Sekha-sutta
Ten kdo se cvičí
Úvod
Evam me
sutam. Ekam samajam bhagavá sakkesu viharati kapilavatthusmim
nigrodháráme. Tena kho pana samajena kapilavatthavánam sakjánam navam
santhágáram ačirakáritam hoti anadždžhávuttham samanena vá bráhmanena vá
kenači vá manussabhútena. Atha kho kapilavatthavá sakjá jena bhagavá
tenupasankamimsu, upasankamitvá bhagavantam abhivádetvá ekamantam
nisídimsu. Ekamantam nisinná kho kapilavatthavá sakjá bhagavantam
etadavočum:
Tak jsem
slyšel. Jednou Vznešený prodléval v kraji Sakjů, v Kapilavatthu, v
Nigrodhově zahradě. Tehdy Sakjové z Kapilavatthu postavili novou
shromažďovací halu, která ještě nebyla obydlena žádným asketou, bráhmanem
ani žádnou lidskou bytostí. A tehdy Sakjové z Kapilavatthu přistoupili k
Vznešenému, poklonili se mu, usedli stranou a takto Vznešeného
oslovili:
“Idha, bhante,
kapilavatthavánam sakjánam navam santhágáram ačirakáritam anadždžhávuttham
samanena vá bráhmanena vá kenači vá manussabhútena. Tam, bhante, bhagavá
pathamam paribhuňdžatu. Bhagavatá pathamam paribhuttam paččhá
kapilavatthavá sakjá paribhuňdžissanti. Tadassa kapilavatthavánam sakjánam
dígharattam hitája sukhájá ti.”
“Zde, pane, Sakjové
z Kapilavatthu postavili novou shromažďovací halu, která ještě nebyla
obydlena žádným asketou, bráhmanem ani žádnou lidskou bytostí. Nechť ji, pane, Vznešený
použije jako první. Když ji Vznešený použije jako první, Sakjové z
Kapilavatthu ji budou používat až po něm. A to jim přinese prospěch a
blaho na dlouhou dobu.”
Adhivásesi bhagavá
tunhíbhávena. Atha kho kapilavatthavá sakjá bhagavato adhivásanam viditvá
utthájásaná bhagavantam abhivádetvá padakkhinam katvá jena navam
santhágáram tenupasankamimsu, upasankamitvá sabbasantharim santhágáram
santharitvá ásanáni paňňapetvá udakamanikam upatthapetvá telappadípam
áropetvá jena bhagavá tenupasankamimsu, upasankamitvá bhagavantam
abhivádetvá ekamantam atthamsu. Ekamantam thitá kho kapilavatthavá sakjá
bhagavantam etadavočum:
Vznešený
svolil mlčením. Když Sakjové z Kapilavatthu poznali, že Vznešený svolil,
vstali ze svých míst, poklonili se Vznešenému, obešli ho po své pravici a
odešli do nové shromažďovací haly. Když přišli, pokryli celou halu potahy
a připravili podložky k sedění, přistavili džbány s vodou a rozmístili
olejové lampy. Pak přistoupili k Vznešenému, poklonili se mu, postavili se
stranou a takto Vznešeného oslovili:
“Sabbasantharim santhatam,
bhante, santhágáram, ásanáni paňňattáni, udakamaniko upatthápito,
telappadípo áropito. Jassadáni, bhante, bhagavá kálam maňňatí ti.” Atha
kho bhagavá nivásetvá pattačívaramádája saddhim bhikkhusanghena jena
santhágáram tenupasankami, upasankamitvá páde pakkháletvá santhágáram
pavisitvá madždžhimam thambham nissája puratthábhimukho nisídi.
Bhikkhusanghopi kho páde pakkháletvá santhágáram pavisitvá paččhimam
bhittim nissája puratthábhimukho nisídi, bhagavantamjeva purakkhatvá.
Kapilavatthavápi kho sakjá páde pakkháletvá santhágáram pavisitvá
puratthimam bhittim nissája paččhimábhimukhá nisídimsu, bhagavantamjeva
purakkhatvá.
