Mahá Satipatthána-sutta

Velká rozprava o ustavení uvědomění

Úvod - jedinečná cesta - čtyři ustavení uvědomění

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v kraji Kuruů, v Kammásadhammě, tržním městě Kuruů.
Tam Vznešený oslovil mnichy: "Mnichové!" "Pane!" odpověděli mniši. Načež je Vznešený takto oslovil:
"Mniši, toto je jedinečná [přímá] stezka (ékájana magga) k očištění bytostí (sattánam visuddhijá), k překonání trápení a naříkání (soka-paridévánam samatikkamája), k ukončení strasti a žalu (dukkha-domanassánam atthangamája), k nastoupení správné metody (ňájassa adhigamája), k uskutečnění odpoutání (nibbánassa saččhikirijája), totiž tyto čty ři ustavení uvědomění (čattaro satipattháná). Které čtyři? Zde mniši , mnich (bhikkhu)
(1.) prodlévá(viharati), nazíraje tělo jakožto tělo (káje kájánupassí), s horlivostí (átápí), jasným chápáním (sampadžáno) a uvědoměním (satimá), zanechav žádostivosti a žalu vůči světu (vinejja loke abhidždžhá-domanassa),
(2.) prodlévá, nazíraje pociťování jakožto pociťování (védanásu védanánupassí), s horlivostí, jasným chápáním a uvědoměním, zanechav žádostivosti a žalu vůči světu,
(3.) prodlévá, nazíraje mysl jakožto mysl (čitte čittánupassí), s horlivostí, jasným chápáním a uvědoměním, zanechav žádostivosti a žalu vůči světu,
(4.) prodlévá, nazíraje mentální jevy jakožto mentální jevy (dhammésu dhammánupassí), s horlivostí, jasným chápáním a uvědoměním, zanechav žádostivosti a žalu vůči světu.

1. Nazírání těla (Kájánupassaná)

A jak, mniši , mnich prodlévá, nazíraje tělo jakožto tělo?

Zde, mniši , se mnich odebere do lesa (araňňagato) nebo ke kořeni stromu (rukkhamúlagato) nebo do prázdného příbytku (suňňágáragato), usedne se zkříženýma nohama a vzpřímeným tělem, a ustaví uvědomění před sebou (parimukkham satim upatthapetvá). Potom si uvědomuje nádech a uvědomuje si výdech.
(1.)Když nadechuje dlouze... vydechuje dlouze, tak ví: ´nadechuji dlouze... vydechuji dlouze.´ (dígham assasámí,ti... passasámí,ti padžánáti)
(2.)Když nadechuje krátce... vydechuje krátce, tak ví: ´nadechuji krátce... vydechuji krátce.´ (rassam assasámí,ti... passasámí,ti padžánáti)
(3.)´Zakoušeje celé tělo-budu nadechovat... vydechovat´: tak se cvičí. (sabbakája-patisamvédí assasámí,ti... passasámí,ti sikkhati)
(4.)´Uklidňuje tělesné formace-budu nadechovat... vydechovat´: tak se cvičí. (passambhajam kája-sankháram assasámí,ti... passasámí,ti sikkhati)
Jako když dovedný cvičitel nebo jeho učeň provádí dlouhý cvik, provádí krátký cvik, a ví: ´provádím dlouhý cvik, provádím krátký cvik´, podobně mnich, když nadechuje...

A dále, mniši , když mnich (1.)kráčí, tak ví: ´kráčím´(gaččhámí), když (2.)stojí, tak ví: ´stojím´(thitomhí), když (3.)sedí, tak ví: ´sedím´(nisinnomhí), když (4.)leží, tak ví: ´ležím.´(sajánomhí) A ví, když (5.)zaujímá jakoukoli jinou pozici těla.

