Madždžhima-nikája 48 Kosambija-sutta Rozprava k mnichům z Kósambí
Evam me sutam, ekam samajam bhagavá
kosambijam viharati ghositáráme. Tena kho pana samajena kosambijam
bhikkhú bhandanadžátá kalahadžátá
vivádápanná aňňamaňňam mukhasattíhi vitudantá viharanti. Te na čeva
aňňamaňňam saňňápenti na ča saňňattim upenti, na ča aňňamaňňam
nidždžhápenti, na ča nidždžhattim upenti. Atha kho aňňataro bhikkhu jena
bhagavá tenupasankami, upasankamitvá bhagavantam abhivádetvá ekamantam
nisídi, ekamantam nisinno kho so bhikkhu bhagavantam etadavoča:
Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený
prodléval v Kósambí, v Ghósitově zahradě. Tehdy byli kósambijští mniši
zapleteni do hádek, sporů a rozepří, přičem se vzájemně probodávali
slovními dýkami. Nemohli se vzájemně přesvědčit ani být přesvědčeni
druhými. Nemohli se vzájemně přemluvit ani být přemluveni druhými. Pak
nějaký mnich přišel k Vznešenému, poklonil se mu, usedl stranou a takto
Vznešeného oslovil:
"Idha, bhante, kosambijam bhikkhú
bhandanadžátá kalahadžátá vivádápanná aňňamaňňam mukhasattíhi vitudantá
viharanti, te na čeva aňňamaňňam saňňápenti, na ča saňňattim upenti, na ča
aňňamaňňam nidždžhápenti, na ča nidždžhattim upentí ti." Atha kho bhagavá
aňňataram bhikkhum ámantesi: "Ehi tvam, bhikkhu, mama vačanena te bhikkhú
ámantehi: ´Satthá vo ájasmante ámantetí ti.´" "Evam, bhante ti" kho so
bhikkhu bhagavato patissutvá jena te bhikkhú tenupasankami, upasankamitvá
te bhikkhú etadavoča: "Satthá ájasmante ámantetí ti." "Evamávuso ti" kho
te bhikkhú tassa bhikkhuno patissutvá jena bhagavá tenupasankamimsu,
upasankamitvá bhagavantam abhivádetvá ekamantam nisídimsu, ekamantam
nisinne kho te bhikkhú bhagavá etadavoča:
"Pane, zdejší kósambijští mniši
jsou zapleteni do hádek, sporů a
rozepří, přičem se vzájemně probodávají slovními dýkami. Nemohou se
vzájemně přesvědčit ani být přesvědčeni druhými. Nemohou se vzájemně
přemluvit ani být přemluveni druhými." Pak Vznešený oslovil toho mnicha:
"Jdi, mnichu, a oslov ty mnichy mým jménem: ´Učitel vás volá, ctihodní.´"
"Ano, pane" odpověděl ten mnich Vznešenému, přišel k těm mnichům a takto
je oslovil: "Učitel vás volá, ctihodní." "Ano, příteli" odpověděli ti
mniši tomu mnichovi, přišli k Vznešenému, poklonili se mu a usedli stranou. Vznešený pak ty mnichy
takto oslovil:
"Saččam kira tumhe, bhikkhave,
bhandanadžátá kalahadžátá vivádápanná aňňamaňňam mukhasattíhi vitudantá
viharatha, te na čeva aňňamaňňam saňňápetha, na ča saňňattim upetha, na ča
aňňamaňňam nidždžhápetha, na ča nidždžhattim upethá ti?" "Evam, bhante."
"Tam kim maňňatha, bhikkhave, jasmim tumhe samaje bhandanadžátá
kalahadžátá vivádápanná aňňamaňňam mukhasattíhi vitudantá viharatha, api
nu tumhákam tasmim samaje mettam kájakammam paččupatthitam hoti
sabrahmačárísu ávi čeva raho ča, mettam vačíkammam… mettam manokammam
paččupatthitam hoti sabrahmačárísu ávi čeva raho čá ti?" "No hetam, bhante."
"Mniši, je pravda, že jste zapleteni
do hádek, sporů a rozepří, přičem se vzájemně probodáváte slovními
dýkami. Nemůžete se vzájemně přesvědčit ani být přesvědčeni druhými.
Nemůžete se vzájemně přemluvit ani být přemluveni druhými?" "Ano, pane."