“Pane, celá
shromažďovací hala je pokryta potahy, jsou připravené podložky k sedění,
přistavené džbány s vodou a rozmístěné olejové lampy. Nyní je čas, pane,
aby Vznešený učinil co je mu libo.” Pak se Vznešený oblékl, vzal svoji
almužní mísu a roucho a spolu se společností mnichů odešel do
shromažďovací haly. Když přišel, omyl své nohy, vstoupil do haly a usedl u
středového sloupu, čelem obrácený k východnímu směru. Mniši také omyli své
nohy, vstoupili do haly a usedli u západní zdi, čelem obrácení k
východnímu směru a k Vznešenému před sebou. Sakjové z Kapilavatthu také
omyli své nohy, vstoupili do haly a usedli u východní zdi, čelem obrácení
k západu a k Vznešenému před sebou.
Atha kho bhagavá kapilavatthave
sakje bahudeva rattim dhammijá kathája sandassetvá samádapetvá
samuttedžetvá sampahamsetvá ájasmantam ánandam ámantesi: “Patibhátu tam,
ánanda, kápilavatthavánam sakjánam sekho pátipado. Pitthi me ágilájati,
tamaham ájamissámí ti.” “Evam, bhante ti” kho ájasmá ánando bhagavato
paččassosi. Atha kho bhagavá čatuggunam sanghátim paňňápetvá dakkhinena
passena síhasejjam kappesi, páde pádam aččádhája, sato sampadžáno,
utthánasaňňam manasi karitvá.
Vznešený
pak Sakje z Kapilavatthu dlouho do noci poučoval, podněcoval, povzbuzoval
a inspiroval řečí o Dhammě. Pak oslovil ctihodného Ánandu: “Ánando, dej
Sakjům z Kapilavatthu výklad o ´cvičícím se žáku, který vstoupil na
stezku.´ Moje záda jsou unavená, budu nyní odpočívat.” “Ano, pane,”
odpověděl ctihodný Ánando Vznešenému. Potom si Vznešený připravil podložku
složenou na čtyři díly a ulehl na pravý bok do lví pozice s jednou nohou
položenou na druhé, uvědomělý a jasně chápající, s myslí zaměřenou na dobu
kdy vstane.
Atha kho ájasmá ánando
mahánámam sakkam ámantesi: “Idha, mahánáma, arijasávako sílasampanno hoti,
indrijesu guttadváro hoti, bhodžane mattaňňú hoti, džágarijam anujutto
hoti, sattahi saddhammehi samannágato hoti, čatunnam džhánánam
abhičetasikánam ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí
akasiralábhí.
Pak ctihodný Ánando oslovil
Sakju Mahánámu: “Zde, Mahánámo, (1.) ušlechtilý žák je obdařen
ctností, (2.) střeží brány svých smyslových schopností, (3.) je umírněný v
jídle, (4.) je oddán bdělosti, (5.) je obdařen sedmi dobrými kvalitami
(6.) a kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř
meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné
prodlévání zde a nyní.
Ctnost
Kathaňča, mahánáma, arijasávako
sílasampanno hoti? Idha, mahánáma, arijasávako sílavá hoti,
pátimokkhasamvarasamvuto viharati áčáragočarasampanno anumattesu vadždžesu
bhajadassáví samádája sikkhati sikkhápadesu. Evam kho, mahánáma,
arijasávako sílasampanno hoti.
A jak je, Mahánámo, ušlechtilý
žák obdařen ctností? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák je ctnostný, prodlévá střežen a
kontrolován pravidly kázně, je obdařen uvědoměním oblasti správného
chování a vidouc nebezpečí i v malých chybách se cvičí v dodržování
pravidel cvičení. Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák obdařen
ctností.