A dále, mniši , když mnich kráčí dopředu nebo zpět, činí tak s jasným chápáním. Když hledí před sebe nebo jinam, činí tak s jasným chápáním. Když ohýbá a natahuje své údy, činí tak s jasným chápáním. Když obléká své roucho a nosí své svrchní roucho a jídelní mísu, činí tak s jasným chápáním. Když jí, pije, žvýká a chutná, činí tak s jasným chápáním. Když vylučuje své výkaly a moč, činí tak s jasným chápáním. Když kráčí, stojí, sedí, usíná, probouzí se, když mluví nebo mlčí, činí tak s jasným chápáním.

A dále, mniši , mnich zkoumá toto tělo, od chodidel nohou po temeno hlavy a naopak, zkoumá jak je obaleno kůží a plné mnoha druhů nečistot: ´V tomto t ěle jsou vlasy, chlupy, nehty, zuby, kůže, maso, šlachy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, pohrudnice, slezina, plíce, střeva, vnitřnosti, obsah žaludku, výkaly, žluč, hlen, hnis, krev, pot, tuk, slzy, ušní maz, sliny, smrk, kloubní maz a moč.´
Jako kdyby zde byl vak se dvěma otvory, naplněný zrním různého druhu, jako je hnědá rýže, červená rýže, fazole, hrách, proso, bílá rýže, a někdo s dobrým zrakem by ho takto zkoumal: ´Toto je horská rýže, toto je červená rýže, toto jsou fazole, toto je hrách, toto je proso, toto je bílá rýže.´ Podobně, mniši, mnich zkoumá toto tělo, od chodidel nohou po temeno hlavy a naopak, zkoumá jak je obaleno kůží a plné nečistot: ...

A dále, mniši , mnich zkoumá toto tělo, ať je kdekoli a v jakémkoli stavu, zkoumá prvky, ze kterých je složeno: ´V tomto těle je prvek země [pevnosti] (pathavídhátu), prvek vody [tekutosti] (ápodhátu), prvek ohně [žáru] (tédžodhátu) a prvek větru [pohybu] (vájodhátu).´
Jako když dovedný řezník nebo jeho učeň zabije krávu, usedne na křižovatce čtyř velkých cest a rozdělí ji na kusy, podobně mnich zkoumá toto tělo, ať je kdekoli a v jakémkoli stavu, zkoumá prvky, ze kterých je složeno: ...

A dále, mniši , jako kdyby mnich viděl:
(1.)tělo jeden den mrtvé, dva dny mrtvé nebo tři dny mrtvé, nadmuté, zmodralé a hnilobné, opuštěné na pohřebišti. ...
(2.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, jak ho požírají vrány, jestřáby, supi, volavky, psi, tygři, šakali nebo různé druhy červů. ...
(3.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyla jen kostra, držená pohromadě šlachami, na níž dosud lpí maso a krev. ...
(4.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyla jen kostra, držená pohromadě šlachami, se zaschlou krví bez masa. ...
(5.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyla jen kostra, držená pohromadě šlachami, beze stop krve a masa. ...
(6.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyly jen volné kosti, roztroušené všemi směry, tu kosti rukou, tam kosti nohou, holenní kosti, stehenní kosti, pánevní kosti, páteř a lebka. ...
(7.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyly jen vybledlé kosti barvy skořápek. ...
(8.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyly jen kosti, staré více než rok, ležící na hromadě. ...
(9.)mrtvé tělo, opuštěné na pohřebišti, ze kterého zbyly jen zpráchnivělé kosti, rozpadající se na prach.
- Tyto představy uplatní na své vlastní tělo: ´Toto tělo je téže povahy, také se stane takovým a neunikne tomu.´

Takto [ šesti způsoby] prodlévá uvnitř [sebe] (adždžhattam), nazíraje [vlastní] tělo jakožto tělo. Takto prodlévá vně [sebe] (bahiddhá), nazíraje tělo [ostatních] jakožto tělo. Takto prodlévá uvnitř i vně, nazíraje tělo jakožto tělo.
Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání (samudajadhammánupassí) těla. Takto prodlévá, nazíraje povahu mizení (vajadhammánupassí) těla. Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání a mizení těla.
Uvědomění: ´Je zde tělo´(atthi kájo) je v něm pevně ustaveno (paččupatthitá) v míře potřebné pro poznání (ňána-mattája) a rozvoj uvědomění (patissati-mattája). Takto prodlévá nezávisle (anissito) a nelpí na ničem ve světě (na kiňči loke upádijati).
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje tělo jakožto tělo.

