Atthakanágara-sutta

Rozprava Atthakanágara

Evam me sutam. Ekam samajam ájasmá ánando vesálijam viharati veluvagámake. Tena kho pana samajena dasamo gahapati atthakanágaro pátaliputtam anuppatto hoti kenačideva karaníjena. Atha kho dasamo gahapati atthakanágaro jena kukkutárámo jena aňňataro bhikkhu tenupasankami, upasankamitvá tam bhikkhum abhivádetvá ekamantam nisídi. Ekamantam nisinno kho dasamo gahapati atthakanágaro tam bhikkhum etadavoča: “Kaham nu kho, bhante, ájasmá ánando etarahi viharati? Dassanakámá hi majam tam ájasmantam ánandanti.” “Eso, gahapati, ájasmá ánando vesálijam viharati veluvagámake ti.” Atha kho dasamo gahapati atthakanágaro pátaliputte tam karaníjam tíretvá jena vesálí jena beluvagámako jenájasmá ánando tenupasankami, upasankamitvá ájasmantam ánandam abhivádetvá ekamantam nisídi.

Tak jsem slyšel. Jednou ctihodný Ánando prodléval u Vésálí, ve vesnici Véluva. Tehdy se hospodář Dasamo z Atthakanágary vypravil do Pátaliputty kvůli nějaké práci. Když přišel do Kohoutí zahrady, přistoupil hospodář Dasamo k nějakému mnichovi, pozdravil ho, usedl stranou a takto ho oslovil: “Kde nyní žije ctihodný Ánando, pane? Přál bych si spatřit ctihodného Ánandu.” “Ctihodný Ánando nyní žije u Vésálí, ve vesnici Véluva, hospodáři.” Když hospodář Dasamo vyřídil v Pátaliputtě svou práci, odešel do Vésálí, do vesnice Véluva, přistoupil k ctihodnému Ánandovi, pozdravil ho a usedl stranou.

Ekamantam nisinno kho dasamo gahapati atthakanágaro ájasmantam ánandam etadavoča: “Atthi nu kho, bhante ánanda, tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunátí ti?”

Sedě stranou, hospodář Dasamo takto oslovil ctihodného Ánandu: “Pane Ánando, byla Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným ukázána nějaká ´jedna věc´, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti)?”

“Atthi kho, gahapati, tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunátí ti.”

“Hospodáři, Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným byla ukázána taková ´jedna věc´, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).”

“Katamo pana, bhante ánanda, tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunátí ti?”

“A co je, pane Ánando, ta ´jedna věc´ ukázaná Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti)?”

Jedenáct bran k bezsmrtnosti

“Idha, gahapati, bhikkhu viviččeva kámehi vivičča akusalehi dhammehi savitakkam savičáram vivekadžam pítisukham pathamam džhánam upasampadždža viharati. So iti patisaňčikkhati: ‘idampi pathamam džhánam abhisankhatam abhisaňčetajitam, jam kho pana kiňči abhisankhatam abhisaňčetajitam tadaniččam nirodhadhammanti´ padžánáti. So tattha thito ásavánam khajam pápunáti. No če ásavánam khajam pápunáti, teneva dhammarágena tája dhammanandijá paňčannam orambhágijánam samjodžanánam parikkhajá opapátiko hoti tattha parinibbájí anávattidhammo tasmá loká. Ajampi kho, gahapati, tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunáti.

“Zde, hospodáři, mnich odloučen od smyslových potěšení, odloučen od neprospěšných stavů, vstupuje a prodlévá v prvním meditačním pohroužení, jež je doprovázeno myšlením a rozvažováním a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení. Pak uvažuje a poznává: ´Toto první meditační pohroužení je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.´ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ´jedna věc´ ukázaná Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).

Puna ča param, gahapati, bhikkhu vitakkavičáránam vúpasamá, adždžhattam sampasádanam, četaso ekodibhávam, avitakkam avičáram, samádhidžam pítisukham dutijam džhánam upasampadždža viharati. So iti patisaňčikkhati: ´idampi kho dutijam džhánam abhisankhatam abhisaňčetajitam, jam kho pana kiňči abhisankhatam abhisaňčetajitam tadaniččam nirodhadhammanti´ padžánáti. So tattha thito ásavánam khajam pápunáti. No če ásavánam khajam pápunáti, teneva dhammarágena tája dhammanandijá paňčannam orambhágijánam samjodžanánam parikkhajá opapátiko hoti tattha parinibbájí anávattidhammo tasmá loká. Ajampi kho gahapati tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto, jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunáti.