"Co myslíte, mniši, když jste zapleteni do hádek, sporů a rozepří, přičem
se vzájemně probodáváte slovními dýkami, můžete v té době projevovat
veřejně i soukromě laskavé tělesné činy... laskavé slovní
činy... laskavé mentální činy… vůči svým společníkům v čistém
životě? " "Ne, pane."
"Iti kira, bhikkhave, jasmim tumhe
samaje bhandanadžátá kalahadžátá vivádápanná aňňamaňňam mukhasattíhi
vitudantá viharatha, neva tumhákam tasmim samaje mettam kájakammam
paččupatthitam hoti sabrahmačárísu ávi čeva raho ča, na mettam vačíkammam…
na mettam manokammam paččupatthitam hoti sabrahmačárísu ávi čeva raho ča.
Atha kiňčarahi tumhe, moghapurisá,
kim džánantá kim passantá bhandanadžátá kalahadžátá vivádápanná aňňamaňňam
mukhasattíhi vitudantá viharatha, te na čeva aňňamaňňam saňňápetha, na ča
saňňattim upetha, na ča aňňamaňňam nidždžhápetha, na ča nidždžhattim
upetha? Taňhi tumhákam,
moghapurisá, bhavissati dígharattam ahitája dukkhájá ti."
"Vskutku, mniši, když jste zapleteni
do hádek, sporů a rozepří, a vzájemně se probodáváte slovními dýkami,
nemůžete v té době projevovat veřejně ani soukromě laskavé tělesné
činy... laskavé slovní činy... laskavé mentální činy… vůči svým
společníkům v čistém životě.
Co můžete, pošetilci, poznat, co
můžete vidět?, když jste zapleteni do hádek, sporů a rozepří, vzájemně se
probodáváte slovními dýkami a nemůžete se vzájemně přesvědčit ani být
přesvědčeni druhými, nemůžete se vzájemně přemluvit ani být přemluveni
druhými? To vám, pošetilci, přinese neprospěch a strast na dlouhou dobu."
Šest podstatných
věcí
Atha kho bhagavá bhikkhú ámantesi:
"Čhajime, bhikkhave, dhammá sáraníjá pijakaraná garukaraná sangahája
avivádája sámaggijá ekíbhávája
samvattanti. Katame čha?
Idha, bhikkhave, bhikkhuno mettam
kájakammam paččupatthitam hoti sabrahmačárísu ávi čeva raho ča.
Ajampi dhammo sáraníjo pijakarano
garukarano sangahája avivádája sámaggijá ekíbhávája samvattati.
Pak Vznešený oslovil mnichy: "Mniši,
je šest podstatných
věcí, které jsou milé a uctivé,
vedou ke společenství, k
nerozhádanosti, k souladu a sjednocení. Kterých šest?
(1.) Zde, mniši, mnich projevuje
veřejně i soukromě laskavé
tělesné činy vůči svým společníkům v čistém životě.
Tato věc je podstatná, milá a
uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
Puna čaparam, bhikkhave, bhikkhuno
mettam vačíkammam paččupatthitam hoti sabrahmačárísu ávi čeva raho ča.
Ajampi dhammo sáraníjo pijakarano
garukarano sangahája avivádája sámaggijá ekibhávája samvattati.
(2.) A dále, mniši, mnich projevuje
veřejně i soukromě
laskavé slovní činy vůči svým společníkům v čistém
životě.
Tato věc je podstatná, milá a
uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
Puna čaparam, bhikkhave, bhikkhuno
mettam manokammam paččupatthitam hoti sabrahmačárísu ávi čeva raho ča.
Ajampi dhammo sáraníjo pijakarano
garukarano sangahája avivádája sámaggijá ekíbhávája samvattati.
(3.) A dále, mniši, mnich projevuje
veřejně i soukromě
laskavé mentální činy vůči svým společníkům v čistém
životě.
Tato věc je podstatná, milá a
uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
Puna čaparam, bhikkhave, bhikkhu je
te lábhá dhammiká dhammaladdhá, antamaso pattaparijápannamattampi,
tathárúpehi lábhehi appativibhattabhogí hoti sílavantehi sabrahmačáríhi
sádháranabhogí.
Ajampi dhammo sáraníjo pijakarano
garukarano sangahája avivádája sámaggijá ekíbhávája samvattati.
(4.) A dále, mniši, cokoliv mnich poctivě získá a poctivě obdrží,
byť je to jen obsah jeho almužní mísy, neužívá to jen sám, ale dělí se o
to se svými ctnostnými společníky v čistém životě.
