"Příteli (ávuso) Visákho, těchto pět skupin ulpívání (paňča upádánakkhandhá) je Vznešeným nazýváno osobností, totiž (1.)tělesná hmota jakožto skupina ulpívání (rúpupádánakkhandho), (2.)pociťování jakožto skupina ulpívání (védanupádánakkhandho), (3.)vnímání jakožto skupina ulpívání (saňňupádánakkhandho), (4.)formace jakožto skupina ulpívání (sankhárupádánakkhandho), (5.)vědomí jakožto skupina ulpívání (viňňánupádánakkhandho).
Těchto pět skupin ulpívání je Vznešeným nazýváno osobností."

"Příteli Visákho, je to ono toužení (tanhá), jež vede k opětovnému bytí (ponobbhaviká), které ve spojení s rozkoší a vášní nachází potěšení zde či jinde (nandírágasahagatá tatratatrábhinandiní), totiž toužení po smyslných požitcích (kámatanhá), toužení po bytí [existenci] (bhavatanhá) a toužení po nebytí [neexistenci] (vibhavatanhá).
Toto je Vznešeným nazýváno vznikem osobnosti."

"Příteli Visákho, je to bezezbytkové vymizení a ustání právě tohoto toužení (tanhája asésaviráganirodho), jeho opuštění (čága), zanechání (patinissagga), osvobození se od něj (mutti) a neulpívání na něm (análaja).
Toto je Vznešeným nazýváno zánikem osobnosti."

"Příteli Visákho, je to právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka (arijo atthangiko maggo): (1.)správný názor (sammá-ditthi), (2.)správné rozmýšlení [záměr] (sammá-sankappo), (3.)správná řeč (sammá-váčá), (4.)správné jednání (sammá-kammanto), (5.)správné živobytí (sammá-ádžívo), (6.)správné úsilí (sammá-vájámo), (7.)správné uvědomění (sammá-sati), (8.)správné soustředění (sammá-samádhi)."

"Příteli Visákho, toto ulpívání není ani to samé co těchto pět skupin ulpívání, ani to není něco jiného než těchto pět skupin ulpívání. Je to touha a vášeň (čhanda-rágo) vůči pěti skupinám ulpívání, co je zde ulpíváním."

"Zde, příteli Visákho, nepoučený obyčejný člověk (assutavá puthudždžano), který si nehledí ušlechtilých (arijánam adassáví), je neznalý (akovido) a neukázněný (aviníto) v Učení ušlechtilých (arijadhamme), který si nehledí dobrých lidí, je neznalý a neukázněný v Učení dobrých lidí (sappurisadhamme),
(1.)nahlíží (samanupassati) tělesnou hmotu jako své já (rúpam attato), nebo já jako obdařené tělesnou hmotou (rúpavantam vá attánam), nebo tělesnou hmotu jako obsaženou v já (attani vá rúpam), nebo já jako obsažené v tělesné hmotě (rúpasmim vá attánam).
(2.)Nahlíží pociťování (védaná) jako své já, nebo já jako obdařené pociťováním, nebo pociťování jako obsažené v já, nebo já jako obsažené v pociťování.
(3.)Nahlíží vnímání (saňňá) jako své já, nebo já jako obdařené vnímáním, nebo vnímání jako obsažené v já, nebo já jako obsažené ve vnímání.
(4.)Nahlíží formace (sankhárá) jako své já, nebo já jako obdařené formacemi, nebo formace jako obsažené v já, nebo já jako obsažené ve formacích.
(5.)Nahlíží vědomí (viňňánam) jako své já, nebo já jako obdařené vědomím, nebo vědomí jako obsažené v já, nebo já jako obsažené ve vědomí.
Takto je zde osobnostní názor."

"Zde, příteli Visákho, poučený ušlechtilý žák (sutavá arijasávako), který si hledí ušlechtilých (arijánam dassáví), je znalý (kovido) a ukázněný (suviníto) v Učení ušlechtilých (arijadhamme), který si hledí dobrých lidí, je znalý a ukázněný v Učení dobrých lidí (sappurisadhamme),
(1.)nenahlíží tělesnou hmotu (rúpam) jako své já, nebo já jako obdařené tělesnou hmotou, nebo tělesnou hmotu jako obsaženou v já, nebo já jako obsažené v tělesné hmotě.
(2.)Nenahlíží pociťování (védaná) jako své já, nebo já jako obdařené pociťováním, nebo pociťování jako obsažené v já, nebo já jako obsažené v pociťování.
(3.)Nenahlíží vnímání (saňňá) jako své já, nebo já jako obdařené vnímáním, nebo vnímání jako obsažené v já, nebo já jako obsažené ve vnímání.
(4.)Nenahlíží formace (sankhárá) jako své já, nebo já jako obdařené formacemi, nebo formace jako obsažené v já, nebo já jako obsažené ve formacích.
(5.)Nenahlíží vědomí (viňňánam) jako své já, nebo já jako obdařené vědomím, nebo vědomí jako obsažené v já, nebo já jako obsažené ve vědomí.
Takto zde není osobnostní názor."

