Samjutta-nikája 35 Salájatana-samjutta Šest smyslových základen
28. Áditta-sutta Plameny (3. Buddhova rozprava) Tak jsem slyšel. Jednou dlel
Vznešený v Gaji, na místě zvaném Gajasísa, spolu s tisícem mnichů
(bhikkhú). Tam je Vznešený takto oslovil: Mniši, vnímaje toto, poučený ušlechtilý žák (sutavá arijasávako) se odvrací (nibbindati) od oka... ucha... nosu... jazyka... těla... a mysli...; od tvarů... zvuků... vůní... chutí... doteků... a mentálních jevů...; od vědomí oka... vědomí ucha... vědomí nosu... vědomí jazyka... vědomí těla... a vědomí mysli...; od doteku oka... doteku ucha... doteku nosu... doteku jazyka... doteku těla... a doteku mysli...; od příjemného pociťování... nepříjemného pociťování... a ani-příjemného-ani-nepříjemného pociťování, jež vznikají v závislosti na doteku oka, ucha, nosu, jazyka, těla a mysli. Když se odvrátí, ztratí vášeň (viradždžati). Když ztratí vášeň, tak se osvobodí (vimuččati). Když je osvobozen, je v něm poznání osvobození a ví: ´Ukončeno je zrozování (khíná džáti), dokonán je čistý život (vusitam brahmačarijam), úkol je splněn (katam karaníjam), po tomto zde již není nic dalšího (náparam itthattájá,ti)." Tak pravil Vznešený. Potěšení mniši se zaradovali ze slov Vznešeného. A vskutku, během výkladu této řeči se mysli všech tisíci mnichů neulpíváním (anupádája) osvobodily od zákalů (ásavéhi vimuččimsúti).
|