Dhammapada

Slova Učení

Obsah:
1. Jamakavagga    Díl: Dvojice
2. Appamádavagga    2. Díl: Dbalost
3. Čittavagga    3. Díl: Mysl
4. Pupphavagga    4. Díl: Květiny
5. Bálavagga    5. Díl: Pošetilý
6. Panditavagga    6. Díl: Moudrý
7. Arahantavagga    7. Díl: Zasloužilý
8. Sahassavagga    8. Díl: Tisíc
9. Pápavagga    9. Díl: Zlo
10. Dandavagga    10. Díl: Hůl [Trest]
11. Džarávagga    11. Díl: Stáří
12. Attavagga    12. Díl: O sobě
13. Lokavagga    13. Díl: Svět
14. Buddhavagga   14. Díl: Probuzený
15. Sukhavagga    15. Díl: Štěstí
16. Pijavagga    16. Díl: O tom, co je milé
17. Kodhavagga    17. Díl: Hněv
18. Malavagga    18. Díl: Poskvrna
19. Dhammatthavagga   19. Díl: Spravedlnost
20. Maggavagga    20. Díl: Stezka
21. Pakinnakavagga    21. Díl: Různé
22. Nirajavagga    22. Díl: Peklo
23. Nágavagga    23. Díl: Nága [Slon]
24. Tanhávagga    24. Díl: Toužení
25. Bhikkhuvagga    25. Díl: Mnich
26. Bráhmanavagga    26. Díl: Bráhman

1. Jamakavagga    1. Díl: Dvojice

1. manopubbangamá dhammá   mysl je předchůdcem stavů,
manosetthá manomajá   mysl je základem, mysl je tvůrcem,
manasá če padutthéna   s myslí znečištěnou [zkaženou]
 bhásati vá karoti vá   kdo hovoří, kdo jedná,
 tato nam dukkhamanvéti   toho strast následuje
 čakkamva vahato padam    jako kolo nohu tažného zvířete

2. manopubbangamá dhammá   mysl je předchůdcem stavů,
 manosetthá manomajá   mysl je základem, mysl je tvůrcem,
 manasá če pasannéna   s myslí čistou [povznešenou]
 bhásati vá karoti vá   kdo hovoří, kdo jedná,
 tato nam sukhamanvéti   toho štěstí následuje
 čhájáva anapájiní    jako věrný stín

3. "akkoččhi mam avadhi mam    "zhanil mě, zbil mě,
adžini mam ahási mé"    přepadl mě a oloupil mě" -
jéča tam upanajhanti    u těch, kdo na tom prodlévají,
véram tésam na sammati    jejich zášť se neutiší

4. "akkoččhi mam avadhi mam    "zhanil mě, zbil mě,
adžini mam ahási mé"    přepadl mě a oloupil mě" -
jéča tam nupanajhanti    u těch, kdo na tom neprodlévají,
véram tésúpasammati   jejich zášť se utiší

5. na hi véréna véráni    nikoli nenávistí se nenávist
sammantídha kudáčanam    kdy zde utiší,
avéréna ča sammanti    jen beznenávistností se utiší,
ésa dhammo sanantano    takový je věčný stav věcí [zákon]

6. paré ča na vidžánanti   mnozí nevědí,
majamettha jamámase    že jednou musíme zemřít,
jé ča tattha vidžánanti    avšak ti, kdo to vědí,
tato sammanti medhagá    utiší své spory

7. subhánupassim viharantam   [tělesnou] krásu nazíraje, kdo prodlévá,
 indrijésu asamvutam   své smysly nekontroluje,
 bhódžanamhi amattaňňum   v jídle je nemírný,
 kusítam hínavírijam   líný a ochablý,
 tam vé pasahati máro   toho zkosí Mára,
 váto rukkhamva dubbalam    jako vítr slabý strom

8. asubhánupassim viharantam   [tělesnou] odpornost nazíraje, kdo prodlévá,
 indrijésu susamvutam   své smysly dobře kontroluje,
 bhódžanamhi ča mattaňňum   v jídle je umírněný,
 saddham áraddhavírijam   obdařen důvěrou a energický,
 tam vé nappasahati máro   toho nezkosí Mára,
 váto sélamva pabbatam    jako vítr kamennou skálu

9. anikkasávo kásávam    kdo není zbaven mentálních nečistot a z oranžového roucha
jo vattham paridahissati    oděv si oblékne,
apéto damasaččéna    postrádaje sebekontrolu a opravdovost,
na so kásávamarahati   ten si nezasluhuje oranžové roucho

10. jo ča vantakásávassa    kdo však, byť není v oranžovém rouchu,
sílésu susamáhito    je ctnostný a dobře soustředěný,
upéto damasaččéna    obdařený sebekontrolou a opravdovostí,
sa vé kásávamarahati    ten si zasluhuje oranžové roucho

11. asáre sáramatino    ti, kdo nepodstatné považují za podstatné
sáre čásáradassino    a podstatné vidí jako nepodstatné,
té sáram nádhigaččhanti   ti k podstatě nedojdou,
miččhásankappagóčará    zastávajíce oblast špatného myšlení

12. sáram ča sárato ňatvá   ale ti, kdo podstatné jakožto podstatné rozpoznají
asáram ča asárato    a nepodstatné jakožto nepodstatné,
té sáram adhigaččhanti   ti k podstatě dojdou,
sammásankappagočará   zastávajíce oblast správného myšlení

13. jathá agáram duččhannam   jako do domu špatně pokrytého
vutthi samatividždžhati    déšť pronikne,
évam abhávitam čittam   tak do nerozvinuté mysli
rágo samatividždžhati    vášeň pronikne

14. jathá agáram suččhannam   jako do domu dobře pokrytého
vutthi na samatividždžhati   déšť nepronikne,
évam subhávitam čittam   tak do dobře rozvinuté mysli
rágo na samatividždžhati   vášeň nepronikne

15. idha sočati pečča sočati   v tomto světě se trápí, na onom světě se trápí,
pápakárí ubhajattha sočati   kdo koná zlo, v obou světech se trápí,
so sočati so vihaňňati    trápí se a trpí,
disvá kammakilitthamattano    když obzírá své nečisté konání

16. idha modati pečča modati    v tomto světě se raduje, na onom světě se raduje,
katapuňňo ubhajattha modati    kdo koná dobro, v obou světech se raduje,
so modati so pamodati   raduje se a těší se,
disvá kammavisuddhimattano   když obzírá své očištěné konání

17. idha tappati pečča tappati   v tomto světě je trýzněn, na onom světě je trýzněn,
pápakárí ubhajattha tappati   kdo koná zlo, v obou světech je trýzněn,
pápam mé katan,ti tappati    při pomyšlení: ´konal jsem zlo´ je trýzněn
bhijjo tappati duggatim gato    a ještě více je trýzněn, když dojde do strastného stavu bytí

18. idha nandati pečča nandati    v tomto světě je potěšen, na onom světě je potěšen,
katapuňňo ubhajattha nandati    kdo koná dobro [zásluhy], v obou světech je potěšen,
puňňam mé katan,ti nandati    při pomyšlení: ´konal jsem dobro [zásluhy]´ je potěšen
bhijjo nandati suggatim gato   a ještě více je potěšen, když dojde do šťastného stavu bytí

19. bahum pi čé sahitam bhásamáno   i když mnoho posvátné texty cituje,
na takkaro hoti naro pamatto    ale nekoná podle toho - nedbalý člověk,
gopo,va gávo ganajam parésam   jako pastýř sčítající krávy, jež patří jiným,
na bhágavá sámaňňassa hoti    ten nemá podíl na asketickém životě

20. appam pi čé sahitam bhásamáno    i když málo posvátné texty cituje,
dhammasa hoti anudhammačárí    ale následuje Dhammu a jedná v souladu s Dhammou,
rágaňča dosaňča pahája moham   vášeň a nenávist odvrhl, i zaslepenost,
sammappadžáno suvimuttačitto   jasně chápající, se správně osvobozenou myslí,
anupádijáno idha vá huram vá    nelpí na tomto ani na onom světě,
sa bhágavá sámaňňassa hoti    ten má podíl na asketickém životě


2. Appamádavagga   2. Díl: Dbalost

21. appamádo amatapadam   dbalost je cesta k bezsmrtnosti,
 pamádo maččuno padam   nedbalost je cesta ke smrti,
 appamattá na míjanti   dbalí neumírají,
 jé pamattá jathá matá   ale nedbalci jsou již jakoby mrtví

22. étam visésato ňatvá   tento rozdíl když pochopili,
 appamádamhi panditá   dbalí mudrcové,
 appamádé pamodanti   dbalostí se těší,
 arijánam gočaré ratá    v oblasti ušlechtilých se radují

23. te džhájino sátatiká    ti v meditačním pohroužení setrvávající,
niččam dalhaparakkamá    stále s vytrvalým úsilím,
phusanti dhírá nibbánam    tito mudrci dosáhnou odpoutání,
jogakkhémam anuttaram    nepřekonatelného vyproštění z jha

24. utthánavato satimato    kdo je snaživý a má uvědomění,
sučikammassa nisammakárino    čistých činů uvážlivý vykonavatel,
saňňatassa ča dhammadžívino    v kázni a v Dhammě žijící,
appamattassa jasobhivaddhati    tomuto dbalému sláva narůstá

25. utthánénappamádéna   snaživostí a dbalostí,
 saňňaména daména ča   sebekázní a sebeovládáním
 dípam kajirátha médháví   ostrov si vytvoří moudrý člověk
 jam ogho nábhikírati    jenž žádná záplava nezatopí

26. pamádamanujuňdžanti    nedbalosti jsou oddaní
bálá dummédhino džaná    pošetilí a hloupí lidé,
appamádaňča médháví    svoji dbalost však moudrý člověk
dhanam settham va rakkhati    jako své nejlepší bohatství ochraňuje

27. má pamádamanujuňdžetha    neoddávejte se nedbalosti
má kámaratisanthavam    ani smyslnému potěšení intimností,
appamato hi džájanto    ten, kdo je dbalý a dlí v meditačním pohroužení
pappoti vipulam sukham    dosáhne rozsáhlejší blaženosti

28. pamádam appamádéna    nedbalost dbalostí
jadá nudati pandito    když moudrý člověk vypudí,
paňňápásádamárujha    na věž moudrosti vystoupí,
asoko sokinim padžam    bez trápení pak na trápící se lidstvo,
pabbatattho,va bhummatthe    jako z vrcholku hory na zem,
dhíro bále avekkhati   moudrý na pošetilé shlíží

29. appamatto pamattésu    dbalý mezi nedbalci,
suttésu bahudžágaro    mezi ospalci zcela bdělý,
abalassam,va síghasso    jako před slabého koně rychlý kůň,
hitvá játi sumédhaso    stejně tak postupuje vpřed moudrý

30. appamádéna maghavá    dbalostí Maghavá
dévánam setthatam gato    mezi bohy prvenství došel,
appamádam pasamsanti    dbalost je chválena,
pamádo garahito sadá    nedbalost kritizována, vždy

31. appamádarato bhikkhu    dbalostí se těšící mnich,
pamáde bhajadassí vá   na nedbalost ve strachu hledící,
samjodžanam anum thúlam    pouta malá i velká
daham aggí va gaččhati    v sobě spálí, jako požár když postupuje

32. appamádarato bhikkhu    dbalostí se těšící mnich,
pamáde bhajadassí vá    na nedbalost ve strachu hledící,
abhabbo parihánája    je neschopen odpadnutí
nibbánass,éva santike    a je již v blízkosti odpoutání


3. Čittavagga   3. Díl: Mysl

33. phandanam čapalam čittam    těkavou a rozechvělou mysl
durakkham dunnivárajam    je těžké uhlídat, těžké zvládnout,
udžum karoti médháví    srovná ji však ten, kdo je moudrý,
usukáro,va tedžanam   tak jako šípař [zbrojíř] hrot

34. váridžo,va thale khitto    jako ryba na zem vyvržená,
okamokata ubbhato    ze svého vodního útulku vytažená,
pariphandat,idam čittam    tak se zmítá tato mysl,
máradhejjam pahátave    Márovo panství má-li opustit

35. dunniggahassa lahuno   těžko udržitelnou a hbitou
jatthakámanipátino   která podle libosti poletuje:
čittassa damatho sádhu   tuto mysl zkrotit je dobré,
čittam dantam sukhávaham   zkrocená mysl přináší blaženost

36. sududdasam sunipunam   velmi těžko viditelnou a velmi jemnou
jatthakámanipátinam    která podle libosti poletuje:
čittam rakkhétha médháví   tuto mysl hlídat by měl moudrý,
čittam guttam sukhávaham    střežená mysl přináší blaženost

37. dúrangamam ékačaram   v dálkách se osaměle toulající
asaríram guhásajam    nehmotnou a v skrytu sídlící:
jé čittam saňňamessanti    tuto mysl kdo ukázní,
mokkhanti márabandhaná    osvobodí se z Márových pout

38. anavatthita čittasa   kdo nemá ustálenou mysl,
saddhammam avidžánáto   pravou Dhammu nezná
pariplavapasádassa   a má chatrnou důvěru,
paňňá na paripúrati   moudrosti naplnění nedojde

39. anavassuta čittassa    kdo nemá chtíčem naplněnou mysl
anaváhatačétaso   a nemá útočnou vůli
puňňapápa pahínassa   kdo dobro i zlo opustil:
natthi džágarato bhajam    pro toho, bdělého, již není strachu

40. kumbúpamam kájam,imam viditvá    jako hliněný džbán že je toto tělo, nahlédnouce,
nagarúpamam čittam,idam thapetvá    jako pevnost tuto mysl opevněte,
jodhétha máram paňňájudhéna    zaútočte na Máru se zbraní moudrosti
jitaňča rakkhe anivésano sijá    a ochraňujte bez odpočinutí, co kdo dobude

41. ačiram vat,ajam kájam    zakrátko bude toto tělo
pathavim adhisessati    na zemi ležet,
čhuddo apétaviňňáno    opuštěné a bez vědomí
nirattham va kalingaram    jako neužitečný kus dřeva

42. diso disam jam tam kajirá    cokoli si nepřátelé mohou navzájem způsobit,
vérí vá pana vérinam    nebo ti, co se vzájemně nenávidí,
miččhápanihitam čittam    špatně vedená mysl
pápijo nam tato káre    ještě horší věci ti způsobí

43. na tam mátá pitá kajirá    co ti matka ani otec nemohou způsobit,
aňňe vápi ča ňátaká    ani žádný jiný příbuzný -
sammápanihitam čittam    správně vedená mysl
sejjaso nam tato káre    ještě lepší věci ti způsobí


4. Pupphavagga   4. Díl: Květiny

44. ko imam pathavim vičessati    kdo tuto zemi pronikne
jamalokaňča imam sadévakam?    a tento svět smrti s jeho bohy?
ko dhammapadam sudesitam    kdo tato slova Dhammy dobře vyložená
kusalo puppham,iva pačessati?    jako odborník květinu vycítí?