Střežení smyslových
schopností
Kathaňča, mahánáma, arijasávako
indrijesu guttadváro hoti? Idha, mahánáma, arijasávako čakkhuná rúpam
disvá na nimittaggáhí hoti nánubjaňdžanaggáhí. jatvádhikaranamenam
čakkhundrijam asamvutam viharantam abhidždžhádomanassá pápaká akusalá
dhammá anvássavejjum tassa samvarája patipadždžati, rakkhati
čakkhundrijam, čakkhundrije samvaram ápadždžati. Sotena saddam sutvá
…ghánena gandham ghájitvá … dživhája rasam sájitvá … kájena photthabbam
phusitvá …manasá dhammam viňňája na nimittaggáhí hoti nánubjaňdžanaggáhí.
jatvádhikaranamenam manindrijam asamvutam viharantam abhidždžhádomanassá
pápaká akusalá dhammá anvássavejjum tassa samvarája patipadždžati,
rakkhati manindrijam, manindrije samvaram ápadždžati. Evam kho, mahánáma,
arijasávako indrijesu guttadváro hoti.
A
jak, Mahánámo, ušlechtilý žák střeží brány svých smyslových schopností?
Zde, Mahánámo, když ušlechtilý žák okem vidí tvary... uchem slyší zvuky...
nosem cítí vůně... jazykem chutná chutě... tělem zakouší doteky... myslí
vnímá jevy, neuchopuje jejich znaky a rysy. Prodlévá se střeženými
schopnostmi oka... ucha... nosu... jazyka... těla... a mysli, ochraňuje a
střeží tyto smyslové schopnosti, neboť kdyby prodléval s nestřeženými
schopnostmi oka... ucha... nosu... jazyka... těla... a mysli, mohly by ho
napadnout zlé a neprospěšné stavy žádostivosti a žalu. Takto, Mahánámo,
ušlechtilý žák střeží brány svých smyslových schopností.
Umírněnost v
jídle
Kathaňča, mahánáma, arijasávako
bhodžane mattaňňú hoti? Idha, mahánáma, arijasávako patisankhá joniso
áháram áháreti: neva davája na madája na mandanája na vibhúsanája,
jávadeva imassa kájassa thitijá jápanája vihimsúparatijá
brahmačarijánuggahája. ´Iti puránaňča vedanam patihankhámi, navaňča
vedanam na uppádessámi, játrá ča me bhavissati anavadždžatá ča phásuviháro
čá ti.´ Evam kho, mahánáma, arijasávako bhodžane mattaňňú hoti.
A jak je,
Mahánámo, ušlechtilý žák umírněný v jídle? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák
přijímá výživu s hlubokým uvážením: ne pro potěšení, ne pro opojení ani
kvůli fyzické kráse, ale pouze kvůli udržení a zachování tohoto těla,
kvůli překonání nepohodlí a podpoření čistého života, s myšlenkou: ´Takto
ukončím staré pociťování a nenechám vzniknout nové, budu prodlévat zdravě,
bezúhonně a pohodlně.´ Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák umírněný v
jídle.
Bdělost
Kathaňča, mahánáma, arijasávako
džágarijam anujutto hoti? Idha, mahánáma, arijasávako divasam čankamena
nisadždžája ávaraníjehi dhammehi čittam parisodheti, rattijá pathamam
jámam čankamena nisadždžája ávaraníjehi dhammehi čittam parisodheti,
rattijá madždžhimam jámam dakkhinena passena síhasejjam kappeti, páde
pádam aččádhája, sato sampadžáno, utthánasaňňam manasi karitvá, rattijá
paččhimam jámam paččutthája čankamena nisadždžája ávaraníjehi dhammehi
čittam parisodheti. Evam kho, mahánáma, arijasávako džágarijam anujutto
hoti.
A jak je, Mahánámo, ušlechtilý
žák oddán bdělosti? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák v průběhu dne, (v
meditaci) v sedě či při chůzi sem a tam, očišťuje svou mysl od omezujících
stavů (mentálních překážek). V průběhu první části noci, (v meditaci) v
sedě či při chůzi sem a tam, očišťuje svou mysl od omezujících stavů. V
průběhu prostřední části noci ulehne na pravý bok do pozice lva, s jednou
nohou překrývající druhou, s uvědoměním, jasným chápáním a s myslí
zaměřenou na dobu kdy vstane. V průběhu poslední části noci, poté co
vstal, (v meditaci) v sedě či při chůzi sem a tam, očišťuje svou mysl od
omezujících stavů. Takto je, Mahánámo, ušlechtilý žák oddán bdělosti.
