Khuddakapátha

Krátké pasáže

Obsah:
5. Mangala-sutta  Rozprava o štěstí
9. Mettá-sutta  Rozprava o pěstování laskavosti

5. Mangala-sutta  Rozprava o štěstí

évam mé sutam. ékam samajam bhagavá   Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený
sávatthijam viharati džétavané   prodléval v Sávatthí, v Džétově háji,
anáthapindikassa árámé.   Anáthapindikově zahradě.
atha kho aňňatará dévatá   Tehdy jistá bohyně,
abhikkantája rattijá abhikkanta-vanná   když noc již velmi pokročila, svou nadměrnou krásou
kévalakappam džétavanam obhásetvá   celý Džétův háj ozářila,
jéna bhagavá ténupasankami upasankamitvá   k Vznešenému přistoupila, a takto přistupujíc,
bhagavantam abhivádetvá    Vznešeného uctivě pozdravila
ékamantam atthási.  a stranou se postavila.
ékamantam thitá kho sá dévatá   Stranou stojíc, ona bohyně
bhagavantam gáthája adždžhabhási:   Vznešeného ve verších oslovila:

1. bahú dévá manussá ča   Mnoho bohů a lidí
mangaláni ačintajum   o štěstí přemítá,
ákankhamáná sotthánam.   přeje si bezpečí [zdar].
brúhi mangalamuttamam.   Pověz mi, co je štěstí nejvyšší.

2. asévaná ča bálánam   Nesdružovat se s pošetilými,
panditánaň ča sévaná   ale s moudrými se sdružovat,
púdžá ča púdžaníjánam.   uctívat ty, kdo jsou úcty hodní.
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

3. patirúpadésaváso ča   Pobývat na vhodném místě,
pubbé ča katapuňňatá   dříve vykonané zásluhy,
attasammápanidhi ča.   správně se usměrnit.
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

4. báhusaččaň ča sippaň ča   Rozsáhlé znalosti a dobře naučené řemeslo,
vinajo ča susikkhito   dobré vycvičení v kázni,
subhásitá ča já váča.   dobře pronášená řeč.
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

5. mátá-pitu upatthánam   Podporování matky a otce,
puttá-dárassa sangaho   péče o potomky a manželku,
anákulá ča kammantá.   klidné zaměstnání.
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

6. dánaň ča dhammačarijá ča   Štědrost a řádné chování,
ňátakanaň ča sangaho   péče o příbuzné,
anavadždžáni kammáni.   nezávadné činy
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

7. árati virati pápá   Zanechání a zdržování se zlého,
madždžapáná ča saňňamo   ukázněnost ohledně opojných nápojů,
appamádo ča dhammésu.   dbalost vůči Dhammě.
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

8. gáravo ča niváto ča   Uctivost a skromnost,
santutthi ča kataňňutá   spokojenost a vděčnost,
káléna dhammasavanam.   naslouchání Dhammě ve správný čas.
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

9. khantí ča sovačassatá   Trpělivost a přívětivost,
samanánaň ča dassanam   navštěvování asketů,
káléna dhamma sákaččhá.   rozhovor o Dhammě ve správný čas.
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

10. tapo ča brahmačarijaň ča   Správná askeze a čistý život,
arijasaččánadassanam   vidění ušlechtilých pravd,
nibbánasaččhikirijá ča.   uskutečnění odpoutání.
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

11. putthassa lokadhamméhi   Dotčena věcmi světa,
čittam jassa na kampati   koho mysl se nechvěje,
asokam virádžam khémam.   je bez trápení, bez vášně, bezpečná.
étam mangalamuttamam.   To je štěstí nejvyšší.

12. étádisáni katvána   Ti, kdo takto konají,
sabbatthamaparádžitá   nikde nejsou poraženi,
sabbattha sotthim gaččhanti tam.   všude kráčejí bezpečně [se zdrarem].
tésam mangalamuttaman ti.   To jsou štěstí nejvyšší.

9. Mettá-sutta  Rozprava o pěstování laskavosti

1. karaníjam atthakusaléna   Toto by měl dělat ten, kdo je zkušený v konání dobra
jantam santam padam abhisaméčča:   kdo míruplného stavu přeje si dosáhnout:
sakko udžú ča suhudžú ča   nechť je schopný, přímý a upřímný
suvačo čassa mudú anatimání   přístupný, jemný  a prostý arogance

2. santussako ča subharo ča    spokojený a skromný
appakiččo ča sallahukávutti    bez závazků a žijící jednoduše
santindrijo ča nipako ča    se zklidněnými smysl y a prozíravý
appagabbho kulésu ananugiddho   nevtíravý a po rodině nedychtící

3. na ča khuddam samáčaré kiňčí    nechť ani malého ne-spáchá něco
jéna viňňú paré upavadéjjum    za což  moudří ostatní mohli by ho pokárat
sukhino vá khémino hontú   kéž jsou všichnišťastní a v bezpečí (nechť si přeje)
sabbé sattá bhavantu sukhitattá   kéž jsou všechny bytosti šťastné

4. jé kéči pána bhútatthi    jakékolivživé bytosti, které existují
tasá vá thávará vá anavasésá    slabé nebo silné, všechny bez výjimky
díghá vá jé mahantá vá   dlouhé nebo velké
madždžhimá rassa kánuka thúlá   střední, krátké, malé či tlusté

5. ditthá vá jéva aditthá   viditelné nebo neviditelné
jé ča dúré vasanti avidúré    žijícídaleko či nedaleko
bhútá vá sambhavésí vá   ty, které se už zrodily nebo ty, které se mají zrodit
sabbé sattá bhavantu sukhitattá   kéž jsou všechny bytosti šťastné

6. na paro param nikubbétha    jeden druhého kéž neoklame
nátimaňňétha katthači nam kaňči    kéž nezostudí nikde nikoho
bjárosaná patigha saňňá   ze zlé vůle či z pocitu hněvu
náňňamaňňassa dukkhamiččhejja   nikdo nikomu kéž utrpení nepřeje

7. mátá jathá nijam puttam    tak jako matka svého vlastního syna
ájusá ékaputtam anurakkhé   svého jediného syna svým životem ochraňuje
évampi sabba bhútésu   stejně tak vůči všem bytostem
mánasam bhávajé aparimánam    nechť svou mysl rozvíjí bez omezení

8. mettaňča sabba lókasmin    naplněnou laskavostí vůči celému světu
mánasam bhávajé aparimánam    nechť svou mysl rozvíjí bez omezení
uddham adho ča tirijaňča    směrem nahoru, dolů i napříč
asambádham avéram asapattam   bez zábran, bez zášti a bez nepřátelství

9. tittham čaram nisinno vá   ve stoje, při chůzi i vsedě
sajáno vá jáva tassa vigatá middho   vleže a kdykoliv je prost malátnosti
étam satim adhitthejja   takto své uvědomění upevnit by měl
brahmametam viháram idamáhu    vznešeným nebeským dlením se to nazývá

10. ditthiňča anupaggammá sílavá    nepřijímající pouhé názory a ctnostný
dassanéna sampanno   viděním obdařen
kámésu vinejja gédham    když odvrhl chtivost vůči smyslným požitkům
nahi džátu gabbha sejjam punarétí,ti   určitě se znovu nezrodí v lůně