45. sékho pathavim vičessati    ten, kdo se cvičí, tuto zemi pronikne
jamalokaňča imam sadévakam    a tento svět smrti s jeho bohy,
sékho dhammapadam sudesitam    ten, kdo se cvičí, tato slova Dhammy dobře vyložená
kusalo puppham,iva pačessati    jako odborník květinu vycítí

46. phenúpamam kájam,imam viditvá    jako pěna je toto tělo - nahlédnuv,
maríčidhammam abhisambudháno    jeho povahu přeludu dokonale pochopiv,
čhetvána márassa papupphakáni    odetni Márovy květiny [rozkoší]
adassam maččurádžassa gaččhe    a tam, kde tě nespatří král smrti, odejdi

47. puppháni h,éva pačinantam    kdo jen květiny [rozkoší] sbírá,
bjásattamanasam naram    člověk s ulpívající myslí,
suttam gámam mahogho,va    jako na spící vesnici velká povodeň,
mačču ádája gaččhati    tak na něj přijde a uchvátí ho smrt

48. puppháni h,éva pačinantam    kdo jen květiny [rozkoší] sbírá,
bjásattamanasam naram    člověk s ulpívající myslí,
atittaňňéva kámésu    nenasytný ve smyslných požitcích,
antako kurute vasam    toho se zmocní ukončitel životů

49. jathá pi bhamaro puppham    jako včela z květiny,
vannagandham ahethajam    aniž by její barvě a vůni uškodila,
paleti rasamádája    sesbírá nektar a odletí,
évam gáme muní čare    tak nechť mudrc prochází vesnicí

50. na parésam vilománi   ne na ostatních přestupky,
 na parésam katákatam   ne na to, co ostatní vykonali nebo nevykonali,
 attanova avekkhejja   ale sám na sebe se ohlížej,
 katáni akatáni ča    co jsi vykonal nebo nevykonal

51. jathápi ručiram puppham   jako nádherná květina,
 vannavantam agandhakam   krásně zbarvená, ale bez vůně,
 évam subhásitá váčá   taková je dobře vyslovená řeč,
 aphalá hoti akubbato    neplodná je pro toho, kdo podle ní nejedná

52. jathápi ručiram puppham   jako nádherná květina,
 vannavantam sagandhakam   krásně zbarvená a vonící,
 évam subhásitá váčá   taková je dobře vyslovená řeč,
 saphalá hoti sakubbato    plodná je pro toho, kdo podle ní jedná

53. jathápi puppharásimhá   jako z hromady květin
 kajirá máláguné bahú   lze vytvořit věnců mnoho,
 évam džáténa maččéna   tak ze zrození smrtelníka
 kattabam kusalam bahum    vykonáno by mělo být prospěšného mnoho

54. na pupphagandho pativátaméti    vůně květin nejde proti větru,
na čandanam tagaramalliká vá    ani vůně santalu, tagary či jasmínu,
sataňča gandho pativátaméti    ale vůně dobrých jedinců pronikne i proti větru,
sabbá disá sappuriso paváti    jejich vůně vane všemi směry

55. čandanam tagaram vápi    ať santal, tagara,
uppalam atha vassikí    lotos či jasmín,
étésam gandhadžátánam    mezi těmito vůněmi
sílagandho anuttaro    vůně ctnosti je nepřekonatelná

56. appamatto ajam gandho    chabá je tato vůně
jájam tagaračandaní    tagary či santalu,
jo ča sílavatam gandho    avšak vůně ctnostných,
váti dévésu uttamo    která vane až k bohům, je nejvyšší

57. tésam sampannasílánam    k těm, kdo jsou obdařeni ctností,
appamádavihárinam   prodlévají v dbalosti
sammadaňňá vimuttánam    a jsou osvobozeni správným poznáním,
máro maggam na vindati    Mára nenajde stezku

58. jathá sankáradhánasmim    jako z hromady smetí
udždžhitasmim mahápathe    vyhozené u silnice
padumam tattha džájetha    může vyrůst lotos,
sučigandham manorámam    krásně vonící a mysl potěšující,

59. évam sankhárabhútésu    tak v davu bytostí,
andhabhúte puthudždžane    zaslepených obyčejných světských lidí,
atiročati paňňája    vyzařuje moudrost
sammásambuddhasávako    žák dokonale Probuzeného


5. Bálavagga   5. Díl: Pošetilý

60. díghá džágarato ratti    dlouhá je bdícímu noc,
dígham santassa jodžanam    dlouhá je míle znavenému,
dígho bálánam samsáro    dlouhý je koloběh životů pošetilcům,
sadhammam avidžánatam    neznalým dobrého učení

61. čaraňče nádhigaččhejja    jestliže v životě nenajdeš
sejjam sadisamattano    někoho lepšího nebo sobě rovného,
ékačarijam dalham kajirá    pak vytrvale žij sám,
natthi bále sahájatá    není pro tebe sdružování s pošetilými

62. "puttá m,atthi dhana m,atthi"    "ach moji synové, ach můj majetek"
iti bálo vihaňňati    tak se trápí pošetilý,
attá hi attano natthi    jenž ani sám sobě nepatří,
kuto puttá kuto dhanam    natož synové, natož majetek

63. jo bálo maňňati báljam    pošetilý, jenž se považuje za pošetilého,
pandito vápi téna so    moudrým se stane,
bálo ča panditamáni    ale pošetilý, který se má za moudrého,
sa vé bálo,ti vuččati    vpravdě pošetilým je nazýván

64. jávadžívam pi če bálo    i když po celý život pošetilý
panditam pajirúpásati    s moudrým pobývá,
na so dhammam vidžánáti    nepozná Dhammu,
dabbi súparasam jathá    tak jako lžíce neokusí chuť polévky

65. muhuttam,api če viňňú    i když pouhý okamžik vnímavý [inteligentní] člověk
panditam pajirúpásati    s moudrým pobývá,
khippam dhammam vidžánáti    rychle pozná Dhammu,
dživhá súparasam jathá    tak jako jazyk okouší chuť polévky

66. čaranti bálá dummedhá    pošetilí a hloupí se chovají
amittenéva attaná    sami k sobě jako nepřátelé,
karontá pápakam kammam    tím, že konají zlé činy,
jam hoti katukapphalam    které nesou trpké plody

67. na tam kammam katam sádhu    takový čin nebyl vykonán dobře,
jam katvá anutappati    kterého po vykonání lituješ,
jassa assumukho rodam   jehož se slzami v tváři a s nářkem 
vipákam patisévati    následek pak sklízíš 

68. tam ča kammam katam sádhu    takový čin byl vykonán dobře,
jam katvá nánutappati    kterého po vykonání nelituješ,
jassa patíto sumano    jehož s potěšením a radostí
vipákam patisévati   následek pak sklízíš 

69. madhu vá maňňati bálo    za med ho může považovat pošetilec,
jáva pápam na paččati    zlo, dokud nedozraje,
jadá ča paččati pápam    když však zlo dozraje,
atha bálo dukkham nigaččhati    pak stihne pošetilce strast

70. máse máse kusaggéna    stéblem trávy měsíc za měsícem
bálo bhuňdžetha bhódžanam    může pošetilec pojídat své jídlo,
na so sankhátadhammánam    těch, kdo pochopili Dhammu,
kálam agghati solasim    tím však nedosáhne ani šestnáctinu jejich ceny

71. na hi pápam katam kammam    ani vykonaný zlý čin
sadždžu khíram,va muččati    se ihned, tak jako mléko, nesrazí,
dahantam bálamanvéti    ale doutnaje, následuje pošetilce
bhasmaččhanno,va pávako    jako oheň skrytý v žhavých uhlících

72. jávadéva anatthája    pouze k vlastnímu neprospěchu
ňattam bálassa džájati    bude pošetilci popularita [věhlas],
hanti bálassa sukkamsam   zničí pošetilci pravé štěstí
muddhamassa vipátajam    a rozláme mu hlavu

73. asantam bhávanamiččhejja    přeje si nezasloužené postavení,
purekkháraňča bhikkhusu    přednost mezi mnichy,
ávásésu ča issarijam    představenství v klášteře
pudžá parakulésu ča   a pocty od laických rodin

74. "maméva kata maňňantu    "nechť si o mě myslí
gihí pabbadžitá ubho    hospodáři i ti, co odešli do bezdomoví,
mamevátivasá assu    že toto jsem udělal já sám,
kiččákiččésu kismíči"    nechť sám rozhoduji co má být konáno a co ne" -
iti bálassa sankappo    takové jsou pošetilcovy myšlenky [záměry]
iččhá máno ča vaddhati    a jeho žádosti a domýšlivost jen vzrůstají

75. aňňá hi lábhúpanisá    jiné je získávání materiální opory,
aňňá nibbánagáminí    jiné je to, co vede k odpoutání [vyhasnutí],
évamétam abhiňňája    toto pochopiv,
bhikkhu buddhassa sávako    mnich, který je žákem probuzeného
sakkáram nábhinandejja    by si neměl libovat v poctách
vivékamanubrúhaje   a zachovávat si od nich odstup


6. Panditavagga   6. Díl: Moudrý

76. nidhínam,va pavattáram    jako toho, kdo ukazuje poklady
jam passe vadždžadassinam    nahlížej toho, kdo vidouc tvé chyby
niggajhavádim médhávim    ti je vytkne - moudrý,
tádisam panditam bhaje    s tímto mudrcem pobývej,
tádisam bhajamánassa    neboť pro takto pobývajícího
sejjo hoti na pápijo    je to lepší, nikoli horší

77. ovádejjánusásejja    tím, že poučuje, radí
asabbhá ča niváraje    a od nízkých způsobů odvrací,
satam hi so pijo hoti    uvědomělým je milý,
asatam hoti appijo    neuvědomělým je nemilý

78. na bhaje pápake mitte    nepobývej se špatnými přáteli,
na bhaje purisádhame    nepobývej s nízkými lidmi,
bhajetha mitte kaljáne    pobývej s dobrými přáteli,
bhajetha purisuttame    pobývej se vznešenými lidmi

79. dhammapíti sukham séti   kdo je nadšený Dhammou dlí blaženě,
 vippasannéna čétasá   s povznešenou myslí,
 arijappavédité dhammé   ušlechtilými hlásanou Dhammou
 sadá ramati pandito    vždy je potěšen moudrý

80. udakam hi najanti nettiká    vodu rozvádějí zavlažovači,
usukárá namajanti tedžanam    šípaři obrábějí hroty,
dárum namajanti taččhaká    dřevo obrábějí tesaři,
attánam damajanti panditá    sebe ovládají moudří

81. sélo jathá ékaghano   jako skála z jednoho kusu
 váténa na samírati   není otřesena větrem,
 évam nindápasamsásu   tak hanou či chválou
 na samiňdžanti panditá    nepohnuti jsou moudří

82. jathápi rahado gambhíro    jako jezero, hluboké,
vippasanno anávilo    zářivě čisté a nezčeřené,
évam dhammáni sutvána    tak, vyslechnouce Dhammu,
vippasídanti panditá    zářivě čistými se stanou moudří

83. sabbattha vé sappurisá čajanti    kdekoli se nacházejí dobří jedinci, jsou zdrženliví,
na kámakámá lapajanti santo    mírní netlachají pro potěšení,
sukhéna phutthá athavá dukhéna    ať dotčeni štěstím či strastí,
na uččávačam panditá dassajanti    moudří nedají najevo povznesení či skleslost

84. na attahétu na parassa hétu    ani kvůli sobě ani kvůli oststním
na puttamiččhe na dhanam na rattham    neměl by si člověk přát syna, bohatství či království,
na iččhejja adhamména samiddhimattano    neměl by si přát získat vlastní prospěch nepravým způsobem,
sa sílavá paňňavá dhammiko sijá    tak se stane ctnostným, moudrým a pravdivým

85. appaká té manussésu    málo je mezi lidmi
jé džaná páragámino    těch jedinců, kteří překročí na druhý břeh,
athájam itará padžá    ostatní lidé jen
tíramévánudhávati   sem a tam po tomto [břehu] pobíhají

86. jé ča kho sammadakkháte    ti, kdo správně ukazují
dhamme dhammánuvattino    Dhammu a následují Dhammu,
té džaná páramessanti    tito jedinci překročí
maččudhejjam suduttaram    tuto říši smrti, kterou je těžké překonat

87. kanham dhammam vippahája    temné učení když zavrhl
sukkam bhávetha pandito    a rozvíjí jasné - ten, kdo je moudrý
oká anokam ágamma    odešel z domova do bezdomoví
vivéke jatthá dúramam    a dlí v odloučení, z něhož je těžké se radovat

88. tatrábhiratim iččhejja    vyšší radost by si měl přát -
hitvá káme akiňčano    odvrhnuv smyslné požitky - ten, kdo nic nemá,
parijódapejja attánam   měl by se očistit
čittakiléséhi pandito   od toho, co znečisťuje mysl - ten, kdo je moudrý

89. jésam sambódhijangésu   ti, kdo členy probuzení
 sammá čittam subhávitam   správně ve své mysli rozvinuli,
 ádánapatinissagge   těší se ze zanechání,
 anupádája jé ratá   z neulpívání se radují,
 khínásavá džutimanto   oproštěni od zákalů a plni jasu,
 té loké parinibbutá    již v tomto světě jsou zcela odpoutáni


7. Arahantavagga   7. Díl: Zasloužilý

90. gataddhino visokassa   u toho, kdo dokončil cestu a je prost trápení,
vippamuttassa sabbadhi    osvobozeného ve všech směrech,
sabbaganthappahínassa   jenž opustil všechna pouta,
pariláho na vidždžati   již nelze nalézt horečnatost

91. ujjuňdžanti satímanto   ti, kdo jsou obdařeni energií a uvědoměním
na nikete ramanti te    se neradují ve svých obydlích,
hamsá,va pallalam hitvá   jako labutě odlétají z jezer,
okamokam džahanti te    tak opouštějí své domovy

92. jésam sanničajo natthi    těch, kdo nic nehromadí,
jé pariňňátabhodžaná   kdo porozuměli jídlu:
suňňato animitto ča    prázdnota prostá znaků a
vimokkho jésam gočaro   osvobození je jejich pastvou,
ákáse,va sakuntánam   jako ptáků v prostoru
gati tésam durannajá    je jejich cesta nepostižitelná

93. jassásavá parikkhíná    těch, jejichž zákaly jsou zcela odstraněny
áháre ča anissito   a jsou nezávislí na výživě:
suňňato animitto ča   prázdnota prostá znaků a
vimokkho jassa gočaro    osvobození je jejich pastvou,
ákáse,va sakuntánam   jako ptáků v prostoru
padam tassa durannajam    je jejich stopa [cesta] nepostižitelná

94. jass,indrijáni samathangatáni    koho smysly došly uklidnění
assá jathá sárathiná sudantá    jako když vozataj dobře zvládne koně,
pahínamánassa anásavassa    kdo opustil domýšlivost a je bez zákalů,
dévá,pi tassa pihajanti tádino    takového mají v lásce i bohové

95. pathavísamo no virudždžhati   kdo není vzdorovitý, podobně jako země,
indakhilúpamo tádi subbato    kdo je kultivovaný a je jako Indův sloup,
rahado,va apétakaddamo   kdo je jako nezkalené jezero,
samsárá na bhavanti tádino    pro takového již neexistuje koloběh putování

96. santam tassa manam hoti    mírná je jeho mysl,
santá váčá ča kamma ča    mírná je řeč i činy
sammadaňňá vimuttassa   toho, kdo je osvobozen správným poznáním,
upasantassa tádino    kdo dospěl k míru a je takový

97. assaddho akataňňú ča   mimo pouhou důvěru, kdo [sám] poznal nestvořené,
sandhiččhédo ča jo naro   člověk, který odetnul svá pouta [spojení],
hatávakáso vantáso    ukončil své naděje a odvrhl své očekávání,
sa vé uttamaporiso    ten je nejvyšším jedincem

98. gáme vá jadi vá,raňňe    ať ve vsi či v lese,
ninne vá jadi vá thale    v údolí či na pláni,
jatthárahanto viharanti    kdekoliv prodlévají Zasloužilí,
tam bhúmim rámanejjakam    to jsou místa radosti

99. ramaníjáni araňňáni    radostné jsou lesy,
jattha na ramati džano    v nichž se bežní lidé neradují,
vítarágá ramissanti    ti, kdo jsou prosti vášně se v nich však radují,
na té kámagavésino    neboť nehledají smyslové požitky


8. Sahassavagga   8. Díl: Tisíc

100. sahassamapi čé váčá   než tisíc výroků
 anatthapadasamhitá   z nesmyslných slov sestávajících,
 ékam atthapadam sejjo  je jediné smysluplné slovo lepší,
 jam sutvá upasammati    jehož vyslechnutí je utišující

101. sahassamapi čé gáthá   než tisíc veršů
 anatthapadasamhitá   z nesmyslných slov sestávajících,
 ékam gáthápadam sejjo   je jediné slovo verše lepší,
 jam sutvá upasammati    jehož vyslechnutí je utišující

102. jo ča gáthásatam bháse    než recitovat sto veršů
anatthapadasamhitá   z nesmyslných slov sestávajících,
 ékam dhammapadam sejjo    je jediné slovo o Dhammě lepší,
jam sutvá upasammati    jehož vyslechnutí je utišující

