Čúla
Tanhásankhaja-sutta
Kratší rozprava o odstranění
toužení
Osvobození skrze
odstranění toužení
Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený
prodléval v Sávatthí, ve Východní zahradě, v paláci Migárovy matky.Tehdy
Sakka, král bohů, přistoupil k Vznešenému, poklonil se mu, postavil se
stranou a takto Vznešeného oslovil:
"Pane, jak je mnich (bhikkhu), ve
stručnosti, osvobozen skrze odstranění toužení (tanhásankhajavimutto), jak
je tím, kdo dospěl k úplnému konci (aččantanittho), tím, kdo dospěl k
úplnému vyproštění z jha (aččantajogakkhémí), tím, kdo žije úplně čistý
život (aččantabrahmačárí), tím, kdo dospěl k úplnému dovršení
(aččantaparijosáno), nejlepším z bohů a lidí (settho
dévamanussánan,ti)?"
"Zde, králi bohů, mnich vyslechl, že žádná z věcí není
hodná ulpívání (abhinivésájá). Když mnich vyslechl, že žádná z věcí není
hodná ulpívání, tak přímo poznává všechny věci (sabbam dhammam
abhidžánáti). Když přímo poznává všechny věci, tak plně porozumí všem
věcem (sabbam dhammam paridžánáti). Když plně porozumí všem věcem, tak
jakékoliv vnímá pocity, ať příjemné (sukham), nepříjemné (dukkham) nebo
ani-příjemné-ani-nepříjemné (adukkhamasukham), prodlévá, nahlížeje
nestálost (aniččánupassí) v těchto pocitech, nahlížeje mizení
(virágánupassí), nahlížeje ustání (nirodhánupassí), nahlížeje zanechání
(patinissaggánupassí). Takto prodlévaje, nelpí na ničem ve světě (na kiňči
loke upádijati). Když nelpí, je nevzrušen (anupádijam na paritassati). Jsa
nevzrušen (aparitassam), dosáhne sám pro sebe (paččattaňňéva) úplného
odpoutání (parinibbájati) a poznává: ´Ukončeno je zrozování (khíná džáti),
dokonán je čistý život (vusitam brahmačarijam), úkol je splněn (katam
karaníjam), po tomto zde již není nic dalšího (náparam
itthattájá,ti).´
Takto, králi bohů, je mnich, ve stručnosti, osvobozen
skrze odstranění toužení, takto je tím, kdo dospěl k úplnému konci, tím,
kdo dospěl k úplnému vyproštění z jha, tím, kdo žije úplně čistý život,
tím, kdo dospěl k úplnému dovršení, nejlepším z bohů a lidí."
Sakka, král bohů, se potěšil a zaradoval ze slov Vznešeného,
poklonil se Vznešenému a drže se po pravé straně, v okamžiku
zmizel.
Tehdy ctihodný Mahá Moggallána seděl
nedaleko od Vznešeného. Pak si pomyslel: "Může tento duch (jakkho)
[kterého spatřil] proniknout do významu slov Vznešeného, když se takto
zaradoval, nebo nemůže? Co kdybych to zjistil."
Potom, tak rychle jako
silný muž může natáhnout pokrčenou ruku nebo pokrčit nataženou ruku,
ctihodný Mahá Moggallána zmizel z Východní zahrady, z paláce Migárovy
matky, a objevil se v říši Třiatřiceti bohů (dévésu távatimsésu).
Tehdy
byl Sakka, král bohů, velice zaměstnaný pěti druhy nebeské muziky a
oddával se radostem v Parku potěšení, v Lotosovém paláci. Když uviděl
ctihodného Mahá Moggallánu z dáli přicházet, zanechal muziky, přistoupil k
ctihodnému Mahá Moggallánovi a oslovil ho: "Pojď, pane Moggalláno! Vítej,
pane Moggalláno! Je to již dlouho, pane Moggalláno, co jsi získal
příležitost sem přijít. Posaď se, pane Moggalláno, zde je připravené
sezení."
Ctihodný Mahá Moggallána usedl na připravené sedadlo a Sakka
usedl stranou na nižší sedadlo. Ctihodný Mahá Moggallána ho pak takto
oslovil:
"Kósijo, jak ti Vznešený ve stručnosti vyložil osvobození
skrze odstranění toužení (tanhásankhajavimuttim)? Bylo by dobré, kdybych
mohl rovněž vyslechnout tento výklad."