"Příteli Visákho, je to právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka (arijo atthangiko maggo): (1.)správný názor (sammá-ditthi), (2.)správné rozmýšlení [záměr] (sammá-sankappo), (3.)správná řeč (sammá-váčá), (4.)správné jednání (sammá-kammanto), (5.)správné živobytí (sammá-ádžívo), (6.)správné úsilí (sammá-vájámo), (7.)správné uvědomění (sammá-sati), (8.)správné soustředění (sammá-samádhi)."

"Příteli Visákho, Ušlechtilá osmičlenná stezka je zformovaná."

"Příteli Visákho, tři skupiny nejsou obsažené v Ušlechtilé osmičlenné stezce, ale Ušlechtilá osmičlenná stezka je obsažená ve třech skupinách.
Správná řeč (sammá-váčá), správné jednání (sammá-kammanto) a správné živobytí (sammá-ádžívo) - tyto věci jsou obsažené ve skupině ctnosti (sílakkhandhe).
Správné úsilí (sammá-vájámo), správné uvědomění (sammá-sati) a správné soustředění (sammá-samádhi) - tyto věci jsou obsažené ve skupině soustředění (samádhikkhandhe).
Správný názor (sammá-ditthi) a správné rozmýšlení [záměr] (sammá-sankappo) - tyto věci jsou obsažené ve skupině moudrosti (paňňákkhandhe)."

"Příteli Visákho, sjednocení mysli (čitassa ékaggatá) je soustředění. Čtyři ustavení uvědomění (čattáro satipattháná) jsou znakem soustředění. Čtyři správná snažení (čattáro sammappadháná) jsou potřebou soustředění. Praktikování (ásevaná), rozvíjení (bhávaná) a časté provádění (bahulíkammam) právě těchto věcí - to je rozvíjení soustředění."

"Příteli Visákho, jsou tyto trojí formace: formace těla (kájasankháro), formace řeči (váčísankháro) a formace mysli (čittasankháro)."

"Příteli Visákho, nadechování a vydechování (assásapassásá) jsou formace těla. Myšlení a rozvažování (vitakka-vičárá) jsou formace řeči. Vnímání a pociťování (saňňá védaná) jsou formace mysli."

"Příteli Visákho, nadechování a vydechování je tělesné povahy (kájiká), tyto věci jsou spjaté s tělem (kájappatibaddhá), proto jsou nadechování a vydechování formace těla.
Nejprve člověk myslí a rozvažuje (vitakketvá vičáretvá), a pak teprve propukne v řeč (paččhá váčam bhindati), proto jsou myšlení a rozvažování formace řeči.
Vnímání a pociťování je mentální povahy (čétasiká), tyto věci jsou spjaté s myslí (čittappatibaddhá), proto jsou vnímání a pociťování formace mysli."

"Příteli Visákho, když mnich dosahuje stavu ustání vnímání a pociťování, nemyslí si: ´dosáhnu stavu ustání vnímání a pociťování´, nebo ´dosahuji stavu ustání vnímání a pociťování´, nebo ´dosáhl jsem stavu ustání vnímání a pociťování´. Jeho mysl totiž byla již dříve rozvíjena takovým způsobem, že ho to dovedlo právě do takového stavu."

"Příteli Visákho, když mnich dosahuje stavu ustání vnímání a pociťování, nejprve v něm ustávají [zanikají] formace řeči, pak formace těla a pak formace mysli."

"Příteli Visákho, když se mnich vynořuje ze stavu dosažení ustání vnímání a pociťování, nemyslí si: ´vynořím se ze stavu dosažení ustání vnímání a pociťování´, nebo ´vynořuji se ze stavu dosažení ustání vnímání a pociťování´, nebo ´vynořil jsem se ze stavu dosažení ustání vnímání a pociťování´. Jeho mysl totiž byla již dříve rozvíjena takovým způsobem, že ho to dovedlo právě do takového stavu."

"Příteli Visákho, když se mnich vynořuje ze stavu dosažení ustání vnímání a pociťování, nejprve v něm vyvstávají [vznikají] formace mysli, pak formace těla a pak formace řeči."

"Příteli Visákho, když se mnich vynořil ze stavu dosažení ustání vnímání a pociťování, dotýkají se ho tři doteky: dotek prázdnoty (suňňato phasso), dotek bezznakovosti (animitto phasso) a dotek bezžádostivosti (appanihito phasso)."

"Příteli Visákho, když se mnich vynořil ze stavu dosažení ustání vnímání a pociťování, jeho mysl se kloní k odloučení (vivéka), lne k odloučení a upíná se k odloučení."

"Příteli Visákho, jsou tři druhy pocitů: příjemný pocit (sukhá védaná), nepříjemný pocit (dukkhá védaná) a ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit (adukkhamasukhá védaná)."