A dále, hospodáři, mnich s utišením myšlení a rozvažování vstupuje a prodlévá v druhém meditačním pohroužení, v němž je mysl sjednocena, ve vnitřním uspokojení, bez myšlení, bez rozvažování, naplněna nadšením a blahem zrozeným ze soustředění. Pak uvažuje a poznává: ´Toto druhé meditační pohroužení je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.´ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ´jedna věc´ ...

Puna ča param, gahapati, bhikkhu pítijá ča virágá upekkhako ča viharati, sato ča sampadžáno sukhaňča kájena patisamvedeti, jantam arijá áčikkhanti: ´upekkhako satimá sukhaviháríti´ tam tatijam džhánam upasampadždža viharati. So itipatisaňčikkhati: ´idampi kho tatijam džhánam abhisankhatam abhisaňčetajitam, jam kho pana kiňči abhisankhatam abhisaňčetajitam tadaniččam nirodhadhammanti´ padžánáti. So tattha thito ásavánam khajam pápunáti. No če ásavánam khajam pápunáti, teneva dhammarágena tája dhammanandijá paňčannam orambhágijánam samjodžanánam parikkhajá opapátiko hoti tattha parinibbájí anávattidhammo tasmá loká. Ajampi kho gahapati tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto, jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunáti.

A dále, hospodáři, mnich s vymizením nadšení prodlévá vyrovnaně, s uvědoměním a jasným chápáním, zakoušeje stav tělesného blaha, o němž ušlechtilí prohlašují: ´Ten, kdo je vyrovnaný a uvědomělý prodlévá blaženě.´ Takto vstupuje a prodlévá ve třetím meditačním pohroužení. Pak uvažuje a poznává: ´Toto třetí meditační pohroužení je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.´ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ´jedna věc´ ...

Puna ča param, gahapati, bhikkhu sukhassa ča paháná dukkhassa ča paháná, pubbeva somanassadomanassánam atthangamá, adukkham asukham upekkhásati párisuddhim čatuttham džhánam upasampadždža viharati. So itipatisaňčikkhati: ´idampi kho čatuttham džhánam abhisankhatam abhisaňčetajitam, jam kho pana kiňči abhisankhatam abhisaňčetajitam tadaniččam nirodhadhammanti´ padžánáti. So tattha thito ásavánam khajam pápunáti. No če ásavánam khajam pápunáti, teneva dhammarágena tája dhammanandijá paňčannam orambhágijánam samjodžanánam parikkhajá opapátiko hoti tattha parinibbájí anávattidhammo tasmá loká. Ajampi kho gahapati tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto, jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunáti.

A dále, hospodáři, mnich s opuštěním blaženosti i strasti, s ukončením dřívější radosti a žalu, vstupuje a prodlévá ve čtvrtém meditačním pohroužení, jež není ani strastné ani blažené, které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním. Pak uvažuje a poznává: ´Toto čtvrté meditační pohroužení je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.´ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ´jedna věc´ ...

Puna čaparam, gahapati, bhikkhu mettásahagatena četasá... karunásahagatena četasá… muditásahagatena četasá…upekkhásahagatena četasá ekam disam pharitvá viharati, tathá dutijam, tathá tatijam, tathá čatuttham. Iti uddhamadho tirijam sabbadhi sabbattatája sabbávantam lokam mettásahagatena četasá... karunásahagatena četasá… muditásahagatena četasá… upekkhásahagatena četasá vipulena mahaggatena appamánena averena abjápadždžhena pharitvá viharati. So iti patisaňčikkhati: ‘ajampi kho mettáčetovimutti... karunáčetovimutti... muditáčetovimutti... upekkháčetovimutti abhisankhatá abhisaňčetajitá, jam kho pana kiňči abhisankhatam abhisaňčetajitam tadaniččam nirodhadhammanti´ padžánáti. So tattha thito ásavánam khajam pápunáti. No če ásavánam khajam pápunáti, teneva dhammarágena tája dhammanandijá paňčannam orambhágijánam samjodžanánam parikkhajá opapátiko hoti tattha parinibbájí anávattidhammo tasmá loká. Ajampi kho gahapati tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto, jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunáti.