Sedm dobrých
kvalit
Kathaňča, mahánáma, arijasávako
sattahi saddhammehi samannágato hoti?
Idha,
mahánáma, arijasávako saddho hoti, saddahati tathágatassa bodhim: ´itipi
so bhagavá araham sammásambuddho vidždžáčaranasampanno sugato lokavidú
anuttaro purisadammasárathi satthá devamanussánam buddho bhagavá ti.´
Hirimá hoti, hiríjati kájaduččaritena
vačíduččaritena manoduččaritena, hiríjati pápakánam akusalánam dhammánam
samápattijá.
Ottappí hoti, ottappati
kájaduččaritena vačíduččaritena manoduččaritena, ottappati pápakánam
akusalánam dhammánam samápattijá.
Bahussuto hoti
sutadharo sutasanničajo je te dhammá ádikaljáná madždžhekaljáná
parijosánakaljáná sátthá sabjaňdžaná kevalaparipunnam parisuddham
brahmačarijam abhivadanti tathárúpássa dhammá bahussutá honti dhátá vačasá
paričitá manasánupekkhitá ditthijá suppatividdhá.
Áraddhavírijo viharati akusalánam dhammánam pahánája,
kusalánam dhammánam upasampadája, thámavá dalhaparakkamo anikkhittadhuro
kusalesu dhammesu.
Satimá hoti, paramena
satinepakkena samannágato, čirakatampi čirabhásitampi saritá anussaritá.
Paňňavá hoti, udajatthagáminijá paňňája
samannágato, arijája nibbedhikája sammá dukkhakkhajagáminijá.
Evam kho, mahánáma, arijasávako sattahi saddhammehi
samannágato hoti.
A jak je, Mahánámo,
ušlechtilý žák obdařen sedmi dobrými kvalitami? Zde,
Mahánámo, ušlechtilý žák
(1.) [Důvěra] je důvěřivý,
je obdařen důvěrou v Tathágatovo probuzení: ´Takový je Vznešený -
je zasloužilý, dokonale probuzený, obdařený pravým věděním a správným
jednáním, blažený, znalec světa, nepřekonatelný vůdce praktikujících osob,
učitel bohů a lidí, probuzený a vznešený.
(2.)
[Stud špatně jednat] Stydí se špatně jednat – špatně jednat tělem, řečí a
myslí. Stydí se vstoupit do zlých a neprospěšných stavů.
(3.) [Obava špatně jednat] Obává se špatně jednat – špatně
jednat tělem, řečí a myslí. Obává se vstoupit do zlých a neprospěšných
stavů.
(4.) [Učenost] Je dobře poučený, pamatuje
si a uchovává v mysli to, co vyslechl - ty věci, které jsou dobré na
počátku, dobré uprostřed a dobré na konci, obdařené smyslem a dobrou
skladbou [formou], představující dokonalý a zcela očištěný svatý život. V
těchto věcech je dobře poučený, uchovává je v mysli, recituje je,
praktikuje je, uvažuje o nich [reflektuje je] a proniká jimi svým zřením.
(5.) [Energie] Prodlévá energicky, když opustil
neprospěšné stavy a vstupuje do prospěšných stavů. Je vytrvalý a pevný v
úsilí a nezanedbává tyto prospěšné stavy.
(6.)
[Uvědomění] Je uvědomělý, je obdařen nejvyšším uvědoměním a rozlišováním.
Pamatuje si a uchovává v mysli to, co bylo dříve vykonáno nebo vyřčeno.
(7.) [Moudrost] Je moudrý, obdařen ušlechtilou,
pronikavou moudrostí, vedoucí k vyvstání cíle, vedoucí ke správnému
ukončení strasti.
Takto je, Mahánámo, ušlechtilý
žák obdařen sedmi dobrými kvalitami.
Čtyři meditační
pohroužení
Kathaňča, mahánáma, arijasávako čatunnam džhánánam
ábhičetasikánam ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí
akasiralábhí?