Tato věc je podstatná, milá a
uctivá, vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
Puna čaparam, bhikkhave, bhikkhu
jáni táni síláni akhandáni aččhiddáni asabaláni akammásáni bhudžissáni
viňňuppasattháni aparámattháni samádhisamvattanikáni, tathárúpesu sílesu
sílasamannágato viharati sabrahmačáríhi ávi čeva raho ča.
Ajampi dhammo sáraníjo pijakarano
garukarano sangahája avivádája sámaggijá ekíbhávája samvattati.
(5.) A dále, mniši, je mnich
obdařen ctností, která je celková,
bez mezer, bez nečistot, neporušená, osvobozující, chválená moudrými,
neposkvrněná a vedoucí k soustředění. Obdařen takovou
ctností, prodlévá na veřejnosti i v soukromí, spolu
se svými společníky v čistém životě.
Tato věc je podstatná, milá a
uctivá, a vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
Puna čaparam, bhikkhave, bhikkhu
jájam ditthi arijá nijjániká nijjáti takkarassa sammá dukkhakkhajája,
tathárúpája ditthijá ditthisamannágato viharati sabrahmačáríhi ávi čeva
raho ča.
Ajampi dhammo sáraníjo pijakarano
garukarano sangahája avivádája sámaggijá ekíbhávája samvattati.
(6.) A dále, mniši, je mnich
obdařen názorem, který
je ušlechtilý, vedoucí k vysvobození a ke správnému odstranění strasti.
Obdařen takovým názorem, prodlévá na
veřejnosti i v soukromí,
spolu se svými společníky v čistém
životě.
Tato věc je podstatná, milá a
uctivá, a vede ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení.
Ime kho, bhikkhave, čha sáraníjá
dhammá pijakaraná garukaraná sangahája avivádája sámaggijá ekíbhávája
samvattanti. Imesam kho, bhikkhave, čhannam sáraníjánam dhammánam
etam aggam etam sangáhikam etam
sanghátanikam – jadidam jájam ditthi arijá nijjániká nijjáti
takkarassa sammá dukkhakkhajája.
Sejjathápi, bhikkhave, kútágárassa
etam aggam etam sangáhikam etam sanghátanikam jadidam kútam, evameva kho,
bhikkhave, imesam čhannam
sáraníjánam dhammánam etam aggam etam sangáhikam etam sanghátanikam
jadidam jájam ditthi arijá nijjániká nijjáti takkarassa sammá
dukkhakkhajája.
To je, mniši, šest podstatných věcí, které jsou milé a uctivé, vedou ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení. Z těchto šesti podstatných věcí, mniši, je jedna nejvyšší,
nejobsáhlejší a nejzcelenější - je to ušlechtilý názor, který vede k
vysvobození a ke správnému odstranění strasti.
Tak jako z věžového domu je
nejvyšší, nejobsáhlejší a nejzcelenější jeho věž, podobně, mniši, z těchto
šesti podstatných věcí je jedna nejvyšší, nejobsáhlejší a nejzcelenější -
je to ušlechtilý názor, který
vede k vysvobození a ke správnému
odstranění strasti.
Ušlechtilý názor
Kathaňča, bhikkhave, jájam ditthi
arijá nijjániká nijjáti takkarassa sammá dukkhakkhajája? Idha, bhikkhave,
bhikkhu araňňagato vá rukkhamúlagato vá suňňágáragato vá iti
patisaňčikkhati: ´Atthi nu kho me tam parijutthánam adždžhattam appahínam,
jenáham parijutthánena parijutthitačitto jathábhútam nappadžánejjam na
passejjanti?´
A co je, mniši, ušlechtilý názor,
který vede k vysvobození a ke
správnému odstranění strasti? Zde, mniši, mnich odejde do lesa, ke kořeni
stromu nebo do prázdného příbytku a uvažuje: ´Je ve mě nějaká vnitřní
omezenost, kterou jsem neopustil?, kterou je mysl omezená a proto
nepoznává a nevidí věci tak jak skutečně jsou?´
Sače, bhikkhave, bhikkhu
kámarágaparijutthito hoti, parijutthitačittova hoti.
Sače, bhikkhave, bhikkhu
bjápádaparijutthito hoti, parijutthitačittova hoti.
Sače, bhikkhave, bhikkhu
thínamiddhaparijutthito hoti, parijutthitačittova hoti.