A jak, mniši , mnich prodlévá, nazíraje pociťování jakožto pociťování?
Zde, mniši,
(1.)když mnich zakouší příjemný pocit (sukha védaná), tak ví: ´zakouším příjemný pocit.´
(2.)Když zakouší nepříjemný pocit (dukkha védaná), tak ví: ´zakouším nepříjemný pocit.´
(3.)Když zakouší ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit (adukkhamasukham védaná), tak ví: ´zakouším ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit.´
(4.)Když zakouší materiální (sámisam) příjemný pocit, tak ví: ´zakouším materiální příjemný pocit.´
(5.)Když zakouší nemateriální (nirámisam) příjemný pocit, tak ví: ´zakouším nemateriální příjemný pocit.´
(6.)Když zakouší materiální nepříjemný pocit, tak ví: ´zakouším materiální nepříjemný pocit.´
(7.)Když zakouší nemateriální nepříjemný pocit, tak ví: ´zakouším nemateriální nepříjemný pocit.´
(8.)Když zakouší materiální ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit, tak ví: ´zakouším materiální ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit.´
(9.)Když zakouší nemateriální ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit, tak ví: ´zakouším nemateriální ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit.´

Takto prodlévá uvnitř [sebe], nazíraje [vlastní] pociťování jakožto pociťování. Takto prodlévá vně [sebe], nazíraje pociťování [ostatních] jakožto pociťování. Takto prodlévá uvnitř i vně, nazíraje pociťování jakožto pociťování.
Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání pociťování. Takto prodlévá, nazíraje povahu mizení pociťování. Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání a mizení pociťování.
Uvědomění: ´Je zde pociťování´(atthi védaná) je v něm pevně ustaveno v míře potřebné pro poznání a rozvoj uvědomění. Takto prodlévá nezávisle a nelpí na ničem ve světě.
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje pociťování jakožto pociťování.

A jak, mniši , mnich prodlévá, nazíraje mysl jakožto mysl?
Zde mniši, mnich poznává (padžánáti):
(1.)Mysl s vášní jakožto: ´mysl s vášní.´(sarága čitta) Mysl prostou vášně jakožto: ´mysl prostá vášně.´(vítarága čitta)
(2.)Mysl s nenávistí jakožto: ´mysl s nenávistí.´(sadosa čitta) Mysl prostou nenávisti jakožto: ´mysl prostá nenávisti.´(vítadosa čitta)
(3.)Mysl se zaslepeností jakožto: ´mysl se zaslepeností.´(samoha čitta) Mysl prostou zaslepenosti jakožto: ´mysl prostá zaslepenosti.´(vítamoha čitta)
(4.)Strnulou mysl jakožto: ´strnulá mysl.´(samkhitta čitta) Rozptýlenou mysl jakožto: ´rozptýlená mysl.´(vikkhitta čitta)
(5.)Zmohutnělou mysl jakožto: ´zmohutnělá mysl.´(mahaggata čitta) Nezmohutnělou mysl jakožto: ´nezmohutnělá mysl.´(amahaggata čitta)
(6.)Překonatelnou mysl jakožto: ´překonatelná mysl.´(sa-uttara čitta) Nepřekonatelnou mysl jakožto: ´nepřekonatelná mysl.´(anuttara čitta)
(7.)Soustředěnou mysl jakožto: ´soustředěná mysl.´(samáhita čitta) Nesoustředěnou mysl jakožto: ´nesoustředěná mysl.´(asamáhita čitta)
(8.)Osvobozenou mysl jakožto: ´osvobozená mysl.´(vimutta čitta) Neosvobozenou mysl jakožto: ´neosvobozená mysl.´(avimutta čitta)

