Mahá Ráhulováda-sutta

Madždžhima-nikája 62

Delší poučení Ráhuly

Úvod - správné nazírání pěti skupin ulpívání

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, V Anáthapindikově zahradě. Tehdy zrána se Vznešený ustrojil, vzal almužní mísu a svrchní roucho a vypravil se do Sávatthí. Ctihodný Ráhula se též ustrojil, vzal almužní mísu a svrchní roucho, a krok za krokem následoval Vznešeného. Tu se Vznešený ohlédl a oslovil ctihodného Ráhulu:
"Jakákoli hmota [tělesnost] (rúpa), Ráhulo, ať minulá, budoucí či přítomná (atítánágatapaččuppannam), vnitřní či vnější (adždžhattam vá bahiddhá vá), hrubá či jemná (olárikam vá sukhumam vá), nízká či vznešená (hínam vá panítam vá), vzdálená či blízká (dúre santike vá), veškerá hmota (sabbam rúpam) by měla být nahlížena v souladu se skutečností (jathábhútam), se správným porozuměním (sammappaňňája), takto: ´Toto není mé (nétam mama), toto nejsem já (nésohamasmi), toto není mé já (na méso attá).´" "Pouze hmota, Vznešený?" "Nejen hmota, Ráhulo, ale i pociťování (védaná), vnímání (saňňá), formace (sankhára) a vědomí (viňňána)."
Ctihodný Ráhula si pomyslel: ´Kdopak by dnes, poté co byl poučen od samotného Vznešeného, chodil do vesnice pro almužnu?" Obrátil se a usedl ke kořeni jednoho stromu, se zkříženýma nohama, vzpřímeným tělem a s ustaveným uvědoměním před sebou (parimukham satim upatthapetvá).
Když ctihodný Sáriputta uviděl ctihodného Ráhulu sedět u kořene stromu, se zkříženýma nohama, vzpřímeným tělem a s ustaveným uvědoměním před sebou, oslovil ho:
"Ráhulo, rozvíjej meditaci uvědomění nádechu a výdechu (ánápánasatim bhávanam bhávehi).
Budeš-li rozvíjet a často praktikovat meditaci uvědomění nádechu a výdechu, bude pro tebe velice plodná (mahapphalá) a velice užitečná (mahánisamsá)."
Když ctihodný Ráhula s večerem ukončil meditaci a vrátil se z ústraní, odebral se k Vznešenému, pozdravil ho, usedl stranou a oslovil ho: "Pane, jak má být rozvíjena a často praktikována meditace uvědomění nádechu a výdechu, aby byla velice plodná a velice užitečná?"

Rozbor prvků

Země (pathaví)

"Ráhulo, jakákoli vnitřní a vlastní pevnost a hrubost, jako: vlasy, chlupy, nehty, zuby, kůže, maso, šlachy, kosti, morek, ledviny, srdce, játra, pohrudnice, slezina, plíce, střeva, vnitřnosti, obsah žaludku, výkaly či jakákoli jiná vnitřní a vlastní pevnost a hrubost - tomu se říká vnitřní prvek země (adždžhattiká pathavídhátu).
Ať už je prvek země vnitřní (adždžhattiká) nebo vnější (báhirá), oba jsou jednoduše prvkem země. A jako takové by měly být nahlíženy v souladu se skutečností, se správným porozuměním, takto: ´Toto není mé, toto nejsem já, toto není mé já.´ Jsou-li tyto prvky takto správně nahlíženy, mysl se od nich odvrátí (nibbindati) a ztratí vášeň (virádžeti) vůči nim.

Voda (ápo)

A co je, Ráhulo, prvek vody? Prvek vody je buď vnitřní nebo vnější. A co je vnitřní prvek vody? Jakákoli vnitřní a vlastní tekutost a soudržnost, jako: žluč, hlen, hnis, krev, pot, tuk, slzy, ušní maz, sliny, smrk, kloubní maz, moč či jakákoli jiná vnitřní a vlastní tekutost a soudržnost - tomu se říká vnitřní prvek vody (adždžhattiká ápodhátu).
Ať vnitřní nebo vnější prvek vody, oba jsou jednoduše prvkem vody. A jako takové by měly být nahlíženy v souladu se skutečností, se správným porozuměním, takto: ´Toto není mé, toto nejsem já, toto není mé já.´ Jsou-li tyto prvky takto správně nahlíženy, mysl se od nich odvrátí a ztratí vášeň vůči nim.

