Sallékha-sutta

Očišťování

Úvod - opuštění a zavržení špatných názorů skrze správné porozumění

Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě.
Tehdy ctihodný Mahá Čunda k večeru opustil svou samotu a vydal se k místu, kde se zdržoval Vznešený. Když tam dorazil, pozdravil ho a usedl stranou, načež Vznešeného oslovil:
"Pane, ve světě vyvstávají různé názory spjaté buď s učením [teorií] o já (attaváda-patisamjuttá), nebo spjaté s učením [teorií] o světě (lokaváda-patisamjuttá).
Dochází u mnicha k opuštění a zavržení těchto názorů, když zaměřuje svou pozornost pouze na [jejich] počátek?"
"Čundo, co se týče oněch různých názorů, jež vyvstávají ve světě, spjatých buď s učením o já, nebo s učením o světě: pokud to, kde tyto názory vyvstávají, u čeho prodlévají a kde se vyskytují, je viděno se správným porozuměním [moudrostí], v souladu se skutečností, jako: ´to není moje, to nejsem já, to není mé já,´ pak dochází k opuštění a zavržení těchto názorů.

Je možné, Čundo, že nějaký mnich:
(1.) Odloučen od smyslných požitků, odloučen od neprospěšných stavů, vstoupí a prodlévá v prvním pohroužení (pathama džhána), jež je doprovázeno myšlením a rozvažováním a je naplněno nadšením a blahem zrozeným z odloučení.
Myslí si: "Prodlévám v očišťování." Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ´očišťování.´ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ´šťastná prodlévání zde a nyní (ditthadhamma-sukha-vihárá).´

(2.) S utišením myšlení a rozvažování vstoupí a prodlévá v druhém pohroužení (dutija džhána), v němž je mysl sjednocena, ve vnitřním uspokojení, bez myšlení a rozvažování, naplněna nadšením a blahem zrozeným ze soustředění.
Myslí si: "Prodlévám v očišťování." Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ´očišťování.´ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ´šťastná prodlévání zde a nyní.´

(3.) S vymizením nadšení prodlévá vyrovnaně, s uvědoměním a jasným chápáním, zakoušeje stav tělesného blaha, o němž ušlechtilí prohlašují: ´Ten, kdo je vyrovnaný (upekkhako) a uvědomělý (satimá) prodlévá blaženě (sukhavihárí).´ Takto vstoupí a prodlévá ve třetím pohroužení (tatija džhána).
Myslí si: "Prodlévám v očišťování." Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ´očišťování.´ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ´šťastná prodlévání zde a nyní.´

(4.) S opuštěním blaženosti i strasti, s ukončením dřívější radosti a žalu, vstoupí a prodlévá ve čtvrtém pohroužení (čatuttha džhána), jež není ani strastné ani blažené, které je očištěnou vyrovnaností a uvědoměním.
Myslí si: "Prodlévám v očišťování." Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ´očišťování.´ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ´šťastná prodlévání zde a nyní.´

(5.) S úplným překonáním vnímání hmoty [tělesnosti], s ukončením vnímání odporu, s nevěnováním pozornosti vnímání rozmanitosti, s myšlenkou: ´Nekonečný prostor,´ vstoupí a prodlévá v oblasti nekonečného prostoru (ákásánaňčájatanam).
Myslí si: "Prodlévám v očišťování." Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ´očišťování.´ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ´klidná prodlévání (santá vihárá).´

(6.) S úplným překonáním oblasti nekonečného prostoru, s myšlenkou: ´Nekonečné vědomí,´ vstoupí a prodlévá v oblasti nekonečného vědomí (viňňánaňčájatanam).
Myslí si: "Prodlévám v očišťování." Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ´očišťování.´ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ´klidná prodlévání.´

(7.) S úplným překonáním oblasti nekonečného vědomí, s myšlenkou: ´Nic zde není,´ vstoupí a prodlévá v oblasti nicoty (ákiňčaňňájatanam).
Myslí si: "Prodlévám v očišťování." Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ´očišťování.´ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ´klidná prodlévání.´

(8.) S úplným překonáním oblasti nicoty, vstoupí a prodlévá v oblasti ani-vnímání-ani-nevnímání (névasaňňánásaňňájatanam).
Myslí si: "Prodlévám v očišťování." Těmto stavům se však v ušlechtilé disciplíně neříká ´očišťování.´ V ušlechtilé disciplíně se jim říká ´klidná prodlévání.´