"Příteli Visákho, cokoliv je tělesně nebo mentálně pociťováno jako příjemné (sukham) a potěšující (sátam) - to je příjemný pocit.
Cokoliv je tělesně nebo mentálně pociťováno jako nepříjemné (dukkham) a nepotěšující (asátam) - to je nepříjemný pocit.
Cokoliv je tělesně nebo mentálně pociťováno jako ani-potěšující-ani-nepotěšující (néva sátam násátam) - to je ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit."

"Příteli Visákho, příjemný pocit je příjemný když trvá (thiti) a nepříjemný když se mění (viparináma). Nepříjemný pocit je nepříjemný když trvá a příjemný když se mění. Ani-příjemný-ani-nepříjemný pocit je příjemný, je-li při něm poznání [je-li poznán] (ňána) a nepříjemný, není-li při něm není poznání [není-li poznán] (aňňána)."

"Příteli Visákho, u příjemného pocitu se uplatňují sklony k vášni (rágánusajo). U nepříjemného pocitu se uplatňují sklony k odporu [averzi] (patighánusajo). U ani-příjemného-ani-nepříjemného pocitu se uplatňují sklony k nevědomosti (avidždžánusajo)."

"Příteli Visákho, sklony k vášni se neuplatňují u všech příjemných pocitů. Sklony k odporu [averzi] se neuplatňují u všech nepříjemných pocitů. Sklony k nevědomosti se neuplatňují u všech ani-příjemných-ani-nepříjemných pocitů."

"Příteli Visákho, u příjemného pocitu by měly být opuštěny sklony k vášni. U nepříjemného pocitu by měly být opuštěny sklony k odporu (averzi). U ani-příjemného-ani-nepříjemného pocitu by měly být opuštěny sklony k nevědomosti."

"Příteli Visákho, sklony k vášni nemají být opuštěny u všech příjemných pocitů. Sklony k odporu [averzi] nemají být opuštěny u všech nepříjemných pocitů. Sklony k nevědomosti nemají být opuštěny u všech ani-příjemných-ani-nepříjemných pocitů.

- Zde, příteli Visákho, mnich zcela odloučen od smyslných požitků (viviččéva káméhi), odloučen od neprospěšných stavů (vivičča akusaléhi dhamméhi), vstupuje a prodlévá (upasampadždža viharati) v prvním pohroužení (pathamam džhánam), které je doprovázeno myšlením (savitakkam) a rozvažováním (savičáram) a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení (vivékadžam pítisukham).
Tehdy opustil vášeň a sklony k vášni se u něj neuplatňují.

- Zde, příteli Visákho, mnich uvažuje takto: ´Kdy asi vstoupím a budu prodlévat v oné oblasti, do které vstupují a ve které prodlévají ušlechtilí (arijá)?´ V tom, kdo se takto zaměstnává a takto dychtí (piham) po nepřekonatelném osvobození (anuttarésu vimokkhésu), vzniká s touto dychtivostí jako svou podmínkou (piháppaččajá) zármutek (domanassam).
 Tehdy opustil odpor [averzi] a sklony k odporu se u něj neuplatňují.

- Zde, příteli Visákho, mnich s opuštěním (paháná) blaženosti (sukhassa) i strasti (dukkhassa), s ukončením (atthangamá) dřívější (pubbéva) radosti i zármutku (somanassadomanassánam), vstupuje a prodlévá ve čtvrtém pohroužení (čatuttham džhánam), které je ani-příjemné-ani-nepříjemné (adukkhamasukham), a je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním (upekkhásatipárisuddhim).
Tehdy opustil nevědomost a sklony k nevědomosti se u něj neuplatňují."

"Příteli Visákho, protikladem příjemného pociťování je nepříjemné pociťování."

"Příteli Visákho, protikladem nepříjemného pociťování je příjemné pociťování."

"Příteli Visákho, protikladem ani-příjemného-ani-nepříjemného pociťování je nevědomost (avidždžá)."

"Příteli Visákho, protikladem nevědomosti je vědění (vidždžá)."

"Příteli Visákho, protikladem vědění je osvobození (vimutti)."

"Příteli Visákho, protikladem osvobození je odpoutání (nibbánam)."

"Příteli Visákho, právě jsi překročil hranici dotazování, nedodržel jsi hranici dotazování. Neboť svatý život (brahmačarijam) ústí v odpoutání (nibbánogadham), vrcholí v odpoutání (nibbbánaparájanam) a končí v odpoutání (nibbána parijosánam). Jestli si přeješ, příteli Visákho, jdi za Vznešeným a zeptej se ho na smysl této věci. Co ti Vznešený řekne, to si dobře zapamatuj."

"Mniška Dhammadinná je moudrá (panditá), Visákho, mniška Dhammadinná má velkou moudrost (mahápaňňá), Visákho. Kdyby ses mně zeptal na smysl této věci, vyložil bych ti to stejným způsobem jako ti to vyložila mniška Dhammadinná. Takový je smysl této věci a tak by sis to měl zapamatovat."