (adždžhósánam patičča pariggahó).
(7.)Na přivlastňování je závislé sobectví (pariggaham patičča maččharijam).
(8.)Na sobectví je závislé [úzkostlivé] střežení [svého vlastnictví] (maččharijam patičča árakkhó).
(9.)A z důvodu takového [úzkostlivého] střežení [svého vlastnictví] (árakkhádhikaranam) vzniká mnoho zlých a neprospěšných věcí (anéké pápaká akusalá dhammá sambhavanti), jako zraňování holemi a zbraněmi, hádky, sváry, rozepře a válčení, nepřátelství, pomlouvání a lhaní (dandádánasatthádánakalahaviggahavivádatuvamtuvampesuňňamusávádá).
Těchto devět věcí by mělo být opuštěno.

(5.)Kterých devět věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá)?
Devět základů zloby (nava ághátavatthúni):
(1.)´Způsobil mi škodu´ (´anattham mé ačarí,ti´) - tato myšlenka váže zlobu (ághátam bandhati).
(2.)´Způsobuje mi škodu´ (´anattham mé čaratí,ti´) - tato myšlenka váže zlobu.
(3.)´Způsobí mi škodu´ (´anattham mé čarissatí,ti´) - tato myšlenka váže zlobu.
(4.)´Způsobil škodu tomu, kdo je mi milý a drahý´ (´pijassa mé manápassa anattham ačarí,ti´) - tato myšlenka váže zlobu.
(5.)´Způsobuje škodu tomu, kdo je mi milý a drahý´ (´pijassa mé manápassa anattham čaratí,ti´) - tato myšlenka váže zlobu.
(6.)´Způsobí škodu tomu, kdo je mi milý a drahý´ (´pijassa mé manápassa anattham čarissatí,ti´) - tato myšlenka váže zlobu.
(7.)´Způsobil užitek tomu, kdo mi není milý a drahý´ (´appijassa mé amanápassa attham ačarí,ti´) - tato myšlenka váže zlobu.
(8.)´Způsobuje užitek tomu, kdo mi není milý a drahý´ (´appijassa mé amanápassa attham čaratí,ti´) - tato myšlenka váže zlobu.
(9.)´Způsobí užitek tomu, kdo mi není milý a drahý´ (´appijassa mé amanápassa attham čarissatí,ti´) - tato myšlenka váže zlobu.
Těchto devět věcí přispívá k úpadku.

(6.)Kterých devět věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá)?
Devět způsobů ovládnutí zloby (nava ághátapativinajá):
(1.)´Způsobil mi škodu´ - ´Co dobrého však může přinést ovládnutí této zloby?´ (´tam kutettha labbhá,ti ághátam pativinéti´)
(2.)´Způsobuje mi škodu´ - ´Co dobrého však může přinést ovládnutí této zloby?´
(3.)´Způsobí mi škodu´ - ´Co dobrého však může přinést ovládnutí této zloby?´
(4.)´Způsobil škodu tomu, kdo je mi milý a drahý´ - ´Co dobrého však může přinést ovládnutí této zloby?´
(5.)´Způsobuje škodu tomu, kdo je mi milý a drahý´ - ´Co dobrého však může přinést ovládnutí této zloby?´
(6.)´Způsobí škodu tomu, kdo je mi milý a drahý´ - ´Co dobrého však může přinést ovládnutí této zloby?´
(7.)´Způsobil užitek tomu, kdo mi není milý a drahý´ - ´Co dobrého však může přinést ovládnutí této zloby?´
(8.)´Způsobuje užitek tomu, kdo mi není milý a drahý´ - ´Co dobrého však může přinést ovládnutí této zloby?´
(9.)´Způsobí užitek tomu, kdo mi není milý a drahý´ - ´Co dobrého však může přinést ovládnutí této zloby?´
Těchto devět věcí přispívá k rozvoji.