Sače, bhikkhave, bhikkhu
uddhaččakukkuččaparijutthito hoti, parijutthitačittova hoti.
Sače, bhikkhave, bhikkhu
vičikiččháparijutthito hoti, parijutthitačittova hoti.
Sače, bhikkhave, bhikkhu
idhalokačintája pasuto hoti, parijutthitačittova hoti.
Sače, bhikkhave, bhikkhu
paralokačintája pasuto hoti, parijutthitačittova hoti.
Sače, bhikkhave, bhikkhu
bhandanadžáto kalahadžáto vivádápanno aňňamaňňam mukhasattíhi vitudanto
viharati, parijutthitačittova hoti.
Když, mniši, je mnich omezen
smyslnou vášní, je jeho mysl omezená.
Když je mnich omezen zlovůlí, je
jeho mysl omezená.
Když je mnich omezen leností a
malátností, je jeho mysl omezená.
Když je mnich omezen neklidem a
rozrušeností, je jeho mysl omezená.
Když je mnich omezen
pochybovačností, je jeho mysl omezená.
Když je mnich ponořen do úvah o
tomto světě, je jeho mysl omezená.
Když je mnich ponořen do úvah o onom
světě, je jeho mysl omezená.
Když je mnich zapleten do hádek, sporů, rozepří a probodává
ostatní slovními dýkami, je jeho
mysl omezená.
Sedm ušlechtilých
poznání
So evam padžánáti: ´Natthi kho me
tam parijutthánam adždžhattam appahínam, jenáham parijutthánena parijutthitačitto jathábhútam
nappadžánejjam na passejjam. Suppanihitam me mánasam saččánam bodhájá ti.´
Idamassa pathamam ňánam adhigatam
hoti arijam lokuttaram asádháranam puthudždžanehi.
(1.) Pak takto poznává: ´Není
ve mě taková vnitřní omezenost,
kterou jsem neopustil, kterou by byla mysl omezená a proto by nepoznávala
a neviděla věci tak jak skutečně jsou. Má mysl je správně usměrněna k
pochopení ušlechtilých pravd´
Takto přichází k prvnímu poznání,
které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští lidé.
Puna čaparam, bhikkhave, arijasávako
iti patisaňčikkhati: ´Imam nu kho aham ditthim ásevanto bhávento
bahulíkaronto labhámi paččattam samatham, labhámi paččattam nibbutinti?´
So evam padžánáti: ´Imam kho aham ditthim ásevanto bhávento bahulíkaronto
labhámi paččattam samatham, labhámi paččattam nibbutinti.´
Idamassa dutijam ňánam adhigatam
hoti arijam lokuttaram asádháranam puthudždžanehi.
(2.) A dále, mniši, ušlechtilý žák
takto uvažuje: ´Když budu praktikovat, rozvíjet a uplatňovat tento názor,
získám tím vnitřní klid?, získám tím vnitřní odpoutání?´ Pak takto
poznává: ´Když budu praktikovat, rozvíjet a uplatňovat tento názor, získám
tím vnitřní klid, získám tím vnitřní odpoutání.´
Takto přichází k druhému poznání,
které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští
lidé.
Puna čaparam, bhikkhave, arijasávako
iti patisaňčikkhati: ´Jathá rúpájáham ditthijá samannágato, atthi nu kho
ito bahiddhá aňňo samano vá bráhmano vá tathárúpája ditthijá
samannágatoti?´ So evam padžánáti: ´Jathárúpájáham ditthijá samannágato,
natthi ito bahiddhá aňňo samano vá bráhmano vá tathárúpája ditthijá
samannágatoti.´
Idamassa tatijam ňánam adhigatam hoti arijam lokuttaram
asádháranam puthudždžanehi.
(3.) A dále, mniši, ušlechtilý žák
takto uvažuje: ´Existuje vně (mimo Buddhovo učení) nějaký jiný asketa či
bráhman, který by byl obdařen takovým názorem?´ Pak takto poznává: ´Vně
(mimo Buddhovo učení) neexistuje nějaký jiný asketa či bráhman, který by
byl obdařen takovým názorem.´
Takto přichází k třetímu poznání,
které je ušlechtilé a nadsvětské, které nesdílejí obyčejní světští
lidé.