103. jo sahassam sahasséna   i kdyby někdo tisíckrát nad tisíci
 sangáme mánusé džiné   muži v bitvě zvítězil,
 ékaňča džejjamattánam   jedině ten, kdo zvítězil sám nad sebou
 sa vé sangámadžuttamo    je v bitvě vítězem nejvyšším

104. attá havé džitam sejjo   nad sebou zvítězit je lepší
já čájam itará padžá    než nad jinými bytostmi,
attadantassa posassa   člověk, jenž zkrotil sám sebe
niččam saňňatačárino   se stále chová ukázněně

105. n,éva dévo na gandhabbo    žádný bůh ani nebeská bytost
na máro saha brahmuná   ani Mára spolu s Brahmou
džitam apadžitam kajirá   ne-přemění v porážku vítězství
tathárúpassa džantuno    takového člověka

106. máse máse sahasséna   měsíc po měsíci kdybys tisíc
jo jadžetha satam samam    obětí přinášel po sto let
ékaňča bhávitattánam   a nebo jednou toho, kdo sám sebe rozvinul
muhuttam,api púdžaje   jen na okamžik uctil,
sá jéva púdžaná sejjo   toto uctění by bylo lepší
jaňče vassasatam hutam   než oněch sto let obětování

107. jo če vassasatam džantu   kdybys sto let života
aggim paričáre vane   [obětní] oheň obcházel v lese
ékaňča bhávitattánam   a nebo jednou toho, kdo sám sebe rozvinul
muhuttam,api púdžaje   jen na okamžik uctil,
sá jéva púdžaná sejjo   toto uctění by bylo lepší
jaňče vassasatam hutam   než oněch sto let obětování

108. jam kiňči jittham vá hutam vá loke   cokoliv nabídne či obětuje ve světě
samvaččharam jadžetha puňňapekho   třeba po celý rok ten, kdo hledá zásluhy přinášením obětí,
sabbam,pi tam na čatubhágameti   nedojde tím vším ani čtvrtiny [zásluh],
abhivádaná udždžugatésu sejjo   lepší je prokázat úctu tomu, kdo je na přímé stezce

109. abhivádanasílissa   kdo pozdrav má ve zvyku
 niččam vuddhápačájinó   a stále starší ctí
 čattáro dhammá vaddhanti:   čtyři věci u něj vzrůstají:
 áju vanno sukham balam   dlouhý život, krása, štěstí a síla

110. jo ča vassasatam džíve    než sto let života
dussílo asamáhito   bez ctnosti a bez soustředění
ékáham džívitam sejjo   je lepší jeden den prožitý
sílavantassa džhájino   ctnostně a v meditačním pohroužení

111. jo ča vassasatam džíve   než sto let života
duppaňňo asamáhito   bez moudrosti a bez soustředění
ékáham džívitam sejjo   je lepší jeden den prožitý
paňňávantassa džhájino   moudře a v meditačním pohroužení

112. jo ča vassasatam džíve   než sto let života
kusíto hínavírijo   v lenosti a ochablosti
ékáham džívitam sejjo   je lepší jeden den prožitý
vírijamárabhato dalham   energicky a upevněně

113. jo ča vassasatam džíve    než sto let života
apassam udajabbajam   bez vidění vzniku a zániku
ékáham džívitam sejjo   je lepší jeden den prožitý
passato udajabbajam   s viděním vzniku a zániku

114. jo ča vassasatam džíve   než sto let života
apassam amatam padam   bez vidění bezsmrtného stavu
ékáham džívitam sejjo   je lepší jeden den prožitý
passato amatam padam   s viděním bezsmrtného stavu

115. jo ča vassasatam džíve    než sto let života
apassam dhammamuttamam    bez vidění nejvyšší Dhammy
ékáham džívitam sejjo   je lepší jeden den prožitý
passato dhammamuttamam   s viděním nejvyšší Dhammy


9. Pápavagga   9. Díl: Zlo

116. abhittharetha kaljáne   neváhej v konání dobra
pápá čittam niváraje   a odvracej mysl od zla,
dandham hi karoto puňňam   kdo váhá v konání dobra [zásluh]
pápasmim ramatí mano   jeho mysl najde zalíbení ve zlu

117. pápam če puriso kajirá   vykonal-li člověk zlo,
na tam kajirá punappunam   nechť ho již nevykonává znovu a znovu,
na tamhi čhandam kajirátha   nechť nemá vůli ho dále vykonávat,
dukkho pápassa uččajo   neboť nahromadění zla je utrpení

118. puňňam če puriso kajirá   vykonal-li člověk dobro [zásluhy],
kajiráth,étam punappunam    nechť ho vykonává znovu a znovu,
tamhi čhandam kajirátha   nechť má vůli ho dále vykonávat,
sukho puňňassa uččajo   neboť nahromadění dobra [zásluh] je štěstí

119. pápo,pi passati bhadram   i zlý člověk zakouší dobro
jáva pápam na paččati   dokud jeho zlo neuzraje,
jadá ča paččati pápam   když však jeho zlo uzraje,
atha pápo pápáni passati   pak zlý člověk zakouší zlo

120. bhadro,pi passati pápam   I dobrý člověk zakouší zlo
jáva bhadram na paččati   dokud jeho dobro neuzraje,
jadá ča paččati bhadram   když však jeho dobro uzraje,
atha bhadro bhadráni passati   pak dobrý člověk zakouší dobro

121. mávamaňňétha pápassa   nepodceňujte zlé skutky:
 na mam tam ágamissati   "nic z toho se mi nevrátí",
 udabindu nipáténa   i kapky vody padající
 udakumbhopi púrati   vodou džbán naplní,
 púrati bálo pápassa   tak naplní se pošetilec zlem,
 thokathokampi áčinam   když trošku po trošce ho nahromadí

122. mávamaňňétha puňňassa   nepodceňujte dobré skutky:
 na mam tam ágamissati   "nic z toho se mi nevrátí",
 udabindu nipáténa   i kapky vody padající
 udakumbhopi púrati   vodou džbán naplní,
 púrati dhíro puňňassa   tak naplní se moudrý dobrem,
 thokathokampi áčinam   když trošku po trošce ho nahromadí

123. vánidžova bhajam maggam   jako [se vyhne] obchodník nebezpečné cestě,
appasattho mahaddhano   má-li malou karavanu a velký majetek,
visam dživitukámo va   nebo člověk milující život [se vyhne] jedu,
pápáni parivadždžaje   tak je třeba vyhýbat se zlu

124. pánimhi če vano nássa   když ruka není poraněná,
harejja pániná visam   může tato ruka nést jed
nábbanam visamanvéti   a jed do ní nemůže nasáknout a proniknout,
natthi pápam akubbato   tak zlo nemůže postihnout toho, kdo ho sám neprovádí

125. jo appadutthassa narassa dussati   ublíží-li někdo nezkaženému člověku
suddhassa posassa ananganassa   nebo čisté osobě bez poskvrny,
taméva bálam paččeti pápam   vrátí se toto zlo pošetilci zpět
sukhumo radžo pativátam va khitto   jako jemný prach vržený proti větru

126. gabbham éke uppadžanti   někteří se znovuzrodí v lůně,
nirajam pápakammino   vykonavatelé zla [se znovuzrodí] v pekle,
saggam sugatino janti ti,    kdo správně postupují půjdou do nebe,
parinibbanti anásavá ti,    kdo jsou prosti zákalů dosáhnou úplného odpoutání

127. na antalikkhe na samuddamadždžhe   ani v nebeském prostoru, ani uprostřed oceánu,
na pabbatánam vivaram pavissa   ani když člověk odejde do horské jeskyně,
na vidždžati so džagatippadéso   v oblasti tohoto světa [vesmíru] nenajde
jatthatthito muňčejja pápakammá   místo, kde by mohl spočinout a uniknout svým zlým činům

128. na antalikkhe na samuddamadždžhe   ani v nebeském prostoru, ani uprostřed oceánu,
na pabbatánam vivaram pavissa   ani když člověk odejde do horské jeskyně,
na vidždžati so džagatippadéso   v oblasti tohoto světa [vesmíru] nenajde
jatthatthitam nappasahejja mačču   místo, kde by mohl spočinout aniž by ho zkosila smrt


10. Dandavagga   10. Díl: Hůl [Trest]

129. sabbé tasanti dandassa   všichni se třesou před holí [trestem],
sabbé bhájanti maččuno   všichni se bojí smrti,
attánam upamam katvá   přirovnávaje ostatní k sobě,
na hanejja na ghátaje   nechť nikdo nezabíjí ani k tomu nenavádí

130. sabbé tasanti dandassa   všichni se třesou před holí [trestem],
sabbésam džívitam pijam   všem je život milý
attánam upamam katvá   přirovnávaje ostatní k sobě,
na hanejja na ghátaje   nechť nikdo nezabíjí ani k tomu nenavádí

131. sukhakámáni bhútáni   bytostem toužícím po štěstí
jo dandéna vihimsati   kdo holí [zbraní] ubližuje,
attano sukhamésano   sám hledaje štěstí,
pečča so na labhate sukham   po smrti nezíská štěstí

132. sukhakámáni bhútáni   bytostem toužícím po štěstí
jo dandéna na himsati   kdo holí [zbraní] neubližuje,
attano sukhamesano   sám hledaje štěstí,
pečča so labhate sukham   po smrti získá štěstí

133. mávoča pharusam kaňči   nehovoř hrubě k nikomu
vuttá pativadejju tam   nebo ti stejnými slovy odpoví,
dukkhá hi sárambhakathá   vskutku strastná je vznětlivá řeč,
patidandá phusejju tam   tato hůl [zbraň] tě zpětně udeří

134. sače neresi attánam   budeš-li sám ztichlý
kamso upahato jathá   jako puklý gong,
ésa pattosi nibbánam   dosáhl jsi odpoutání [vyhasnutí]
sárambho te na vidždžati   a vznětlivost již u tebe není k nalezení

135. jathá dandéna gopálo   jako pastýř holí
gávo pádžeti gočaram   dobytek vyhání na pastvu,
évam džará ča mačču ča   tak stáří a smrt
ájum pádženti páninam   život vyhánějí z živých bytostí

136. atha pápáni kammáni   když vykonává zlé činy,
karam bálo na budždžhati   pošetilec nechápe co dělá,
séhi kamméhi dummédho   vlastními činy bude hlupák
aggidaddhova tappati   trýzněn, jakoby jej pálil oheň

137. jo dandéna adandésu   kdo ozbrojený neozbrojeným
appadutthésu dussati   nezkaženým bytostem ubližuje,
dasannamaňňataram thánam   do některé z těchto deseti situací
khippaméva nigaččhati   rychle se dostane:

138. védanam pharusam džánim    kruté a zničující pocity,
sarírassa ča bhédanam   tělesné zranění [rozpad],
garukam vápi ábádham   těžké onemocnění
čittakkhépam vá pápune či   pomatenost mysli ho stihnou,

139. rádžato vá upasaggam   potíže u krále,
abbhakkhánam vá dárunam   strašné pomluvy,
parikkhajam vá ňátínam   oddělení od příbuzných
bhogánam vá pabhanguram   či pozbytí majetku

140. athavássa agáráni   nebo jeho domy
aggi dahati pávako   spálí plameny ohně
kájassa bhédá duppaňňo   či se po rozpadu těla takový nemoudrý člověk
nirajam sopapadždžati   znovuzrodí v pekle

141. na naggačarijá na džatá na panká   ani nahota, ani spletené vlasy, ani bláto,
nánásaká thandilasájiká vá   ani odmítání jídla, ani spaní na holé zemi,
radžo ča džallam ukkutikappadhánam   ani prach a špína, ani dřepění na patách
sodhenti maččam avitinnakankham   ne-očistí smrtelníka, který nepřekonal své pochybnosti

142. alankato čepi samam čarejja   kdo se třeba obléká zdobně, avšak má klidné chování,
santo danto nijato brahmačárí   je mírný, zkrocený, má jistotu, vede čistý [svatý] život
sabbésu bhútésu nidhája dandam   a vůči všem živým bytostem odložil hůl [zbraň],
so bráhmano so samano sa bhikkhu   ten je vskutku bráhmanem, asketou, mnichem

143. hirínisedho puriso   člověk ovládaný studem špatně jednat -
koči lokasmim vidždžati   kdo takový je k nalezení ve světě,
jo nindam apabodheti   kdo chápe, co je to hanba,
asso bhadro kasámiva   [kdo je] jako ušlechtilý kůň [ovládaný] bičem?

144. asso jathá bhadro kasánivittho   jako ušlechtilý kůň popohnaný bičem
átápino samvegino bhavátha   buďte horliví a obdaření pocitem naléhavosti,
saddhája síléna ča vírijéna ča   důvěrou, ctností a energií,
samádhiná dhammaviniččhajéna ča   soustředěním a zkoumáním Dhammy,
sampannavidždžáčaraná patissatá   obdařeni věděním, správným jednáním a uvědoměním
džahissatha dukkhamidam anappakam   opusťte toto nemalé utrpení

145. udakam hi najanti nettiká   vodu rozvádějí zavlažovači
usukárá namajanti tedžanam   šípaři obrábějí ostří
dárum namajanti taččhaká   dřevo obrábějí tesaři
attánam damajanti subbatá    sami sebe ovládají [krotí] ti, kdo jednají správně


11. Džarávagga   11. Díl: Stáří

146. ko nu háso kimánando   jak se lze smát, jak se lze radovat,
 niččam padždžalité sati   když toto vše je stále v plamenech,
 andhakáréna onaddhá   temnotou obklopeni
 padípam na gavessatha   nebudete hledat světlo?

147. passa čittakatam bimbam   pohleď na tuto myslí vytvořenou loutku,
arukájam samussitam   navršenou hromadu neduhů
áturam bahusankappam   a nemocí, naplněnou myšlenkami,
jessa natthi dhuvam thiti   v níž není nic trvalého a stálého

148. paridžinnam idam rúpam   zkáze podléhá toto tělo,
roganiddham pabhanguram   křehké hnízdo nemocí,
bhidždžati pútisandeho   rozpadá se v hnijící změť,
maranantam hi džívitam   když smrt ukončí jeho život

149. jánimáni apattháni   [zbudou-li] jen tyto rozházené,
alápúnéva sárade   jako seschlé tykve
kápotakáni atthíni   vybělené kosti,
táni disvána ká rati?   lze se při takovém pohledu radovat [ze života]?

