Madždžhima-nikája 25 Nivápa-sutta Návnada
Úvod - Přirovnání k lovci a čtyřem stádům Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, Džétově háji, Anáthapindikově zahradě. Tam Vznešený oslovil mnichy: "Mnichové!" - "Pane!" odpověděli mu mniši. Vznešený pravil: "Mniši, lovec nenastražuje návnadu pro stádo vysoké zvěře [s tímto úmyslem] ´Nechť se toto stádo vysoké zvěře nasytí touto nastraženou návnadou, potěší se z ní a žije z ní po dlouhou dobu.´ Lovec, mniši, nastražuje návnadu pro stádo vysoké zvěře [s tímto úmyslem] ´Toto stádo vysoké zvěře si bude bez ostražitosti, omáměně užívat a sytit se touto nastraženou návnadou. Když si jí bude bez ostražitosti, omáměně užívat a sytit se jí, upadne do opojení. Takto opojené upadne do nedbalosti. Když se stane nedbalým, budu si ním moci dělat co je mi libo, s pomocí této návnady.´ (1.)Nyní, mniši, první stádo vysoké
zvěře přijde k návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí
užívá a sytí se jí. Když si jí takto bez ostražitosti, omáměně užívá a
sytí se jí, upadne do opojení. Takto opojené upadne do nedbalosti. Když se
stane nedbalým, lovec si s ním může dělat co je mu libo, s pomocí této
návnady. (2.)Nyní, mniši, druhé stádo vysoké
zvěře uvažuje: ´Toto první stádo vysoké zvěře přišlo k návnadě nastražené
lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. ... a
takto první stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Co kdybychom
se společně vyhnuly užívání této návnady, vyhnuly se tomuto strašnému
požitku a odešly žít do lesní divočiny?´ A pak se společně vyhnou užívání
této návnady, vyhnou se tomuto strašnému požitku a prodlévají v lesní
divočině. Ale v posledním měsíci období veder, když je tráva a voda
spotřebována, jejich těla krajně zhubnou a ztratí svou sílu a energii.
Když jejich těla krajně zhubnou a ztratí svou sílu a energii, vrátí se k
té návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti, omámeně si jí užívají a
sytí se jí. Když si jí takto bez ostražitosti, omáměně užívají a sytí se
jí, upadnou do opojení. Takto opojené upadnou do nedbalosti. Když se
stanou nedbalými, lovec si s nimi může dělat co je mu libo, s pomocí této
návnady. (3.)Nyní, mniši, třetí stádo vysoké
zvěře uvažuje: ´Toto první stádo vysoké zvěře přišlo k návnadě nastražené
lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. ... a
takto první stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Toto druhé
stádo vysoké zvěře, ačkoli uvažovalo: ... a odešlo žít do lesní
divočiny... se vrátilo k té návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti,
omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. ... a takto rovněž druhé stádo
vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Co kdybychom se zdržovaly
poblíž návnady nastražené lovcem a takto si jí s ostržitostí, neomámeně
užívaly a sytily se jí? Když si jí takto budeme s ostražitostí, neomámeně
užívat a sytit se jí, neupadneme do opojení. Takto neopojené neupadneme do
nedbalosti. Budeme-li dbalé, lovec si s námi nebude moci dělat co je mu
libo, ani s pomocí návnady.´ A pak se zdržují poblíž návnady nastražené
lovcem a takto si jí s ostržitostí, neomámeně užívají a sytí se jí. Když
si jí takto s ostražitostí, neomámeně užívají a sytí se jí, neupadnou do
opojení. Takto neopojené neupadnou do nedbalosti. Když se stanou dbalými,
lovec si s nimi nemůže dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady. Nyní
však lovec se svým doprovodem rozmýšlí: ´Toto třetí stádo vysoké zvěře je