Idha, mahánáma, arijasávako
viviččeva kámehi vivičča akusalehi dhammehi savitakkam savičáram
vivekadžam pítisukham pathamam džhánam upasampadždža viharati.
Vitakkavičáránam vúpasamá adždžhattam sampasádanam četaso
ekodibhávam avitakkam avičáram samádhidžam pítisukham dutijam džhánam
upasampadždža viharati.
Pítijá ča virágá upekkhako
ča viharati sato ča sampadžáno sukhaňča kájena patisamvedeti, jam tam
arijá áčikkhanti: ´Upekkhako satimá sukhavihárí ti´ tatijam džhánam
upasampadždža viharati.
Sukhassa ča paháná
dukkhassa ča paháná pubbeva somanassadomanassánam atthangamá
adukkhamasukham upekkhásatipárisuddhim čatuttham džhánam upasampadždža
viharati.
Evam kho,
mahánáma, arijasávako čatunnam džhánánam ábhičetasikánam
ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí akasiralábhí.
A jak, Mahánámo, ušlechtilý
žák, kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř
meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné
prodlévání zde a nyní? Zde, Mahánámo, ušlechtilý žák
(1.)
odloučen
od smyslných potěšení a od neprospěšných stavů, vstupuje a prodlévá
v prvním meditačním pohroužení, jež je doprovázeno myšlením a rozvažováním a
je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení.
(2.) S utišením myšlení
a rozvažování vstupuje a prodlévá v druhém meditačním pohroužení, v němž je
mysl sjednocena, ve vnitřním uspokojení, bez myšlení, bez rozvažování,
naplněna nadšením a blahem zrozeným ze soustředění.
(3.) S vymizením
nadšení prodlévá vyrovnaně, s uvědoměním a jasným chápáním, zakoušeje stav
tělesného blaha, o němž ušlechtilí prohlašují: ´Ten, kdo je vyrovnaný a
uvědomělý prodlévá blaženě.´ Takto vstupuje a prodlévá ve
třetím meditačním
pohroužení.
(4.) S opuštěním blaženosti i strasti, s ukončením dřívější radosti
a žalu, vstupuje a prodlévá ve čtvrtém meditačním pohroužení, jež není ani
strastné ani blažené, které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním.
Takto, Mahánámo, ušlechtilý žák, kdykoliv si
přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež
jsou vyššími stavy mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní.
Přirovnání
Jato kho, mahánáma, arijasávako
evam sílasampanno hoti, evam indrijesu guttadváro hoti, evam bhodžane
mattaňňú hoti, evam džágarijam anujutto hoti, evam sattahi saddhammehi
samannágato hoti, evam čatunnam džhánánam ábhičetasikánam
ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí akasiralábhí,
ajam vuččati, mahánáma, arijasávako sekho pátipado apuččandatája
samápanno, bhabbo abhinibbhidája, bhabbo sambodhája, bhabbo anuttarassa
jogakkhemassa adhigamája.
Když je, Mahánámo,
ušlechtilý žák takto obdařen ctností, střeží brány svých smyslových
schopností, je umírněný v jídle, je oddán bdělosti, je obdařen sedmi
dobrými kvalitami a kdykoliv si přeje, bez potíží a bez problémů dosahuje
čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy mysli poskytujícími
šťastné prodlévání zde a nyní – tak je nazýván ušlechtilým cvičícím se
žákem, který vstoupil na stezku. Jeho ´zárodek´ je nepoškozen, je schopný
proniknutí (skořápkou nevědomosti), schopný probuzení, schopný
nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).
