Upáli-sutta

Hospodář Upáli

Význam tělesného, slovního a mentálního konání

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Nálandě, v mangovém háji Pavárika.
Tehdy Nigantha Nátaputta rovněž pobýval v Nálandě, spolu s velkou společností svých stoupenců. Dígha Tapassí, Niganthův stoupenec, tehdy odešel do Nálandy pro almužnu, a poté co se vrátil ze své obchůzky a pojedl, pokračoval do mangového háje Pavárika, kde prodléval Vznešený. Když přistoupil k Vznešenému, vyměnil si s ním přátelské pozdravy a po obvyklých slovech zdvořilosti zůstal stát stranou, načež ho Vznešený oslovil: "Zde jsou místa k sezení, Tapassí, posaď se, jestli si přeješ."
Dígha Tapassí, Niganthův stoupenec, přijal místo k sedění a usedl stranou. Vznešený ho pak oslovil: "Tapassí, kolik druhů konání popisuje Nigantha Nátaputta, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů?" "Příteli Gótamo, Nigantha Nátaputta není zvyklý používat slovo ´konání, konání,´ Nigantha Nátaputta je zvyklý používat slovo ´urážka, urážka [hůl] (danda).´" "Tapassí, kolik druhů urážky popisuje Nigantha Nátaputta, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů?" "Jsou to tři druhy urážky, příteli Gótamo, které popisuje Nigantha Nátaputta, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů, totiž tělesná urážka, slovní urážka a mentální urážka." "Takže, Tapassí, tělesná urážka je jedno, slovní urážka je něco jiného a mentální urážka je ještě něco jiného?" "Příteli Gótamo, tělesná urážka je jedno, slovní urážka je něco jiného a mentální urážka je ještě něco jiného." "Tapassí, kterou z těchto tří urážek, takto rozlišených a rozebraných, popisuje Nigantha Nátaputta jako nejzávažnější, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů? Je to tělesná urážka, slovní urážka nebo mentální urážka?" "Příteli Gótamo, z těchto tří urážek, takto rozlišených, takto rozebraných, je to tělesná urážka, kterou popisuje Nigantha Nátaputta jako nejzávažnější, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů, nikoli slovní urážka ani mentální urážka." "Tělesná urážka říkáš, Tapassí?" "Tělesná urážka, říkám, příteli Gótamo." Podruhé a potřetí se Vznešený takto otázal a stejně mu bylo i odpovězeno. Takto si Vznešený nechal třikrát potvrdit jeho prohlášení.

Potom Dígha Tapassí, Niganthův stoupenec, takto oslovil Vznešeného: "A ty, příteli Gótamo, kolik druhů urážky popisuješ, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů?" "Tapassí, Tathágata není zvyklý používat slovo ´urážka, urážka,´ Tathágata je zvyklý používat slovo ´konání, konání.´" "A kolik druhů konání, příteli Gótamo, popisuješ, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů?"
"Jsou to tři druhy konání (tíni kammáni), Tapassí, které popisuji (paňňapémi), vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů (pápassa kammassa), totiž tělesné konání (kájakammam), slovní konání (váčíkammam) a mentální konání (manokammam)."
"Takže, příteli Gótamo, tělesné konání je jedno, slovní konání je něco jiného a mentální konání je ještě něco jiného?" "Tapassí, tělesné konání je jedno, slovní konání je něco jiného a mentální konání je ještě něco jiného." "A z těchto tří konání, příteli Gótamo, takto rozlišených a rozebraných, které popisuješ jako nejzávažnější, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů? Je to tělesné konání, slovní konání nebo mentální konání?"
"Z těchto tří konání, Tapassí, takto rozlišených, takto rozebraných, je to mentální konání, které popisuji jako nejzávažnější (mahásávadždžataram), vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů, nikoli tělesné konání ani slovní konání."
"Mentální konání říkáš, příteli Gótamo?" "Mentální konání říkám, Tapassí." Podruhé a potřetí se Dígha Tapassí, Niganthův následník takto otázal a stejně mu bylo i odpovězeno. Takto si Dígha Tapassí nechal třikrát potvrdit jeho prohlášení, načež vstal ze svého místa a odešel za Niganthou Nátaputtou.