(7.)Kterých devět věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá)?
Devět rozličností (nava nánattá):
(1.)V závislosti na rozličných prvcích [elementech] (dhátunánattam patičča)
(2.)vzniká rozličný [smyslový] dotek (uppadždžati phassanánattam).
(3.)V závislosti na rozličném [smyslovém] doteku (phassanánattam patičča) vzniká rozličné pociťování (uppadždžati védanánattam).
(4.)V závislosti na rozličném pociťování (védanánánattam patičča) vzniká rozličné vnímání (uppadždžati saňňánánattam).
(5.)V závislosti na rozličném vnímání (saňňánánattam patičča) vzniká rozličné myšlení [motivace] (uppadždžati sankappanánattam).
(6.)V závislosti na rozličném myšlení [motivaci] (sankappanánattam patičča) vzniká rozličná vůle [touha] (uppadždžati čhandanánattam).
(7.)V závislosti na rozličné vůli [touze] (čhandanánattam patičča) vzniká rozličná horečnatost (uppadždžati pariláhanánattam).
(8.)V závislosti na rozličné horečnatosti (pariláhanánattam patičča) vzniká rozličné hledání (uppadždžati parijésanánánattam).
(9.)V závislosti na rozličném hledání (parijésanánánattam patičča) vzniká rozličný zisk (uppadždžati lábhanánattam).
Těchto devět věcí je těžko proniknutelných.

(8.)Kterých devět věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá)?
Devět vnímání (nava saňňá):
(1.)Vnímání odpornosti [tělesné nečistoty] (asubhasaňňá).
(2.)Vnímání smrti (maranasaňňá).
(3.)Vnímání odpudivosti jídla (áhárepatikúlasaňňá).
(4.)Vnímání nezaujatosti [nelibosti] vůči celému světu (sabbalóke-anabhiratasaňňá).
(5.)Vnímání nestálosti (aniččasaňňá).
(6.)Vnímání strasti v nestálosti (aničče dukkhasaňňá).
(7.)Vnímání ne-já ve strasti (dukkhe anattasaňňá).
(8.)Vnímání opuštění (pahánasaňňá).
(9.)Vnímání bezvášnivosti (virágasaňňá).
Těchto devět věcí by mělo být přivedeno ke vzniku.

(9.)Kterých devět věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá)?
Devět po sobě jdoucích dlení (nava anupubbavihárá):
(1.)Zde, přátelé, mnich zcela odloučen od smyslných požitků (viviččéva káméhi), odloučen od neprospěšných stavů (vivičča akusaléhi dhamméhi), vstupuje a prodlévá (upasampadždža viharati) v prvním meditačním pohroužení (pathamam džhánam), které je doprovázeno myšlením (savitakkam) a rozvažováním (savičáram) a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení (vivékadžam pítisukham).
(2.)A dále, s utišením myšlení a rozvažování (vitakkavičáránam vúpasamá) vstupuje a prodlévá v druhém meditačním pohroužení (dutijam džhánam), v němž je mysl sjednocena (ékodibháva), ve vnitřním uspokojení (adždžhattam sampasádanam), bez myšlení (avitakkam), bez rozvažování (avičáram), naplněna nadšením a blahem zrozeným ze soustředění (samádhidžam pítisukham).
(3.)A dále, s vymizením nadšení (pítijá virágá) prodlévá vyrovnaně (upekkhakó viharati), s uvědoměním (sató) a jasným chápáním (sampadžánó), zakoušeje stav tělesného blaha (sukhaňča kájéna patisamvédéti), o němž ušlechtilí (arijá) prohlašují: ´Ten, kdo je vyrovnaný (upekkhakó) a uvědomělý (satimá) prodlévá blaženě (sukhavihárí).´ Takto vstupuje a prodlévá ve třetím meditačním pohroužení (tatijam džhánam).
(4.)A dále, s opuštěním (paháná) blaženosti (sukhassa) i strasti (dukkhassa), s ukončením (atthangamá) dřívější (pubbéva) radosti (sómanassa) i žalu (dómanassa), vstupuje a prodlévá ve čtvrtém meditačním pohroužení (čatuttham džhánam), jež není ani strastné ani blažené (adukkhamasukham), které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním (upekkhásatipárisuddhim).
(5.)A dále, s úplným (sabbasó) překonáním (samatikkamá) vnímání tvarů [tělesnosti] (rúpasaňňánam), s ukončením (atthangamá) vnímání odporu (patighasaňňánam), s nevěnováním pozornosti (amanasikárá) vnímání rozmanitosti (nánattasaňňánam), s myšlenkou: ´Nekonečný prostor (anantó ákásó),´ vstupuje a prodlévá (upasampadždža viharati) v oblasti nekonečného prostoru (ákásánaňčájatanam).
(6.)A dále, s úplným překonáním oblasti nekonečného prostoru, s myšlenkou: ´Nekonečné vědomí (anantam viňňánam),´ vstupuje a prodlévá v oblasti nekonečného vědomí (viňňánaňčájatanam).
(7.)A dále, s úplným překonáním oblasti nekonečného vědomí, s myšlenkou: ´Nic neexistuje (natthi kiňčí),´ vstupuje a prodlévá v oblasti nicoty [ničeho] (ákiňčaňňájatanam).
(8.)A dále, s úplným překonáním oblasti nicoty, vstupuje a prodlévá v oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání (névasaňňánásaňňájatanam).
(9.)A dále, s úplným překonáním oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání, vstupuje a prodlévá ve stavu ustání vnímání a pociťování (saňňávédajitaniródham).
Těchto devět věcí by mělo být přímo poznáno.