Takto prodlévá uvnitř [sebe], nazíraje [vlastní] mysl jakožto mysl. Takto prodlévá vně [sebe], nazíraje mysl [ostatních] jakožto mysl. Takto prodlévá uvnitř i vně, nazíraje mysl jakožto mysl.
Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání mysli. Takto prodlévá, nazíraje povahu mizení mysli. Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání a mizení mysli.
Uvědomění: ´Je zde mysl´(atthi čitta) je v něm pevně ustaveno v míře potřebné pro poznání a rozvoj uvědomění. Takto prodlévá nezávisle a nelpí na ničem ve světě.
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje mysl jakožto mysl.

A jak, mniši , mnich prodlévá, nazíraje mentální jevy jakožto mentální jevy?

Zde, mniši , mnich prodlévá, nazíraje pět [mentálních] překážek. A jak prodlévá, nazíraje pět překážek?
(1.)Když je v něm smyslná touha (kámaččhanda), tak ví: ´je ve mě smyslná touha.´ Když v něm není smyslná touha, tak ví: ´není ve mě smyslná touha.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklá smyslná touha. Ví jak dochází k opuštění vzniklé smyslné touhy. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikala opuštěná smyslná touha.
(2.)Když je v něm zlovůle (bjápáda), tak ví: ´je ve mě zlovůle.´ Když v něm není zlovůle, tak ví: ´není ve mě zlovůle.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklá zlovůle. Ví jak dochází k opuštění vzniklé zlovůle. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikala opuštěná zlovůle.
(3.)Když je v něm lenivost a malátnost (thína-middha), tak ví: ´je ve mě lenivost a malátnost.´ Když v něm není lenivost a malátnost, tak ví: ´není ve mě lenivost a malátnost.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklá lenivost a malátnost. Ví jak dochází k opuštění vzniklé lenivosti a malátnosti. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikala opuštěná lenivost a malátnost.
(4.)Když je v něm neklid a rozrušenost (uddhačča-kukkučča), tak ví: ´je ve mě neklid a rozrušenost.´ Když v něm není neklid a rozrušenost, tak ví: ´není ve mě neklid a rozrušenost.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklý neklid a rozrušenost. Ví jak dochází k opuštění vzniklého neklidu a rozrušenosti. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikal opuštěný neklid a rozrušenost.
(5.)Když je v něm pochybovačnost (vičikiččhá), tak ví: ´je ve mě pochybovačnost.´ Když v něm není pochybovačnost, tak ví: ´není ve mě pochybovačnost.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklá pochybovačnost. Ví jak dochází k opuštění vzniklé pochybovačnosti. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikala opuštěná pochybovačnost.
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje pět překážek.

A dále, mniši , mnich prodlévá, nazíraje pět skupin ulpívání. A jak prodlévá, nazíraje pět skupin ulpívání? Zde mnich poznává:
(1.)´Taková je hmota [tělesnost] (rúpa), takový je její vznik, takový je její zánik.´
(2.)´Takové je pociťování (védaná), takový je jeho vznik, takový je jeho zánik.´
(3.)´Takové je vnímání (saňňá), takový je jeho vznik, takový je jeho zánik.´
(4.)´Takové jsou formace [těla, řeči a mysli] (sankhárá), takový je jejich vznik, takový je jejich zánik.´
(5.)´Takové je vědomí (viňňána), takový je jeho vznik, takový je jeho zánik.´
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje pět skupin ulpívání.