Tehdy Nigantha Nátaputta seděl s velkou společností laiků z Bálaky, v čele s Upálim. Když Nigantha Nátaputta uviděl přicházet Díghu Tapassího, svého stoupence, oslovil ho: "Odkud přicházíš, Tapassí, nyní v polovině dne?" "Přicházím přímo od askety Gótamy, pane." "Měl jsi nějaký rozhovor s asketou Gótamou, Tapassí?" "Ano, pane, měl jsem nějaký rozhovor s asketou Gótamou." "A co bylo předmětem vašeho rozhovoru?" Načež Dígha Tapassí sdělil Niganthovi Nátaputtovi vše o čem rozmlouval se Vznešeným.
Když skončil, Nigantha Nátaputta mu řekl: "Dobře, Tapassí, dobře. Jako poučený žák, který dokonale zná učení svého učitele, právě tak to Tapassí vysvětlil asketovi Gótamovi. Jak bezvýznamně se jeví mentální urážka v porovnání s velkou tělesnou urážkou? Proto je tělesná urážka nejzávažnější, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů, nikoli slovní urážka ani mentální urážka."
Když toto bylo řečeno, hospodář Upáli oslovil Niganthu Nátaputtu: "Dobře, pane Dígho Tapassí, dobře. Jako poučený žák, který dokonale zná učení svého učitele, právě tak to pan Tapassí vysvětlil asketovi Gótamovi. Jak bezvýznamně se jeví mentální urážka v porovnání s velkou tělesnou urážkou? Proto je tělesná urážka nejzávažnější, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů, nikoli slovní urážka ani mentální urážka. Nyní půjdu, pane, a vyvrátím učení askety Gótamy, na zákldě tohoto stanoviska. Jestliže mi asketa Gótama bude tvrdit to, co tvrdil Tapassímu, tak jako když silný muž uchopí dlouhosrstého berana za jeho rouno, přitáhne ho k sobě a vláčí s ním sem a tam, podobně v naší debatě uchopím asketu Gótamu, přitáhnu ho k sobě a budu s ním vláčet sem a tam. Nebo jako když silný lihovarník hodí velké lihovarnické síto do hluboké kádě, přitáhne ho k sobě a vláčí s ním sem a tam, podobně v naší debatě uchopím asketu Gótamu, přitáhnu ho k sobě a budu s ním vláčet sem a tam. ... Nebo jako když šedesátiletý slon vstoupí do jezera a baví se hrou na ´praní konopí,´ podobně se budu bavit hrou na ´praní konopí´ s asketou Gótamou. Nyní půjdu, pane, a vyvrátím učení askety Gótamy, na zákldě tohoto stanoviska." "Jdi, hospodáři, a vyvrať učení askety Gótamy, na základě tohoto stanoviska, neboť, buďto já nebo Dígha Tapassí nebo ty sám, bychom měli vyvrátit učení askety Gótamy."
Když bylo toto řečeno, Dígha Tapassí oslovil Niganthu Nátaputtu: "Nemyslím si, pane, že by hospodář Upáli měl vyvracet učení askety Gótamy, neboť asketa Gótama je kouzelník, zná obracecí kouzla, kterými obrací žáky z jiných učení." "To je nemožné, Tapassí, to se nemůže stát, že by hospodář Upáli byl obrácen a stal se žákem askety Gótamy, ale je možné, může se stát, že by asketa Gótama byl obrácen a stal se žákem hospodáře Upáliho. Jdi, hospodáři, a vyvrať učení askety Gótamy, na základě tohoto stanoviska, neboť buďto já nebo Dígha Tapassí nebo ty sám, bychom měli vyvrátit učení askety Gótamy." Podruhé a potřetí oslovil Dígha Tapassí stejnými slovy Niganthu Nátaputtu a stejně mu bylo také odpovězeno.
"Jistě, pane," odpověděl hospodář Upáli, vstal ze svého místa, poklonil se Niganthovi Nátaputtovi, obešel ho po pravé straně a pokračoval do mangového háje Pavárika, kde prodléval Vznešený.