150. atthínam nagaram katam   z kostí je toto město postavené,
mamsalohita lepanam   masem a krví omítnuté,
jattha džará ča mačču ča   v něm stáří a smrt,
máno makkho ča ohito   domýšlivost a pohrdavost jsou ukryté

151. džíranti vé rádžarathá sučittá   zestárnou i královy pestře zbarvené vozy,
atho sarírampi džaram upéti   rovněž toto tělo dochází stárnutí,
sataňča dhammo no džaram upéti   jen dobrá Dhamma stárnutí nedochází
santo havé sabbhi pavédajanti   a mírní [ctnostní] ji dávají poznat dobrým lidem

152. appassutájam puriso   [v Dhammě] nepoučený člověk
balivaddova džírati   stárne jako vůl,
mamsáni tassa vaddhanti   přibývá mu masa,
paňňá tassa na vaddhati   ale moudrosti mu nepřibývá

153. anékadžáti samsáram   nejedním zrozením v tomto koloběhu životů
 sandhávissam anibbisam   prošel jsem, nenalézaje,
 gahakárakam gavésanto   stavitele tohoto domu hledaje,
 dukkhá džáti punappunam   strastné je zrozování opětovné

154. gahakáraka ditthósi   staviteli domu, nyní však jsi spatřen,
 puna géham na káhasi   znovu dům již nepostavíš,
 sabbá té phásuká bhaggá   všechny krokve jsou zlámané,
 gahakútam visankhitam   hřeben domu je roztříštěn,
 visankháragatam čittam   do nezformovaného stavu vstoupila mysl,
 tanhánam khajamadždžhagá   toužení dospělo k ukončení

155. ačaritvá brahmačarijam   ti, kdo nežili čistým [svatým] životem
aladdhá jobbane dhanam   a nezískali v mládí duchovní bohatství,
džinnakoňčáva džhájanti   chřadnou jako stará volavka
khínamaččhe vá pallale   u jezera bez ryb

156. ačaritvá brahmačarijam   ti, kdo nežili čistým [svatým] životem
aladdhá jobbane dhanam   a nezískali v mládí duchovní bohatství,
senti čápátikhínáva   leží jako zlomené luky
puránáni anutthunam   a oplakávají staré časy


12. Attavagga   12. Díl: O sobě

157. attánam če pijam džaňňá   kdo je sám sobě milý,
rakkhejja nam surakkhitam   nechť se opatruje, dobře opatruje,
tinnam aňňataram jámam   ve všech třech obdobích života
patidžaggejja pandito   nechť nad sebou bdí ten, kdo je moudrý

158. attánaméva pathamam   nejprve sám sebe
patírúpe nivesaje   ať ustaví v tom, co je správné,
athaňňamanusásejja   pak teprve nechť poučuje druhé,
na kilissejja pandito   nechť se [porušováním toho] nepošpiňuje ten, kdo je moudrý

159. attánam če tathá kajirá   kdo sám v sobě vyvinul to,
jatháňňamanusásati   v čem poučuje druhé,
sudanto vata dammetha   ten je vskutku dobře zkrocený a zvládnutý,
attá hi kira duddamo   neboť sám sebe je vpravdě obtížné zvládnout

160. attá hi attano nátho   každý je vskutku sám sobě ochráncem,
ko hi nátho paro sijá?   kdo jiný by mu mohl být ochráncem?
attanáva sudantena   kdo sám sebe dobře zkrotí,
nátham labhati dullabham   získává onu ochranu, jež je těžko získatelná

161. attanáva katam pápam   zlo vykonané jím samým,
attadžam attasambhavam   zrozené z něj samého, vzešlé z něj samého,
abhimanthati dummedham   rozdrtí hloupého člověka,
vadžiram v,asmamajam manim   tak jako diamant [rozdrtí] drahokam

162. jassa aččanta dussíljam   ten, kdo je nadmíru nectnostný,
máluvá sálamiv,otthatam   jako když popínavá rostlina dusí sálový strom,
karoti so tatha,ttánam   tak se chová sám k sobě,
jathá nam iččhatí diso   jak by mu to přál jen jeho nepřítel

163. sukaráni asádhúni   je snadné konat věci nedobré
attano ahitáni ča   a sobě samému neprospěšné,
jam ve hitaňča sádhuňča   ale co je vpravdě prospěšné a dobré,
tam ve parama dukkaram   to je vpravdě nanejvýš obtížné konat

164. jo sásanam arahatam   když učením zasloužilých,
arijánam dhammadžívinam   ušlechtilých jedinců, kteří žijí podle Dhammy,
patikkosati dummedho   hloupý člověk pohrdá,
ditthim nissája pápikam   opíraje se o zlé názory,
phaláni katthakasséva   tak jako plody bambusu,
attaghaňňája phallati   přinese mu to plody sebezničení

165. attanáva katam pápam   kdo sám koná zlo,
 attaná samkilissati   sám sebe znečišťuje,
 attaná akatam pápam   kdo sám nekoná zlo,
 attanáva visudždžhati   sám sebe očišťuje,
 suddhí asuddhí paččattam   čistým nebo nečistým se každý sám učiní,
 náňňo aňňam visodhajé   nikdo někoho jiného očistit ne-může

166. attadattham paratthéna   svůj vlastní cíl kvůli cílům druhých,
bahunápi na hápaje   jakkoli velkým, neztrácej,
attadattham abhiňňája   kdo přímo poznal svůj vlastní cíl,
sadatthapasuto sijá   nechť se zaměří právě na něj


13. Lokavagga   13. Díl: Svět

167. hínam dhammam na sevejja   nepraktikuj nízké věci,
pamádéna na samvase   nežij nedbale,
miččháditthim na sevejja   nepraktikuj špatné názory
na sijá lokavaddhano   a nerozvíjej světskost

168. uttitthe nappamadždžejja   vzchop se a buď dbalý,
dhammam sučaritam čare   žij správně podle Dhammy,
dhammačárí sukham seti   kdo žije podle Dhammy spočívá šťastně,
asmim loke paramhi ča   na tomto i na onom světě

169. dhammam čare sučaritam   žij správně podle Dhammy,
na nam duččaritam čare   nežij nesprávně,
dhammačárí sukham seti   kdo žije podle Dhammy spočívá šťastně,
asmim loke paramhi ča   na tomto i na onom světě

170. jathá bubbulakam passe   nazírej ho jako bublinu,
jathá passe maríčikam   nazírej ho jako přelud,
évam lokam avekkhantam   kdo takto nahlíží tento svět,
maččurádžá na passati   toho král smrti nespatří

171. etha passath,imam lokam   pojď a pohleď na tento svět,
čittam rádžarathúpamam   ozdobený jako královský kočár,
jattha bálá visídanti   kde pošetilí jsou ponořeni,
natthi sango vidžánatam   nejsou upoutáni vědoucí

172. jó ča pubbe pamadždžitvá   kdo byl dříve nedbalý,
paččhá so nappamadždžati   ale později se stal dbalým,
somam lokam pabháséti   ozáří tento svět
abbhá muttova čandimá   jako z mraků vynořivší se měsíc

173. jassa pápam katam kammam   kdo konal zlé činy,
kusaléna pithíjathi   ale pak prospěšnými je odčinil,
somam lokam pabháséti   ozáří tento svět
abbhá muttova čandimá   jako z mraků vynořivší se měsíc

174. andhabhúto ajam loko   oslepený je tento svět,
tanukettha vipassati   jen málokdo je tu jasně vidoucí,
sakunto džálamuttova   jako pták, jenž se vyprostil ze sítě,
appo saggája gaččhati   málokdo do nebeských světů odejde

175. hamsádiččapathe janti   labutě létají cestou za sluncem,
ákáse janti iddhijá   ti, kdo mají magické síly létají prostorem,
níjanti dhírá lokamhá   moudří však odlétají z tohoto světa,
džetvá máram saváhinim   když přemohli Máru s jeho armádou

176. ékam dhammam atítassa   této jedné věci nechávaje průchod,
musávádissa džantuno   člověk, který vědomě lže,
vitinnaparalokassa   nedbaje onoho světa [po smrti],
natthi pápam akárijam   není pro něj zla, které by nevykonal

177. na ve kadarijá dévalokam vadžanti   lakomci se do světa bohů ne-dostanou,
bálá have nappasamsanti dánam   jelikož tito pošetilci neoceňují štědrost,
dhíro ča dánam anumodamáno   moudří se však ze štědrosti radují,
teneva so hoti sukhí parattha   a tak budou štastní na onom světě [po smrti]

178. pathavjá ékaradždžéna   než svrchovaně vládnout celé Zemi,
saggassa gamanéna vá   než vstoupit do nebeského světa,
sabbalokádhipaččéna   než panovat celému světu [vesmíru],
sotápattiphalam varam   plody vstupu do proudu [Dhammy] jsou lepší [větší]


14. Buddhavagga   14. Díl: Probuzený

179. jassa džitam návadžíjati   jeho vítězství nemůže být překonáno,
džitamassa no játi koči loke   jeho vítězství nemůže obsáhnout nikdo ve světě,
tam buddham anantagočaram   Probuzeného pastvou je nekonečnost,
apadam kéna padéna nessatha?   jakým způsobem bys ho mohl svést z cesty?

180. jassa džáliní visattiká   jeho lepivá spleť
tanhá natthi kuhiňči netave   toužení již nikdy nemůže svést,
tam buddham anantagočaram   Probuzeného pastvou je nekonečnost,
apadam kéna padéna nessatha?   jakým způsobem bys ho mohl svést z cesty?

181. je džhánapasutá dhírá   moudří, kteří se věnují meditačnímu pohroužení
nakkhamúpasame ratá   a těší se z klidu odříkání,
dévápi tésam pihajanti   i bohům jsou drazí,
sambuddhánam satímatam   zcela probuzení a uvědom

182. kiččho manussa patilábho   těžko lze získat lidské zrození,
 kiččham maččána džívitam   těžký je život smrtelníků,
 kiččham saddhamma savanam   těžké je [mít možnost] vyslechnout pravou Dhammu,
 kiččho buddhánam uppádo   těžko je [možné zažít] vyvstání Probuzených

183. sabbapápassa akaranam   nekonání žádného zla,
kusalassa upasampadá   provádění toho, co je prospěšné,
sačittaparijodapanam   očišťování své mysli,
étam buddhána sásanam   to je učení Probuzených

184. khantí paramam tapo titikkhá   vytrvalá trpělivost je nejvyšší askezí,
nibbánam paramam vadanti buddhá   odpoutání je to nejvyšší, říkají Probuzení,
na hi pabbadžito parúpaghátí   není poutníkem ten, kdo škodí druhým,
samano hóti param vihethajanto   není asketou ten, kdo ubližije druhým

185. anúpavádo anúpagháto   nemluvit urážlivě a neškodit,
pátimokkhe ča samvaro   ovládat se podle pravidel cvičení,
mattaňňutá ča bhattasmim   být střídmý v jídle,
pantam ča sajanásanam   prodlévat v samotě
adhičitte ča ájogo   a oddávat se vyšší mysli,
étam buddhána sásanam   to je učení Probuzených

186. na kahápana vassena   ani deštěm zlaťáků
titti kámésu vidždžati   ne-lze dosáhnout ukojení smyslových požitků,
appassádá dukhá kámá   neradostné a strastné jsou smyslové požitky,
iti viňňája pandito   to poznal moudrý

187. api dibbésu kámésu   ani v nebeských smyslových požitcích
ratim so nádhigaččhati   potěšení nenalézá
tanhakkhajarato hoti   ten, jehož potěšením je odstranění toužení:
sammásambuddhasávako   žák dokonale Probuzeného

188. bahum vé saranam janti   mnozí útočiště hledají
 pabbatáni vanáni ča   v horách či v lesích,
 áráma rukkha četjáni   v zahradách či stromových svatyních:
 manussá bhajatadždžitá   lidé strachem vyděšení

189. nétam kho saranam khémam   to však nejsou útočiště bezpečná,
 nétam saranamuttamam   to nejsou útočiště nejvyšší,
 nétam saranamágamma   ne ten, kdo k těmto útočištím jde,
 sabbadukkhá pamuččati   od veškeré strasti se osvobodí

190. jo ča buddhaňča dhammaňča   kdo však k Buddhovi, k Dhammě
 sanghaňča saranam gato   a k Sangze jako ke svému útočišti jde
 čattári arijasaččáni   a čtyři ušlechtilé pravdy
 sammappaňňája passati:   se správným porozuměním vidí:

191. dukkham dukkhasamuppádam   strast, vznikání strasti,
 dukkhassa ča atikkamam   strasti překonání
 arijam čatthangikam maggam   a ušlechtilou osmičlennou stezku
 dukkhúpasamagáminam:   k utišení strasti vedoucí:

192. étam kho saranam khémam   to jsou útočiště bezpečná,
 étam saranamuttamam   to jsou útočiště nejvyšší,
 étam saranamágamma   kdo k těmto útočištím jde,
 sabbadukkhá pamuččati   od veškeré strasti se osvobodí

193. dullabho purisádžaňňo   je obtížné nalézt jedince obdařeného poznáním,
na so sabattha džájati   neboť se všude nerodí,
jattha so džájati dhíro   kde se takový mudrc zrodí,
tam kulam sukhamedhati   té rodině se šťastně daří

194. sukho buddhánamuppádo   šťastné je vyvstání Probuzených,
 sukhá saddhammadésaná   šťastné je vykládání pravé Dhammy,
 sukhá sanghassa sámaggí   šťastný je soulad Sanghy,
 samaggánam tapo sukho   šťastná je askeze těch, kdo jsou v souladu

195. púdžarahe púdžajato   uctí-li někdo ty, kdo jsou úcty hodní,
buddhe jadi va sávake   Probuzené nebo jejich žáky,
papaňča samatikkante   kteří překonali mentální rozbujelost
tinna sókapariddave   a překročili trápení a naříkání,

196. te tádise púdžjato   uctí-li ty, kdo jsou takoví,
nibbute akutobhaje   odpoutaní a oproštění od strachu,
nasakká puňňam sankhátum   je nemožné spočítat jeho zásluhy,
imettam iti kena či   které jsou nezměrné


15. Sukhavagga   15. Díl: Štěstí

197. susukham vata dživáma   velmi šťastně žijeme
vérinésu avérino   mezi nenávistnými bez nenávisti [zášti],
vérinésu manussésu   mezi nenávistnými lidmi
viharáma avérino   prodléváme bez nenávisti

198. susukham vata dživáma   velmi šťastně žijeme
áturésu anáturá   mezi nemocnými bez nemocí,
áturésu manussésu   mezi nemocnými lidmi
viharáma anáturá   prodléváme bez nemocí

199. susukham vata dživáma   velmi šťastně žijeme
ussukésu anussuká   mezi vzrušenými nevzrušeně,
ussukésu manussésu   mezi vzrušenými lidmi
viharáma anussuká   prodléváme nevzrušeně

200. susukham vata dživáma   velmi šťastně žijeme
jésam no natthi kiňčanam   my, kdo nic nemáme,
pítibhakkhá bhavissáma   budeme se živit radostným nadšením
dévá ábhassará jathá   jako Zářící bohové

201. džjam véram pasavati   vítězství plodí nenávist [zášť],
dukkham séti parádžito   poražený žije strastně,
upasanto sukham séti   ten, kdo dosáhl míru, žije šťastně,
hitvá džajaparádžajam   neboť odložil stranou vítězství i porážku

202. natthi rágasamo aggi   není ohně, jež by se vyrovnal vášni,
natthi dosasamo kali   není hříchu, jež by se vyrovnal nenávisti,
natthi khandhasamá dukkhá   není utrpení, jež by se vyrovnalo osobnostním skupinám,
natthi santiparam sukham   není většího štěstí než je stav míru

203. džighaččhá paramá rogá   nenasytnost je největší nemocí,
sankhárá paramá dukhá   formace jsou největším utrpením,
étam ňatvá jathábhútam   pro toho, kdo toto poznal v souladu se skutečností,
nibbánam paramam sukham   je odpoutání [vyhasnutí] největším štěstím

204. árogjaparamá lábhá   [mentální] zdraví je největším ziskem,
santutthi paramam dhanam   spokojenost je největším bohatstvím,
vissásaparamá ňátí   důvěra [v Učení] je největším přítelem,
nibbánam paramam sukham   odpoutání [vyhasnutí] je největším štěstím

205. pavivékarasam pitvá   kdo okusil chuť samoty
rasam upasamassa ča   a chuť klidu,
niddaro hoti nippápo   oproštěn od bídy a zla,
dhammapíti rasam pibam   zakouší chuť nadšení z Dhammy

206. sáhu dassanamarijánam   je dobré vídat ušlechtilé,
sanniváso sadá sukho   pobývání s nimi je vždy šťastné,
adassanéna bálánam   kdo nemusí vídat pošetilé,
niččaméva sukhí sijá   může být stále šťastný

207. bálasangatačárí hi   kdo s pošetilci se stýká,
 díghamaddhána sóčati   dlouhou dobu se trápí,
 dukkho báléhi samváso   strastná je pošetilců společnost
 amitténéva sabbadá   jako nepřátelů - vždy,
 dhíro ča sukhasamváso   moudrých však šťastná je společnost
 ňátínamva samágamo   jako s příbuznými setkání

208. tasmá hi dhíraňča paňňaňča bahussutaňča   proto [následujte] moudrého, rozumného a dobře poučeného,
dhorajhasílam vatavantamarijam   vytrvalého v ctnosti a ušlechtilého, dbalého sých povinností,
tam tádisam sappurisam sumédham   takového moudrého člověka
bhadžetha nakkhatta patham va čandimá   následujte, jako měsíc svou dráhu skrze souhvězdí


16. Pijavagga   16. Díl: O tom, co je milé

209. ajoge juňdžamattánam   kdo se oddává věcem, kterým by se neměl oddávat
jogasmiňča ajodžajam   a neoddává se věcem, kterým by se měl oddávat,
attham hitvá pijaggáhí   kdo opustí pravý cíl kvůli tomu, co je mu milé,
pihetattánujoginam   bude závidět těm, kdo se oddávají svému cíli