(10.)Kterých devět věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá)?
Devět po sobě jdoucích stavů ustání (nava anupubbaniródhá):
(1.)Kdo dosáhne stavu prvního meditačního pohroužení (pathamam džhánam samápannassa), u toho ustává vnímání smyslových požitků (kámasaňňá niruddhá hóti).
(2.)Kdo dosáhne stavu druhého [meditačního] pohroužení (dutijam džhánam samápannassa), u toho ustává myšlení a rozvažování (vitakkavičárá niruddhá hónti).
(3.)Kdo dosáhne stavu třetího [meditačního] pohroužení (tatijam džhánam samápannassa), u toho ustává nadšení (píti niruddhá hóti).
(4.)Kdo dosáhne stavu čtvrtého [meditačního] pohroužení (čatuttham džhánam samápannassa), u toho ustává nadechování a vydechování (assásapassásá niruddhá hónti).
(5.)Kdo dosáhne oblasti nekonečného prostoru (ákásánaňčájatanam samápannassa), u toho ustává vnímání tvarů [tělesnosti] (rúpasaňňá niruddhá hóti).
(6.)Kdo dosáhne oblasti nekonečného vědomí (viňňánaňčájatanam samápannassa), u toho ustává vnímání oblasti nekonečného prostoru (ákásánaňčájatanasaňňá niruddhá hóti).
(7.)Kdo dosáhne oblasti nicoty (ákiňčaňňájatanam samápannassa), u toho ustává vnímání oblasti nekonečného vědomí (viňňánaňčájatanasaňňá niruddhá hóti).
(8.)Kdo dosáhne oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání (névasaňňánásaňňájatanam samápannassa), u toho ustává vnímání oblasti nicoty (ákiňčaňňájatanasaňňá niruddhá hóti).
(9.)Kdo dosáhne stavu ustání vnímání a pociťování (saňňávédajitaniródham samápannassa), u toho ustává vnímání a pociťování (saňňá ča védaná ča niruddhá hónti).
Těchto devět věcí by mělo být uskutečněno.

Toto je devadesát věcí (iti imé navuti dhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá).


Deset věcí (Dasa dhammá)

(1.)Deset věcí je velice užitečných (bahukárá).
(2.)Deset věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá).
(3.)Deset věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá).
(4.)Deset věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá).
(5.)Deset věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá).
(6.)Deset věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá).
(7.)Deset věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá).
(8.)Deset věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá).
(9.)Deset věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá).
(10.)Deset věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá).