"Pane Moggalláno, jsem velmi
zaměstnaný, mám toho mnoho na práci, ne pouze vlastní záležitosti, ale
rovněž záležitosti bohů z této nebské oblasti Třiatřiceti. Avšak, pane
Moggalláno, co je dobře vyslechnuto, dobře naučeno, čemu byla věnována
dobrá pozornost, co je dobře zapamatováno, to všechno nemizí tak rychle.
Dříve se stalo, pane Moggalláno, že vypukla válka mezi bohy a titány
(asurá). V této válce bohové zvítězili a titáni byli poraženi. Když jsem
vyhrál tuto válku a vrátil se z ní jako vítěz, postavil jsem tento palác
Vítězství. Tento palác Vítězství, pane Moggalláno, má sto věží. Každá věž
má sedmset horních komnat. V každé horní komnatě je sedm [set] víl
(aččhará). Každá víla má sedm [set] služek. Nechtěl bys vidět roztomilost
tohoto paláce Vítězství, pane Moggalláno?" Ctihodný Mahá Moggallána v
tichosti souhlasil.
Pak Sakka, král bohů, a nebeský král Véssavana
odešli do paláce Vítězství, dávajíce přednost ctihodnému Mahá
Moggallánovi. Když Sakkovy služky uviděly ctihodného Mahá Moggallánu zdáli
přicházet, upadly do rozpaků a zahanbení, a odešly každá do své komnaty.
Jako když snacha vidí svého tchána a upadne do rozpaků a zahanbení, stejně
tak, když Sakkovy služky uviděly ctihodného Mahá Moggallánu zdáli
přicházet, upadly do rozpaků a zahanbení, a odešly každá do své komnaty.
Pak Sakka, král bohů, a nebeský král Véssavana obcházeli a ukazovali
celý palác Vítězství: "Pohleď, pane Moggalláno, na tuto roztomilost paláce
Vítězství! Pohleď, pane Moggalláno, na tuto roztomilost paláce
Vítězství!"
"Krásné, ctihodný Kósijo, jako u někoho, kdo dříve konal
zásluhy (katapuňňassa). Když lidé vidí něco roztomilého, říkají: ´Krásné,
vskutku, jako v nebi Třiatřiceti bohů.´ Krásné, ctihodný Kósijo, jako u
někoho, kdo dříve konal zásluhy."
Potom si ctihodný Mahá Moggallána
pomyslel: "Tento duch (jakkho) žije příliš nedbale (pamatto viharati). Co
kdybych v něm vzbudil pocit naléhavosti (samvedžejjan,ti)?" Potom ctihodný
Mahá Moggallána provedl takový akt nadobyčejné síly (iddhábhisankháram),
že špičkou svého palce na noze způsobil, že se palác Vítězství zatřásl,
zachvěl a roztřásl.
Sakka, král bohů, nebeský král Véssavana i bohové
této oblasti Třiatřiceti byli ohromeni tímto podivuhodným zázrakem a
řekli: "Vskutku podivuhodné a zázračné, jak velká je nadobyčejná síla a
moc tohoto askety, který špičkou svého palce na noze způsobil, že se tato
nebeská oblast zatřásla, zachvěla a roztřásla."
Když ctihodný Mahá
Moggallána viděl, že v Sakkovi, králi bohů, byl vzbuzen takový pocit
naléhavosti (samviggam), až mu vstávaly chlupy na rukou, oslovil
ho:
"Kósijo, jak ti Vznešený ve stručnosti vyložil osvobození skrze
odstranění toužení (tanhásankhajavimuttim)? Bylo by dobré, kdybych mohl
rovněž vyslechnout tento výklad."