210. má pijéhi samágaňčhi   nespojuj se s tím, co je milé
appijéhi kudáčanam   ani s tím, co je nemilé,
pijánam adassanam dukkham   je utrpení nevidět to, co je milé
appijánaňča dassanam   a vidět to, co je nemilé

211. tasmá pijam na kajirátha   proto nechovej nic jako milé,
pijápájo hi pápako   neboť je zlé ztratit něco milého,
ganthá tésam na vidždžanti   u toho již pouta nejsou k nalezení,
jésam natthi pijáppijam   komu není nic milé ani nemilé

212. pijato džájatí sóko   z toho, co je milé se rodí trápení,
pijato džájatí bhajam   z toho, co je milé se rodí strach,
pijato vippamuttassa   kdo se oprostil od toho, co je milé,
natthi sóko kuto bhajam   pro toho není trápení, natož strachu

213. pemato džájatí soko   z toho, co je drahé se rodí trápení,
pemato džájatí bhajam   z toho, co je drahé se rodí strach,
pemato vippamuttassa   kdo se oprostil od toho, co je drahé,
natthi sóko kuto bhajam   pro toho není trápení, natož strachu

214. ratijá džájatí soko   z potěšení se rodí trápení,
ratijá džájatí bhajam   z potěšení se rodí strach,
ratijá vippamuttassa   kdo se oprostil od potěšení,
natthi soko kuto bhajam   pro toho není trápení, natož strachu

215. kámato džájatí soko   ze smyslových požitků se rodí trápení,
kámato džájatí bhajam   ze smyslových požitků se rodí strach,
kámato vippamuttassa   kdo se oprostil od smyslových požitků,
natthi soko kuto bhajam   pro toho není trápení, natož strachu

216. tanhája džájatí soko   z toužení se rodí trápení,
tanhája džájatí bhajam   z toužení se rodí strach,
tanhája vippamuttassa   kdo se oprostil od toužení,
natthi soko kuto bhajam   pro toho není trápení, natož strachu

217. síladassanasampannam   kdo je obdařen ctností a viděním,
dhammattham saččavedinam   je spravedlivý a zná pravdu,
attano kamma kubbánam   kdo splnil svůj úkol,
tam džano kurute pijam   ten je lidem milý

218. čhandadžáto anakkháte   v kom se zrodila touha po tom, co nelze popsat
manasá ča phuto sijá   a dotkl se toho svou myslí,
kámésu ča appatibaddhačitto   koho mysl není spoutána smyslovými požitky,
uddhamsoto,ti vuččati   o tom se říká, že pluje proti proudu

219. čirappavásim purisam   když se člověk po dlouhé nepřítomnosti
durato sotthimágatam   šťastně vrátí z daleka domů,
ňátimittá suhadždžá ča   jeho příbuzní, přátelé a druhové
abhinandanti ságatam   se radují z jeho návratu

220. tathéva katapuňňam,pi   podobně toho, kdo konal záslužné skutky,
asmá loká param gatam   když odejde z tohoto světa na onen svět,
puňňáni patiganhanti   záslužné skutky ho uvítají,
pijam ňátim,va ágatam   jako milého příbuzného, jenž se vrátil domů


17. Kodhavagga   17. Díl: Hněv

221. kodham džahe vippadžahejja mánam   zanech hněvu, úplně opusť domýšlivost,
saňňodžanam sabbamatikkamejja   a překonej všechna pouta,
tam námarúpasmim asadždžamánam   kdo nelpí na jménu-a-hmotě,
akiňčanam nánupatanti dukkha   toho nepostihne žádná strast

222. jo ve uppatitam kodham   kdo vzmáhající se hněv
ratham bhantam va dháraje   jako odbržděný povoz zastaví,
tam,aham sárathim brúmi   toho nazývám vozatajem,
rasmiggáho itaro džano   ostatní jen drží otěže

223. akkodhéna džine kodham   bezhněvností překonej hněv,
asádhum sádhuná džine   nedobré dobrotou překonej,
džine kadarijam dánéna   překonej lakomce štědrostí
saččéna alikavádinam   a pravdou lháře

224. saččam bháne na kudždžhejja   mluv pravdu a nepodlehni zlobě,
dadždžáppasmim,pi jáčito   požádán daruj i z mála,
etéhi tíhi thánéhi   skrze tyto tři věci
gaččhe dévána santike   dojdeš do společnosti bohů

225. ahimsaká je munajo   mudrci, kteří zanechali ubližování
niččam kájéna samvutá   a stále ovládají své tělo,
te janti aččutam thánam   dosáhnou neochvějného stavu,
jattha gantvá na sočare   kde dojdou oproštění od trápení

226. sadá džágaramánánam   ti, kdo jsou vždy bdělí
ahorattánusikkhinam   a cvičí se dnem i nocí,
nibbánam adhimuttánam   zaměřeni k odpoutání,
attham gaččhanti ásavá   dojdou k ukončení zákalů

227. poránamétam atula   i v dávných dobách, Atulo,
nétam adždžatanám,iva   nejen dnes,
nindanti tunhimásínam   byli haněni ti, kdo nemluví,
nindanti bahubháninam   byli haněni ti, kdo mluví mnoho
mitbháninam,pi nindanti   i ti, kdo mluví přiměřeně byli haněni,
natthi loke anindito   není ve světě ten, kdo není haněn

228. na čáhu nača bhavissati   nebyl a nebude
na četarahi vidždžhati   ani nyní není k nalezení
ékantam nindito poso   ten, kdo by byl pouze haněn
ékantam vá pasamsito   nebo pouze chválen

229. jaňče viňňu pasamsanti   ale ti, kdo jsou inteligentní pochválí toho,
anuvičča suve suve   u koho den za dnem pozorují,
aččhiddavuttim medhávim   že jeho jednání je bez poskvrny a je moudrý,
paňňásílasamáhitam   obdařený porozuměním, ctností a soustředěním

230. nekkham džambonadass,éva   kdo je jako zlatý šperk,
ko tam ninditum arahati   jak by si mohl zasloužit hanu,
dévá pi tam pasamsanti   i bohové ho chválí,
bráhmuná,pi pasamsito   ba i Brahmou je chválen

231. kájappakopam rakkhejja   chraň se tělesného jednání v hněvu,
kájéna samvuto sijá   buď vládcem svého těla,
kájaduččaritam hitvá   zanech špatného jednání tělem
kájéna sučaritam čare   a praktikuj spránvé jednání tělem

232. váčípakopam rakkhejja   chraň se mluvení v hněvu,
váčája samvuto sijá   buď vládcem své řeči,
váčíduččaritam hitvá   zanech špatného jednání řečí
váčája sučaritam čare   a praktikuj spránvé jednání řečí

233. manopakopam rakkhejja   chraň se myšlení v hněvu,
manasá samvuto sijá   buď vládcem svého myšlení,
manoduččaritam hitvá   zanech špatného jednání myslí
manasá sučaritam čare   a praktikuj spránvé jednání myslí

234. kájéna samvutá dhírá   mudrci, kteří ovládají své tělo,
atho váčája samvutá   kteří ovládají svou řeč,
manasá samvutá dhírá   mudrci, kteří ovládají svou mysl,
te ve suparisamvutá   ti se zcela a dokonale ovládají


18. Malavagga   18. Díl: Poskvrna

235. pandupaláso,va,dáni,si   jsi nyní jako zežloutlý list,
jamapurisá,pi ča tam upatthitá   poslové smrti tě již očekávají,
ujjogamukhe ča titthasi   stojíš u výchozí brány
páthejjam,pi ča te na vidždžati   a nemáš nic co by sis vzal na cestu

236. so karohi dípam attano   proto si v sobě vytvoř ostrov
khippam vájama pandito bhava   a rychle usiluj aby ses stal moudrým,
niddhantamalo anangano   zbavíš-li se poskvrn a nečistot,
dibbam arijabhúmim ehisi   přijdeš do nebeské říše ušlechtilých

237. upanítavajo,ča,dání,si   jsi nyní u konce života,
sampajáto,si jamassa santike   dospěl jsi do blízkosti smrti,
váso,pi ča te natthi antará   není už pro tebe spočinutí
páthejjam,pi ča te na vidždžati   a nemáš nic co by sis vzal na cestu

238. so karohi dípam attano   proto si v sobě vytvoř ostrov
khippam vájama pandito bhava   a rychle usiluj aby ses stal moudrým,
niddhantamalo anangano   zbavíš-li se poskvrn a nečistot,
na puna džátidžaram upehisi   nepůjdeš znovu vstříc zrození a stárnutí

239. anupubbéna medhávi   nechť se moudrý postupně,
thokathokam khane khane   trošku po trošce, kousek po kousku
kammáro radžatasséva   tak jako zlatník stříbro,
niddhame malamattano   zbavuje poskvrn

240. ajasá,va malam samutthitam   jako rezavá skvrna vzniklá ze železa,
tadutthája tam,éva khádati   sama toto železo stravuje,
évam atidhonačárinam   tak toho, kdo žije zhýrale
sakakammáni najanti duggatim   jeho vlastní činy přivedou do bědných stavů

241. asadždžhájamalá mantá   nerecitování je poskvrnou ústní tradice,
anutthánamalá ghará   netečnost je poskvrnou domácnosti,
malam vannassa kosadždžam   poskvrnou krásy je lenost,
pamádo rakkhato malam   nedbalost je poskvrnou ochránce

242. malitthijá duččaritam   ženu poskvrňuje špatné chování,
maččheram dadato malam   chamtivost je poskvrnou dárce,
malá ve pápaká dhammá   zlé věci jsou poskvrnou
asmim loke paramhi ča   na tomto i na onom světě

243. tato malá malataram   avšak je ještě větší poskvrna než tyto poskvry,
avidždžá paramam malam   nevědomost je největší poskvrnou,
étam malam pahatvána   této poskvrny se zbavte
nimmalá hotha bhikkhavo   a budete bez poskvrny, mniši

244. sudžívam ahirikéna   snadný život má nestoudník,
kákasúréna dhamsiná   který je chytrý jako vrána, pomlouvá druhé,
pakkhandiná pagabbhéna   je úskočný a drzý [nadutý]
sankilitthéna džívitam   a jeho živobytí je pošpiněné

245. hirímatá ča dudždžívam   ten, kdo zná stud má však těžký život,
niččam sučigavesiná   kdo stále hledá jen čistotu,
alínén,appagabbhéna   není líný ani drzý [nadutý],
suddhádžívéna passatá   jeho živobytí je čisté a je prozíravý

246. jo pánam atipátéti   když zabíjí živé bytosti,
musávádam ča bhásati   mluví lži,
loke adinnam ádijati   bere ve světě to, co mu nebylo darováno,
paradáram ča gaččhati   chodí za ženou druhého

247. surámérajapána ča   a požívání opojných nápojů
jo naro anujuňdžati   když se člověk oddává,
idh,évam éso lokasmim   již zde, v tomto světě, si
múlam khanti attano   vykopává svůj vlastní kořen

248. évam bho purisa džánáhi   toto milý člověče poznej:
pápadhammá asaňňatá   zlé stavy postihnou neukázněného,
má tam lobho adhammo ča   proto nedopusť aby tě chtivost a špatnost
čiram dukkhája randhajum   na dlouhou dobu stáhly do utrpení

249. dadáti ve jathásaddham   podle své víry dávají
jathá pasádanam džano   lidé, podle své důvěry,
tattha jo manku bhavati   kdo by se zde rmoutil
parésam pánabhodžane   kvůli jídlu a pití, jež dostali ostatní,
na so divá vá rattim vá   ani ve dne, ani v noci,
samádhim adhigaččhati   soustředění ne-dosáhne

250. jassa č,étam samuččhinnam   kdo však takové [myšlenky] vymýtil,
múlaghaččam samúhatam   vykořenil a zcela zavrhl,
sa ve divá vá rattim vá   ať ve dne či v noci,
samádhim adhigaččhati   soustředění dosáhne

251. natthi rágasamo aggi   není ohně, jež by se vyrovnal vášni,
natthi dosasamo gaho   není posedlosti, jež by se vyrovnala nenávisti,
natthi mohasamam džálam   není sítě [pasti], jež by se vyrovnala zaslepenosti,
natthi tanhásamá nadí   není proudu, jež by se vyrovnal toužení

252. sudassam vadždžam aňňésam   snadné je vidět chyby druhých,
 attano pana duddasam   vlastní však těžké je vidět,
 parésam hi so vadždžáni   druhých chyby jsou
 opunáti jathá bhusam   probírány jako plevy,
 attano pana čhádéti   vlastní však skrývány,
 kalimva kitavá satho   jako svůj hřích zapírá podvodník

253. paravadždžánupassissa   kdo vidí jen chyby druhých
niččam udždžhánasaňňino   a neustále vnímá jejich provinění,
ásavá tassa vaddhanti   u toho zákaly jen narůstají,
árá so ásavakkhajá   je vzdálen odstranění zákalů

254. ákáse padam natthi   [pravá] cesta není v prostoru,
samano natthi báhire   [pravý] asketa není vně [nejeví se navenek],
papaňčábhiratá padžá   lidé si libují v mentální rozbujelosti,
nippapaňčá tathágatá   Tathágatové jsou však prosti mentální rozbujelosti

255. ákáse padam natthi   [pravá] cesta není v prostoru,
samano natthi báhire   [pravý] asketa není vně [nejeví se navenek],
sankhárá sassatá natthi   [mentální] formace nejsou věčné,
natthi buddhánamiňdžitam   v Probuzených není rozrušenost


19. Dhammatthavagga   19. Díl: Spravedlnost

256. na téna hoti dhammattho   není spravedlivý ten,
jén,attham sahasá naje   kdo správnost neuváženě posuzuje,
jo ča attham anattham ča   co je správné a co je nesprávné -
ubho niččhejja pandito   obojí by měl moudrý rozvážit

257. asáhaséna dhamména   kdo uváženě, podle Dhammy
saména najatí pare   a nestranně vede druhé,
dhammassa gutto medháví   ten je ochráncem Dhammy a [pravým] mudrcem,
dhammattho,ti pavuččati   ten je nazýván "spravedlivý"

258. na téna pandito hoti   není moudrým ten,
jávatá bahu bhásati   kdo toho mnoho namluví,
khémí avérí abhajo   kdo zajišťuje bezpečí, kdo je prost zášti a prost strachu,
pandito,ti pavuččati   ten je nazýván "moudrý"

259. na távatá dhammadharo   není držitelem Dhammy ten,
 jávatá bahu bhásati   kdo toho mnoho namluví,
 jó ča appampi sutvána   kdo však třeba jen málo vyslechl,
 dhammam kájéna passati   Dhammu však svým tělem uzřel,
 sa vé dhammadharo hoti   ten je držitelem Dhammy,
 jo dhammam nappamadždžati   ten není nedbalý Dhammy

260. na téna théro hoti   není Thérou [Starším] ten,
jén,assa palitam siro   kdo má jen zšedlé vlasy na hlavě,
paripakko vajo tassa   někdo může být pokročilého věku,
moghadžinno,ti vuččati   a [přesto] je nazýván "starý hlupák"

261. jamhi saččam ča dhammo ča   kdo je však naplněn pravdou a Dhammou,
ahimsá saňňamo damo   je nenásilný, ukázněný a zkrocený,
sa ve vantamalo dhíro   ten je mudrcem bez poskvrny,
théro iti pavuččati   ten je nazýván "Théra"

262. na vákkaranamatténa   ani ozdobná mluva,
vannapokkharatája vá   ani půvabný vzhled
sádhurúpo naro hoti   ne-dělají dobrého člověka,
issukí maččharí satho   je-li závistivý, chamtivý a falešný

263. jassa č,étam samuččhinnam   kdo však takové [vlastnosti] vymýtil,
múlaghaččam samúhatam   vykořenil a zcela zavrhl,
sa vantadoso medhávi   ten je mudrcem, jenž zanechal nenávisti,
sádhurúpo,ti vuččati   ten je nazýván "dobrý člověk"

264. na mundakéna samano   kdo má jen oholenou hlavu není asketou,
abbato alikam bhanam   nedbá-li etických zásad a mluví falešně,
iččhálóbhasamápanno   kdo je obdařen žádostmi a chtivostí,
samano kim bhavissati   jak by mohl být asketou?