Puna čaparam, bhikkhave, arijasávako
iti patisaňčikkhati: ´Jathárúpája dhammatája ditthisampanno puggalo
samannágato, ahampi tathárúpája dhammatája samannágatoti.´ Kathamrúpája
ča, bhikkhave, dhammatája ditthisampanno puggalo samannágato? Dhammatá
esá, bhikkhave, ditthisampannassa puggalassa: kiňčápi tathárúpim ápattim
ápadždžati, jathárúpája ápattijá vutthánam paňňájati, atha kho nam
khippameva satthari vá viňňúsu vá sabrahmačárísu deseti vivarati uttáníkaroti, desetvá vivaritvá
uttáníkatvá ájatim samvaram ápadždžati.
Sejjathápi, bhikkhave, daharo kumáro
mando uttánasejjako hatthena vá pádena vá angáram akkamitvá khippameva
patisamharati, evameva kho, bhikkhave, dhammatá esá
ditthisampannassa puggalassa:
kiňčápi tathárúpim ápattim ápadždžati jathárúpája ápattijá vutthánam
paňňájati, atha kho nam khippameva satthari vá viňňúsu vá sabrahmačárísu
deseti vivarati uttáníkaroti, desetvá vivaritvá uttáníkatvá ájatim
samvaram ápadždžati. So evam padžánáti: ´Jathárúpája dhammatája ditthisampanno puggalo
samannágato, ahampi tathárúpája dhammatája samannágatoti.´
Idamassa čatuttham ňánam adhigatam
hoti arijam lokuttaram asádháranam puthudždžanehi.
(4.) A dále, mniši,
ušlechtilý žák
takto uvažuje: ´Jsem
obdařen takovým charakterem,
jakým je obdařen člověk zastávající správný
názor?´ A jakým charakterem,
mniši, je obdařen člověk
zastávající správný názor? Tímto
charakterem, mniši, je obdařen člověk zastávající správný
názor: Když spáchá takový prohřešek,
který má být oznámen,
rychle ho vyloží, odkryje a objasní svému
učiteli nebo svým moudrým
společníkům v čistém životě,
načež se vyvaruje spáchat ho znovu v
budoucnosti.
Jako když mladý
nezkušený chlapec ve své
mladické nerozvážnosti
položí svou ruku nebo nohu na žhavé
uhlí a rychle ji zase stáhne,
podobně, mniši, tímto charakterem je
obdařen člověk zastávající správný názor: ... Pak
poznává: ´Jsem
obdařen takovým charakterem,
jakým je obdařen člověk zastávající správný
názor.´
Takto přichází k čtvrtému
poznání, které je
ušlechtilé a nadsvětské,
které nesdílejí obyčejní světští
lidé.
Puna čaparam, bhikkhave,
arijasávako iti patisaňčikkhati:
´Jathárúpája
dhammatája ditthisampanno puggalo samannágato, ahampi
tathárúpája
dhammatája samannágatoti?´
Kathamrúpája ča, bhikkhave,
dhammatája ditthisampanno puggalo samannágato?
Dhammatá esá, bhikkhave, ditthisampannassa puggalassa:
kiňčápi jáni táni
sabrahmačárínam uččávačáni kimkaraníjáni
tattha ussukkam ápanno hoti, atha khvássa
tibbápekkhá hoti adhisílasikkhája
adhičittasikkhája
adhipaňňásikkhája.
Sejjathápi, bhikkhave,
gáví tarunavaččhá
thambaňča álumpati vaččhakaňča
apačinati, evameva kho, bhikkhave, dhammatá
esá ditthisampannassa puggalassa: kiňčápi jáni
táni sabrahmačárínam
uččávačáni kimkaraníjáni
tattha ussukkam ápanno hoti, atha khvássa
tibbápekkhá hoti adhisílasikkhája
adhičittasikkhája
adhipaňňásikkhája. So evam padžánáti:
´Jathárúpája
dhammatája ditthisampanno puggalo samannágato, ahampi
tathárúpája
dhammatája samannágatoti.´
Idamassa paňčamam ňánam
adhigatam hoti arijam lokuttaram asádháranam
puthudždžanehi.
(5.) A dále, mniši,
ušlechtilý žák
takto uvažuje: ´Jsem
obdařen takovým charakterem,
jakým je obdařen člověk zastávající správný
názor?´ A jakým charakterem,
mniši, je obdařen člověk zastávající správný
názor? Tímto charakterem, mniši, je
obdařen člověk zastávající správný názor:
Zatímco zde různými
způsoby energicky pečuje o
své společníky v čistém životě,
rovněž má akutní zájem
cvičit se ve vyšší ctnosti,
cvičit se ve vyšší mysli,
cvičit se ve vyšší moudrosti.
