Paňčaka-nipáta

5. Kapitola

Obsah:
20. Hita-sutta  Prospěch
25. Anuggahita-sutta  Podpora
53. Padhánijanga-sutta  Členy snažení
193. Sangárava-sutta  Bráhman Sangárava [Pět překážek]   

20. Hita-sutta  Prospěch

Mniši, mnich (bhikkhu) obdařený pěti věcmi přivádí prospěch sobě i ostatním. Kterými pěti?
(1.)Zde je mnich sám obdařen ctností (sílasampanno) a povzbuzuje i ostatní k tomu, aby byli obdařeni ctností.
(2.)Zde je mnich sám obdařen soustředěním (samádhisampanno) a povzbuzuje i ostatní k tomu, aby byli obdařeni soustředěním.
(3.)Zde je mnich sám obdařen moudrostí (paňňásampanno) a povzbuzuje i ostatní k tomu, aby byli obdařeni moudrostí.
(4.)Zde je mnich sám obdařen osvobozením (vimuttisampanno) a povzbuzuje i ostatní k tomu, aby byli obdařeni osvobozením.
(5.)Zde je mnich sám obdařen poznáním a viděním osvobození (vimuttiňánadassanasampanno) a povzbuzuje i ostatní k tomu, aby byli obdařeni poznáním a viděním osvobození.
Mnich obdařený těmito pěti věcmi přivádí prospěch sobě i ostatním.

25. Anuggahita-sutta  Podpora

Mniši, je-li správný názor (sammáditthi) podpořen pěti členy, jeho plodem a užitkem je osvobození mysli (čétovimutti) a osvobození moudrostí (paňňávimutti). Kterými pěti? Zde je správný názor podpořen:
(1.)ctností (síla)
(2.)učeností [poučením] (suta)
(3.)rozhovorem [o Dhammě] (sákaččhá)
(4.)utišením (samatha)
(5.)jasným viděním [vhledem] (vipassaná)
Je-li správný názor podpořen těmito pěti členy, jeho plodem a užitkem je osvobození mysli (čétovimutti) a osvobození moudrostí (paňňávimutti).

Mniši, je těchto pět členů snažení (padhánijanga). Kterých pět?
(1.)Zde je mnich důvěřivý, je obdařen důvěrou v Tathágatovo probuzení: ´Takový je Vznešený - je zasloužilý, dokonale probuzený, obdařený věděním a [ctnostným] jednáním, blažený, znalec světa, nepřekonatelný vůdce praktikujících osob, učitel bohů a lidí, probuzený a vznešený.´
(2.)Je prost nemocí a nepohodlí, obdařen dobrým trávením – ani příliš chladným ani příliš horkým, přiměřeným – vhodným pro snažení.
(3.)Není nepoctivý ani nepodvádí. Svému učiteli nebo svým moudrým společníkům v čistém životě o sobě prohlašuje pouze to, co je pravdivé.
(4.)Prodlévá se vzbuzenou energií, když opustil neprospěšné stavy a vstupuje do prospěšných stavů. Je vytrvalý a pevný v úsilí a nezanedbává tyto prospěšné stavy.
(5.)Je moudrý, obdařen ušlechtilou, pronikavou moudrostí vedoucí k vyvstání cíle, vedoucí ke správnému ukončení strasti.
To je oněch pět členů snažení.

193. Sangárava-sutta  Bráhman Sangárava [Pět překážek ] 

(1.)Bráhmane, jako když je voda v hrnci nasycena červenou, žlutou, modrou nebo hnědou barvou, a člověk se zdravým zrakem by si přál spatřit vlastní obraz na její hladině, tak není možné ten obraz podle skutečnosti rozpoznat a vidět.
Právě tak, bráhmane, tehdy, když člověk prodlévá s myslí upoutanou (1.)smyslnou vášní (kámarága), pod vlivem smyslné vášně, tak nepoznává podle skutečnosti únik od této vzniklé smyslné vášně, nepoznává a nevidí podle skutečnosti vlastní dobro, dobro ostatních ani dobro obou.

(2.)Bráhmane, jako když voda v hrnci vře a klokotá nad rozpáleným ohněm, a člověk se zdravým zrakem by si přál spatřit vlastní obraz na její hladině, tak není možné ten obraz podle skutečnosti rozpoznat a vidět.
Právě tak, bráhmane, tehdy, když člověk prodlévá s myslí upoutanou (2.)zlovůlí (bjápáda), pod vlivem zlovůle, tak nepoznává podle skutečnosti únik od této vzniklé zlovůle, nepoznává a nevidí podle skutečnosti vlastní dobro, dobro ostatních ani dobro obou.

(3.)Bráhmane, jako když je voda v hrnci prostoupena mechem a bahnem, a člověk se zdravým zrakem by si přál spatřit vlastní obraz na její hladině, tak není možné ten obraz podle skutečnosti rozpoznat a vidět.
Právě tak, bráhmane, tehdy, když člověk prodlévá s myslí upoutanou (3.)lenivostí a malátností (thínamiddha), pod vlivem lenivosti a malátnosti, tak nepoznává podle skutečnosti únik od této vzniklé lenivosti a malátnosti, nepoznává a nevidí podle skutečnosti vlastní dobro, dobro ostatních ani dobro obou.

(4.)Bráhmane, jako když je voda v hrnci čeřená větrem, nestálá, neklidná a zvlněná, a člověk se zdravým zrakem by si přál spatřit vlastní obraz na její hladině, tak není možné ten obraz podle skutečnosti rozpoznat a vidět.
Právě tak, bráhmane, tehdy, když člověk prodlévá s myslí upoutanou (4.)neklidem a rozrušeností (uddhaččakukkučča), pod vlivem neklidu a rozrušenosti, tak nepoznává podle skutečnosti únik od tohoto vzniklého neklidu a rozrušenosti, nepoznává a nevidí podle skutečnosti vlastní dobro, dobro ostatních ani dobro obou.

(5.)Bráhmane, jako když je hrnec s kalnou, zčeřenou a bahnitou vodou postaven do temnoty, a člověk se zdravým zrakem by si přál spatřit vlastní obraz na její hladině, tak není možné ten obraz podle skutečnosti rozpoznat a vidět.
Právě tak, bráhmane, tehdy, když člověk prodlévá s myslí upoutanou (5.)pochybovačností (vičikiččhá), pod vlivem pochybovačnosti, tak nepoznává podle skutečnosti únik od této vzniklé pochybovačnosti, nepoznává a nevidí podle skutečnosti vlastní dobro, dobro ostatních ani dobro obou.