Oheň (tedžo)

A co je, Ráhulo, prvek ohně? Prvek ohně je buď vnitřní nebo vnější. A co je vnitřní prvek ohně? Jakýkoli vnitřní a vlastní žár a teplo, jež způsobuje zahřívání, stárnutí, trávení a spalování, jež přeměňuje to, co spolkneme, vypijeme, rozžvýkáme a ochutnáme, či jakýkoli jiný vnitřní a vlastní žár a teplo - tomu se říká vnitřní prvek ohně (adždžhattiká tedžodhátu).
Ať vnitřní nebo vnější prvek ohně, oba jsou jednoduše prvkem ohně. A jako takové by měly být nahlíženy v souladu se skutečností, se správným porozuměním, takto: ´Toto není mé, toto nejsem já, toto není mé já.´ Jsou-li tyto prvky takto správně nahlíženy, mysl se od nich odvrátí a ztratí vášeň vůči nim.

Vítr (vájo)

A co je, Ráhulo, prvek větru? Prvek větru je buď vnitřní nebo vnější. A co je vnitřní prvek větru? Jakýkoli vnitřní a vlastní pohyb a síla, jako: vzestupné síly, sestupné síly, větry v břiše, v žaludku či ve střevech, síly způsobující ohýbání a natahování údů, nádech a výdech, či jakýkoli jiný vnitřní a vlastní pohyb a síla - tomu se říká vnitřní prvek větru (adždžhattiká vájodhátu).
Ať vnitřní nebo vnější prvek větru, oba jsou jednoduše prvkem větru. A jako takové by měly být nahlíženy v souladu se skutečností, se správným porozuměním, takto: ´Toto není mé, toto nejsem já, toto není mé já.´ Jsou-li tyto prvky takto správně nahlíženy, mysl se od nich odvrátí a ztratí vášeň vůči nim.

Prostor (ákása)

A co je, Ráhulo, prvek prostoru? Prvek prostoru je buď vnitřní nebo vnější. A co je vnitřní prvek prostoru? Jakýkoli vnitřní a vlastní prostor a prostornost, jako: dutiny ucha, dutiny nosu, ústní otvor, prostor, kudy polykáme to, co jsme snědli, vypili, rozžvýkali a ochutnali, prostor, kde se umísťuje to, co jsme snědli, vypili, rozžvýkali a ochutnali, prostor, kudy spodem vychází to, co jsme snědli, vypili, rozžvýkali a ochutnali, či jakýkoli jiný vnitřní a vlastní prostor a prostornost - tomu se říká vnitřní prvek prostoru (adždžhattiká ákásadhátu).
Ať vnitřní nebo vnější prvek prostoru, oba jsou jednoduše prvkem prostoru. A jako takové by měly být nahlíženy v souladu se skutečností, se správným porozuměním, takto: ´Toto není mé, toto nejsem já, toto není mé já.´ Jsou-li tyto prvky takto správně nahlíženy, mysl se od nich odvrátí a ztratí vášeň vůči nim.

Meditace o podobnosti prvkům (dhátusama bhávaná)

(1.) Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti zemi (pathavísamam bhávanam bhávehi). Budeš-li rozvíjet meditaci o podobnosti zemi, vznikající příjemné a nepříjemné smyslové doteky (uppanná manápámanápá phassá) neuchvátí tvou mysl a nebudou v ní zůstávat (čittam na parijádája thassanti).
Tak jako se na zem odhazují věci čisté i nečisté, výkaly a moč, zhnisané a zkrvavené hleny, přece se země proto neděsí a netrápí, ani není naplněna odporem. Právě tak, Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti zemi...

(2.) Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti vodě (áposamam bhávanam bhávehi). Budeš-li rozvíjet meditaci o podobnosti vodě, vznikající příjemné a nepříjemné smyslové doteky neuchvátí tvou mysl a nebudou v ní zůstávat.
Tak jako se ve vodě myjí věci čisté i nečisté, a plavou v ní výkaly a moč, zhnisané a zkrvavené hleny, přece se voda proto neděsí a netrápí, ani není naplněna odporem. Právě tak, Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti vodě...

(3.) Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti ohni (tedžosamam bhávanam bhávehi). Budeš-li rozvíjet meditaci o podobnosti ohni, vznikající příjemné a nepříjemné smyslové doteky neuchvátí tvou mysl a nebudou v ní zůstávat.
Tak jako oheň spaluje věci čisté i nečisté, výkaly a moč, zhnisané a zkrvavené hleny, přece se oheň proto neděsí a netrápí, ani není naplněn odporem, právě tak, Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti ohni...