A dále, mniši , mnich prodlévá, nazíraje šest vnitřních a vnějších smyslových oblastí [základen]. A jak prodlévá, nazíraje šest vnitřních a vnějších smyslových oblastí?Zde mniši , mnich
(1.)zná oko a tvary (čakkhu-rúpá). Zná pouto, které vzniká v závislosti na obou. Ví jak vzniká dosud nevzniklé pouto. Ví jak dochází k opuštění již vzniklého pouta. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikalo opuštěné pouto.
(2.)Zná ucho a zvuky (sota-saddá). Zná pouto, které vzniká v závislosti na obou. Ví jak vzniká dosud nevzniklé pouto. Ví jak dochází k opuštění již vzniklého pouta. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikalo opuštěné pouto.
(3.)Zná nos a vůně (ghána-gandhá). Zná pouto, které vzniká v závislosti na obou. Ví jak vzniká dosud nevzniklé pouto. Ví jak dochází k opuštění již vzniklého pouta. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikalo opuštěné pouto.
(4.)Zná jazyk a chutě (dživha-rasá). Zná pouto, které vzniká v závislosti na obou. Ví jak vzniká dosud nevzniklé pouto. Ví jak dochází k opuštění již vzniklého pouta. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikalo opuštěné pouto.
(5.)Zná tělo a doteky (kája-photthabbá). Zná pouto, které vzniká v závislosti na obou. Ví jak vzniká dosud nevzniklé pouto. Ví jak dochází k opuštění již vzniklého pouta. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikalo opuštěné pouto.
(6.)Zná mysl a mentální jevy (mana-dhammá). Zná pouto, které vzniká v závislosti na obou. Ví jak vzniká dosud nevzniklé pouto. Ví jak dochází k opuštění již vzniklého pouta. Ví jak dochází k tomu, aby v budoucnosti již nevznikalo opuštěné pouto.
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje šest vnitřních a vnějších smyslových oblastí.

A dále, mniši , mnich prodlévá, nazíraje sedm členů probuzení. A jak prodlévá, nazíraje sedm členů probuzení?
Když je v něm (1.)člen probuzení-uvědomění (sati), tak ví: ´je ve mě člen probuzení-uvědomění.´ Když v něm není, tak ví: ´není ve mě člen probuzení-uvědomění.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklý člen probuzení-uvědomění. Ví jak dochází k plnému rozvinutí vzniklého členu probuzení-uvědomění.
Když je v něm (2.)člen probuzení-zkoumání mentálních jevů (dhammavičaja), tak ví: ´je ve mě člen probuzení-zkoumání mentálních jevů.´ Když v něm není, tak ví: ´není ve mě člen probuzení-zkoumání mentálních jevů.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklý člen probuzení-zkoumání mentálních jevů. Ví jak dochází k plnému rozvinutí vzniklého členu probuzení-zkoumání mentálních jevů.
Když je v něm (3.)člen probuzení-energie (vírija), tak ví: ´je ve mě člen probuzení-energie.´ Když v něm není, tak ví: ´není ve mě člen probuzení-energie.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklý člen probuzení-energie. Ví jak dochází k plnému rozvinutí vzniklého členu probuzení-energie.
Když je v něm (4.)člen probuzení-nadšení (píti), tak ví: ´je ve mě člen probuzení-nadšení.´ Když v něm není, tak ví: ´není ve mě člen probuzení-nadšení.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklý člen probuzení-nadšení. Ví jak dochází k plnému rozvinutí vzniklého členu probuzení-nadšení.
Když je v něm (5.)člen probuzení-uklidnění (passaddhi), tak ví: ´je ve mě člen probuzení-uklidnění.´ Když v něm není, tak ví: ´není ve mě člen probuzení-uklidnění.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklý člen probuzení-uklidnění. Ví jak dochází k plnému rozvinutí vzniklého členu probuzení-uklidnění.
Když je v něm (6.)člen probuzení-soustředění (samádhi), tak ví: ´je ve mě člen probuzení-soustředění.´ Když v něm není, tak ví: ´není ve mě člen probuzení-soustředění.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklý člen probuzení-soustředění. Ví jak dochází k plnému rozvinutí vzniklého členu probuzení-soustředění.
Když je v něm (7.)člen probuzení-vyrovnanost (upekkhá), tak ví: ´je ve mě člen probuzení-vyrovnanost.´ Když v něm není, tak ví: ´není ve mě člen probuzení-vyrovnanost.´ Ví jak vzniká dosud nevzniklý člen probuzení-vyrovnanost. Ví jak dochází k plnému rozvinutí vzniklého členu probuzení-vyrovnanost.
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje sedm členů probuzení.