Tam přistoupil k Vznešenému, poklonil se mu, usedl stranou a takto ho oslovil: "Pane, přišel sem Dígha Tapassí, Niganthův stoupenec?" "Přišel sem Dígha Tapassí, Niganthův stoupenec, hospodáři." "Měl jsi s ním, pane, nějaký rozhovor?" "Měl jsem s ním nějaký rozhovor, hospodáři." "A co, pane, bylo předmětem vašeho rozhovoru?" Načež Vznešený sdělil hospodáři Upálimu vše o čem rozmlouval s Díghou Tapassím.
Když skončil, hospodář Upáli oslovil Vznešeného: "Dobře, pane, dobře to řekl Dígha Tapassí. Jako poučený žák, který zná dokonale učení svého učitele, stejně tak to Dígha Tapassí vysvětlil Vznešenému. Jak bezvýznamně se jeví mentální urážka v porovnání s velkou tělesnou urážkou? Proto je tělesná urážka nejzávažnější, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů, nikoli slovní urážka ani mentální urážka." "Hospodáři, budeš-li hovořit na základě pravdy, můžeme o tom spolu hovořit." "Budu hovořit na základě pravdy, pane, pojďme o tom spolu hovořit."

"Co myslíš, hospodáři? Předpokládejme, že je zde nějaký Niganthův následník, stižený nemocí, strastí, vážnou chorobou [kterou je třeba léčit s pomocí chladné vody], který může odmítnout chladnou vodu [ačkoli po ní mentálně touží, jelikož mu to jeho sliby nepovolují] a přijímá pouze teplou vodu [kterou má povolenou]. Když takto nepřijímá chladnou vodu, může zemřít. Kde by byl, hospodáři, podle Nigahthy Nátaputty znovuzrozen?" "Jsou bohové, pane, známí jako ´mentální bytosti, (manosattá náma dévá)´ zde by byl znovuzrozen." "A z jakého důvodu?" "Jelikož, pane, zemřel připoután k mysli (manopatibaddho)."
"Hospodáři, dávej pozor jak odpovídáš. To, co jsi řekl předtím nesouhlasí s tím, co říkáš nyní, to, co říkáš nyní nesouhlasí s tím, co jsi řekl předtím, přestože jsi prohlásil: ´Budu hovořit na základě pravdy, pane, pojďme o tom spolu hovořit.´" "Ačkoli Vznešený takto hovoří, pane, je tělesná urážka jistě nejzávažnější, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů, nikoli slovní urážka ani mentální urážka."

"Co myslíš, hospodáři? Předpokládejme, že je zde nějaký Niganthův následník, jenž se střeží a ovládá čtyřmi způsoby: je střežen veškerou ostražitostí, je spojen s veškerou ostražitostí, je očištěn veškerou ostražitostí, je prostoupen veškerou ostražitostí. A přesto, když kráčí sem a tam, způsobí tím zničení mnohých malých živých bytostí. Jaký následek [jeho konání] (vipákam), hospodáři, pro něj popisuje Nigantha Nátaputta?" "Není-li to záměrné (asaňčétanikam), pane, Nigantha Nátaputta to nepopisuje jako závažné." "A je-li to záměrné (čététí), hospodáři?" "Potom, pane, je to závažné." "Ale kde, hospodáři, popisuje Nigantha Nátaputta záměr (čétanam)?" "U mentální urážky, pane."
"Hospodáři, dávej pozor jak odpovídáš. To, co jsi řekl předtím nesouhlasí s tím, co říkáš nyní, to, co říkáš nyní nesouhlasí s tím, co jsi řekl předtím, přestože jsi prohlásil: ´Budu hovořit na základě pravdy, pane, pojďme o tom spolu hovořit.´" "Ačkoli Vznešený takto hovoří, pane, je tělesná urážka jistě nejzávažnější, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů, nikoli slovní urážka ani mentální urážka."