(4.) Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti větru (vájosamam bhávanam bhávehi). Budeš-li rozvíjet meditaci o podobnosti větru, vznikající příjemné a nepříjemné smyslové doteky neuchvátí tvou mysl a nebudou v ní zůstávat.
Tak jako vítr vane na věci čisté i nečisté, výkaly a moč, zhnisané a zkrvavené hleny, přece se vítr proto neděsí a netrápí, ani není naplněn odporem, právě tak, Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti větru...

(5.) Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti prostoru (ákásasamam bhávanam bhávehi). Budeš-li rozvíjet meditaci o podobnosti prostoru, vznikající příjemné a nepříjemné smyslové doteky neuchvátí tvou mysl a nebudou v ní zůstávat.
Tak jako prostor není nikde opřen [zakotven] (patitthita), právě tak, Ráhulo, rozvíjej meditaci o podobnosti prostoru...

Meditace vznešeného dlení (brahmavihára bhávaná)

(1.)Ráhulo, rozvíjej meditaci laskavosti (mettam bhávanam bhávehi).
Budeš-li rozvíjet meditaci laskavosti, dojde u tebe k opuštění zlovůle (bjápádo so pahíjissati).

(2.)Ráhulo, rozvíjej meditaci soucitu (karunam bhávanam bhávehi).
Budeš-li rozvíjet meditaci soucitu, dojde u tebe k opuštění krutosti [násilí] (vihésá sá pahíjissati).

(3.)Ráhulo, rozvíjej meditaci blahovůle (muditam bhávanam bhávehi).
Budeš-li rozvíjet meditaci blahovůle, dojde u tebe k opuštění averze [závisti] (arati sá pahíjissati).

(4.)Ráhulo, rozvíjej meditaci vyrovnanosti (upekkham bhávanam bhávehi).
Budeš-li rozvíjet meditaci vyrovnanosti, dojde u tebe k opuštění nesnášenlivosti [odporu] (patigho so pahíjissati).

Meditace o tělesné odpornosti (asubha bhávaná)

Ráhulo, rozvíjej meditaci o tělesné odpornosti (asubham bhávanam bhávehi).
Budeš-li rozvíjet meditaci o tělesné odpornosti, dojde u tebe k opuštění vášně (rágo so pahíjissati).

Meditace vnímání nestálosti (aniččasaňňá bhávaná)

Ráhulo, rozvíjej meditaci vnímání nestálosti (aniččasaňňam bhávanam bhávehi).
Budeš-li rozvíjet meditaci vnímání nestálosti, dojde u tebe k opuštění domýšlivosti ´já jsem´ (asmimáno so pahíjissati).

Meditace uvědomění nádechu a výdechu (ánápánasati bhávaná)

Ráhulo, rozvíjej meditaci uvědomění nádechu a výdechu (ánápánasatim bhávanam bhávehi).
Budeš-li rozvíjet a často praktikovat meditaci uvědomění nádechu a výdechu, bude pro tebe velice plodná (mahapphalá) a velice užitečná (mahánisamsá).
A jak má být rozvíjena a často praktikována meditace uvědomění nádechu a výdechu, aby byla velice plodná a velice užitečná?
Zde se mnich odebere do lesa (araňňagato) nebo ke kořeni stromu (rukkhamúlagato) nebo do prázdného příbytku (suňňágáragato), usedne se zkříženýma nohama (nisídati pallankam), se vzpřímeným tělem (udžum kájam) a ustaví uvědomění před sebou (parimukham satim upatthapetvá). Potom uvědoměle nadechuje (so satova assasati) a uvědoměle vydechuje (satova passasati).

1. Nazírání těla (kájánupassaná)

(1.) Když nadechuje dlouze, tak ví: ´Nadechuji dlouze´ (dígham vá assasanto ´dígham assasámí´ ti padžánáti).
           Když vydechuje dlouze, tak ví: ´Vydechuji dlouze´ (dígham vá passasanto ´dígham passasámí´ ti padžánáti).

(2.) Když nadechuje krátce, tak ví: ´Nadechuji krátce´ (rassam vá assasanto ´rassam assasámí´ ti padžánáti).
           Když vydechuje krátce, tak ví: ´Vydechuji krátce´ (rassam vá passasanto ´rassam passasámí´ ti padžánáti).

(3.) ´Zakoušeje celé tělo, budu nadechovat´: tak se cvičí (´sabbakájapatisamvédí assasissámí´ ti sikkhati).
           ´Zakoušeje celé tělo, budu vydechovat´: tak se cvičí (´sabbakájapatisamvédí passasissámí´ ti sikkhati).