(1.)Kterých deset věcí je velice užitečných (bahukárá)?
Deset věcí, které poskytují ochranu (dasa náthakaranádhammá):
(1.)[Ctnost] Zde, přátelé, mnich je ctnostný (sílavá), prodlévá střežen a kontrolován pravidly kázně (pátimokkhasamvarasamvutó viharati), je obdařen uvědoměním oblasti správného chování (áčáragóčarasampannó) a vidouc nebezpečí i v malých chybách (anumattésu vadždžésu bhajadassáví) se cvičí v dodržování pravidel cvičení (samádája sikkhati sikkhápadésu). Tato věc poskytuje ochranu.
(2.)[Učenost] Dále, přátelé, mnich je dobře poučený (bahussutó hóti), pamatuje si a uchovává v mysli to, co vyslechl (sutadháró sutasanničajó). Ty věci, které jsou dobré na počátku (ádikaljáná), dobré uprostřed (madždžhekaljáná) a dobré na konci (parijósánakaljáná), obdařené smyslem (sátthá) a dobrou skladbou [formou] (sabjaňdžaná), prohlašující dokonalý a zcela očištěný svatý život (kévalaparipunnam parisuddham brahmačarijam abhivadanti). V těchto věcech je dobře poučený (bahussutá hónti), uchovává je v mysli (dhátá), recituje je (vačasá), praktikuje je (paričitá), uvažuje o nich [reflektuje je] (manasánupekkhitá) a proniká jimi svým zřením (ditthijá suppatividdhá). Tato věc poskytuje ochranu.
(3.)[Přátelskost] Dále, přátelé, mnich je dobrým přítelem (kaljánamittó hóti), dobrým společníkem (kaljánasahájó), dobrým druhem (kaljánasampavankó). Tato věc poskytuje ochranu.
(4.)[Přívětivost] Dále, přátelé, mnich je přívětivý [přístupný] (suvačó hóti), obdařený přívětivou povahou (sóvačassakaranéhi dhamméhi smannágató), snadno přijímá a chápe dar poučení (khamó padakkhinaggáhí anusásanim). Tato věc poskytuje ochranu.
(5.)[Péče] Dále, přátelé, cokoliv má mnich udělat pro své společníky v čistém životě (sabrahmačárínam uččávačáni kimkaraníjáni), je v tom zručný (dakkhó), ne laxní (analasó), je při tom obdařen předvídavostí (tatrupájája vímamsája samannágató), správně ty věci vykonává a připravuje (alam kátum alam samvidhátum). Tato věc poskytuje ochranu.
(6.)[Radost z Dhammy] Dále, přátelé, mnich se těší z Dhammy (dhammakámó hóti), je mu milé o ní rozmlouvat (pijasamudáháró) a zvláště se raduje z pokročilé Dhammy a disciplíny (abhidhamme abhivinaje ulárapámodždžó). Tato věc poskytuje ochranu.
(7.)[Spokojenost] Dále, přátelé, mnich je spokojený s jakýmkoliv rouchem, almužním jídlem, příbytkem či lékem pro případ nemoci (bhikkhu santutthó hóti itarítaréhi čívarapindapátasénásanagilánappaččajabhesadždžaparikkháréhi). Tato věc poskytuje ochranu.
(8.)[Energie] Dále, přátelé, mnich prodlévá energicky (áraddhavírijó viharati), když opustil neprospěšné stavy (akusalánam dhammánam pahánája) a vstupuje do prospěšných stavů (kusalánam dhammánam upasampadája). Je vytrvalý a pevný v úsilí (thámavá dalhaparakkamó) a nezanedbává tyto prospěšné stavy (anikkhittadhuró kusalésu dhammésu). Tato věc poskytuje ochranu.
(9.)[Uvědomění] Dále, přátelé, mnich je uvědomělý (satimá hóti), je obdařen nejvyšším uvědoměním a rozlišováním (paraména satinepakkéna samannágató). Pamatuje si a uchovává v mysli (saritá anussaritá) to, co bylo dříve vykonáno nebo vyřčeno (čirakatampi čirabhásitampi). Tato věc poskytuje ochranu.
(10.)[Moudrost] Dále, přátelé, mnich je moudrý (paňňavá hóti), obdařen ušlechtilou, pronikavou moudrostí, vedoucí k vyvstání cíle (udajatthagáminijá paňňája samannágató arijája nibbedhikája), vedoucí ke správnému ukončení strasti (sammá dukkhakkhajagáminijá). Tato věc poskytuje ochranu.
Těchto deset věcí je velice užitečných.