Zde [takto] byste však, Čundo, měli provádět očišťování (sallékho karaníjo):
(1.) ´Jiní budou krutí [násilní] (vihimsaká), my nebudeme krutí [násilní] (avihimsaká).´
(2.) ´Jiní budou zabíjet živé bytosti (pánátipátí), my se budeme zdržovat zabíjení živých bytostí (pánátipátá pativiratá).´
(3.) ´Jiní budou brát, co jim není dáváno (adinnádájí), my se budeme zdržovat braní toho, co nám není dáváno (adinnádáná pativiratá).´
(4.) ´Jiní budou vést nečistý [nesvatý] (abrahmačárí) život, my povedeme čistý [svatý] život (brahmačárí).´
(5.) ´Jiní budou lhát (musávádí), my se budeme zdržovat lhaní (musávádá pativiratá).´
(6.) ´Jiní budou mluvit zlomyslně (pisunaváčá), my se budeme zdržovat zlomyslné mluvy (pisunája váčája pativiratá).´
(7.) ´Jiní budou mluvit hrubě (pharusaváčá), my se budeme zdržovat hrubé mluvy (pharusája váčája pativiratá).´
(8.) ´Jiní budou mluvit marnivě (samphappalápí), my se budeme zdržovat marnivé mluvy (samphappalápá pativiratá).´
(9.) ´Jiní budou žádostiví (abhidždžhálú), my nebudeme žádostiví (anabhidždžhálú).´
(10.) ´Jiní budou mít zlovolnou mysl (bjápannačittá), my nebudeme mít zlovolnou mysl (abjápannačittá).´
(11.) ´Jiní budou mít špatný názor (miččhá-ditthí), my budeme mít správný názor (sammá-ditthí).´
(12.) ´Jiní budou mít špatné rozmýšlení (miččhá-sankappá), my budeme mít správné rozmýšlení (sammá-sankappá).´
(13.) ´Jiní budou mít špatnou řeč (miččhá-váčá), my budeme mít správnou řeč (sammá-váčá).´
(14.) ´Jiní budou mít špatné jednání (miččhá-kammantá), my budeme mít správné jednání (sammá-kammantá).´
(15.) ´Jiní budou mít špatné živobytí (miččhá-ádžívá), my budeme mít správné živobytí (sammá-ádžívá).´
(16.) ´Jiní budou mít špatné úsilí (miččhá-vájámá), my budeme mít správné úsilí (sammá-vájámá).´
(17.) ´Jiní budou mít špatné uvědomění (miččhá-satí), my budeme mít správné uvědomění (sammá-satí).´
(18.) ´Jiní budou mít špatné soustředění (miččhá-samádhí), my budeme mít správné soustředění (sammá-samádhí).´
(19.) ´Jiní budou mít špatné poznání (miččhá-ňání), my budeme mít správné poznání (sammá-ňání).´
(20.) ´Jiní budou mít špatné osvobození (miččhá-vimuttí), my budeme mít správné osvobození (sammá-vimuttí).´
(21.) ´Jiní budou přemoženi leností a malátností (thína-middha-parijutthitá), my budeme prosti lenosti a malátnosti (vigáta-thína-middhá).´
(22.) ´Jiní budou rozrušení (uddhatá), my nebudeme rozrušení (anuddhatá).´
(23.) ´Jiní budou pochybovat (vičikiččhí), my překonáme pochybnosti (tinna-vičikiččhá).´
(24.) ´Jiní budou hněviví (kodhaná), my nebudeme hněviví (akkodhaná).´
(25.) ´Jiní budou nepřátelští (upanáhí), my nebudeme nepřátelští (anupanáhí).´
(26.) ´Jiní budou pohrdaví (makkhí), my nebudeme pohrdaví (amakkhí).´
(27.) ´Jiní budou panovační (palásí), my nebudeme panovační (apalásí).´
(28.) ´Jiní budou závistiví (issukí), my nebudeme závistiví (anissukí).´
(29.) ´Jiní budou sobečtí (maččharí), my nebudeme sobečtí (amaččharí).´
(30.) ´Jiní budou klamaví (sathá), my nebudeme klamaví (asathá).´
(31.) ´Jiní budou pokrytečtí (májáví), my nebudeme pokrytečtí (amájáví).´
(32.) ´Jiní budou umínění (thaddhá), my nebudeme umínění (atthaddhá).´
(33.) ´Jiní budou arogantní (atimání), my nebudeme arogantní (anatimání).´
(34.) ´Jiní budou nepřístupní (dubbačá), my budeme přístupní (suvačá).´
(35.) ´Jiní budou mít špatné přátele (pápamittá), my budeme mít dobré přátele (kaljánamittá).´
(36.) ´Jiní budou nedbalí (pamattá), my budeme dbalí (appamattá).´
(37.) ´Jiní budou bez důvěry (assaddhá), my budeme mít důvěru (saddhá).´
(38.) ´Jiní budou bez studu (ze špatného konání) (ahiriká), my budeme mít stud (ze špatného konání) (hirimaná).´
(39.) ´Jiní budou bez obav (ze špatného konání) (anottápí), my budeme mít obavy (ze špatného konání) (ottápí).´
(40.) ´Jiní budou neučení (appassutá), my budeme dobře poučení (bahussutá).´
(41.) ´Jiní budou líní (kusítá), my budeme energičtí (áraddhavírijá).´
(42.) ´Jiní budou postrádat uvědomění (mutthassatí), my budeme mít upevněné uvědomění (upatthitassatí).´
(43.) ´Jiní budou hloupí (duppaňňá), my budeme mít moudrost (porozumění) (paňňásampanná).´
(44.) ´Jiní budou lpět na svých názorech (sanditthiparámásí), budou se jich pevně držet (ádhánaggáhí) a těžce se jich vzdávat (duppatinissaggí), my nebudeme lpět na svých názorech (asanditthiparámásí), nebudeme se jich pevně držet (anádhánaggáhí) a budeme se jich lehce vzdávat (suppatinissaggí).´
Takto byste měli provádět očišťování .