A dále, hospodáři, mnich prodlévá s myslí naplněnou laskavostí... s myslí naplněnou soucitem... s myslí naplněnou blahovůlí... s myslí naplněnou vyrovnaností a proniká s ní jednu světovou stranu, stejně i druhou třetí a čtvrtou, směrem nahoru, dolu, napříč a všude, všechny i sebe. Takto prodlévá, pronikaje celý svět myslí naplněnou laskavostí... myslí naplněnou soucitem... myslí naplněnou blahovůlí... myslí naplněnou vyrovnaností, myslí rozšířenou, zmohutnělou, neomezenou, prostou zášti a zlovůle. Pak uvažuje a poznává: ´Toto osvobození mysli laskavostí... osvobození mysli soucitem... osvobození mysli blahovůlí... osvobození mysli vyrovnaností je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.´ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ´jedna věc´ ...

Puna čaparam, gahapati, bhikkhu sabbaso rúpasaňňánam samatikkamá, patighasaňňánam atthangamá, nánattasaňňánam amanasikárá, ´ananto ákáso ti´ ákásánaňčájatanam upasampadždža viharati. So iti patisaňčikkhati:´ajampi kho ákásánaňčájatanasamápatti abhisankhatá abhisaňčetajitá, jam kho pana kiňči abhisankhatam abhisaňčetajitam tadaniččam nirodhadhammanti´ padžánáti. So tattha thito ásavánam khajam pápunáti. No če ásavánam khajam pápunáti, teneva dhammarágena tája dhammanandijá paňčannam orambhágijánam samjodžanánam parikkhajá opapátiko hoti tattha parinibbájí anávattidhammo tasmá loká. Ajampi kho gahapati tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto, jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunáti.

A dále, hospodáři, mnich s úplným překonáním vnímání hmoty, s ukončením vnímání odporu, s nevěnováním pozornosti vnímání rozmanitosti, s vědomím: ´nekonečný prostor´ vstupuje a prodlévá v oblasti nekonečného prostoru. Pak uvažuje a poznává: ´Toto dosažení oblasti nekonečného prostoru je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.´ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ´jedna věc´ ...

Puna čaparam, gahapati, bhikkhu sabbaso ákásánaňčájatanam samatikkamma ´anantam viňňánanti´ viňňánaňčájatanam upasampadždža viharati. So iti patisaňčikkhati: ´ajampi kho viňňánaňčájatanasamápatti abhisankhatá abhisaňčetajitá, jam kho pana kiňči abhisankhatam abhisaňčetajitam tadaniččam nirodhadhammanti´ padžánáti. So tattha thito ásavánam khajam pápunáti. No če ásavánam khajam pápunáti, teneva dhammarágena tája dhammanandijá paňčannam orambhágijánam samjodžanánam parikkhajá opapátiko hoti tattha parinibbájí anávattidhammo tasmá loká. Ajampi kho gahapati tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto, jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunáti.

A dále, hospodáři, mnich s úplným překonáním oblasti nekonečného prostoru, s vědomím: ´nekonečné vědomí´ vstupuje a prodlévá v oblasti nekonečného vědomí. Pak uvažuje a poznává: ´Toto dosažení oblasti nekonečného vědomí je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.´ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ´jedna věc´ ...

Puna čaparam, gahapati, bhikkhu sabbaso viňňánaňčájatanam samatikkamma ´natthi kiňčí ti´ ákiňčaňňájatanam upasampadždža viharati. So iti patisaňčikkhati: ´ajampi kho ákiňčaňňájatanasamápatti abhisankhatá abhisaňčetajitá, jam kho pana kiňči abhisankhatam abhisaňčetajitam tadaniččam nirodhadhammanti´ padžánáti. So tattha thito ásavánam khajam pápunáti. No če ásavánam khajam pápunáti, teneva dhammarágena tája dhammanandijá paňčannam orambhágijánam samjodžanánam parikkhajá opapátiko hoti tattha parinibbájí anávattidhammo tasmá loká. Ajampi kho, gahapati, tena bhagavatá džánatá passatá arahatá sammásambuddhena ekadhammo akkháto jattha bhikkhuno appamattassa átápino pahitattassa viharato avimuttaňčeva čittam vimuččati, aparikkhíná ča ásavá parikkhajam gaččhanti, ananuppattaňča anuttaram jogakkhemam anupápunátí ti.”