(2.)Kterých deset věcí by mělo být rozvinuto (bhávétabbá)?
Deset základen meditačního předmětu (dasa kasinájatanáni):
(1.)Zde někdo vnímá pouze prvek země jakožto meditační předmět (pathavíkasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně (uddham adhó tirijam advajam appamánam).
(2.)Zde někdo vnímá pouze prvek vody jakožto meditační předmět (ápókasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně.
(3.)Zde někdo vnímá pouze prvek ohně jakožto meditační předmět (tédžókasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně.
(4.)Zde někdo vnímá pouze prvek větru jakožto meditační předmět (vájókasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně.
(5.)Zde někdo vnímá pouze modrou barvu jakožto meditační předmět (nílakasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně.
(6.)Zde někdo vnímá pouze žlutou barvu jakožto meditační předmět (pítakasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně.
(7.)Zde někdo vnímá pouze červenou barvu jakožto meditační předmět (lóhitakasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně.
(8.)Zde někdo vnímá pouze bílou barvu jakožto meditační předmět (ódátakasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně.
(9.)Zde někdo vnímá pouze prvek prostoru jakožto meditační předmět (ákásakasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně.
(10.)Zde někdo vnímá pouze prvek vědomí jakožto meditační předmět (viňňánakasinamékó saňdžánáti), nahoře, dole a napříč, neodděleně a neohraničeně.
Těchto deset věcí by mělo být rozvinuto.

(3.)Kterých deset věcí by mělo být plně pochopeno (pariňňejjá)?
Deset základen (dasájatanáni):
(1.)Základna oka (čakkhájatanam).
(2.)Základna tvarů (rúpájatanam).
(3.)Základna ucha (sotájatanam).
(4.)Základna zvuků (saddájatanam).
(5.)Základna nosu (ghánájatanam).
(6.)Základna vůní (gandhájatanam).
(7.)Základna jazyka (dživhájatanam).
(8.)Základna chutí (rasájatanam).
(9.)Základna těla (kájájatanam).
(10.)Základna [tělesných] doteků (photthabbájatanam).
Těchto deset věcí by mělo být plně pochopeno.

(4.)Kterých deset věcí by mělo být opuštěno (pahátabbá)?
Deset špatností (dasa miččhattá):
(1.)Špatný názor (miččhá-ditthi).
(2.)Špatné rozmýšlení (miččhá-sankappó).
(3.)Špatná řeč (miččhá-váčá).
(4.)Špatné jednání (miččhá-kammantó).
(5.)Špatné živobytí (miččhá-ádžívó).
(6.)Špatné úsilí (miččhá-vájámó).
(7.)Špatné uvědomění (miččhá-sati).
(8.)Špatné soustředění (miččhá-samádhi).
(9.)Špatné poznání (miččhá-ňánam)
(10.)Špatné osvobození (miččhá-vimutti)
Těchto deset věcí by mělo být opuštěno.

(5.)Kterých deset věcí přispívá k úpadku (hánabhágijá)?
Deset cest neprospěšného konání (dasa akusalakammapathá):
(1.)Zabíjení živých bytostí (pánátipátó).
(2.)Braní nedarovaného [kradení] (adinnádánam).
(3.)Špatné sexuální jednání (kámésumiččháčáró).
(4.)Lhaní (musávádó).
(5.)Zlomyslná řeč (pisuná váčá).
(6.)Hrubá řeč (pharusá váčá).
(7.)Marnivé tlachání (samphappalápó).
(8.)Žádostivost (abhidždžhá).
(9.)Zlovůle (bjápádó).
(10.)Špatný názor (miččhá-ditthi).
Těchto deset věcí přispívá k úpadku.