"Co myslíš, hospodáři? Je toto město Nálanda vzkvétající a prosperující, má velký počet obyvatel, je plné davů lidí?" "Ano, pane, toto město Nálanda je vzkvétající a prosperující, má velký počet obyvatel, je plné davů lidí." "Předpokládejme, hospodáři, že by sem přišel člověk s taseným mečem a řekl by: ´V jednom okamžiku, v jednom momentě, učiním ze všech živých bytostí v tomto městě Nálanda jednu kupu masa, jednu horu masa.´ Co myslíš, hospodáři, byl by ten člověk schopný v jednom okamžiku, v jednom momentě, učinit ze všech živých bytostí v tomto městě Nálanda jednu kupu masa, jednu horu masa?" "Ani deset lidí, pane, dvacet, třicet, čtyřicet nebo padesát lidí by nebylo schopno v jednom okamžiku, v jednom momentě, učinit ze všech živých bytostí v tomto městě Nálanda jednu kupu masa, jednu horu masa, natož pak jeden bezvýznamný člověk."
"Co myslíš, hospodáři? Předpokládejme, Že by sem přišel nějaký asketa či bráhman, obdařený nadobyčejnými silami (iddhimá), který dosáhl vlády nad myslí (čétovasippatto), a řekl by: ´Toto město Nálanda proměním v popel jedinou myšlenkou nenávisti (manopadóséna).´ Co myslíš, hospodáři, byl by takový asketa či bráhman schopný proměnit toto město Nálanda v popel jedinou myšlenkou nenávisti?" "I deset měst Nálanda, pane, dvacet, třicet, čtyřicet nebo padesát měst Nálanda by byl schopný takový asketa či bráhman, obdařený nadobyčejnými silami, který dosáhl vlády nad myslí, proměnit v popel jedinou myšlenkou nenávisti, natož pak jedno bezvýznamné město Nálanda."
"Hospodáři, dávej pozor jak odpovídáš. To, co jsi řekl předtím nesouhlasí s tím, co říkáš nyní, to, co říkáš nyní nesouhlasí s tím, co jsi řekl předtím, přestože jsi prohlásil: ´Budu hovořit na základě pravdy, pane, pojďme o tom spolu hovořit.´" "Ačkoli Vznešený takto hovoří, pane, je tělesná urážka jistě nejzávažnější, vzhledem k provádění a vykonávání zlých činů, nikoli slovní urážka ani mentální urážka."

"Co myslíš, hospodáři? Slyšel jsi o lesích Dandaka, Kálinga, Medždžha a Mátanga, a o tom jak tyto lesy vznikají?" "Ano, pane..." "A co myslíš, hospodáři, jak tyto lesy vznikají?" "Toto jsem slyšel, pane: je to způsobeno myšlenkou nenávisti jistých zřeců (isínam manopodoséna)."
"Hospodáři, dávej pozor jak odpovídáš. To, co jsi řekl předtím nesouhlasí s tím, co říkáš nyní, to, co říkáš nyní nesouhlasí s tím, co jsi řekl předtím, přestože jsi prohlásil: ´Budu hovořit na základě pravdy, pane, pojďme o tom spolu hovořit.´"

"Již svým prvním přirovnáním, pane, mě Vznešený uspokojil a potěšil, nicméně jsem odporoval Vznešenému, neboť jsem si přál vyslechnout od Vznešeného různá vysvětlení této záležitosti. Výborně, pane, výborně! Jako kdyby někdo, pane, převrácené postavil, skryté odhalil, bloudícímu cestu ukázal či do temnoty lampu vnesl, aby kdo má oči, tvary uviděl, právě tak Vznešený vysvětlil Dhammu mnoha způsoby. Obracím se nyní k Vznešenému, k Dhammě a k obci mnichů jako ke svému útočišti. Nechť mne Vznešený považuje za svého laického stoupence, který u něj nalezl útočiště, ode dneška až do konce života."
"Rozvažuj důkladně, hospodáři. Pro tak významné lidi jako jsi ty je dobré důkladně rozvažovat." "Pane, jsem stále více uspokojen a potěšen Vznešeným, když mi říká: ´Rozvažuj důkladně, hospodáři. Pro tak významné lidi jako jsi ty je dobré důkladně rozvažovat,´ neboť kdyby mně přijali za žáka stoupenci jiných učení, nosili by prapory kolem celé Nálandy a říkali by: ´Hospodář Upáli se stal naším žákem.´ Vznešený mi však naproti tomu říká: ´Rozvažuj důkladně, hospodáři. Pro tak významné lidi jako jsi ty je dobré důkladně rozvažovat.´ Podruhé se, pane, obracím k Vznešenému, k Dhammě a k obci mnichů jako ke svému útočišti. Nechť mne Vznešený považuje za svého laického stoupence, který u něj nalezl útočiště, ode dneška až do posledního výdechu."
"Po dlouhou dobu, hospodáři, tvá rodina podporovala Niganthovy stoupence, proto bys měl mít na mysli, že ti, kteří přijdou by měli být obdarováni almužnou." "Pane, jsem ještě více uspokojen a potěšen Vznešeným, když mi říká: ´Po dlouhou dobu, hospodáři, tvá rodina podporovala Niganthovy stoupence, proto bys měl mít na mysli, že ti, kteří přijdou, by měli být obdarováni almužnou.´ Slyšel jsem, pane, že asketa Gótama prý takto hovoří: ´Almužna by měla být dávána pouze mně, ne jiným. Almužna by měla být dávána pouze mým žákům, ne žákům jiných. Almužna darovaná pouze mně přináší velké plody, ne však almužna darovaná jiným. Almužna darovaná pouze mým žákům přináší velké plody, ne však almužna darovaná žákům jiných.´ Vznešený mně však naproti tomu nabádá, abych dával almužnu i Niganthovým stoupencům. Dobře, pane, poznáme, kdy pro to bude vhodný čas. Potřetí, pane, se obracím k Vznešenému, k Dhammě a k obci bhikkhuů jako ke svému útočišti. Nechť mne Vznešený považuje za svého laického stoupence, který u něj nalezl útočiště, ode dneška až do posledního výdechu."