A dále, hospodáři, mnich s úplným překonáním oblasti nekonečného vědomí, s vědomím: ´nic zde není´ vstupuje a prodlévá v oblasti nicoty. Pak uvažuje a poznává: ´Toto dosažení oblasti nicoty je zformované, záměrně vytvořené. A cokoliv je zformované, záměrně vytvořené, to je nestálé a je předmětem zániku.´ Zastávaje toto stanovisko, dosáhne odstranění zákalů. A jestliže ještě nedosáhne odstranění zákalů, tak díky potěšení a nadšení z Dhammy a s odstraněním pěti pout jež vážou k nižšímu světu, samovolně vyvstane ve vyšším světě, odkud se již nevrátí do tohoto světa a tam dosáhne úplného odpoutání (parinibbány). To je, hospodáři, ta ´jedna věc´ ukázaná Vznešeným, vědoucím a vidoucím, zasloužilým a dokonale probuzeným, ve které když mnich prodlévá s dbalostí, horlivostí a snahou, jeho neosvobozená mysl se osvobodí, jeho neodstraněné zákaly dojdou úplného odstranění a dosáhne tak ještě nedosaženého nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).”

Evam vutte, dasamo gahapati atthakanágaro ájasmantam ánandam etadavoča: “Sejjathápi, bhante ánanda, puriso ekamva nidhimukham gavesanto sakideva ekádasa nidhimukháni adhigaččhejja, evameva kho aham, bhante, ekam amatadváram gavesanto sakideva ekádasa amatadváráni alattham bhávanája. Sejjathápi, bhante, purisassa agáram ekádasadváram, so tasmim agáre áditte ekamekenapi dvárena sakkunejja attánam sotthim kátum, evameva kho aham, bhante, imesam ekádasannam amatadváránam ekamekenapi amatadvárena sakkunissámi attánam sotthim kátum. Imehi náma, bhante, aňňatitthijá áčarijassa áčarijadhanam parijesissanti, kimangam panáham ájasmato ánandassa púdžam na karissámí ti!”

Když toto bylo řečeno, hospodář Dasamo z Atthakanágary oslovil ctihodného Ánandu: “Pane Ánando, jako kdyby nějaký člověk hledal jeden vchod ke skrytému pokladu a přišel by rovnou k jedenácti takovým vchodům. Stejně tak, pane, zatímco jsem hledal jednu bránu k bezsmrtnosti, doslechl jsem se rovnou o jedenácti takových branách. Jako kdyby byl, pane, člověk v domě s jedenácti dveřmi a ten dům byl v plamenech, mohl by uniknout do bezpečí jedněmi z těchto jedenácti dveří. Stejně tak, pane, mohu uniknout do bezpečí jednou z těchto jedenácti bran k bezsmrtnosti. Následníci jiných škol, pane, shánějí učitelskou odměnu pro své učitele. Proč bych i já nepoctil ctihodného Ánandu?“

Atha kho dasamo gahapati atthakanágaro pátaliputtakaňča vesálikaňča bhikkhusangham sannipátetvá panítena khádaníjena bhodžaníjena sahatthá santappesi sampaváresi, ekamekaňča bhikkhum paččekam dussajugena aččhádesi, ájasmantaňča ánandam tičívarena aččhádesi, ájasmato ča ánandassa paňčasataviháram kárápesíti.

Potom hospodář Dasamo z Atthakanágary shromáždil společnost mnichů z Pátaliputty a Vésálí a vlastníma rukama je obsluhoval různými druhy vybraných jídel. Každého mnicha obdarovaval párem sukna, ctihodného Ánandu obdaroval trojdílným rouchem a postavil pro něj ´příbytek pro pětset.´