Sejjathápi, mahánáma, kukkutijá
andáni attha vá dasa vá dvádasa vá tánássu kukkutijá sammá adhisajitáni
sammá pariseditáni sammá paribhávitáni, kiňčápi tassá kukkutijá na evam
iččhá uppadždžejja: ´aho vatime kukkutapotaká pádanakhasikhája vá
mukhatundakena vá andakosam padáletvá sotthiná abhinibbhidždžejjunti,´
atha kho bhabbáva te kukkutapotaká pádanakhasikhája vá mukhatundakena vá
andakosam padáletvá sotthiná abhinibbhidždžitum. Evameva kho, mahánáma,
jato arijasávako evam sílasampanno hoti, evam indrijesu guttadváro hoti,
evam bhodžane mattaňňú hoti, evam džágarijam anujutto hoti, evam sattahi
saddhammehi samannágato hoti, evam čatunnam džhánánam ábhičetasikánam
ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí akasiralábhí,
ajam vuččati, mahánáma, arijasávako sekho pátipado apuččandatája
samápanno, bhabbo abhinibbhidája, bhabbo sambodhája, bhabbo anuttarassa
jogakkhemassa adhigamája.
Jako kdyby, Mahánámo, slepice
měla osm, deset nebo dvanáct vajec, která by správně vyseděla, správně
zahřívala a správně vychovala. I když v té slepici nevyvstane přání: ´Kéž
by má kuřátka svým drápkem či zobáčkem prorazila skořápku vejce a šťastně
se vyklubala´, přesto jsou kuřátka schopná svým drápkem či zobáčkem
prorazit skořápku vejce a šťastně se vyklubat. Stejně tak, Mahánámo, když
je ušlechtilý žák takto obdařen ctností … – tak je nazýván ušlechtilým
cvičícím se žákem, který vstoupil na stezku. Jeho ´zárodek´ je nepoškozen,
je schopný proniknutí (skořápkou nevědomosti), schopný probuzení, schopný
nepřekonatelného vyproštění z jha (strasti).
Tři vědění
Sa kho so, mahánáma,
arijasávako imamjeva anuttaram upekkhásatipárisuddhim ágamma anekavihitam
pubbenivásam anussarati, sejjathidam: ekampi džátim dvepi džátijo tissopi
džátijo čatassopi džátijo paňčapi džátijo dasapi džátijo vísampi džátijo
timsampi džátijo čattálísampi džátijo paňňásampi džátijo džátisatampi
džátisahassampi džátisatasahassampi anekepi samvattakappe anekepi
vivattakappe anekepi samvattavivattakappe: ´Amutrásim evamnámo evamgotto
evamvanno evamáháro evamsukhadukkhappatisamvedí evamájuparijanto, so tato
čuto amutra udapádim; tatrápásim evamnámo evamgotto evamvanno evamáháro
evamsukhadukkhappatisamvedí evamájuparijanto, so tato čuto idhúpapanno
ti.´ Iti sákáram sauddesam anekavihitam pubbenivásam anussarati. Ajamassa
pathamábhinibbhidá hoti kukkutaččhápakasseva andakosamhá.
(1.) Když, Mahánámo, ušlechtilý žák dosáhl tohoto nejvyššího očištěného uvědomění
a vyrovnanosti (4. meditační pohroužení), vybaví si mnohé své dřívější
pobyty [minulé životy]: jedno zrození, dvě zrození, tři, čtyři, pět, deset
zrození, dvacet, třicet, čtyřicet, padesát, sto zrození, tisíc, sto tisíc,
mnoho světových období smršťování světa, mnoho světových období rozpínání
světa, mnoho světových období smršťování a rozpínání světa: ´Takové bylo
tehdy moje jméno, takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem
zakoušel strast a slast, takový byl konec mého života. A když jsem
odtamtud zmizel, vyvstal jsem jinde, a takové bylo zase tam moje jméno,
takový rod, takový vzhled, taková potrava, takovou jsem zakoušel strast a
slast, takový byl konec mého života. A když jsem odtamtud zmizel, vyvstal
jsem zde.´ Takto si vzpomene na mnohé své dřívější pobyty s jejich znaky a
podrobnostmi. To je první proniknutí (skořápkou nevědomosti), podobné
vyklubání kuřátka ze skořápky.