(6.)Kterých deset věcí přispívá k rozvoji (visésabhágijá)?
Deset cest prospěšného konání (dasa kusalakammapathá):
(1.)Zdržování se zabíjení živých bytostí (pánátipátá véramaní).
(2.)Zdržování se braní nedarovaného [kradení] (adinnádáná véramaní).
(3.)Zdržování se špatného sexuálního jednání (kámésumiččháčárá véramaní).
(4.)Zdržování se lhaní (musávádá véramaní).
(5.)Zdržování se zlomyslné řeči (pisunája váčája véramaní).
(6.)Zdržování se hrubé řeči (pharusája váčája véramaní).
(7.)Zdržování se marnivého tlachání (samphappalápá véramaní).
(8.)Nežádostivost (anabhidždžhá).
(9.)Nezlovolnost (abjápádó).
(10.)Správný názor (sammá-ditthi).
Těchto deset věcí přispívá k rozvoji.

(7.)Kterých deset věcí je těžko proniknutelných (duppatividždžhá)?
Deset příbytků [oblastí prodlévání] ušlechtilých (dasa arijavásá):
(1.)Zde, přátelé, mnich opustil pět členů (paňčangavippahínó hóti). Jak opustil pět členů? Mnich [1.]opustil smyslovou touhu (kámaččhandó pahínó hóti), [2.]opustil zlovůli (bjápádó pahínó hóti), [3.]opustil lenivost a malátnost (thínamiddham pahínam hóti), [4.]opustil neklid a rozrušenost (uddhaččakukkuččam pahínam hóti), [5.]opustil pochybovačnost (vičikiččhá pahíná hóti). Takto opustil pět členů.
(2.)Mnich je obdařen šesti členy (čhalangasamannágató hóti). Jak je obdařen šesti členy?
Když mnich [1.]vidí okem tvary (čakkhuná rúpam disvá), není jimi potěšen ani nepotěšen (néva sumanó hóti na dummanó), prodlévá vyrovnaně (upekkhakó viharati), uvědomělý (sató) a jasně chápající (sampadžánó).
Když [2.]slyší uchem zvuky (soténa saddam sutvá), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající.
Když [3.]čichá nosem vůně (ghánéna gandham ghájitvá), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající.
Když [4.]chutná jazykem chutě (dživhája rasam sájitvá), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající.
Když [5.]zakouší tělem doteky (kájéna photthabbam phusitvá), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající.
Když [6.]vnímá myslí mentální jevy (manasá dhammam viňňája), není jimi potěšen ani nepotěšen, prodlévá vyrovnaně, uvědomělý a jasně chápající. Takto je obdařen šesti členy.
(3.)Mnich je chráněn jednou věcí (ékárakkhó hóti). Jak je chráněn jednou věcí? Mnich je obdařen myslí chráněnou uvědoměním (satárakkhéna čétasá samannágató hóti). Takto je chráněn jednou věcí.
(4.)Mnich si hledí čtyř úkonů (čaturápassénó hóti). Jak si hledí čtyř úkonů? Mnich [1.]následuje [praktikuje] jednotlivé věci (sankhájékam patisévati), [2.]přijímá [udržuje] jednotlivé věci (sankhájékam adhiváséti), [3.]vyhýbá se jednotlivým věcem (sankhájékam parivadždžéti), [4.]zbavuje se [odstraňuje] jednotlivých věcí (sankhájékam vinódéti). Takto si hledí čtyř úkonů.