Říkám, Čundo, že zaměření mysli k prospěšným stavům je velmi užitečné, nemluvě o tělesném a slovním konání, jež tomu odpovídá, proto :
(1.) ´Jiní budou krutí [násilní], my nebudeme krutí [násilní].´ ...
(44.) ´Jiní budou lpět na svých názorech, budou se jich pevně držet a těžce se jich vzdávat, my nebudeme lpět na svých názorech, nebudeme se jich pevně držet a budeme se jich lehce vzdávat.´
Takto byste měli zaměřit mysl.

Jako kdyby tu, Čundo, byla nerovná stezka a dalo by se jí vyhnout po jiné, rovné stezce, či jako by tu byl nerovný brod a dalo by se mu vyhnout po jiném, rovném brodu, právě tak:
(1.) ´Kdo je krutý [násilný], může se tomu vyhnout tak, že nebude krutý [násilný].´ ...
(44.) ´Kdo lpí na svých názorech, pevně se jich drží a těžce se jich vzdává, může se tomu vyhnout tak, že nebude lpět na svých názorech, nebude se jich pevně držet a bude se jich lehce vzdávat.´
Takto je možné se vyhnout [neprospěšným stavům].

Čundo, jako všechny neprospěšné stavy vedou dolů a všechny prospěšné stavy vedou vzhůru, právě tak:
(1.) ´Kdo je krutý [násilný], může se povznést tak, že nebude krutý [násilný].´ ...
(44.) ´Kdo lpí na svých názorech, pevně se jich drží a těžce se jich vzdává, může se povznést tak, že nebude lpět na svých názorech, nebude se jich pevně držet a bude se jich lehce vzdávat.´
Takto je možné se povznést [nad neprospěšné stavy].

Čundo, že by někdo, kdo sám vězí v bahně, mohl vytáhnout ven jiného, který rovněž vězí v bahně, to není možné. Ale že by někdo, kdo sám nevězí v bahně, mohl vytáhnout ven jiného, který vězí v bahně, to je možné.
Čundo, že by někdo, kdo sám není zkrocen, ukázněn a úplně odpoután, mohl [pomoci] zkrotit, ukáznit a úplně odpoutat jiného, to není možné. Ale že by někdo, kdo je sám zkrocen, ukázněn a úplně odpoután, mohl [pomoci] zkrotit, ukáznit a úplně odpoutat jiného, to je možné. Právě tak:
(1.) ´Kdo je krutý [násilný], může dospět k úplnému odpoutání (parinibbánája) tak, že nebude krutý [násilný].´ ...
(44.) ´Kdo lpí na svých názorech, pevně se jich drží a těžce se jich vzdává, může dospět k úplnému odpoutání tak, že nebude lpět na svých názorech, nebude se jich pevně držet a bude se jich lehce vzdávat.´
Takto je možné dospět k úplnému odpoutání.

Vyložil jsem vám, Čundo, způsob očišťování (sallékha-parijája), způsob zaměření mysli (čittuppáda-parijája), způsob vyhnutí se (parikkamana-parijája), způsob povznešení (uparibhága-parijája) a způsob úplného odpoutání (parinibbána-parijája). Co by měl, Čundo, ze soucitu ke svým žákům vykonat učitel, jemuž jde o jejich prospěch, to jsem ze soucitu k vám vykonal.
Zde jsou kořeny stromů (rukkha-múláni) a prázdná místa (suňňágáráni). Prodlévejte v meditačním pohroužení (džhájatha), Čundo, nebuďte nedbalí, abyste později nelitovali. To je naše ponaučení pro vás."

Tak pravil Vznešený. Spokojený ctihodný Mahá Čunda se zaradoval ze slov Vznešeného.