265. jó ča saméti pápáni   kdo však v sobě utišil zlé vlastnosti,
anum thuláni sabbaso   ať malé či velké, všechny
samitattá hi pápánam   zlé vlastnosti kdo utišil,
samano,ti pavuččati   ten je nazýván "asketa"

266. na téna bhikkhu hoti   není mnichem ten,
jávatá bhikkhate pare   kdo jen žije z almužních darů ostatních,
vissam dhammam samádája   kdo praktikuje odporné věci,
bhikkhu hoti na távatá   ten vůbec není mnichem

267. jo,dha puňňaňča pápaňča   kdo se však nad dobro i zlo
báhetvá brahmačarijavá   povznesl čistým životem
sankhája loke čarati   a kráčí světem s rozvahou,
sa ve bhikkhú,ti vuččati   ten je nazýván "mnich"

268. na monéna muní hoti   ten, kdo jen mlčí není mudrcem
múlharúpo aviddasu   je-li pošetilý a nevědoucí,
jo ča tulam,va paggajha   kdo však jako na vahách považuje
varamádája pandito   a vybírá to nejlepší, ten je moudrý

269. pápáni parivadždžéti   kdo se vyvaruje zlých činů,
sa muní téna so muní   ten je mudrcem, proto je mudrcem,
jo munáti ubho loke   kdo zná oba světy,
muní téna pavuččati   ten je nazýván "mudrc"

270. na téna arijo hoti   není ušlechtilým ten,
jéna pánáni himsati   kdo živým bytostem ubližuje,
ahimsá sabbapánánam   kdo neubližuje žádným živým bytostem,
arijo,ti pavuččati   ten je nazýván "ušlechtilý"

271. na sílabbatamatténa   ne[mysli si], že když jsi dbal etických zásad
báhusaččéna vá puna   a mnoho studoval
athavá samádhilábhéna   či získal soustředění
vivičča sajanéna vá:   nebo pobýval v odloučení:

272. phusámi nekkhammasukham   "dospěl jsem k blaženosti odříkání,
aputhudždžanasevitam   kterou neprožívají obyčejní světští lidé" -
bhikkhu vissásamápádi   tuto důvěru v sobě ne-chovej, mnichu,
appatto ásavakkhajam   dokud jsi nedosáhl odstranění zákalů


20. Maggavagga   20. Díl: Stezka

273. maggán,atthangiko settho   ze stezek osmičlenná je nejlepší,
 saččánam čaturo padá   z pravd čtyři pravdy,
 virágo settho dhammánam   bezvášnivost je nejlepší z věcí [ze stavů],
 dipadánaňča čakkhumá   z dvounohých bytostí ten, kdo je vidoucí

274. éso,va maggo natth,aňňo   jen toto je stezka a není jiné
 dassanassa visuddhijá   k očištění vidění,
 étamhi tumhé patipadždžatha   po ní postupujte
 márass,étam pamohanam   a Máru oslepíte

275. étamhi tumhe patipanná   budete-li po ní postupovat,
dukkhass,antam karissatha   učiníte konec strasti,
akkheto ve majá maggo   ukazuji tuto stezku,
aňňája sallasanthanam   když jsem konečně poznal, jak vytrhnout šíp [strasti]

276. tumhéhi kiččam átappam   vy sami musíte vyvinout horlivost,
 akkhátáro tathágatá   pouze ukazatelé cesty jsou Tathágatové,
 patipanná pamokkhanti   ti, kdo postupují po stezce se osvobodí -
 džhájino márabandhaná   dlící v meditačním pohroužení - z Márových pout

277. sabbé sankhárá aniččá,ti   všechny formace jsou nestálé,
jadá paňňája passati   když to někdo moudře nahlédne,
atha nibbindati dukkhe   tak se odvrátí od utrpení,
ésa maggo visuddhijá   to je stezka k očištění

278. sabbé sankhárá dukkhá,ti   všechny formace jsou strastné,
jadá paňňája passati   když to někdo moudře nahlédne,
atha nibbindati dukkhe   tak se odvrátí od utrpení,
ésa maggo visuddhijá   to je stezka k očištění

279. sabbé dhammá anattá,ti   všechny věci [stavy] jsou ne-já,
jadá paňňája passati   když to někdo moudře nahlédne,
atha nibbindati dukkhe   tak se odvrátí od utrpení,
ésa maggo visuddhijá   to je stezka k očištění

280. utthánakálamhi anutthaháno   kdo neusiluje, když je čas k úsilí,
juvá balí álasijam upéto   jsa mladý a silný se oddává letargii,
samsanna sankappamano kusíto   místo aby byl rozhodné mysli, jsa líný
paňňája maggam alaso na vindati   a letargický, stezku moudrosti nenalezne

281. váčánurakkhí manasá susamvuto   kdo hlídá svou řeč a dobře ovládá svou mysl,
kájéna ča akusalam na kajirá   nechť ani tělesně neprospěšný čin nevykoná,
été tajo kammapathe visodhaje   nechť tyto tři cesty činu očistí
árádhaje maggam isippaveditam   a vzbudí v sobě stezku, hlásanou zřeci

282. jogá ve džájatí bhúri   z oddanosti se rodí vědění,
ajogá bhúrisankhajo   bez oddanosti vědění zaniká,
étam dvedhá patham ňatvá   tyto dvě cesty pochopiv -
bhavája vibhavája ča   rozvoj a úpadek,
tathattánam nivesejja   měl by se člověk zařídit tak,
jathá bhúri pavaddhati   aby jeho vědění vzrůstalo

283. vanam čhindatha má rukkham   celý les [žádostí] pokácejte, nejen nějaký strom,
vanto džájati bhajam   z tohoto lesa se rodí strach,
čhetvá vanaňča vanatham ča   když vymýtíte celý les i s podrostem,
nibbaná hotha bhikkhavo   budete, mniši, odpoutaní [vyhaslí]

284. jávam hi vanatho na čhidždžati   dokud není vymýcen i podrost [žádostí] -
anumatto,pi narassa nárisu   byť nepatrný - muže po ženě,
patibaddhamano,va távo so   jeho mysl je k ní připoutaná
vaččho khírapako,va mátari   jako mléko sající tele ke své matce

285. uččhinda sinehamattano   vymyť sebelásku,
kumudam sáradikam,va pániná   jako bys na podzim vytrhl lilii,
santimaggaméva brúhaja   rozviň tuto stezku k míru
nibbánam sugaténa desitam   a k odpoutání [vyhasnutí], kterou vykládá Blažený

286. "idha vassam vassissámi   "zde strávím dobu dešťů,
idha hemantagimhisu"   zde zimu, zde léto" -
iti bálo vičintéti   tak uvažuje pošetilec,
antarájam na budždžhati   který nechápe nebezpečí

287. tam puttapasusammattam   kdo je opojen svými potomky a majetkem,
bjásattamanasam naram   člověk s ulpívající myslí,
suttam gámam mahogho,va   jako na spící vesnici velká povodeň ,
mačču ádája gaččhati   tak na něj přijde a uchvátí ho smrt

288. na santi puttá tánája   ani synové nejsou ochranou,
na pitá na,pi bandhavá   ani otec či jiní blízcí,
antakená,dhipannassa   koho uchopí ukončitel životů,
natthi ňátísu tánatá   nemá již ochrany u příbuzných

289. étamatthavasam ňatvá   pochopiv tento určující smysl,
pandito sílasamvuto   moudrý a ctností střežený člověk,
nibbánagamanam maggam   stezku vedoucí k odpoutání [vyhasnutí]
khippaméva visodhaje   nechť rychle očistí


21. Pakinnakavagga   21. Díl: Různé

290. mattá sukhapariččágá   je-li možné opuštěním omezeného štěstí
passe če vipulam sukham   spatřit rozsáhlé štěstí,
čaje mattásukham dhíro   pak moudrý opustí omezené štěstí
sampassam vipulam sukham   aby spatřil rozsáhlé štěstí

291. paradukkhúpadánéna   kdo způsobuje ostatním utrpení,
attano sukham iččhati   v touze po vlastním štěstí,
vérasamsaggasamsattho   zaplete se do spleti nenávisti
vérá so na parimuččati   a z této nenávisti [zášti] se nevyprostí

292. jam hi kiččam tadapaviddham   ti, kdo odmítají to, co by měli dělat
akiččam pana kajirati   a dělají to, co by neměli dělat -
unnalánam pamattánam   drzí a nedbalí -
tésa,m vaddhanti ásavá   u těch zákaly jen narůstají

293. jésaň ča susamáraddhá   ale ti, kdo jsou správně upevnění,
niččam kájagatá sati   stále si uvědomují tělo,
akiččam te na sevanti   neprovádějí to, co by neměli
kičče sátaččakárino   a vytrvale konají to, co by měli,
satánam sampadžánánam   uvědomělí a jasně chápající -
attham gaččhanti ásavá   ti dojdou k ukončení zákalů

294. mátaram pitaram hantvá   když zabil matku [žádostivost] a otce [klam "já"],
rádžáno dvé ča khattije   dva bojovné krále [víru ve věčnou existenci a víru v úplný zánik],
rattham sánučaram hantvá   a zničil království a jeho poddané [šest smyslových základen a vášeň],
anígho játi bráhmano   putuje bráhman prost strázně

295. mátaram pitaram hantvá   když zabil matku [žádostivost] a otce [klam "já"],
rádžáno dvé ča sotthije   dva učené krále [víru ve věčnou existenci a víru v úplný zánik],
vejjagghapaňčamam hantvá   když zabil pětici tygrů [pět mentálních překážek],
anígho játi bráhmano   putuje bráhman prost strázně

296. suppabuddham pabudždžhanti   jsou probuzení, zcela probuzení -
sadá gotamasávaká   vždy - Gótamovi žáci,
jésam divá ča ratto ča   kteří si dnem i nocí
niččam buddhagatá sati   stále uvědomují [připomínají] Buddhu

297. suppabuddham pabudždžhanti   jsou probuzení, zcela probuzení -
sadá gotamasávaká   vždy - Gótamovi žáci,
jésam divá ča ratto ča   kteří si dnem i nocí
niččam dhammagatá sati   stále uvědomují Dhammu

298. suppabuddham pabudždžhanti   jsou probuzení, zcela probuzení -
sadá gotamasávaká   vždy - Gótamovi žáci,
jésam divá ča ratto ča   kteří si dnem i nocí
niččam sanghagatá sati   stále uvědomují Sanghu

299. suppabuddham pabudždžhanti   jsou probuzení, zcela probuzení -
sadá gotamasávaká   vždy - Gótamovi žáci,
jésam divá ča ratto ča   kteří si dnem i nocí
niččam kájagatá sati   stále uvědomují tělo

300. suppabuddham pabudždžhanti   jsou probuzení, zcela probuzení -
sadá gotamasávaká   vždy - Gótamovi žáci,
jésam divá ča ratto ča   kteří dnem i nocí
ahimsája rato mano   těší svou mysl neubližováním

301. suppabuddham pabudždžhanti   jsou probuzení, zcela probuzení -
sadá gotamasávaká   vždy - Gótamovi žáci,
jésam divá ča ratto ča   kteří dnem i nocí
bhávanája rato mano   těší svou mysl [meditačním] rozvíjením

302. duppabadždžam durabhiramam   je těžké odejít do bezdomoví a nalézt v tom uspokojení,
durávásá ghará dukhá   těžký a strastný je život hospodáře,
dukkho,samánasamváso   strastné je pobývání mezi cizími lidmi,
dukkhánupatitaddhagu   poutník [životy] je stále stíhán strastmi,
tasmá na č,addhagu sijá   proto nebuďte jen poutníky [životy],
na ča dukkhánupatito sijá   nedejte se stále stíhat strastmi

303. saddho síléna sampanno   kdo je obdařen důvěrou a ctností,
jasobhogasamappito   dosáhne slávy a bohatství,
jam jam padésam bhadžati   kamkoli přijde,
tattha tatth,éva púdžito   tam bude poctěn

304. dure santo pakásenti   kdo je naplněný mírem, šíří jas již z dálky,
himavanto,va pabbato   jako zasněžený vrcholek,
asant,ettha na dissanti   nemírný [nectnostný] však není zřetelný ani z blízka,
rattikhittá jathá sará   jako šíp vystřelený v noci

305. ékásanam ékasejjam   kdo sám usedá a sám uléhá,
éko čaram atandito   sám se prochází a není pohodlný [líný],
éko damajam attánam   kdo sám sebe krotí [ovládá],
vanante ramito sijá   bude spokojený v lesích


22. Nirajavagga   22. Díl: Peklo

306. abhútavádí nirajam upéti   ti, kdo říkají nepravdu [lžou] odcházejí do pekla,
jo vápi katvá na karom iti čá,ha   stejně jako ti, kdo něco udělají a říkají: "neudělal jsem to" [zapírají],
ubho,pi te pečča samá bhavanti   oba si po smrti budou rovni -
nihínakammá manudžá parattha   na onom světě - tito lidé nízkého konání

307. kásávakanthá bahavo   mnozí z těch, kdo se oděli oranžovým rouchem
pápadhammá asaňňatá   mají zlou povahu a jsou neukáznění,
pápá pápehi kammehi   tito zlí se díky svým zlým činům
nirajam te upapadždžare   znovuzrodí v pekle

308. sejjo ajogulo bhutto   lepší je spolknout železnou kouli,
tattho aggisikhu,pamo   rozžhavenou jako planoucí oheň,
jaňče bhuňdžejja dussílo   než takto pojídat nectnostně
ratthapindam asaňňato   a neukázněně almužní jídlo kraje

309. čattári thánáni naro pamatto   do čtyř stavů nedbalý muž,
ápadždžati paradárúpaséví   který svádí ženu druhého upadne:
apuňňalábham na nikámasejjam   nahromadění viny [hříchu], neklidný spánek,
nindam tatíjam nirajam čatuttham   zatřetí hanlivá pověst a začtvrté peklo

310. apuňňalábho ča gatí ča pápiká   kromě nahromadění viny [hříchu] a zlého budoucího stavu
bhítassa bhítája ratí ča thokiká   jsou oba vystrašení i během krátké doby potěšení,
rádžá ča dandam garukam paneti   neboť i král za to uvaluje těžký trest,
tasmá naro paradáram na seve   proto by muž neměl svádět ženu druhého

311. kuso jathá duggahito   jako ostrá tráva, je-li špatně uchopena,
hattham évánukantati   tu ruku pořeže,
sámaňňam dupparámattham   tak i špatně pojímaný asketický život
nirajájú,pakaddhati   tě svrhne do pekla

312. jam kiňči sithilam kammam   nějaký ledabyle vykonaný čin,
sankilitthaňča jam vatam   nějaký nečistý zvyk
sankassaram brahmačarijam   nebo pochybně vedený svatý život
na tam hoti mahapphalam   nepřinese velké plody

313. kajirá če kajiráth,étam   co je třeba vykonat, to konejte
dalham étam parakkame   upevněně a usilovně,
sithilo hi paribbádžo   neboť ledabylý odchod do bezdomoví
bhijjo ákirate radžam   zvedá nejvíce prachu

314. akatam dukkatam sejjo   je lepší nevykonat špatný čin,
paččhá tappati dukkatam   neboť špatný čin [tě] poté spálí,
kataň ča sukatam sejjo   lepší je vykonat dobrý čin,
jam katvá nánutappati   neboť ten [tě] nespálí

315. nagaram jathá paččantam   jako město na hranici země
 guttam santarabáhiram   je střeženo uvnitř i zvenku,
 évam gopétha attánam   tak i vy střežte sami sebe,
 khano vé má upaččagá   ani okamžik nepropásněte,
 khanátítá hi sočanti   ti, kdo na okamžik poleví, se pak trápí,
 nirajamhi samappitá   když do pekla se dostanou

316. aladždžitáje ladždžanti   ti, kdo se hanbí za to, co hanebné není
ladždžitáje na ladždžare   a nehanbí se za to, co hanebné je,
miččháditthisamádáná   přijímají špatné názory,
sattá gaččhanti duggatim   tyto bytosti kráčí do bědných stavů