(5.)Mnich se oprostil od rozličných pravd [pojetí] ostatních (panunnapaččékasaččó hóti). Jak se oprostil od rozličných pravd [pojetí] ostatních? Jakékoliv jsou zde různé a rozličné pravdy [pojetí] (jáni táni puthupaččékasaččáni) různých ostatních asketů a bráhmanů (puthusamanabráhmanánam), od těch všech se mnich odvrátil (sabbáni táni bhikkhunó nunnáni hónti) a oprostil (panunnáni), odložil je (čattáni), zřeknul se jich (vantáni), osvobodil se od nich (muttáni), opustil je (pahínáni) a zanechal je (patinissattháni). Takto se oprostil od rozličných pravd [pojetí] ostatních.
(6.)Mnich dospěl k hledání pravého cíle (samavajasatthésanó hóti). Jak dospěl k hledání pravého cíle? Mnich opustil hledání smyslných požitků (kámésaná pahíná hóti), opustil hledání bytí [existence] (bhavésaná pahíná hóti) a je uspokojený hledáním čistého [svatého] života (brahmačarijésaná patippassaddhá). Takto dospěl k hledání pravého cíle.
(7.)Mnich má čisté [nenarušené] myšlenky [motivaci] (anávilasankappá hóti). Jak má čisté myšlenky? Mnich opustil myšlenky smyslových požitků (kámasankappó pahínó hóti), opustil myšlenky zlovůle (bjápádasankappó pahínó hóti), opustil myšlenky násilí (vihimsásankappó pahínó hóti). Takto má čisté myšlenky.
(8.)Mnich má uklidněné tělesné formace (passaddhakájasankháró hóti). Jak má uklidněné tělesné formace? Mnich s opuštěním blaženosti [příjemnosti] i strasti [nepříjemnosti] (sukhassa ča paháná dukkhassa ča paháná), s ukončením dřívější radosti i žalu (pubbéva sómanassadómanassánam atthangamá), vstupuje a prodlévá (upasampadždža viharati) ve čtvrtém meditačním pohroužení (čatuttham džhánam), jež není ani strastné ani blažené (adukkhamasukham) a které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním (upekkhásatipárisuddhim). Takto má uklidněné tělesné formace.
(9.)Mnich má správně osvobozenou mysl (suvimuttačittó hóti). Jak má správně osvobozenou mysl? Mnich má mysl osvobozenou od vášně (bhikkhunó rágá čittam vimuttam hóti), mysl osvobozenou od nenávisti (dósá čittam vimuttam hóti), mysl osvobozenou od zaslepenosti (móhá čittam vimuttam hóti). Takto má správně osvobozenou mysl.
(10.)Mnich je správně osvobozen moudrostí (suvimuttapaňňó hóti). Jak je správně osvobozen moudrostí?
Mnich poznává (padžánáti): ´Opustil jsem vášeň (rágó mé pahínó), vytrhl jí i s kořenem (uččhinnamúló) jako pařez palmovníku (tálávatthukató), zbavil jí existence (anabhávamkató), tak, že již nemůže v budoucnu znovu vyvstat (ájatim anuppádadhammó,ti).´
Poznává: ´Opustil jsem nenávist (dósó mé pahínó), vytrhl jí i s kořenem jako pařez palmovníku, zbavil jí existence, tak, že již nemůže v budoucnu znovu vyvstat.´
Poznává: ´Opustil jsem zaslepenost (móhó mé pahínó), vytrhl jí i s kořenem jako pařez palmovníku, zbavil jí existence, tak, že již nemůže v budoucnu znovu vyvstat.´ Takto je správně osvobozen moudrostí.
Těchto deset věcí je těžko proniknutelných.