Jako když kráva s
mladým teletem, zatímco se sama pase,
střeží své tele,
podobně, mniši, tímto charakterem je
obdařen člověk zastávající správný názor: ... Pak
poznává: ´Jsem
obdařen takovým charakterem,
jakým je obdařen člověk zastávající správný
názor.´
Takto přichází k pátému
poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské,
které nesdílejí obyčejní světští lidé.
Puna čaparam, bhikkhave,
arijasávako iti patisaňčikkhati:
´Jathárúpája
balatája ditthisampanno puggalo samannágato, ahampi
tathárúpája
balatája samannágatoti?´
Kathamrúpája ča, bhikkhave,
balatája ditthisampanno puggalo samannágato?
Balatá esá, bhikkhave, ditthisampannassa puggalassa: jam
tathágatappavedite dhammavinaje desijamáne
atthimkatvá manasikatvá sabbačetasá samannáharitvá
ohitasoto dhammam sunáti. So evam padžánáti:
´Jathárúpája
balatája ditthisampanno puggalo samannágato, ahampi
tathárúpája
balatája samannágatoti.´
Idamassa čhattham
ňánam adhigatam hoti arijam lokuttaram asádháranam puthudždžanehi.
(6.) A dále, mniši,
ušlechtilý žák
takto uvažuje: ´Jsem
obdařen takovou silou, jakou je obdařen člověk zastávající správný
názor?´ A jakou silou, mniši, je
obdařen člověk zastávající správný názor? Touto silou,
mniši, je obdařen člověk zastávající správný
názor: Když je vyučována Dhamma a disciplína vykládaná Tathágatou,
věnuje ji svou pozornost, zaměří na ni celou svou
mysl, naslouchá Dhammě s
pozorným sluchem. Pak poznává:
´Jsem obdařen takovou silou,
jakou je obdařen člověk
zastávající správný názor.´
Takto přichází k šestému
poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské,
které nesdílejí obyčejní světští lidé.
Puna čaparam, bhikkhave,
arijasávako iti patisaňčikkhati:
´Jathárúpája
balatája ditthisampanno puggalo samannágato, ahampi
tathárúpája
balatája samannágatoti?´
Kathamrúpája ča, bhikkhave,
balatája ditthisampanno puggalo samannágato?
Balatá esá, bhikkhave, ditthisampannassa puggalassa: jam
tathágatappavedite dhammavinaje desijamáne labhati
atthavedam, labhati dhammavedam, labhati dhammúpasamhitam
pámodždžam. So evam
padžánáti: ´Jathárúpája
balatája ditthisampanno puggalo samannágato, ahampi
tathárúpája
balatája samannágatoti.´
Idamassa sattamam ňánam
adhigatam hoti arijam lokuttaram asádháranam
puthudždžanehi.
(7.) A dále, mniši,
ušlechtilý žák
takto uvažuje: ´Jsem
obdařen takovou silou, jakou je obdařen člověk zastávající správný
názor?´ A jakou silou, mniši, je
obdařen člověk zastávající správný názor? Touto silou,
mniši, je obdařen člověk zastávající správný
názor: Když je vyučována Dhamma a disciplína vykládaná Tathágatou,
získá zájem o cíl,
získá zájem o Dhammu,
získá radost spojenou s Dhammou. Pak
poznává: ´Jsem
obdařen takovou silou, jakou je obdařen člověk zastávající správný
názor.´
Takto přichází k sedmému poznání, které je ušlechtilé a nadsvětské,
které nesdílejí obyčejní světští lidé.
Evam sattangasamannágatassa kho, bhikkhave, arijasávakassa
dhammatá susamannitthá hoti
sotápattiphalasaččhikirijája. Evam sattangasamannágato
kho, bhikkhave, arijasávako
sotápattiphalasamannágato
hotí ti."
Charakter ušlechtilého
žáka, mniši, takto obdařeného
sedmi členy, je správně
dovršen, skrze uskutečnění plodu vstupu do proudu (Dhammy). Ušlechtilý žák,
mniši, takto obdařen sedmi
členy, je obdařen plodem vstupu do
proudu."
Idamavoča
bhagavá. Attamaná te
bhikkhú bhagavato bhásitam abhinandunti.
Tak pravil Vznešený. Spokojení mniši se
zaradovali ze slov Vznešeného.
|