Potom Vznešený vyložil hospodáři Upálimu postupný výklad (anupubbim katham), totiž výklad o štědrosti (dávání) (dánakatham), o ctnosti [dobrých vlastnostech] (sílakatham) a o nebeských světech (saggakatham). Vyložil mu nebezpečí (ádínavam), nízkost (okáram) a znečištění smyslných požitků (kámánam) a prospěch (ánisamsam) plynoucí z odříkání[zdrženlivosti] (nekkhamme). Když Vznešený poznal, že mysl (čittam) hospodáře Upáliho byla připravená (kalla), vnímavá[pružná] (mudu), bez překážek (vinívarana), povznesená (udagga) a vyjasněná (pasanna), vyložil mu řeč o Dhammě, jež je vlastní Buddhům - o strasti (dukkham), o jejím vzniku (samudajam), o jejím zániku (nirodham) a o stezce (maggam). Jako se čistá tkanina bez poskvrn dokonale obarví, právě tak v hospodáři Upálim, zatímco seděl na svém místě, vyvstalo jasné a neposkvrněné Oko Dhammy (dhammačakkhu): "Cokoli je předmětem vzniku (jam kiňči samudajadhammam), to vše je rovněž předmětem zániku (sabbam tam nirodhadhamman,ti). Hospodář Upáli takto nazřel (dittha) Dhammu, dosáhl (patta) Dhammu, porozuměl (vidita) Dhammě, pronikl (parijogálha) k Dhammě, překonal pochybnosti (tinnavičikiččho), zbavil se nejistoty (vigatakathamkatho), získal neohroženost (vésáradždžapatto) a stal se v Mistrově učení nezávislým na ostatních (aparappaččajo).
Pak řekl Vznešenému: "Nyní, pane, musíme jít, jsme velmi zaměstnaní a máme mnoho co činit." "Nyní je čas abys udělal co uznáš za vhodné, hospodáři."