317. abhaje bhajadassino   ti, kdo vidí nebezpečí v tom, co nebezpečné není
bhaje čá,bhajadassino   a nevidí nebezpečí v tom, co nebezpečné je,
miččháditthisamádáná   přijímají špatné názory,
sattá gaččhanti duggatim   tyto bytosti kráčí do bědných stavů

318. avadždže vadždžadassino   ti, kdo vidí chybu v tom, co chybou není
vadždže čá,vadždžadassino   a nevidí chybu v tom, co chybou je,
miččháditthisamádáná   přijímají špatné názory,
sattá gaččhanti duggatim   tyto bytosti kráčí do bědných stavů

319. vadždžaň ča vadždžato ňatvá   avšak ti, kdo rozpoznají chybu jakožto chybu
avadždžaň ča avadždžato   a bezchybnost jakožto bezchybnost,
sammáditthisamádáná   přijímají správné názory,
sattá gaččhanti suggatim   tyto bytosti kráčí do šťastných stavů


23. Nágavagga   23. Díl: Nága [Slon]

320. aham nágo,va sangáme   tak jako slon v bitvě
čápáto patitam saram   z luku vystřelený šíp -
ativákjam titikkhissam   je třeba snášet urážky,
dussílo hi bahudždžano   neboť mnoho lidí je nectnostných

321. dantam najanti samitim   zkrocený [slon] je voděn i ve shromáždění,
dantam rádžá,bhirúhati   na zkroceného [slona] usedne i král,
danto settho manussesu   i mezi lidmi je nejlepší ten, kdo je zkrocený,
jo,tivákjam titikkhati   kdo umí snášet urážky

322. varam assatará dantá   je skvělé [umět] zkrotit muly,
ádžáníjá ča sindhavá   ušlechtilé sindhské koně
kuňdžará ča mahánágá   či statné velké slony,
attadanto tato varam   skvělejší je však [umět] zkrotit sám sebe

323. nahi etéhi jánéhi   neboť nelze na žádném z těchto prostředků
gaččhejja agatam disam   dojít do onoho kraje, kam noha nevkročí,
jathá,ttaná sudanténa   kam jen ten, kdo sám sebe dobře zkrotil,
danto danténa gaččhati   skrze své zkrocení dojde

324. dhanapálako náma kuňdžaro   Dhanapálako, slona,
katukappabhedano dunnivárajo   který je v době říje, je těžké udržet,
baddho kabalam na bhuňdžati   je-li upoután, nepožije ani sousta,
sumarati nágavanassa kuňdžaro   vzpomíná na sloní les a na slony

325. middhí jadá hoti mahagghaso ča   kdo je malátný, přejídá se
niddájitá samparivattasájí   a ospale se povaluje
mahávaráho,va nivápaputtho   jako velký vepř na krmníku -
punappunam gabbhamupéti mando   takový tupec vstupuje do lůna znovu a znovu

326. idam pure čittamačárí čárikam   dříve se tato toulavá mysl zatoulala
je,niččhakam jatthakámam jathásukham   kamkoli se jí zachtělo, kdekoli jí bylo libo a příjemno,
tadadždža,ham niggahessámi joniso   ode dneška ji však budu důkladně držet na uzdě,
hatthippabhinnam vija ankusaggaho   tak jako chomout drží slona v říji

327. appamádaratá hotha   radujte se z dbalosti,
sačittam anurakkhatha   a dobře chraňte svou mysl,
duggá uddharath,attánam   pozvedněte se z blátivé cesty 
panke sattho,va kuňdžaro   jako slon z bahna do něhož zapadl

328. sače labhetha nipakam sahájam   jestliže získáš bystrého přítele,
saddhim čaram sádhuviháridhíram   souputníka, který má dobré chování a je prozíravý,
abhibhujja sabbáni parissajáni   pak, překonávaje všechna nebezpečí,
čarejja ten,attamano satímá   putuj s ním, s potěšenou a uvědomělou myslí

329. no če labhetha nipakam sahájam   jestliže nezískáš bystrého přítele,
saddhim čaram sádhuviháridhíram   souputníka, který má dobré chování a je prozíravý,
rádžá,va rattham vidžitam pahája   pak, jako král, který opouští své poražené království,
éko čare mátang,araňňe,va nágo   putuj sám, jako osamělý slon lesem Mátanga

330. ékassa čaritam sejjo   putovat sám je lepší,
natthi bále sahájatá   není radno spolčovat se s pošetilci,
éko čare na ča pápání kajirá   proto putuj sám, nekonaje zlo,
appossukko mátang,araňňe,va nágo   bezstarostný, jako osamělý slon lesem Mátanga

331. atthamhi džátamhi sukhá sahájá   ve vzniklé nouzi mít přátele je štěstím,
tutthí sukkhá já itarítaréna   spokojenost s jakýmikoliv potřebami je štěstím,
puňňam sukham džívitasankhajamhi   zásluhy na konci života jsou štěstím,
sabbassa dukkhassa sukham pahánam   opuštění veškeré strasti je štěstím

332. sukhá mattejjatá loke   štěstím ve světě je úcta k matce,
atho pettejjatá sukhá   stejně tak úcta k otci je štěstím,
sukhá sámaňňatá loke   štěstím ve světě je úcta k asketům,
atho brahmaňňatá sukhá   stejně tak úcta k bráhmanům je štěstím

333. sukham jáva džará sílam   štěstím je ctnostný život až do stáří,
sukhá saddhá patitthitá   štěstím je upevněná důvěra,
sukho paňňája patilábho   štěstím je nabytí moudrosti,
pápánam akaranam sukham   nekonání zla je štěstím


24. Tanhávagga   24. Díl: Toužení

334. manudžassa pamattačárino   u člověka, který žije nedbale,
tanhá vaddhati máluvá vija   toužení vzrůstá jako popínavá rostlina,
so plavati huráhuram   plave jen sem a tam [z života do života],
phalam iččham,va vanasmim vánaro   toužebně vyhledávaje plody, jako opice v lese

335. jam ésá sahatí džammi   koho přemůže toto hrubé
tanhá loke visattiká   a lepivé toužení ve světě,
soká tassa pavaddhanti   u toho trápení narůstá
abhivattham,va bíranam   jako tráva po dešti

336. jo č,étam sahate džammim   kdo však přemůže toto hrubé
tanham loke duraččajam   toužení ve světě, z něhož je těžké se vymanit,
soká tamhá papatanti   od toho trápení odpadne
udabindú,va pokkhará   jako kapky vody z lotosového květu

337. tam vo vadámi bhaddam vo   toto vám říkám: blaze vám,
jávant,ettha samágatá   zde shromážděným,
tanhája múlam khanatha   kteří vytrhnete kořen svého toužení,
usírattho,va bíranam   tak jako sběrač vonných kořínků trávu,
má vo nalam,va soto,va   nedopusťte aby vás - tak jako říční proud rákos -
máro bhaňdži punappunam   Mára lámal [ničil] znovu a znovu

338. jathá,pi múle anupaddave dalhe   jako nepoškozený silný kořen
čhinno,pi rukkho punar,éva rúhati   uťatého stromu znovu vyroste,
évam,pi tanhánusaje anúhate   tak ze sklonu k toužení, není-li vykořeněn,
nibbattatí dukkham idam punappunam   vyvstává toto utrpení, znovu a znovu

339. jassa čhattimsatí sotá   u koho je šestatřicet proudů [smyslnosti]
manápassavaná bhusá   vyvěrajících z toho, co je příjemné, mohutných,
váhá vahanti dudditthim   toho tento tok odplaví [do strastného stavu], tyto zhoubné názory
sankappá ráganissitá   a myšlenky [motivy] spočívající na vášni

340. savanti sabbadhí sotá   tyto proudy tečou všude,
latá ubbhidždža titthati   popínavé rostliny [vášně] vypučí, když se uchytí,
taň ča disvá latam džátam   vidíš-li jak se taková popínavá rostlina rodí,
múlam paňňája čhindatha   její kořen moudře vytrhni

341. saritáni sinehitáni ča   uvolněné a bez zábran
somanassáni bhavanti džantuno   jsou lidské radosti,
te sátasitá sukhesino   ti, kdo hledají štěstí v příjemnostech,
te ve džátidžarúpagá nará   vskutku tito lidé podléhají zrození a stárnutí

342. tasinája purakkhatá padžá   touhu upřednostňující lidé
parisappanti saso,va bandhito   se chvějí jako polapený zajíc,
saňňodžanasangasattaká   spoutáni a svázáni pouty,
dukkham upenti punappunam čirája   přicházejí k utrpení, znovu a znovu, po dlouhou dobu

343. tasinája purakkhatá padžá   touhu upřednostňující lidé
parisappanti saso,va bandhito   se chvějí jako polapený zajíc,
tasmá tasinam vinodaje   proto by měl tuto touhu odstranit
bhikkhu ákankhí virágamattano   mnich, který si přeje být oproštěn od vášně

344. jo nibbanatho vanádhimutto   když vymítil podrost, ale zůstal obklopen lesem [žádostí],
vanamutto vanam,éva dhávati   ač mohl být vysvobozen z lesa, znovu se do lesa vrací,
tam puggalam,éva passatha   pohleď na tohoto člověka,
mutto bandhanam,éva dhávati   ač mohl být vysvobozen, znovu se ke svým poutům vrací

345. na tam dalham bandhanamáhu dhírá   není pevné pouto, říkají mudrcové,
jadájasam dárudžam babbadžam ča   které je ze železa, ze dřeva či z travních vláken,
sárattarattá manikundalésu   je to zalíbení v klenotech a špercích
puttésu dárésu ča já apekkhá   a toužení po ženách a dětech [potomcích]

346. étam dalham bandhanamáhu dhírá   pevné je to pouto, říkají mudrcové,
ohárinam sithilam duppamuňčam   které stahuje dolů, je poddajné a je těžké se z něj vyprostit,
étam,pi čhetvána paribbadžanti   proto jej odetli a odešli do bezdomoví,
anapekkhino kámasukham pahája   prosti toužení opustili příjemné smyslné požitky

347. je rágarattá,nupatanti sotam   ti, kdo se radují z vášně, padají do jejího proudu,
sajam katam makkatako,va džálam   jako pavouk do sítě, kterou sám vyrobil,
étam,pi čhetvána vadžanti dhírá   proto ji mudrci odetli a odešli,
anapekkhino sabbadukkham pahája   prosti toužení opustili veškerou strast

348. muňča pure muňča paččhato   oprosti se od toho, co je před tebou i od toho, co je za tebou,
madždžhe muňča bhavassa páragú   oprosti se i od toho, co je mezi tím a překroč bytí,
sabbattha vimuttamánaso   s myslí od všeho osvobozenou
na puna džátidžaram upehisi   již nepůjdeš znovu vstříc zrození a stárnutí

349. vitakkapamathitassa džantuno   u člověka s rozrušenými myšlenkami
tibbarágassa subhánupassino   a silnou vášní, který nazírá jen [tělesnou] krásu,
bhijjo tanhá pavaddhati   velmi vzrůstá toužení,
ésa kho dalham karóti bandhanam   jen si tím upevňuje pouta

350. vitakkúpasame ča jo rato   kdo se však těší utišováním myšlenek,
asubham bhávajati sadá sato   a medituje nad [tělesnou] odporností, vždy uvědomělý,
ésa kho vjantikáhiti   ten učiní konec,
ésa čheččhati márabandhanam   ten odetne Márova pouta

351. nitthangato asantási   kdo došel cíle a je beze strachu,
vítatanho anangano   prost toužení a bez poskvrny,
aččhindi bhavasalláni   ten vytrhl šípy bytí
antimo,jam samussajo   a je vtělen naposledy

352. vítatanho anádáno   kdo je prost toužení a bez lpění,
niruttipadakovido   je obeznámen s texty -
akkharánam sannipátam   se skladbu slov -
džaňňá pubbáparáni ča   zná které předcházejí a které je následují,
sa ve antimasáríro   ten je vtělen naposledy,
mahápaňňo mahápuriso,ti vuččati   o tom se říká, že je velký člověk s velkou moudrostí

353. sabbábhibhú sabbavidú,hamasmi   všechno jsem přemohl, všechno jsem poznal,
sabbésu dhammésu anúpalitto   na žádných věcech [stavech] nelpím,
sabbaňdžaho tanhakkhaje vimutto   všeho jsem zanechal a jsem osvobozen odstraněním toužení:
sajam abhiňňája kam,uddisejjam   sám jsem to přímo poznal, koho bych měl nazvat svým učitelem?

354. sabbadánam dhammadánam džináti   všechny dary předčí dar Dhammy,
sabbamrasam dhammaraso džináti   všechny chutě předčí chuť Dhammy,
sabbamratim dhammaratí džináti   všechny radosti předčí radost z Dhammy,
tanhakkhajo sabbadukkham džináti   odstranění toužení předčí všechno utrpení

355. hananti bhogá dummedham   požitky [bohatství] ničí nemoudrého člověka,
no ča páragavesino   ne toho, kdo hledá druhý břeh,
bhogatanhája dummedho   z touhy po požitcích [bohatství] nemoudrý člověk
hanti aňňe,va attanam   ničí ostatní i sebe

356. tinadosáni khettáni   plevel ničí pole,
rágadosá ajam padžá   vášeň ničí tyto lidi,
tasmá hi vítarágésu   proto - těm, kdo jsou prosti vášně -
dinnam hoti mahapphalam   dávání přináší velké plody

357. tinadosáni khettáni   plevel ničí pole,
dosadosá ajam padžá   nenávist ničí tyto lidi,
tasmá hi vítadosésu   proto - těm, kdo jsou prosti nenávisti -
dinnam hoti mahapphalam   dávání přináší velké plody

358. tinadosáni khettáni   plevel ničí pole,
mohadosá ajam padžá   zaslepenost ničí tyto lidi,
tasmá hi vítamohésu   proto - těm, kdo jsou prosti zaslepenosti -
dinnam hoti mahapphalam   dávání přináší velké plody

359. tinadosáni khettáni   plevel ničí pole,
iččhádosá ajam padžá   žádostivost ničí tyto lidi,
tasmá hi vigatiččhésu   proto - těm, kdo jsou prosti žádostivosti -
dinnam hoti mahapphalam   dávání přináší velké plody


25. Bhikkhuvagga   25. Díl: Mnich

360. čakkhuná samvaro sádhu   ovládat své oko [zrak] je dobré,
sádhu sotena samvaro   je dobré ovládat své ucho [sluch],
ghánéna samvaro sádhu   ovládat svůj nos [čich] je dobré,
sádhu dživhája samvaro   je dobré ovládat svůj jazyk [chuť]

361. kájéna samvaro sádhu   ovládat své tělo je dobré,
 sádhu váčája samvaro   je dobré ovládat svou řeč,
 manasá samvaro sádhu   ovládat svou mysl je dobré,
 sádhu sabbattha samvaro   je dobré zcela se ovládat,
 sabbattha samvuto bhikkhu   zcela se kontrolující mnich
 sabbadukkhá pamuččati   od veškeré strasti se osvobodí

362. hatthasaňňato pádasaňňato   kdo ukázní své ruce, ukázní své nohy,
váčája saňňato saňňat,uttamo   ukázní svou řeč, nanejvýš se ukázní -
adždžhattarato samáhito   v niterné radosti, soustředěný
éko santusito tamá,hu bhikkhum   a spokojený v samotě - ten je nazýván mnichem

363. jo mukhasaňňato bhikkhu   mnich, který ukázní svá ústa,
mantabhání anuddhato   recituje bez rozrušení [nepovýšeně]
attham dhammaň ča dípéti   a objasňuje smysl Dhammy -
madhuram tassa bhásitam   sladká je jeho řeč

364. dhammárámo dhammárato   Dhammou se těšící, z Dhammy se radující,
 dhammam anuvičintajam   Dhammu zkoumající,
 dhammam anussaram bhikkhu   Dhammu si připomínající mnich
 saddhammá na parihájati   od dobré Dhammy neodpadne

365. salábham ná,timaňňejja   nemysli na vlastní zisk,
ná,ňňesam pihajam čare   nežij v závisti vůči ostatním,
aňňesam pihajam bhikkhu   mnich, který závidí ostatním,
samádhim ná,dhigaččhati   soustředění nedosáhne

