|
Madždžhima-nikája 61
Ambalatthiká
Ráhulováda-sutta
Poučení Ráhuly v Mangovém parku
Úvod - nebezpečí lhaní
Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený
prodléval v Bambusovém háji, ve Veverčím parku u Rádžagahy. Tehdy ctihodný
Ráhula pobýval v Mangovém parku. Tehdy Vznešený k večeru ukončil svou
meditaci a odebral se do mangového parku, kde prodléval ctihodný Ráhula.
Když ctihodný Ráhula uviděl Vznešeného v dálce přicházet, připravil mu
místo k sezení a vodu na nohy. Vznešený se usadil na připravené místo,
umyl si nohy, a ctihodný Ráhula, když Vznešeného pozdravil, usedl stranou.
Poté, co Vznešený zanechal trochu zbylé vody v nádobě, oslovil
ctihodného Ráhulu: "Vidíš, Ráhulo, ten nepatrný zbytek vody, co zůstal v
nádobě?" "Ano, pane." "Právě tak nepatrný, Ráhulo, je asketický život
těch, kteří se nestydí vědomě vyslovit lež." Když potom Vznešený ten
nepatrný zbytek vody odhodil, oslovil ctihodného Ráhulu: "Vidíš, Ráhulo,
ten nepatrný zbytek odhozené vody?" "Ano, pane." "Právě tak odhozený,
Ráhulo, je asketický život těch, kteří se nestydí vědomě vyslovit lež."
"Potom, když Vznešený převrátil onu nádobu, oslovil ctihodného Ráhulu:
"Vidíš, Ráhulo, tu převrácenou nádobu na vodu?" "Ano, pane." "Právě tak
zvrácený, Ráhulo, je asketický život těch, kteří se nestydí vědomě
vyslovit lež." Potom, když Vznešený nádobu opět postavil, oslovil
ctihodného Ráhulu: "Vidíš, Ráhulo, jak je tato nádoba dutá a prázdná?"
"Ano, pane." "Právě tak dutý a prázdný, Ráhulo, je asketický život těch,
kteří se nestydí vědomě vyslovit lež.
Jako když králův slon, urostlý, s
kly přerostlými jako oj, který je na bojišti jako doma, když jde do boje,
koná své dílo předníma i zadníma nohama, koná své dílo přední i zadní
částí, koná své dílo hlavou i ušima, koná své dílo kly a ocasem, jen trup
si chrání. Tu si vodič slona pomyslí: ´Tento králův slon... se svého
života nevzdá.´ Jestliže však, Ráhulo, králův slon... své dílo koná i
trupem, tu si vodič slona pomyslí: ´Tento králův slon... se vzdal svého
života, nyní již neplatí pro králova slona nic, co by měl zakázáno.´
Právě tak, Ráhulo, tvrdím, že pro toho, kdo vědomě lže
(sampadžánamusáváde), není žádného zla (pápam), které by nebyl schopen
vykonat. Proto, Ráhulo, by ses měl takto cvičit: ´Ani v žertu nebudu říkat
lež.´
Prohlížení vlastních činů
Co myslíš, Ráhulo, k jakému účelu
slouží zrcadlo?" "K sebeprohlížení."
"Právě tak, Ráhulo, bys měl neustále prohlížet své konání
tělem (kájéna kammam), konání řečí (váčája kammam) a konání myslí (manasá
kammam).
(1.)Chystáš -li se vykonat nějaký čin
tělem... řečí... myslí, měl bys ho takto prohlížet: ´Vede tento čin
tělem... řečí... myslí, který se chystám vykonat, k mému ublížení
(bjábádhá) nebo k ublížení někomu jinému nebo k ublížení oběma? Je to
neprospěšný (akusalam) čin tělem... řečí... myslí, který přináší strast
(dukkhudrajam) a má strastné následky (dukkhavipákan,ti)?´
Jestliže
bys při prohlížení poznal: ´Tento čin tělem... řečí... myslí, který se
chystám vykonat, vede k mému ublížení nebo k ublížení někomu jinému nebo k
ublížení oběma. Je to neprospěšný čin tělem... řečí... myslí, který
přináší strast a má strastné následky,´ pak bys takový čin tělem...