Potom hospodář Upáli, potěšen a naplněn radostí ze slov Vznešeného, vstal ze svého místa, poklonil se Vznešenému, obešel ho po pravé straně a pokračoval do svého obydlí. Když přišel domů, oslovil svého vrátného: "Můj dobrý vrátný, od tohoto dne jsou mé dveře zavřeny Niganthovým žákům a žákyním, ale zato jsou otevřeny mnichům a mniškám Vznešeného, jeho laickým žákům a laickým žákyním. Když přijde nějaký Niganthův žák, řekni mu toto: ´Stůj pane, nevstupuj, jelikož hospodář Upáli se stal žákem askety Gótamy a zavřel dveře Niganthovým žákům a žákyním, ale zato je otevřel mnichům a mniškám Vznešeného, jeho laickým žákům a laickým žákyním. Jestli potřebuješ almužnu, pane, počkej zde, almužna ti sem bude přinesena.´" "Ano, pane," odpověděl vrátný hospodáři Upálimu.
Dígha Tapassí, Niganthův stoupenec uslyšel: ´Hospodář Upáli stal žákem askety Gótamy.´ Přistoupil k Niganthovi Nátaputtovi a řekl mu: "Slyšel jsem, pane, že se hospodář Upáli stal žákem askety Gótamy." "To je nemožné, Tapassí, to se nemohlo stát, že by hospodář Upáli byl obrácen a stal se žákem askety Gótamy, ale je možné, mohlo se stát, že by asketa Gótama byl obrácen a stal se žákem hospodáře Upáliho." Podruhé a potřetí oslovil Dígha Tapassí Niganthu Nátaputtu stejným způsobem a ten mu stejně odpověděl. "Pane, měl bych jít a zjistit, jestli byl hospodář Upáli obrácen a stal žákem askety Gótamy nebo ne?" "Jdi, Tapassí, a zjisti, jestli byl hospodář Upáli obrácen a stal se žákem askety Gótamy nebo ne."
Dígha Tapassí pak odešel směrem k obydlí hospodáře Upáliho. Když ho vrátný uviděl přicházet, řekl mu: "Stůj pane, nevstupuj, jelikož hospodář Upáli se stal žákem askety Gótamy a zavřel dveře Niganthovým žákům a žákyním, ale zato je otevřel mnichům a mniškám Vznešeného, jeho laickým žákům a laickým žákyním. Jestli potřebuješ almužnu, pane, počkej zde, almužna ti sem bude přinesena." "Nepotřebuji almužnu, příteli," řekl Dígha Tapassí, otočil se, odešel za Niganthou Nátaputtou a sdělil mu: "Je to přece jen pravda, pane, že hospodář Upáli byl obrácen a stal žákem askety Gótamy. Neschvaloval jsem tvůj souhlas, pane, když jsem ti říkal, že si nemyslím, že by hospodář Upáli měl vyvracet učení askety Gótamy, neboť asketa Gótama je kouzelník, zná obracecí kouzla, kterými obrací žáky z jiných učení. A nyní, pane, byl tvůj hospodář Upáli obrácen kouzlem askety Gótamy a stal se jeho žákem." "To je nemožné, Tapassí, to se nemohlo stát, že by hospodář Upáli byl obrácen a stal se žákem askety Gótamy, ale je možné, mohlo se stát, že by asketa Gótama byl obrácen a stal se žákem hospodáře Upáliho." Podruhé a potřetí oslovil Dígha Tapassí Niganthu Nátaputtu stejným způsobem a ten mu stejně odpověděl. "Nyní půjdu sám, Tapassí, a zjistím, jestli byl hospodář Upáli obrácen a stal žákem askety Gótamy nebo ne."
A tak Nigantha Nátaputta odešel spolu s velkou společností svých stoupenců směrem k obydlí Upáliho. Když ho vrátný uviděl přicházet, řekl mu: "Stůj pane, nevstupuj, jelikož hospodář Upáli se stal žákem askety Gótamy a zavřel dveře Niganthovým žákům a žákyním, ale zato je otevřel mnichům a mniškám Vznešeného, jeho laickým žákům a laickým žákyním. Jestli potřebuješ almužnu, pane, počkej zde, almužna ti sem bude přinesena." "Můj dobrý vrátný, jdi za hospodářem Upálim a řekni mu: ´Pane, Nigantha Nátaputta spolu s velkou společností svých stoupenců stojí před bránou a přeje si tě vidět.´" "Ano, pane," odpověděl vrátný, odešel za hospodářem Upálim a sdělil mu vzkaz. "V tom případě, můj dobrý vrátný, připrav sedadla v hale u prostřední brány." "Ano,pane," odpověděl vrátný a poté co připravil sedadla, šel sdělit Upálimu: "Sedadla v hale u prostřední brány jsou připravena, pane, nyní je čas, abys udělal co uznáš za vhodné."
Pak hospodář Upáli vstoupil do haly u prostřední brány, usadil se na hlavní, nejvyšší, nejlepší a nejhezčí sedadlo a řekl vrátnému: "Nyní, můj dobrý vrátný, jdi za Niganthou Nátaputtou a řekni mu: ´Pane, hospodář Upáli řekl, že můžeš vstoupit, jestli si přeješ.´" "Ano, pane," odpověděl vrátný, odešel za Niganthou Nátaputtou a sdělil mu Upáliho svolení. A tak Nigantha Nátaputta spolu s velkou společností svých stoupenců vstoupil do haly u prostřední brány.