A dále, mniši , mnich prodlévá, nazíraje Čtyři ušlechtilé pravdy. A jak prodlévá, nazíraje Čtyři ušlechtilé pravdy? Zde, mniši, mnich
(1.)poznává v souladu se skutečností (jathábhúta padžánáti): ´toto je strast´ (dukkha),
(2.)poznává v souladu se skutečností: ´toto je vznik strasti´ (dukkha-samudaja),
(3.)poznává v souladu se skutečností: ´toto je ustání strasti´ (dukkha-nirodha),
(4.)poznává v souladu se skutečností: ´toto je cesta, vedoucí k ustání strasti.´ (dukkha-nirodha-gáminí patipadá)
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje Čtyři ušlechtilé pravdy.

Takto prodlévá uvnitř [sebe], nazíraje [vlastní] mentální jevy jakožto mentální jevy. Takto prodlévá vně [sebe], nazíraje mentální jevy [ostatních] jakožto mentální jevy. Takto prodlévá uvnitř i vně, nazíraje mentální jevy jakožto mentální jevy.
Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání mentálních jevů. Takto prodlévá, nazíraje povahu mizení mentálních jevů. Takto prodlévá, nazíraje povahu vznikání a mizení mentálních jevů.
Uvědomění: ´Jsou zde mentální jevy´(atthi dhammá) je v něm pevně ustaveno v míře potřebné pro poznání a rozvoj uvědomění. Takto prodlévá nezávisle a nelpí na ničem ve světě.
Takto, mniši, mnich prodlévá, nazíraje mentální jevy jakožto mentální jevy.

Mniši, kdokoli by tímto způsobem rozvíjel tyto čtyři ustavení uvědomění po sedm let, může očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní (ditthéva dhamme aňňá), anebo, zbývá-li v něm ještě nějaké lpění, nenávrat (anágámitá) [na tento svět].  Nechme stranou sedm let, mniši . Kdokoli by tímto způsobem rozvíjel tyto čtyři ustavení uvědomění po šest let... pět let... čtyři roky... tři roky... dva roky... jeden rok, může očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní, anebo, zbývá-li v něm ještě nějaké lpění, nenávrat. Nechme stranou jeden rok, mniši . Kdokoli by tímto způsobem rozvíjel tyto čtyři ustavení uvědomění po sedm měsíců... šest měsíců... pět měsíců... čtyři měsíce... tři měsíce... dva měsíce... jeden měsíc... půl měsíce, může očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní, anebo, zbývá-li v něm ještě nějaké lpění, nenávrat. Nechme stranou půl měsíce, mniši. Kdokoli by tímto způsobem rozvíjel tyto čtyři ustavení uvědomění po sedm dní, může očekávat jeden ze dvou plodů: buď konečné poznání zde a nyní, anebo, zbývá-li v něm ještě nějaké lpění, nenávrat.
Mniši, to je ta  jedinečná [přímá] stezka k očištění bytostí, k překonání trápení a naříkání, k ukončení strasti a žalu, k nastoupení správné metody, k uskutečnění odpoutání, totiž tyto čtyři ustavení uvědomění."

Tak pravil Vznešený. Potěšení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.