řečí... myslí vůbec neměl konat (na karaníjam).
Jestliže bys však při
prohlížení poznal: ´Tento čin tělem... řečí... myslí, který se chystám
vykonat, nevede k mému ublížení nebo k ublížení někomu jinému nebo k
ublížení oběma. Je to prospěšný (kusalam) čin tělem... řečí... myslí,
který přináší štěstí (sukhudrajam) a má šťastné následky
(sukhavipákan,ti),´ pak bys takový čin tělem... řečí... myslí měl konat
(karaníjam).
(2.)Rovněž když právě vykonáváš nějaký
čin tělem... řečí... myslí, měl bys ho takto prohlížet: ´Vede tento čin
tělem... řečí... myslí, který právě vykonávám, k mému ublížení nebo k
ublížení někomu jinému nebo k ublížení oběma? Je to neprospěšný čin
tělem... řečí... myslí, který přináší strast a má strastné následky?´
Jestliže bys při prohlížení poznal: ´Tento čin tělem... řečí... myslí,
který právě vykonávám, vede k mému ublížení nebo k ublížení někomu jinému
nebo k ublížení oběma. Je to neprospěšný čin tělem... řečí... myslí, který
přináší strast a má strastné následky,´ pak bys takový čin tělem...
řečí... myslí měl přestat konat.
Jestliže bys však při prohlížení
poznal: ´Tento čin tělem... řečí... myslí, který právě vykonávám, nevede k
mému ublížení nebo k ublížení někomu jinému nebo k ublížení oběma. Je to
prospěšný čin tělem... řečí... myslí, který přináší štěstí a má šťastné
následky,´ pak bys v takovém činu tělem... řečí... myslí měl pokračovat.
(3.)Rovněž když jsi již vykonal nějaký
čin tělem... řečí... myslí, měl bys ho takto prohlížet: ´Vede tento čin
tělem... řečí... myslí, který jsem vykonal, k mému ublížení nebo k
ublížení někomu jinému nebo k ublížení oběma? Je to neprospěšný čin
tělem... řečí... myslí, který přináší strast a má strastné následky?´
Jestliže bys při prohlížení poznal: ´Tento čin tělem... řečí... myslí,
který jsem vykonal, vede k mému ublížení nebo k ublížení někomu jinému
nebo k ublížení oběma. Je to neprospěšný čin tělem... řečí... myslí, který
přináší strast a má strastné následky,´ pak bys takový čin tělem...
řečí... myslí měl ukázat, odhalit a objasnit svému učiteli nebo svým
moudrým společníkům v čistém životě, a když jsi ho takto ukázal , odhalil
a objasnil, měl bys v budoucnu dbát na sebekontrolu.
Jestliže bys však
při prohlížení poznal: ´Tento čin tělem... řečí... myslí, který jsem
vykonal, nevede k mému ublížení nebo k ublížení někomu jinému nebo k
ublížení oběma. Je to prospěšný čin tělem... řečí... myslí, který přináší
štěstí a má šťastné následky,´ pak bys měl prodlévat s nadšením a radostí,
a dnem i nocí se nadále cvičit v prospěšných věcech.
Ráhulo, kteříkoli asketové či bráhmani
v minulosti očisťovali... nyní očisťují... v budoucnu budou očisťovat své
činy tělem... řečí... myslí, ti všichni je očisťovali... očisťují... budou
očisťovat jen tímto neustálým sebeprohlížením.
Proto byste se, Ráhulo,
měli takto cvičit: ´Neustálým sebeprohlížením očistíme své činy tělem...
řečí... myslí.´"
Tak pravil Vznešený. Spokojený
ctihodný Ráhula se zaradoval ze slov Vznešeného.
|