Dříve, když hospodář Upáli viděl přicházet Niganthu Nátaputtu, byl zvyklý chodit mu vstříc, a potom co svým svrchním šatem oprášil hlavní, nejvyšší, nejlepší a nejhezčí sedadlo, zlehka na něj Niganthu Nátaputtu usadil. Nyní však Upáli, zatímco sám seděl na hlavním, nejvyšším, nejlepším a nejhezčím sedadle, oslovil Niganthu Nátaputtu: "Zde jsou sedadla, pane, posaď se, jestli si přeješ."
Když toto bylo řečeno, Nigantha Nátaputta řekl: "Zbláznil ses, hospodáři, pomátl ses? Odešel jsi, říkaje: ´Půjdu, pane, a vyvrátím učení askety Gótamy,´ ale vrátil ses zpět polapený v rozsáhlé síti jeho učení. Je to jako kdyby nějaký člověk odešel někoho vykastrovat, ale sám se vrátil oboustraně vykastrován, nebo jako kdyby nějaký člověk odešel někomu vypíchnout oči, ale sám se vrátil s oběma očima vypíchnutýma. Podobně, hospodáři, jsi odešel, říkaje: ´Půjdu, pane, a vyvrátím učení askety Gótamy,´ ale vrátil ses zpět polapený v rozsáhlé síti jeho učení. Byl jsi snad obrácen asketou Gótamou, hospodáři, jeho obracecím kouzlem?"
"Nádherná, pane, jsou tato obracecí kouzla. Dobrá jsou tato obracecí kouzla, pane. Kdyby, pane, i moje drahá rodina a moji příbuzní byli takto obráceni, vedlo by to na dlouhou dobu k jejich blahu a štěstí. Kdyby, pane, všichni bojovníci, bráhmani, obchodníci i poddaní byli takto obráceni, vedlo by to na dlouhou dobu k jejich blahu a štěstí. Kdyby, pane, tento svět s jeho bohy, Máry a Brahmy, se svým pokolením asketů a bráhmanů, bohů a lidí, byl takto obrácen, vedlo by to na dlouhou dobu k jeho blahu a štěstí. Dám ti přirovnání, pane, neboť s pomocí přirovnání mohou někteří inteligentní jedinci pochopit smysl řečeného.
Před dlouhou dobou, pane, žil jistý vetchý šedovlasý starý bráhman, jenž měl za manželku mladou bráhmanskou dívku, která se právě chystala porodit. Tehdy, pane, tato mladá dívka řekla bráhmanovi: ´Jdi, bráhmane, kup na trhu a přines mi mladou opici, která bude hračkou pro moje dítě.´ Bráhman jí řekl: ´Vyčkej, drahá, než se narodí tvé dítě. Když se ti narodí chlapec, koupím ti na trhu mladého opičáka, který bude hračkou pro tvého chlapce. Když se ti narodí dívka, koupím ti na trhu mladou opičku, která bude hračkou pro tvou dívku.´ Podruhé mu opakovala svojí žádost a on jí znovu radil vyčkat. Když svojí žádost opakovala potřetí, bráhman, jehož mysl byla připoutána láskou k této mladé dívce, přinesl z trhu mladého opičáka a řekl jí: ´Koupil jsem ti, drahá, na trhu tohoto mladého opičáka, který bude hračkou pro tvé dítě.´ Mladá dívka řekla bráhmanovi: ´Vezmi tuto mladou opici, bráhmane, jdi k Rattapánimu, synu barvíře, a řekni mu: ´Můj dobrý Rattapáni, chci tuto mladou opici obarvit druhem barvy, známým jako zlatý parfém, roztlouci jí, rozdrtit a vyhladit na obou stranách.´ Potom, pane, tento bráhman, jehož mysl byla připoutána láskou k této mladé dívce, vzal mladou opici k Rattapánimu, synu barvíře, a sdělil mu nařízené pokyny. Načež Rattapáni řekl bráhmanovi: ´Tato tvá mladá opice, pane, může být obarvena, ale nemůže být rozdrcena ani vyhlazena.´
Podobně, pane, může učení pošetilých Niganthových stoupenců uspokojit pošetilé, ale ne moudré. Nemůže být použito ani prozkoumáno.
Potom, pane, tento bráhman, při následující příležitosti vzal pár nových šatů, šel k Rattapánimu, synu barvíře, a řekl mu: ´Můj dobrý Rattapáni, chci tento pár nových šatů obarvit druhem barvy, známým jako zlatý parfém, roztlouci je, rozdrtit a vyhladit na obou stranách.´ Načež Rattapáni, řekl bráhmanovi: ´Jistě, pane, tento tvůj pár nových šatů může být obarven a může být rovněž rozdrcen a vyhlazen.´
Podobně, pane, učení Vznešeného, zasloužilého, dokonale probuzeného, může uspokojit (rangakkhamo) pouze moudré (panditánam), ale ne pošetilé (na bálánam). Může být použito (prováděno) (anujogakkhamo) a prozkoumáno (vimadždžanakkhamo)."
"Hospodáři, lidé spolu s králem vědí, že ty, hospodář Upáli, jsi žákem Niganthy Nátaputty. Ale za čího žáka tě budeme považovat nyní?" Když toto bylo řečeno, hospodář Upáli vstal ze svého místa, přehodil si svrchní roucho přez jedno rameno, sepjal své ruce v uctivém pozdravu směrem k místu, kde prodléval Vznešený a pak oslovil Niganthu Nátaputtu:

"V tomto případě, pane, poslouchej, koho jsem žákem:
Toho, kdo je moudrý (dhíro), prostý zaslepenosti, kdo opustil divokost srdce, zvítězil v bitvě a je prostý veškeré bolesti,
kdo je obdařený dokonalou myslí (susamačitto), rozvinutý v ctnosti, obdařený pronikavou moudrostí, kdo překonal pokušení a je bez poskvrny.
Tohoto Vznešeného jsem žákem.

Toho, kdo není zmatený, kdo je spokojený, kdo se zřekl světských materiálních potěšení, kdo je blahovolný (mudito), člověk, jenž splnil úkol askety,
kdo se zřekl světa, muž, který nese své poslední tělo (antimasáríro naro), kdo je neporovnatelným a bez poskvrn.
Tohoto Vznešeného jsem žákem.

Toho, kdo je prostý pochybností, kdo je prospěšný, kdo ukázňuje ostatní a je vynikajícím vůdcem (sárathívaro), kdo je nepřekonatelný a oslňující,
kdo je bez rozpaků, kdo je ozařující, kdo odetnul domýšlivost (mánaččhido) a je hrdinou.
Tohoto Vznešeného jsem žákem.

Toho, kdo je vůdcem srdce, kdo je nezměrný (appamejjo) a hluboký (gambhíro), kdo dosáhl utišení, kdo uděluje bezpečí a je obdařen věděním,
kdo zastává Dhammu, je obdařen sebeovládáním (samvutatto), překonal všechna spojení a je osvobozený.
Tohoto Vznešeného jsem žákem.

Toho, kdo je bezchybným tvorem, kdo žije v odlehlosti, kdo odstranil pouta a je osvobozený (mutto),
kdo je dovedný v rozpravě, prosycený moudrostí, jehož prapor je spuštěn a je prostý vášně, kdo je zkrocený (danto) a prostý mentální rozbujelosti.
Tohoto Vznešeného jsem žákem.

Toho, kdo je nejlepší z zřeců (isisattamo), kdo neklame, kdo je obdařen trojicí vědění a dosáhl svatosti,
kdo má čisté srdce, je mistrem vyprávění, uklidněný (passaddho), kdo nalezl vědění, kdo je nejpřednější ze všech dárců, kdo je schopný.
Tohoto Vznešeného jsem žákem.

Toho, kdo je ušlechtilý a rozvinutý (bhávitatto), kdo dosáhl cíle a vykládá pravdu, kdo je obdařen uvědoměním a jasným viděním,
kdo je prostý libosti i nelibosti, kdo je prostý chvění a dosáhl svrchovanosti (vasíppatto).
Tohoto Vznešeného jsem žákem.

Toho, kdo správně odešel a prodlévá v pohroužení (džhájí), bez vnitřních zakalení, v dokonalé čistotě,
kdo je nezávislý a užitečný, kdo žije v odloučení (pavivitto) a dosáhl nejvyššího, kdo sám překročil [strast] a vede ostatní k překročení.
Tohoto Vznešeného jsem žákem.

Toho, kdo prodlévá v míru a je obdařen velkým a rozsáhlým porozuměním (bhúripaňňo), kdo je prostý chtivosti,
kdo je Tathágata, blažený, nepřemožitelný a neporovnatelný, kdo je neohrožený a důvtipný [bystrý] (nipuno).
Tohoto Vznešeného jsem žákem.

Toho, kdo odetnul toužení (tanháččhido) a je probuzený, uhašený, kdo je hodný štědrosti, nejmocnější duch, nejvyšší jedinec,
kdo je nepostižitelný, kdo je velký a dosáhl nejvyššího vrcholu slávy (jasaggapatto).
Tohoto Vznešeného jsem žákem."

"A kde jsi sebral tuto chválu askety Gótamy, hospodáři?" "Je to, pane, jako kdyby zde byla velká hromada mnoha druhů květin a dovedný květinář nebo jeho učeň by je svázal do mnohobarevného věnce. Podobně, pane, má Vznešený mnoho chvályhodných vlastností, mnoho set chvályhodných vlastností. Kdo by, pane, nechválil to, co je vskutku chvályhodné?"
Nato se z úst Niganthy Nátaputty, který nemohl unést tuto poctu Vznešenému, začala řinout horká krev.