mazané a vychytralé jako kouzelníci a čarodějové. Sytí se touto
nastraženou návnadou, aniž bychom viděli kde se zdržuje, odkud přichází a
kam odchází. Co kdybychom celou rozlehlou oblast kolem nastražené návnady
obklíčili neproniknutelnou ohradou? Pak uvidíme kde se zdržuje, odkud
přichází a kam odchází.´ A pak celou rozlehlou oblast kolem nastražené
návnady obklíčí neproniknutelnou ohradou. Potom, mniši, lovec se svým
doprovodem vidí kde se zdržuje třetí stádo vysoké zvěře, odkud přichází a
kam odchází. (4.)Nyní, mniši, čtvrté stádo vysoké
zvěře uvažuje: ´Toto první stádo vysoké zvěře přišlo k návnadě nastražené
lovcem a bez ostražitosti, omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. ... a
takto první stádo vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Toto druhé
stádo vysoké zvěře, ačkoli uvažovalo: ... a odešlo žít do lesní
divočiny... se vrátilo k té návnadě nastražené lovcem a bez ostražitosti,
omáměně si jí užívalo a sytilo se jí. ... a takto rovněž druhé stádo
vysoké zvěře není osvobozeno z moci lovce. Toto třetí stádo vysoké zvěře,
ačkoli uvažovalo: ... a zdržovalo se poblíž návnady nastražené lovcem a
takto si jí s ostržitostí, neomámeně užívalo a sytilo se jí ... bylo
obklíčeno neproniknutelnou ohradou. ... a takto rovněž třetí stádo vysoké
zvěře není osvobozeno z moci lovce. Co kdybychom se zdržovaly na místě,
které je nepřístupné pro lovce a jeho doprovod a takto si s ostržitostí,
neomámeně užívaly a sytily se nastraženou návnadou? Když si jí takto
budeme s ostražitostí, neomámeně užívat a sytit se jí, neupadneme do
opojení. Takto neopojené neupadneme do nedbalosti. Budeme-li dbalé, lovec
si s námi nebude moci dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady.´ A pak se
zdržují na místě, které je nepřístupné pro lovce a jeho doprovod a takto
si s ostržitostí, neomámeně užívají a sytí se nastraženou návnadou. Když
si jí takto s ostražitostí, neomámeně užívají a sytí se jí, neupadnou do
opojení. Takto neopojené neupadnou do nedbalosti. Když se stanou dbalými,
lovec si s nimi nemůže dělat co je mu libo, ani s pomocí návnady. Nyní
však lovec se svým doprovodem rozmýšlí: ´Toto čtvrté stádo vysoké zvěře je
mazané a vychytralé jako kouzelníci a čarodějové. Sytí se touto
nastraženou návnadou, aniž bychom viděli kde se zdržuje, odkud přichází a
kam odchází. Co kdybychom celou rozlehlou oblast kolem nastražené návnady
obklíčili neproniknutelnou ohradou? Pak uvidíme kde se zdržuje, odkud
přichází a kam odchází.´ A pak celou rozlehlou oblast kolem nastražené
návnady obklíčí neproniknutelnou ohradou. Ale ani potom, mniši, lovec se
svým doprovodem nevidí kde se zdržuje čtvrté stádo vysoké zvěře, odkud
přichází a kam odchází. Nyní lovec se svým doprovodem dále rozmýšlí:
´Budeme-li nahánět toto čtvrté stádo vysoké zvěře, mohlo by upozornit
ostatní stáda. Kdyby upozornilo ostatní stáda, mohly by všechny opustit
nastraženou návnadu. Co kdybychom se o toto čtvrté stádo nezajímali?´ A
tak se, mniši, lovec se svým doprovodem o toto čtvrté stádo nezajímá.
Dal jsem vám toto přirovnání, mniši,
abych učinil zřejmým smysl. Smysl je tento: Čtyři druhy asketů a bráhmanů (1.)Nyní, mniši, první druh asketů a bráhmanů přijde k
návnadě, světským materiálním věcem (lokámisáni), nastraženým Márou, a bez
ostražitosti, omáměně si jich užívá a sytí se jimi. Když si jich takto bez
ostražitosti, omámeně užívá a sytí se jimi, upadne do opojení (madam).
