 Madždžhima-nikája 11 Čúla Síhanáda-sutta Kratší rozprava o lvím řevu Lví řev Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený
prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, v Anáthapindikově zahradě. Je možné, mniši, že se vás poutníci z jiných škol budou ptát: ´Ale na základě čeho, ctihodní, a s jakým odůvodněním toto tvrdíte?´ Když se vás poutníci z jiných škol budou takto ptát, mniši, můžete jim odpovědět následovně: ´Přátelé, Vznešený, jenž ví a vidí, je zasloužilý a dokonale probuzený, nám vyložil čtyři věci, které v sobě vidíme a tudíž říkáme: ´Pouze zde je [ušlechtilý] asketa, pouze zde je druhý asketa, pouze zde je třetí asketa, pouze zde je čtvrtý asketa. Nauky jiných jsou prosté [ušlechtilých] asketů.´ Které čtyři věci? (1.)Máme důvěru k učiteli (satthari pasádo), (2.)máme důvěru k Dhammě (dhamme pasádo), (3.)plníme řádová pravidla (sílésu paripúrakáritá), (4.)naši společníci v Dhammě (sahadhammiká) jsou pro nás drazí (pijá) a milí (manápá), ať to jsou laici nebo ti, kteří odešli [do bezdomoví]. Tyto čtyři věci nám vyložil Vznešený, jenž ví a vidí, je zasloužilý a dokonale probuzený, a které když v sobě vidíme, tak toto říkáme.´ Podmínky dosažení cíle Je možné, mniši, že poutníci z jiných škol prohlásí: ´Přátelé, my také máme důvěru k našemu učiteli, my také máme důvěru k Dhammě, k naší Dhammě, my také plníme řádová pravidla, naše řádová pravidla, a naši společníci v Dhammě jsou i pro nás drazí a milí, ať jsou to laici nebo ti, kteří odešli [do bezdomoví]. Jaká je zde, přátelé, přednost, odlišnost či rozdíl mezi vámi a námi?´ Když se vás poutníci z jiných
škol budou takto ptát, mniši, můžete jim odpovědět následovně: ´Co
myslíte, přátelé, je cíl jediný nebo mnohý?´ Kdyby poutníci z jiných škol
odpovídali správně, odpověděli by: Názor bytí a názor nebytí Mniši, jsou tyto dva názory: názor bytí (bhavaditthi) a názor nebytí (vibhavaditthi). Ti asketové a bráhmani, kteří lpí na názoru bytí, přijímají názor bytí a drží se názoru bytí, ti odmítají názor nebytí. Ti asketové a bráhmani, kteří lpí na názoru nebytí, přijímají názor nebytí a drží se názoru nebytí, ti odmítají názor bytí. (1.)Ti asketové a bráhmani, kteří v souladu se skutečností nechápou (jathábhútam nappadžánáti) vznik a zánik, vnady (assáda), nebezpečí (ádínava) a únik (nissarana) u těchto dvou názorů (ditthínam), ti jsou obdařeni vášní, nenávistí, zaslepeností, toužením a lpěním, ti nevidí, přijímají a odmítají a radují se z [mentálního] bujení, ti nejsou osvobozeni od zrození, stárnutí a smrti, od trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, nejsou osvobozeni od utrpení (na parimuččanti dukkhasmá,ti) , tak pravím. (2.)Ti asketové a bráhmani, kteří v souladu se skutečností chápou (jathábhútam padžánáti) vznik a zánik, vnady, nebezpečí a únik u těchto dvou názorů, ti jsou prosti vášně, nenávisti, zaslepenosti, toužení a lpění, ti vidí, nepřijímají a neodmítají a neradují se z [mentálního] bujení, ti jsou osvobozeni od zrození, stárnutí a smrti, od trápení, naříkání, bolesti, žalu a zoufalství, jsou osvobozeni od utrpení (parimuččanti dukkhasmá,ti), tak pravím. Čtyři druhy lpění Mniši, jsou tyto čtyři druhy lpění.