Sa kho so, mahánáma,
arijasávako imamje anuttaram upekkhásatipárisuddhim ágamma dibbena
čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena satte passati čavamáne
upapadždžamáne híne paníte suvanne dubbanne sugate duggate jathákammúpage
satte padžánáti: ´Ime vata bhonto sattá kájaduččaritena samannágatá
vačíduččaritena samannágatá manoduččaritena samannágatá arijánam upavádaká
miččháditthiká miččháditthikammasamádáná, te kájassa bhedá param maraná
apájam duggatim vinipátam nirajam upapanná; ime vá pana bhonto sattá
kájasučaritena samannágatá vačísučaritena samannágatá manosučaritena
samannágatá arijánam anupavádaká sammáditthiká sammáditthikammasamádáná,
te kájassa bhedá param maraná sugatim saggam lokam upapanná ti.´ Iti
dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena satte passati čavamáne
upapadždžamáne híne paníte suvanne dubbanne sugate duggate jathákammúpage
satte padžánáti. Ajamassa dutijábhinibbhidá hoti kukkutaččhápakasseva
andakosamhá.
(2.)
Když, Mahánámo, ušlechtilý žák dosáhl tohoto nejvyššího očištěného
uvědomění a vyrovnanosti, svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský,
vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a
ošklivé, šťastné a nešťastné, a poznává, jak bytosti putují podle svých
činů: ´Tyto milé bytosti, které špatně jednaly tělem, řečí a myslí, hanily
ušlechtilé, zastávaly špatné názory a jednaly podle svých špatných názorů,
po rozpadu těla, po smrti, znovu vyvstaly v bědném stavu, v strastném
místě, v záhubě, v pekle. Avšak ty milé bytosti, které správně jednaly
tělem, řečí a myslí, nehanily ušlechtilé, zastávaly správné názory a
jednaly podle svých správných názorů, po rozpadu těla, po smrti, znovu
vyvstaly v šťastném místě, v nebeském světě.´ Takto svým božským zrakem,
očištěným a přesahujícím lidský, vidí, jak bytosti odcházejí a znovu
vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a ošklivé, šťastné a nešťastné, a
poznává, jak bytosti putují podle svých činů. To je druhé proniknutí
(skořápkou nevědomosti), podobné vyklubání kuřátka ze skořápky.
Sa kho so, mahánáma,
arijasávako imamjeva anuttaram upekkhásatipárisuddhim ágamma ásavánam
khajá anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá
saččhikatvá upasampadždža viharati, ajamassa tatijábhinibbhidá hoti
kukkutaččhápakasseva andakosamhá.
(3.) Když, Mahánámo, ušlechtilý žák dosáhl tohoto nejvyššího
očištěného uvědomění a vyrovnanosti, tak skrze odstranění zákalů vstupuje a
prodlévá v nezkaleném osvobození mysli a osvobození moudrostí, které zde a
nyní uskutečnil svým vlastním přímým poznáním. To je třetí proniknutí
(skořápkou nevědomosti), podobné vyklubání kuřátka ze skořápky.
Závěr
Jampi, mahánáma, arijasávako
sílasampanno hoti, idampissa hoti čaranasmim. Jampi, mahánáma, arijasávako
indrijesu guttadváro hoti, idampissa hoti čaranasmim. Jampi, mahánáma,
arijasávako bhodžane mattaňňú hoti, idampissa hoti čaranasmim. Jampi,
mahánáma, arijasávako džágarijam anujutto hoti, idampissa hoti čaranasmim.
Jampi, mahánáma, arijasávako sattahi saddhammehi samannágato hoti,
idampissa hoti čaranasmim. Jampi, mahánáma, arijasávako čatunnam džhánánam
ábhičetasikánam ditthadhammasukhaviháránam nikámalábhí hoti akiččhalábhí
akasiralábhí, idampissa hoti čaranasmim.
Když
je, Mahánámo, (1.) ušlechtilý žák obdařen ctností - je tak obdařen správným
jednáním. (2.) Když střeží brány svých smyslových schopností - je tak
obdařen správným jednáním. (3.) Když je umírněný v jídle - je tak obdařen
správným jednáním. (4.) Když je oddán bdělosti - je tak obdařen správným
jednáním. (5.) Když je obdařen sedmi dobrými kvalitami - je tak obdařen
správným jednáním. (6.) A když, kdykoliv si přeje, bez potíží a bez
problémů dosahuje čtyř meditačních pohroužení, jež jsou vyššími stavy
mysli poskytujícími šťastné prodlévání zde a nyní - je tak obdařen
správným jednáním.