Takto opojený upadne do nedbalosti (pamádam). Když se stane nedbalým, Mára
si s ním může dělat co je mu libo, s pomocí této návnady, světských
materiálních věcí. (2.)Nyní, mniši, druhý druh asketů a
bráhmanů uvažuje: ´Tento první druh asketů a bráhmanů přišel k návnadě,
světským materiálním věcem, nastraženým Márou a bez ostražitosti, omáměně
si jich užíval a sytil se jimi. ... a takto první druh asketů a bráhmanů
není osvobozen z Márovy moci. (3.)Nyní, mniši, třetí druh asketů a
bráhmanů uvažuje: ´Tento první druh asketů a bráhmanů přišel k návnadě,
světským materiálním věcem, nastraženým Márou a bez ostražitosti, omáměně
si jich užíval a sytil se jimi. ... a takto první druh asketů a bráhmanů
není osvobozen z Márovy moci. Tento druhý druh asketů a bráhmanů, ačkoli
uvažoval: ... a odešel žít do lesní divočiny... se vrátil k té návnadě,
světským materiálním věcem, nastraženým Márou, a bez ostražitosti, omáměně
si jich užíval a sytil se jimi. ... a takto rovněž druhý druh asketů a
bráhmanů není osvobozen z Márovy moci. (4.)Nyní, mniši, čtvrtý druh asketů a
bráhmanů uvažuje: ´Tento první druh asketů a bráhmanů přišel k návnadě,
světským materiálním věcem, nastraženým Márou a bez ostražitosti, omáměně
si jich užíval a sytil se jimi. ... a takto první druh asketů a bráhmanů
není osvobozen z Márovy moci. Tento druhý druh asketů a bráhmanů, ačkoli
uvažoval: ... a odešel žít do lesní divočiny... se vrátil k té návnadě,
světským materiálním věcem, nastraženým Márou, a bez ostražitosti, omáměně
si jich užíval a sytil se jimi. ... a takto rovněž druhý druh asketů a
bráhmanů není osvobozen z Márovy moci. Tento třetí druh asketů a bráhmanů,
ačkoli uvažoval: ... a zdržoval se poblíž návnady, světských materiálních
věcí, nastražených Márou, a takto si jich s ostržitostí, neomámeně užíval
a sytil se jimi ... zastavál takovéto názory: Tento svět je věčný, tento
svět není věčný, tento svět je konečný, tento svět je nekonečný, duše
[život] a tělesnost je jedno, duše [život] je něco jiného než tělesnost,
Tathágata existuje po smrti, Tathágata neexistuje po smrti, Tathágata
existuje i neexistuje po smrti, Tathágata ani existuje ani neexistuje po
smrti. ... a takto rovněž třetí druh asketů a bráhmanů není osvobozen z
Márovy moci. Devět stavů osvobození A které místo je nepřístupné pro Máru
a jeho doprovod?
(2.)A dále, s utišením myšlení a
rozvažování (vitakkavičáránam vúpasamá) mnich vstupuje a prodlévá v druhém
pohroužení (dutijam džhánam), v němž je mysl sjednocena (ékodibháva), ve
vnitřním uspokojení (adždžhattam sampasádanam), bez myšlení (avitakkam),
bez rozvažování (avičáram), naplněna nadšením a blahem zrozeným ze
soustředění (samádhidžam pítisukham). (3.)A dále, s vymizením nadšení
(pítijá virágá) mnich prodlévá vyrovnaně (upekkhako viharati), s
uvědoměním (sato) a jasným chápáním (sampadžáno), zakoušeje stav tělesného
blaha (sukhaňča kájéna patisamvédéti), o němž ušlechtilí (arijá)
prohlašují: ´Ten, kdo je vyrovnaný (upekkhako) a uvědomělý (satimá)
prodlévá blaženě (sukhavihárí).´ Takto vstupuje a prodlévá ve třetím
pohroužení (tatijam džhánam). (4.)A dále, s opuštěním (paháná)
blaženosti (sukhassa) i strasti (dukkhassa), s ukončením (atthangamá)
dřívější (pubbéva) radosti (somanassa) i žalu (domanassa), mnich vstupuje
a prodlévá ve čtvrtém pohroužení (čatuttham džhánam), jež není ani
strastné ani blažené (adukkhamasukham), které je očištěnou vyrovnaností a
uvědoměním (upekkhásatipárisuddhim). (5.)A dále, s úplným (sabbaso)
překonáním (samatikkamá) vnímání hmoty [tělesnosti] (rúpasaňňánam), s
ukončením (atthangamá) vnímání odporu (patighasaňňánam), s nevěnováním
pozornosti (amanasikárá) vnímání rozmanitosti (nánattasaňňánam), s
myšlenkou: ´Nekonečný prostor (ananto ákáso),´ mnich vstupuje a prodlévá
(upasampadždža viharati) v oblasti nekonečného prostoru
(ákásánaňčájatanam). (6.)A dále, s úplným překonáním
oblasti nekonečného prostoru, s myšlenkou: ´Nekonečné vědomí (anantam
viňňánam),´ mnich vstupuje a prodlévá v oblasti nekonečného vědomí
(viňňánaňčájatanam). (7.)A dále, s úplným překonáním
oblasti nekonečného vědomí, s myšlenkou: ´Nic zde není (natthi kiňčí),´
mnich vstupuje a prodlévá v oblasti nicoty
(ákiňčaňňájatanam). (8.)A dále, s úplným překonáním
oblasti nicoty, mnich vstupuje a prodlévá v oblasti
ani-vnímání-ani-nevnímání (névasaňňánásaňňájatanam). (9.)A dále, s úplným překonáním
oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání, mnich vstupuje a prodlévá ve stavu
ustání vnímání a pociťování (saňňávédajitanirodham). Jeho zákaly (ásavá)
jsou takto zcela odstraněny (parikkhíná) skrze moudré nazření (paňňája
disvá). Tak pravil Vznešený. Potěšení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného.
|