(4.) ´Uklidňuje tělesné formace, budu nadechovat´: tak se cvičí (´passambhajam kájasankháram assasissámí´ ti sikkhati).
           ´Uklidňuje tělesné formace, budu vydechovat´: tak se cvičí (´passambhajam kájasankháram passasissámí´ ti sikkhati).

2. Nazírání pociťování (védanánupassaná)

(5.) ´Zakoušeje nadšení, budu nadechovat´: tak se cvičí (´pítipatisamvédí assasissámí´ ti sikkhati).
           ´Zakoušeje nadšení, budu vydechovat´: tak se cvičí (´pítipatisamvédí passasissámí´ ti sikkhati).

(6.) ´Zakoušeje blaženost, budu nadechovat´: tak se cvičí (´sukhapatisamvédí assasissámí´ ti sikkhati).
           ´Zakoušeje blaženost, budu vydechovat´: tak se cvičí (´sukhapatisamvédí passasissámí´ ti sikkhati).

(7.) ´Zakoušeje mentální formace, budu nadechovat´: tak se cvičí (´čittasankhárapatisamvédí assasissámí´ ti sikkhati).
           ´Zakoušeje mentální formace, budu vydechovat´: tak se cvičí (´čittasankhárapatisamvédí passasissámí´ ti sikkhati).

(8.) ´Uklidňuje mentální formace, budu nadechovat´: tak se cvičí (´passambhajam čittasankháram assasissámí´ ti sikkhati).
           ´Uklidňuje mentální formace, budu vydechovat´: tak se cvičí (´passambhajam čittasankháram passasissámí´ ti sikkhati).

3. Nazírání mysli (čittánupassaná)

(9.) ´Zakoušeje mysl, budu nadechovat´: tak se cvičí (´čittapatisamvédí assasissámí´ ti sikkhati).
           ´Zakoušeje mysl, budu vydechovat´: tak se cvičí (´čittapatisamvédí passasissámí´ ti sikkhati).

(10.) ´Povznášeje mysl, budu nadechovat´: tak se cvičí (´abhippamodajam čittam assasissámí´ ti sikkhati).
             ´Povznášeje mysl, budu vydechovat´: tak se cvičí (´abhippamodajam čittam passasissámí´ ti sikkhati).

(11.) ´Soustřeďuje mysl, budu nadechovat´: tak se cvičí (´samádaham čittam assasissámí´ ti sikkhati).
             ´Soustřeďuje mysl, budu vydechovat´: tak se cvičí (´samádaham čittam passasissámí´ ti sikkhati).

(12.) ´Osvobozuje mysl, budu nadechovat´: tak se cvičí (´vimočajam čittam assasissámí´ ti sikkhati).
             ´Osvobozuje mysl, budu vydechovat´: tak se cvičí (´vimočajam čittam passasissámí´ ti sikkhati).

4. Nazírání mentálních jevů [stavů] (dhammánupassaná)

(13.) ´Nazíraje nestálost, budu nadechovat´: tak se cvičí (´aniččánupassí assasissámí´ ti sikkhati).
             ´Nazíraje nestálost, budu vydechovat´: tak se cvičí (´aniččánupassí passasissámí´ ti sikkhati).

(14.) ´Nazíraje bezvášnivost , budu nadechovat´: tak se cvičí (´virágánupassí assasissámí´ ti sikkhati).
             ´Nazíraje bezvášnivost , budu vydechovat´: tak se cvičí (´virágánupassí passasissámí´ ti sikkhati).

(15.) ´Nazíraje ustání, budu nadechovat´: tak se cvičí. (´nirodhánupassí assasissámí´ ti sikkhati).
             ´Nazíraje ustání, budu vydechovat´: tak se cvičí. (´nirodhánupassí passasissámí´ ti sikkhati).

(16.) ´Nazíraje zanechání, budu nadechovat´: tak se cvičí. (´patinissaggánupassí assasissámí´ ti sikkhati).
             ´Nazíraje zanechání, budu vydechovat´: tak se cvičí. (´patinissaggánupassí passasissámí´ ti sikkhati).

Ráhulo, jestliže je takto rozvíjena a často praktikována meditace uvědomění nádechu a výdechu, je velice plodná a velice užitečná. Jestliže je takto rozvíjena a často praktikována meditace uvědomění nádechu a výdechu, tak věru i poslední nádech (čarimaká assásá) zaniká vědomě (viditáva nirudždžhanti) a nikoli nevědomě (no aviditá,ti)."

Tak pravil Vznešený. Potěšený ctihodný Ráhula se zaradoval ze slov Vznešeného.