Duka-nipáta

2. Kapitola

Obsah:
24. To, co bylo a nebylo řečeno
25. - 26. Vyložený a nevyložený smysl
99. - 100. Pošetilí a moudří

Mniši, tito dva obviňují [hanobí] Tathágatu. Kteří dva?
Ten, kdo vykládá to, co nebylo řečeno či prohlášeno Tathágatou, jakožto řečené či prohlášené Tathágatou. A ten, kdo vykládá to, co bylo řečeno či prohlášeno Tathágatou, jakožto neřečené či neprohlášené Tathágatou.
Tito dva obviňují [hanobí] Tathágatu.
Mniši, tito dva neobviňují [nehanobí] Tathágatu. Kteří dva?
Ten, kdo vykládá to, co nebylo řečeno či prohlášeno Tathágatou, jakožto neřečené či neprohlášené Tathágatou. A ten, kdo vykládá to, co bylo řečeno či prohlášeno Tathágatou, jakožto řečené či prohlášené Tathágatou.
Tito dva neobviňují [nehanobí] Tathágatu.

25. - 26. Vyložený a nevyložený smysl

25. Mniši , tito dva obviňují [hanobí] Tathágatu. Kteří dva?
Ten, kdo vykládá rozpravu, jejíž smysl by měl být odvozen, jakožto rozpravu, jejíž smysl byl vyložen. A ten, kdo vykládá rozpravu, jejíž smysl byl vyložen, jakožto rozpravu, jejíž smysl by měl být odvozen.
Tito dva obviňují [hanobí] Tathágatu.26. Mniši, tito dva neobviňují [nehanobí] Tathágatu. Kteří dva?
Ten, kdo vykládá rozpravu, jejíž smysl by měl být odvozen, jakožto rozpravu, jejíž smysl by měl být odvozen. A ten, kdo vykládá rozpravu, jejíž smysl byl vyložen, jakožto rozpravu, jejíž smysl byl vyložen.
Tito dva neobviňují [nehanobí] Tathágatu.

99. - 100. Pošetilí a moudří

99. Mniši , tito dva jsou pošetilí (bálá). Kteří dva?
Ten, kdo přijímá břemeno, jež na něj nespadlo, a ten, kdo nepřijímá břemeno, jež na něj spadlo.
Tito dva jsou pošetilí.100. Mniši, tito dva jsou moudří (panditá). Kteří dva?
Ten, kdo nepřijímá břemeno, jež na něj nespadlo, a ten, kdo přijímá břemeno, jež na něj spadlo.
Tito dva jsou moudří.