Jaňča kho, mahánáma,
arijasávako anekavihitam pubbenivásam anussarati, sejjathidam: ekampi
džátim dvepi džátijo … iti sákáram sauddesam anekavihitam pubbenivásam
anussarati, idampissa hoti vidždžája.
Jampi,
mahánáma, arijasávako dibbena čakkhuná visuddhena atikkantamánusakena
satte passati čavamáne upapadždžamáne híne paníte suvanne dubbanne sugate
duggate … jathákammúpage satte padžánáti, idampissa hoti vidždžája.
Jampi, mahánáma, arijasávako ásavánam khajá
anásavam četovimuttim paňňávimuttim dittheva dhamme sajam abhiňňá
saččhikatvá upasampadždža viharati, idampissa hoti vidždžája.
Ajam vuččati, mahánáma, arijasávako vidždžásampanno itipi
čaranasampanno itipi vidždžáčaranasampanno itipi.
Když si, Mahánámo, (1.)
ušlechtilý žák vybaví mnohé své dřívější pobyty [minulé životy]: jedno
zrození, dvě zrození ... Takto si vzpomene na mnohé své dřívější pobyty s
jejich znaky a podrobnostmi - je tak obdařen pravým věděním.
(2.) Když svým božským zrakem, očištěným a přesahujícím lidský,
vidí, jak bytosti odcházejí a znovu vyvstávají, nízké a vznešené, krásné a
ošklivé, šťastné a nešťastné ... a poznává, jak bytosti putují podle svých
činů – je tak obdařen pravým věděním.
(3.) Když skrze
odstranění zákalů vstupuje a prodlévá v nezkaleném osvobození mysli a
osvobození moudrostí, které zde a nyní uskutečnil svým vlastním přímým
poznáním – je tak obdařen pravým věděním.
Takový
jedinec, Mahánámo, je nazýván ´ušlechtilý žák obdařený pravým věděním´,
´ušlechtilý žák obdařený správným jednáním´, ´ušlechtilý žák obdařený
pravým věděním a správným jednáním.´
Brahmunápesá, mahánáma,
sanankumárena gáthá bhásitá:
‘Khattijo settho džanetasmim je
gottapatisárino,
vidždžáčaranasampanno so settho devamánuse ti.´
Brahma Sankumára, Mahánámo,
vyslovil jednou tento verš:
´Bojovník je považován za
nejlepšího z lidských rodů,
ten, kdo je obdařený pravým
věděním a správným jednáním je nejlepší z bohů a
lidí.´
Sá kho panesá, mahánáma,
brahmuná sanankumárena gáthá sugítá no duggítá, subhásitá no dubbhásitá,
atthasamhitá no anatthasamhitá, anumatá bhagavatá ti.”
Atha kho
bhagavá utthahitvá ájasmantam ánandam ámantesi: “Sádhu sádhu, ánanda,
sádhu kho tvam, ánanda, kapilavatthavánam sakjánam sekham pátipadam abhásí
ti.”
Idamavočájasmá ánando.
Samanuňňo satthá ahosi. Attamaná kapilavatthavá sakjá ájasmato ánandassa
bhásitam abhinandunti.
A tento verš, Mahánámo, Brahma
Sankumára správně přednesl, ne nesprávně, správně vyslovil, ne nesprávně,
jelikož je smysluplný, ne nesmyslný a Vznešený ho schválil.”
Pak Vznešený vstal a oslovil ctihodného Ánandu: “Dobře, Ánando,
dobře. Dobrý výklad o ´cvičícím se žáku, který vstoupil na stezku´ jsi dal
Sakjům z Kapilavatthu, Ánando.”
Tak pravil ctihodný Ánanda a
Učitel s ním souhlasil. Spokojení Sakjové z Kapilavatthu se zaradovali ze
slov ctihodného Ánandy.