Které čtyři? (1.)Jsou někteří asketové a bráhmani,
kteří tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, avšak
nepopisují dokonale plné porozumění u všech druhů lpění. Popisují pouze
plné porozumění u lpění na smyslných požitcích, ale nepopisují plné
porozumění u lpění na názorech, u lpění na pravidlech a obřadech a u lpění
na učení [teorii] o já. A z jakého důvodu? Jelikož tito ctění asketové a
bráhmani nechápou v souladu se skutečností tyto tři způsoby lpění.
(2.)Jsou někteří asketové a bráhmani,
kteří tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, avšak
nepopisují dokonale plné porozumění u všech druhů lpění. Popisují pouze
plné porozumění u lpění na smyslných požitcích a u lpění na názorech, ale
nepopisují plné porozumění u lpění na pravidlech a obřadech a u lpění na
učení [teorii] o já. A z jakého důvodu? Jelikož tito ctění asketové a
bráhmani nechápou v souladu se skutečností tyto dva způsoby lpění
. (3.)Jsou někteří asketové a bráhmani,
kteří tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, avšak
nepopisují dokonale plné porozumění u všech druhů lpění. Popisují pouze
plné porozumění u lpění na smyslných požitcích, u lpění na názorech a u
lpění na pravidlech a obřadech, ale nepopisují plné porozumění u lpění na
učení [teorii] o já. A z jakého důvodu? Jelikož tito ctění asketové a
bráhmani nechápou v souladu se skutečností tento jeden způsob lpění
. V takovéto Dhammě a disciplíně je zřejmé, že důvěra k učiteli není správně nasměrována [zaměřena], že důvěra k Dhammě není správně nasměrována, že plnění řádových pravidel není správně nasměrováno a že přátelství mezi společníky v Dhammě není správně nasměrováno. A z jakého důvodu? Jelikož tak je tomu, když je Dhamma a disciplína špatně vyložená (duppavedite) a vysvětlená, neosvobozující a nevedoucí k míru (anupasamasamvattanike), vyložená někým, kdo není dokonale probuzený (asammásambuddho). (4.)Když Tathágata, zasloužilý a dokonale probuzený, tvrdí, že učí plnému porozumění u všech druhů lpění, tak dokonale popisuje plné porozumění u všech druhů lpění. Popisuje plné porozumění u lpění na smyslných požitcích, u lpění na názorech, u lpění na pravidlech a obřadech a u lpění na učení [teorii] o já. V takovéto Dhammě a disciplíně je zřejmé, že důvěra k učiteli je správně nasměrována [zaměřena], že důvěra k Dhammě je správně nasměrována, že plnění řádových pravidel je správně nasměrováno a že přátelství mezi společníky v Dhammě je správně nasměrováno. A z jakého důvodu? Jelikož tak je tomu, když je Dhamma a disciplína dobře vyložená [suppavedite] a vysvětlená, osvobozující a vedoucí k míru (upasamasamvattanike), vyložená někým, kdo je dokonale probuzený (sammásambuddho). Závislé vznikání lpění A co je zdrojem těchto čtyř
druhů lpění, co je jejich původem, kde se rodí a kde vznikají?
Závěr Mniši, když je v mnichovi
odstraněna nevědomost (avidždžá pahíná) a vyvstalo v něm pravé poznání
[vědění] (vidždžá uppanná), již nelpí (na upádijati) na smyslných
požitcích, již nelpí na názorech, již nelpí na pravidlech a obřadech, již
nelpí na učení [teorii] o já. Když nelpí, je nevzrušen (na paritassati).
Nevzrušen, sám pro sebe zakouší dokonalé odpoutání (parinibbájati) a ví:
´Ukončeno je zrozování (khíná džáti), dokonán je čistý život (vusitam
brahmačarijam), úkol je splněn (katam karaníjam), po tomto zde již není
nic dalšího (náparam itthattájá,ti).´"
|