(8.)Kterých deset věcí by mělo být přivedeno ke vzniku (uppádétabbá)?
Deset vnímání (dasa saňňá):
(1.)Vnímání odpornosti [tělesné nečistoty] (asubhasaňňá).
(2.)Vnímání smrti (maranasaňňá).
(3.)Vnímání odpudivosti jídla (áhárepatikúlasaňňá).
(4.)Vnímání nezaujatosti [nelibosti] vůči celému světu (sabbalóke-anabhiratasaňňá).
(5.)Vnímání nestálosti (aniččasaňňá).
(6.)Vnímání strasti v nestálosti (aničče dukkhasaňňá).
(7.)Vnímání ne-já ve strasti (dukkhe anattasaňňá).
(8.)Vnímání opuštění (pahánasaňňá).
(9.)Vnímání bezvášnivosti (virágasaňňá).
(10.)Vnímání ustání (niródhasaňňá).
Těchto deset věcí by mělo být přivedeno ke vzniku.

(9.)Kterých deset věcí by mělo být přímo poznáno (abhiňňejjá)?
Deset zničujících základů (dasa nidždžaravatthúni):
(1.)Pro toho, kdo má správný názor (sammáditthissa), je špatný názor (miččháditthi) zničující (nidždžinná hóti). Jelikož se špatným názorem jako svou podmínkou (jé ča miččháditthipaččajá) vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy (anéké pápaká akusalá dhammá sambhavanti). Proto je pro něj zničující (té čassa nidždžinná hónti).
(2.)Pro toho, kdo má správné rozmýšlení (sammásankappassa), je špatné rozmýšlení (miččhásankappó) zničující. Jelikož se špatným rozmýšlením jako svou podmínkou vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy. Proto je pro něj zničující.
(3.)Pro toho, kdo má správnou řeč (sammáváččassa), je špatná řeč (miččháváčá) zničující. Jelikož se špatnou řečí jako svou podmínkou vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy. Proto je pro něj zničující.
(4.)Pro toho, kdo má správné jednání (sammákammantassa), je špatné jednání (miččhákammantó) zničující. Jelikož se špatným jednáním jako svou podmínkou vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy. Proto je pro něj zničující.
(5.)Pro toho, kdo má správné živobytí (sammá-ádžívassa), je špatné živobytí (miččhá-ádžívó) zničující. Jelikož se špatným živobytím jako svou podmínkou vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy. Proto je pro něj zničující.
(6.)Pro toho, kdo má správné úsilí (sammávájámassa), je špatné úsilí (miččhávájámó) zničující. Jelikož se špatným úsilím jako svou podmínkou vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy. Proto je pro něj zničující.
(7.)Pro toho, kdo má správné uvědomění (sammásatissa), je špatné uvědomění (miččhásati) zničující. Jelikož se špatným uvědoměním jako svou podmínkou vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy. Proto je pro něj zničující.
(8.)Pro toho, kdo má správné soustředění (sammásamádhissa), je špatné soustředění (miččhásamádhi) zničující. Jelikož se špatným soustředěním jako svou podmínkou vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy. Proto je pro něj zničující.
(9.)Pro toho, kdo má správné poznání (sammáňánassa), je špatné poznání (miččháňánam) zničující. Jelikož se špatným poznáním jako svou podmínkou vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy. Proto je pro něj zničující.
(10.)Pro toho, kdo je správně osvobozený (sammávimuttissa), je špatné osvobození (miččhávimutti) zničující. Jelikož se špatným osvobozením jako svou podmínkou vznikají mnohé zlé a neprospěšné stavy. Proto je pro něj zničující.
Těchto deset věcí by mělo být přímo poznáno.

(10.)Kterých deset věcí by mělo být uskutečněno (saččhikátabbá)?
Deset kvalit toho, kdo se již necvičí (dasa asekkhá dhammá):
(1.)Správný názor toho, kdo se již necvičí (asekkhá sammá-ditthi).
(2.)Správné rozmýšlení toho, kdo se již necvičí (asekkhó sammá-sankappó).
(3.)Správná řeč toho, kdo se již necvičí (asekkhá sammá-váčá).
(4.)Správné jednání toho, kdo se již necvičí (asekkhó sammá-kammantó).
(5.)Správné živobytí toho, kdo se již necvičí (asekkhó sammá-ádžívó).
(6.)Správné úsilí toho, kdo se již necvičí (asekkhó sammá-vájámó).
(7.)Správné uvědomění toho, kdo se již necvičí (asekkhá sammá-sati).
(8.)Správné soustředění toho, kdo se již necvičí (asekkhó sammá-samádhi).
(9.)Správné poznání toho, kdo se již necvičí (asekkham sammá-ňánam).
(10.)Správné osvobození toho, kdo se již necvičí (asekkhá sammá-vimutti).
Těchto deset věcí by mělo být uskutečněno.

Toto je sto věcí (iti imé satadhammá), které jsou skutečné (bhútá), pravdivé (taččhá), takové (tathá) a ne jinaké (avitathá), nepochybné (anaňňathá), správně Tathágatou dokonale pochopené (sammá tathágaténa abhisambuddhá,ti).

Tak pravil ctihodný Sáriputta (idamavóčájasmá sáriputtó). Spokojení mnichové (attamaná té bhikkhú) se zaradovali ze slov ctihodného Sáriputty (ájasmató sáriputtassa bhásitam abhinandunti).