366. appalábhopi če bhikkhu   i když mnich nenabyl zisku,
 salábham nátimaňňati   na vlastní zisk nemyslí,
 tam vé dévá pasamsanti   toho i bohové chválí,
 suddhádžívim atanditam   kdo žije čistě a nepolevuje v úsilí

367. sabbaso námarúpasmim   jakékoli jméno-a-hmotu,
 jassa natthi mamájitam   kdo nepovažuje za své vlastní,
 asatá ča na sočati   a kvůli tomu, co není se netrápí,
 sa vé bhikkhú,ti vuččati   ten je nazýván mnichem

368. mettávihárí jo bhikkhu   v laskavosti prodlévající mnich,
 pasanno buddhasásané   povznešený Buddhovým učením,
 adhigaččhe padam santam:   dosáhne stavu míru:
 sankhárúpasamam sukham   štěstí utišení formací

369. siňča bhikkhu imam návam   vyprázdni, mnichu, tento člun,
sittá te lahumessati   prázdný pro tebe bude lehčí,
čhetvá rágaň ča dosaň ča   odetneš-li vášeň a nenávist,
tato nibbánamehisi   dojdeš tím k odpoutání

370. paňča čhinde paňča džahe   odetni pět [nižších pout], zanech pět [vyšších pout]
paňča č,uttari bhávaje   a rozviň přednostně pět [řídících schopností],
paňča sangátigo bhikkhu   mnich, který překonal pět připoutaností
oghatinno,ti vuččati   je nazýván "ten, kdo překročil záplavu"

371. džhája bhikkhu má ča pamádo   cvič meditační pohroužení, mnichu, nebuď nedbalý,
má te kámagune bhamassu čittam   nenech svou mysl potulovat u pramenů smyslnosti,
má lohagulam gilí pamatto   nespolkni z nedbalosti tuto žhavou železnou kouli,
má kandi dukkham idan,ti dajhamáno   aby ses nespálil a nenaříkal: "to je utrpení"

372. natthi džhánam apaňňassa   není meditační pohroužení u toho, kdo postrádá moudrost,
paňňá natthi adžhájato   není moudrost u toho, kdo postrádá meditační pohroužení,
jamhi džhánaň ča paňňá ča   kdo je však obdařen meditačním pohroužením i moudrostí,
sa ve nibbánasantike   ten je již v blízkosti odpoutání

373. suňňágáram pavitthassa   do prázdného příbytku vstupuje
santačittassa bhikkhuno   mnich, který má mysl naplněnou mírem,
amánusí ratí hoti   zakouší radost, kterou nezakouší obyčejní lidé,
sammá dhammam vipassato   ten, kdo správně a jasně vidí Dhammu

374. jato jato sammasati   kdo správně pozná [zakusí] jakým způsobem
khandhánam udajabbajam   osobnostní skupiny vznikají a zanikají,
labhati pítipámodždžam   ten získá nadšení a radost,
amatam tam vidžánatam   neboť tím pozná bezsmrtný stav

375. tatrájam ádi bhavati   toto jsou první kroky
idha paňňassa bhikkhuno   moudrého mnicha, zde [v tomto učení]:
indrijaguttí santutthí   střežení svých smyslů a spokojenost,
pátimokkhe ča samvaro   sebekontrola podle pravidel cvičení,
mitte bhadžassu kaljáne   sdružování se s dobrými přáteli,
suddhádžíve atandite   čistý život a nepolevování v úsilí,

376. patisantháravutijassa   měl by mít přátelské zůsoby
áčárakusalo sijá   a být zkušený v jednání,
tato pámodždžabáhulo   tím bude naplněn radostí
dukkhassantam karissati   a učiní konec utrpení

377. vassiká vija puppháni   jako jasmín květů
maddaváni pamuňčati   uvadlých se zbavuje,
évam rágaň ča dosaň ča   tak vášně a nenávisti
vippamuňčetha bhikkhavo   zcela se zbavte, mniši

378. santakájo santaváčo   kdo má mírné [klidné] tělo a mírnou řeč,
santavá susamáhito   je mírný a dobře soustředěný,
vantalokámiso bhikkhu   mnich, který opustil světské návnady,
upasanto,ti vuččati   ten je nazýván "umírněný"

379. attaná čodaj,attánam   sám sebe napravuj [napomínej],
patimáse attam attaná   sám sebe zkoumej,
so attagutto satimá   když střeží sám sebe a je uvědomělý,
sukham bhikkhu viháhisi   bude mnich prodlévat blaženě

380. attá hi attano nátho   každý je sám sobě ochráncem,
attá hi attano gati   každý je sám sobě vůdcem,
tasmá saňňamaj,attánam   proto bys měl ukáznit sám sebe,
assam bhadram,va vánijo   jako chovatel svého skvělého koně

381. pámodždžabahulo bhikkhu   radostí naplněný mnich,
 pasanno buddhasásané   povznešený Buddhovým učením,
 adhigaččhe padam santam:   dosáhne stavu míru:
 sankhárúpasamam sukham   štěstí utišení formací

382. jo havé daharo bhikkhu   když mladý mnich
 juňdžati buddhasásané   bojuje [usiluje] v Buddhově učení,
 somam lokam pabháséti   ozáří tento svět,
 abbhá mutto,va čandimá   jako z mraků vynořivší se měsíc


26. Bráhmanavagga   26. Díl: Bráhman

383. čhinda sotam parakkamma   s odvahou odetni [zastav] proud [vznikání]
káme panuda bráhmana   a zavrhni smyslové požitky, bráhmane,
sankháránam khajam ňatvá   s poznáním ukončení formací
akataňňú,si bráhmana   poznáš to, co je nestvořené, bráhmane

384. jadá dvajésu dhammésu   když tyto dvě věci
páragú hoti bráhmano   bráhman překročí,
ath,assa sabbe samjogá   pak všechna jeho pouta
attham gaččhanti džánato   dojdou k ukončení - u toho, kdo je vědoucí

385. jassa páram apáram vá   pro koho již onen svět ani tento svět,
párápáram na vidždžati   ani onen-i-tento svět neexistuje [není k nalezení],
vítaddaram visamjuttam   je prostý úzkosti a zbavený pout,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

386. džhájim viradžamásínam   kdo dlí bez poskvrn v meditačním pohroužení,
katakiččam anásavam   kdo splnil svůj úkol a je prostý zákalů,
uttamattham anuppattam   kdo dosáhl nejvyššího cíle,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

387. divá tapati ádiččo   slunce září ve dne,
rattim ábháti čandimá   měsíc svítí v noci,
sannaddho khattijo tapati   bojovník září ve své zbroji,
džhájí tapati bráhmano   bráhman září v meditačním pohroužení,
atha sabbam ahorattim   avšak po celý [každý] den i noc
buddho tapati tedžasá   září svým jasem Probuzený

388. báhitapápo,ti bráhmano   "bráhman" proto, že se zbavil zla,
samačarijá samano,ti vuččati   "asketa" proto je někdo nazýván, že žije správně,
pabbádžaj,attano malam   že opustil vlastní poskvrnění,
tasmá pabbadžito,ti vuččati   proto je někdo nazýván "ten, kdo opustil [odešel]"

389. na bráhmanassa paharejja   nechť nikdo neudeří bráhmana
ná,ssa muňčetha bráhmano   a bráhman nechť nepovolí svému hněvu,
dhí bráhmanassa hantáram   hanba tomu, kdo napadne bráhmana,
tato dhí jassa muňčati   větší hanba, když ten povolí svému hněvu

390. na bráhmanass,etad,akiňči sejjo   nic není pro bráhmana lepší
jadá nisedho manaso pijehi   než pevně ovládaná mysl vůči tomu, co je milé,
jato jato himsamáno nivattati   a do jaké míry se odvrátí od ubližování,
tato tato sammatiméva dukkham   do té míry se utiší jeho utrpení

391. jassa kájéna váčája   kdo tělesně, slovně
manasá natthi dukkatam   a mentálně nekoná špatné skutky,
samvutam tíhi thánehi   ovládá se v těchto třech způsobech,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

392. jamhá dhammam vidžánejja   od koho jsi byl poučen v Dhammě,
sammásambuddhadesitam   vyložené dokonale Probuzeným,
sakkaččam tam namassejja   toho chovej v náležité úctě,
aggihuttam,va bráhmano   jako bráhman obětní oheň

393. na džátáhi na gottena   ani splétáním vlasů, ani rodem
na džaččá hoti bráhmano   ani zrozením se nikdo nestane bráhmanem,
jamhi saččaň ča dhammo ča   v kom je však pravda a Dhamma,
so sučí so ča bráhmano   ten je čistým, ten je bráhmanem

394. kim te džátáhi dummedha   k čemu je ti splétání vlasů, nemoudrý člověče,
kim te adžinasátijá   k čemu je ti plášť z antilopí kůže?,
abbhantaram te gahanam   uvnitř jsi zamotaný,
báhiram parimadždžasi   navenek uhlazený

395. pamsukúladharam džantum   kdo se obléká do odhozených hadrů,
kisam dhamanisanthatam   je vyhublý až mu vystupují žíly
ékam vanasmim džhájantam   a osamotě dlí v lesích v meditačním pohroužení,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

396. na čá,ham bráhmanam brúmi   nenazývám někoho bráhmanem podle toho
jonidžam mattisambhavam   z jakého lůna, z jaké matky se zrodil,
bhovádí náma so hoti   nazýván ctěným učitelem [vykladačem]
sa če hoti sakiňčano   je ten, kdo nic nemá -
akiňčanam anádánam   kdo na ničem nelpí,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

397. sabbasaňňodžanam čhetvá   kdo odetnul všechna pouta,
jo ve na paritassati   není rozrušený
sangátigam visamjuttam   a je oproštěn od připoutanosti,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

398. čhetvá nandhim varattam ča   kdo odetnul popruh a řemen,
sandámam sahanukkamam   otěž a uzdu,
ukkhittapaligham buddham   odstranil závoru a je probuzený,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

399. akkosam vadhabandham ča   kdo napadení, rány i pouta
aduttho jo titikkhati   snáší prost zloby
khantíbalam baláníkam   a jeho silou je síla trpělivosti,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

400. akkodhanam vatavantam   kdo je prost hněvu a dbalý svých povinností,
sílavantam anussadam   dbalý ctnosti a prost pýchy,
dantam antimasáríram   kdo je zkrocený a je vtělen naposledy,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

401. vári pokkharapatte,va   jako voda na lotosovém listě
áragger,iva sásapo   či hořčičné semínko na hrotu jehly,
jo na lippati kámésu   kdo na smyslových požitcích neulpí,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

402. jo dukkhassa padžánáti   kdo vzhledem k utrpení poznává,
idh,éva khajamattano   že ho právě zde, sám pro sebe ukončil,
pannabháram visamjuttam   kdo odložil břemeno a je odpoután,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

403. gambhírapaňňam medhávim   mudrce s hlubokou moudrostí,
maggámaggassa kovidam   který rozezná co je stezka a co není stezka,
uttama,ttham anuppattam   který dosáhl nejvyššího cíle,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

404. asamsattham gahatthéhi   kdo se nesdružuje s hospodáři
anágáréhi čú,bhajam   ani s poutníky bez domova,
anokasárim appiččham   kdo žije v bezdomoví a má málo přání,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

405. nidhája dandam bhútésu   kdo zanechal násilí [odložil hůl] vůči živým bytostem,
tasésu thávarésu ča   ať bázlivým či statečným,
jo na hanti na ghátéti   kdo nezabíjí ani nenavádí ostatní k zabíjení,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

406. aviruddham viruddhésu   kdo je prost nepřátelství mezi nepřáteli,
attadandésu nibbutam   mezi násilníky je umírněný [odpoutaný]
sádánésu anádánam   a mezi ulpívajícími je prost lpění,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

407. jassa rágo ča doso ča   od koho vášeň i nenávist,
máno makkho ča pátito   domýšlivost i pohrdavost odpadla
sásapor,iva áraggá   jako hořčičné semínko z hrotu jehly,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

408. akakkasam viňňápanim   kdo ne-hrubá, poučná
giram saččam udíraje   a pravdivá slova pronáší,
jáje ná,bhisadže kaňči   kdo nikoho neuráží,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

409. jo,dha dígham va rassam vá   kdo zde - ať dlouhé či krátké,
anum thúlam subhásubham   malé či velké, krásné či ošklivé -
loke adinnam ná,dijati   ve světě nebere nic nedarovaného,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

410. ásá jassa na vidždžanti   u koho není k nalezení touha
asmim loke paramhi ča   po tomto světě či po onom světě [po smrti],
nirásajam visamjuttam   kdo je zbaven touhy a je odpoutaný,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmnem

411. jassálajá na vidždžanti   u koho není k nalezení místo jeho lpění
aňňája akathankathí   a je prost pochybností díky konečnému poznání,
amatogadham anuppattam   kdo dosáhl hlubiny bezsmrtnosti,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

412. jo,dha puňňaň ča pápaň ča   kdo zde [v tomto světě] dobro i zlo,
ubho sangam upaččagá   obě tato lpění překonal
asokam viradžam suddham   a je prost trápení, bez poskvrny, čistý,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

413. čandam,va vimalam suddham   kdo je jako měsíc, neposkvrněný a čistý,
vippasannam anávilam   čirý a klidný,
nandíbhavaparikkhínam   kdo zcela odstranil zalíbení v bytí,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

414. jo imam palipatham duggam   kdo tuto nebezpečnou a obtížnou cestu,
samsáram mohamaččagá   koloběh životů a zaslepenost překonal,
tinno páragato džhájí   kdo překročil na druhý břeh a dlí v meditačním pohroužení,
anedžo akathankathí   kdo je prost žádostí, prost pochybností,
anupádája nibbuto   odpoutaný skrze neulpívání,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

415. jo,dha káme pahatvána   kdo zde, opustiv smyslné požitky,
anágáro paribbadže   odejde z domova do bezdomoví,
kámabhavaparikkhínam   kdo zcela ukončil [odstranil] smyslné bytí,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

416. jo,dha tanham pahatvána   kdo zde, opustiv toužení,
anágáro paribbadže   odejde z domova do bezdomoví,
tanhábhavaparikkhínam   kdo zcela ukončil [odstranil] toužení po bytí,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

417. hitvá mánusakam jogam   kdo opustil lidská pouta
dibbam jogam upaččagá   a překonal i pouta nebeská,
sabbajogavisamjuttam   kdo je zbaven všech pout,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

418. hitvá ratim ča aratim ča   kdo opustil libost i nelibost,
sítibhútam nirúpadhim   kdo je vychladlý a prostý přivlastňování,
sabbalokábhibhum víram   kdo je hrdinou, jenž přemohl celý svět,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

419. čutim jo védi sattánam   kdo zná zanikání [odcházení] bytostí
upapattim ča sabbaso   a jejich znovuvyvstávání, v celistvosti,
asattam sugatam buddham   kdo je bez lpění, blažený a probuzený,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

420. jassa gatim na džánati   ten, jehož směr [místo určení] neznají
dévá gandhabbamánusá   bohové, nebešťané ani lidé,
khínásavam arahantam   kdo je oproštěný od zákalů, zasloužilý,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

421. jassa pure ča paččhá ča   pro koho je minulost, budoucnost
madždžhe ča natthi kiňčanam   i to, co je mezi tím nicotou,
akiňčanam anádánam   kdo na ničem nelpí,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

422. usabham pavaram víram   kdo je vůdce a ušlechtilý hrdina,
mahésim vidžitávinam   kdo je velkým zřecem, jenž nad vším zvítězil,
anedžam nahátakam buddham   kdo je prost žádostí, očištěný od zla a probuzený,
tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

423. pubbénivásam jo védi   kdo své dřívější životy poznal
 saggápájaňča passati   a nebeské světy i místa utrpení uzřel,
 atho džátikkhajam patto   kdo ukončení zrozování dosáhl
 abhiňňávosito muni   a je mudrcem s dokonalým přímým poznáním,
 sabbavositavosánam   kdo dovršil vše, co lze dovršit,
 tamaham brúmi bráhmanam   toho nazývám bráhmanem

Konec sbírky Dhammapada