Čétokhila-sutta

Hrubost mysli

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tam Vznešený oslovil mnichy: "Mnichové!" "Pane," odpověděli mniši. Vznešený pravil:

"Mniši, že by nějaký mnich (bhikkhu), který neopustil pět hrubostí mysli (paňča čétokhilá appahíná) a neodetnul pět připoutaností mysli (paňča čétasovinibandhá asamuččhinná), mohl dosáhnout vzrůstu, nabývání a naplnění v této Dhammě a disciplíně - to není možné.

A kterých pět hrubostí mysli neopustil?
(1.)Zde mnich pochybuje, je nejistý, nerozhodný a nedůvěřivý ohledně Učitele, a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je první hrubost mysli, kterou neopustil.
(2.)A dále mnich pochybuje, je nejistý, nerozhodný a nedůvěřivý ohledně Dhammy, a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je druhá hrubost mysli, kterou neopustil.
(3.)A dále mnich pochybuje, je nejistý, nerozhodný a nedůvěřivý ohledně Sanghy, a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je třetí hrubost mysli, kterou neopustil.
(4.)A dále mnich pochybuje, je nejistý, nerozhodný a nedůvěřivý ohledně cvičení, a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je čtvrtá hrubost mysli, kterou neopustil.
(5.)A dále je mnich rozhněvaný, hrubý, podrážděný a nespokojený vůči svým společníkům v čistém životě, a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je pátá hrubost mysli, kterou neopustil.
To je oněch pět hrubostí mysli, které neopustil.

A kterých pět připoutaností mysli neodetnul?
(1.)Zde mnich není oproštěn od vášně, tužby, lásky, žízně, horečnatosti a toužení vůči smyslným požitkům (káme), a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je první připoutanost mysli, kterou neodetnul.
(2.)A dále mnich není oproštěn od vášně, tužby, lásky, žízně, horečnatosti a toužení vůči tělu (káje), a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je druhá připoutanost mysli, kterou neodetnul.
(3.)A dále mnich není oproštěn od vášně, tužby, lásky, žízně, horečnatosti a toužení vůči hmotě [tělesnosti] (rúpe), a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je třetí připoutanost mysli, kterou neodetnul.
(4.)A dále mnich jí tolik, dokud jeho břicho není plné a oddává se potěšení ležení, povalování a ospalosti, a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je čtvrtá připoutanost mysli, kterou neodetnul.
(5.)A dále mnich žije svatý život [s touto myšlenkou]: ´Touto ctností, touto praxí, touto askezí, tímto svatým životem se stanu některým [vyšším či nižším] bohem´, a takto se jeho mysl nekloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je pátá připoutanost mysli, kterou neodetnul.
To je oněch pět připoutaností mysli, které neodetnul.

"Mniši, že by nějaký mnich, který opustil pět hrubostí mysli (paňča čétokhilá pahíná) a odetnul pět připoutaností mysli (paňča čétasovinibandhá susamuččhinná), mohl dosáhnout vzrůstu, nabývání a naplnění v této Dhammě a disciplíně - to je možné.

A kterých pět hrubostí mysli opustil?
(1.)Zde mnich nepochybuje , není nejistý, nerozhodný ani nedůvěřivý ohledně Učitele, a takto se jeho mysl kloní (čittam namati) k horlivosti (átappája), oddanosti (anujogája), vytrvalosti (sátaččája) a snaze (padhánája) - to je první hrubost mysli, kterou opustil.
(2.)A dále mnich nepochybuje, není nejistý, nerozhodný ani nedůvěřivý ohledně Dhammy, a takto se jeho mysl kloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je druhá hrubost mysli, kterou opustil.
(3.)A dále mnich nepochybuje, není nejistý, nerozhodný ani nedůvěřivý ohledně Sanghy, a takto se jeho mysl kloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je třetí hrubost mysli, kterou opustil.
(4.)A dále mnich nepochybuje, není nejistý, nerozhodný ani nedůvěřivý ohledně cvičení, a takto se jeho mysl kloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je čtvrtá hrubost mysli, kterou opustil.
(5.)A dále mnich není rozhněvaný, hrubý, podrážděný ani nespokojený vůči svým společníkům v čistém životě, a takto se jeho mysl kloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je pátá hrubost mysli, kterou opustil.
To je oněch pět hrubostí mysli, které opustil.

A kterých pět připoutaností mysli odetnul?
(1.)Zde je mnich oproštěn od vášně (vítarágo), tužby (vigataččhando), lásky (vigatapémo), žízně (vigatapipáso), horečnatosti (vigatapariláho) a toužení (vigatatanho) vůči smyslným požitkům (káme), a takto se jeho mysl kloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je první připoutanost mysli, kterou odetnul.
(2.)A dále je mnich oproštěn od vášně, tužby, lásky, žízně, horečnatosti a toužení vůči tělu (káje), a takto se jeho mysl kloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je druhá připoutanost mysli, kterou odetnul.
(3.)A dále je mnich oproštěn od vášně, tužby, lásky, žízně, horečnatosti a toužení vůči hmotě (tělesnosti) (rúpe), a takto se jeho mysl kloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je třetí připoutanost mysli, kterou odetnul.
(4.)A dále mnich nejí tolik, dokud jeho břicho není plné a neoddává se potěšení ležení, povalování a ospalosti, a takto se jeho mysl kloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je čtvrtá připoutanost mysli, kterou odetnul.
(5.)A dále mnich nežije svatý život [s touto myšlenkou]: ´Touto ctností, touto praxí, touto askezí, tímto svatým životem se stanu některým [vyšším či nižším] bohem´, a takto se jeho mysl kloní k horlivosti, oddanosti, vytrvalosti a snaze - to je pátá připoutanost mysli, kterou odetnul.
To je oněch pět připoutaností mysli, které odetnul.

A dále
(1.)Rozvíjí základ nadobyčejné síly (iddhipádam bhávéti) spočívající v soustředění (samádhi) vůle (čhanda) a snahy (padhána).
(2.)Rozvíjí základ nadobyčejné síly spočívající v soustředění energie (vírija) a snahy.
(3.)Rozvíjí základ nadobyčejné síly spočívající v soustředění mysli (čitta) a snahy.
(4.)Rozvíjí základ nadobyčejné síly spočívající v soustředění analýzy [zkoumání] (vímamsa) a snahy.
(5.)Rozvíjí horlivost [námahu] (ussolhí) .

Jako kdyby, mniši, slepice měla osm, deset nebo dvanáct vajec, která by správně vyseděla, správně zahřívala a správně vychovala. I když v té slepici nevyvstane přání: ´Kéž by má kuřátka prorazila špičkou drápku nebo zobáčkem skořápku vejce a šťastně se vyklubala´, přesto je možné, že kuřátka prorazí špičkou drápku nebo zobáčkem skořápku vejce a šťastně se vyklubou.
Podobně mnich, který je obdařen těmito patnácti členy, obsahujícími horlivost [námahu], je schopný odvrácení, schopný probuzení, schopný dosažení nepřekonatelného vyproštění z jha [strasti].
Tak pravil Vznešený. Spokojení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.