"Pane Moggalláno, tehdy jsem
přistoupil k Vznešenému, poklonil se mu, postavil se stranou a takto jsem
Vznešeného oslovil:
´Pane, jak je mnich, ve stručnosti, osvobozen
skrze odstranění toužení, jak je tím, kdo dospěl k úplnému konci, tím, kdo
dospěl k úplnému vyproštění z jha, tím, kdo žije úplně čistý život, tím,
kdo dospěl k úplnému dovršení, nejlepším z bohů a lidí?´
Když toto bylo
řečeno, pane Moggalláno, Vznešený mi řekl:
´Zde, králi bohů, mnich vyslechl, že
žádná z věcí není hodná ulpívání. Když mnich vyslechl, že žádná z věcí
není hodná ulpívání, tak přímo poznává všechny věci. Když přímo poznává
všechny věci, tak plně porozumí všem věcem. Když plně porozumí všem věcem,
tak jakékoliv vnímá pocity, ať příjemné, nepříjemné nebo
ani-příjemné-ani-nepříjemné, prodlévá, nahlížeje nestálost v těchto
pocitech, nahlížeje mizení, nahlížeje ustání, nahlížeje zanechání. Takto
prodlévaje, nelpí na ničem ve světě. Když nelpí, je nevzrušen. Jsa
nevzrušen, dosáhne sám pro sebe úplného odpoutání a poznává: ´Ukončeno je
zrozování, dokonán je čistý život, úkol je splněn, po tomto zde již není
nic dalšího.´
Takto, králi bohů, je mnich, ve stručnosti, osvobozen
skrze odstranění toužení, takto je tím, kdo dospěl k úplnému konci, tím,
kdo dospěl k úplnému vyproštění z jha, tím, kdo žije úplně čistý život,
tím, kdo dospěl k úplnému dovršení, nejlepším z bohů a lidí.´
Takto
mi Vznešený ve stručnosti vyložil osvobození skrze odstranění toužení,
pane Moggalláno."
Ctihodný Mahá Moggallána se potěšil a zaradoval ze
slov Sakky, krále bohů.
Potom, tak rychle jako silný muž může natáhnout
pokrčenou ruku nebo pokrčit nataženou ruku, ctihodný Mahá Moggallána
zmizel z říše Třiatřiceti bohů a objevil se ve Východní zahradě, v paláci
Migárovy matky.
Brzy potom, co ctihodný Mahá Moggallána odešel, se
sluha Sakky, krále bohů, zeptal svého pána: "Pane, to byl Vznešený, tvůj
učitel?" "Ne, pane, to nebyl Vznešený, můj učitel. To byl jeden z mých
společníků v čistém životě (sabrahmačárí), ctihodný Mahá Moggallána."
"Pane, je pro tebe ziskem, že tvůj společník v čistém životě má takovou
velkou nadobyčejnou sílu a moc (mahiddhiko mahánubhávo). Jakou pak musí
mít Vznešený, tvůj učitel!"
Ctihodný Mahá Moggallána pak
přistoupil k Vznešenému, poklonil se mu, usedl stranou a takto Vznešeného
oslovil:
"Pane, ví Vznešený o tom, že by jistému duchovi s velkým
doprovodem vyložil ve stručnosti osvobození skrze odstranění
toužení?"
"Vím o tom, Moggalláno. Tehdy ke mě přistoupil Sakka, král
bohů, poklonil se mi, postavil se stranou a takto mně oslovil:
´Pane,
jak je mnich, ve stručnosti, osvobozen skrze odstranění toužení, jak je
tím, kdo dospěl k úplnému konci, tím, kdo dospěl k úplnému vyproštění z
jha, tím, kdo žije úplně čistý život, tím, kdo dospěl k úplnému dovršení,
nejlepším z bohů a lidí?´
Když toto bylo řečeno, Moggalláno, řekl jsem
Sakkovi, králi bohů, toto:
´Zde, králi bohů, mnich vyslechl, že žádná z věcí není
hodná ulpívání. Když mnich vyslechl, že žádná z věcí není hodná ulpívání,
tak přímo poznává všechny věci. Když přímo poznává všechny věci, tak plně
porozumí všem věcem. Když plně porozumí všem věcem, tak jakékoliv vnímá
pocity, ať příjemné, nepříjemné nebo ani-příjemné-ani-nepříjemné,
prodlévá, nahlížeje nestálost v těchto pocitech, nahlížeje mizení,
nahlížeje ustání, nahlížeje zanechání. Takto prodlévaje, nelpí na ničem ve
světě. Když nelpí, je nevzrušen. Jsa nevzrušen, dosáhne sám pro sebe
úplného odpoutání a poznává: ´Ukončeno je zrozování, dokonán je čistý
život, úkol je splněn, po tomto zde již není nic dalšího.´
Takto, králi
bohů, je mnich, ve stručnosti, osvobozen skrze odstranění toužení, takto
je tím, kdo dospěl k úplnému konci, tím, kdo dospěl k úplnému vyproštění z
jha, tím, kdo žije úplně čistý život, tím, kdo dospěl k úplnému dovršení,
nejlepším z bohů a lidí.´
Takto, Moggalláno, vím o tom, že jsem
Sakkovi, králi bohů, ve stručnosti vyložil osvobození skrze odstranění
toužení."
Tak pravil Vznešený. Potěšený ctihodný Mahá Moggallána se
zaradoval ze slov Vznešeného.
