Sačča-samjutta

Pravdy

11. Dhammačakkappavattana-sutta  Roztočení kola Dhammy  (1. Buddhova rozprava)

Tak jsem slyšel. Jednou dlel Vznešený v Báránasí, v místě zvaném Isipatana, v Gazelím háji. Tam Vznešený oslovil skupinu pěti mnichů (bhikkhú):
"Mniši, existují dvě krajnosti [extrémy] (antá), které by neměly být praktikovány (na sevitabbá) tím, kdo odešel do bezdomoví (pabbádžiténa). Které dvě?
(1.)Je to oddanost blaženosti plynoucí ze smyslných požitků (kámasukhallikánujoga), jež je nízká (hína), hrubá (gamma), prováděná obyčejnými světskými lidmi (pothudždžanika), neušlechtilá (anarija) a neprospěšná (anatthasamhita).
(2.)Je to oddanost sebeumrtvování (attakilamathánujoga), jež je strastná (dukkha), neušlechtilá (anarija) a neprospěšná (anatthasamhita).
Mniši, když se Tathágata vyhnul oběma těmto krajnostem, procitl k Střední cestě (madždžhima patipadá), jež umožňuje vidění (čakkhukaraní) a poznání (ňánakaraní), vede (samvattati) ke klidu (upasamája), k přímému poznání (abhiňňája), k plnému probuzení (sambodhája), k odpoutání (nibbánája).
A co je, mniši, ona St řední cesta, ke které Tathágata procitl, jež umožňuje vidění a poznání, vede ke klidu, k přímému poznání, k plnému probuzení, k odpoutání ?
Je to právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka (arija atthangika magga): (1.)správný názor (sammá-ditthi), (2.)správné rozmýšlení (sammá-sankappa), (3.)správná řeč (sammá-váčá), (4.)správné jednání (sammá-kammanta), (5.)správné živobytí (sammá-ádžíva), (6.)správné úsilí (sammá-vájáma), (7.)správné uvědomění (sammá-sati), (8.)správné soustředění (sammá-samádhi).
Toto je, mniši, ona Střední cesta, ke které Tathágata procitl, jež umožňuje vidění a poznání, vede ke klidu, k přímému poznání, k plnému probuzení, k odpoutání. Mniši, toto je (1.)Ušlechtilá pravda o strasti (dukkha arijasačča): Zrození je strast (džátipi dukkhá), stárnutí je strast (džarápi dukkhá), nemoc je strast (bjádhipi dukkha), smrt je strast (maranampi dukkha), spojení s tím co je nemilé je strast (appijéhi sampajoga dukkha), odloučení od toho co je milé je strast (pijéhi vippajoga dukkha), nedosažení svého přání je strast (jampiččham na labhati dukkha), zkrátka pět skupin ulpívání je strast (samkhitténa paňčupádánakkhandhá dukkhá).

Mniši, toto je (2.)Ušlechtilá pravda o vzniku strasti (dukkhasamudaja arijasačča): Je to ono toužení (tanhá), jež vede k opětovnému bytí (ponobbhaviká), které ve spojení s rozkoší a vášní nachází potěšení zde či jinde (nandirágasahagatá tatratatrábhinandiní), totiž toužení po smyslných požitcích (kámatanhá), toužení po bytí [po existenci] (bhavatanhá) a toužení po nebytí [po neexistenci] (vibhavatanhá).

Mniši, toto je (3.)Ušlechtilá pravda o ustání strasti (dukkhanirodha arijasačča): Je to bezezbytkové vymizení a ustání právě tohoto toužení (tanhája asésaviráganirodha), jeho opuštění (čága), zanechání (patinissagga), osvobození se od něj (mutti) a neulpívání na něm (análaja).

Mniši, toto je (4.)Ušlechtilá pravda o cestě, vedoucí k zániku strasti (dukkhanirodhagáminí patipadá arijasačča): Je to právě tato Ušlechtilá osmičlenná stezka: (1.)Správný názor, (2.)Správné rozmýšlení, (3.)Správná řeč, (4.)Správné jednání, (5.)Správné živobytí, (6.)Správné úsilí, (7.)Správné uvědomění, (8.)Správné soustředění.

(1.)"Toto je (idam) Ušlechtilá pravda o strasti"...
(2.)"Tato Ušlechtilá pravda o strasti by měla být plně pochopena (pariňňejja)"...
(3.)"Tato Ušlechtilá pravda o strasti je plně pochopena (pariňňáta)" - tak ve mně vzniklo vidění (čakkhu udapádi) věcí dříve neslyšených (pubbe ananussutésu dhammésu), vzniklo poznání (ňána udapádi), vznikla moudrost (paňňá udapádi), vzniklo vědění (vidždžá udapádi), vzniklo světlo (áloko udapádi).

(4.)"Toto je Ušlechtilá pravda o vzniku strasti"...
(5.)"Tato Ušlechtilá pravda o vzniku strasti by měla být opuštěna (pahátabba)"...
(6.)"Tato Ušlechtilá pravda o vzniku strasti je opuštěna (pahína)" - tak ve mně vzniklo vidění věcí dříve neslyšených, vzniklo poznání, vznikla moudrost, vzniklo vědění, vzniklo světlo.

(7.)"Toto je Ušlechtilá pravda o zániku strasti"...
(8.)"Tato Ušlechtilá pravda o zániku strasti by měla být uskutečněna (saččhikátabba)"...
(9.)"Tato Ušlechtilá pravda o zániku strasti je uskutečněna (saččhikata)" - tak ve mně vzniklo vidění věcí dříve neslyšených, vzniklo poznání, vznikla moudrost, vzniklo vědění, vzniklo světlo.

(10.)"Toto je Ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zániku strasti"...
(11.)"Tato Ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zániku strasti by měla být rozvinuta (bhávetabba)"...
(12.)"Tato Ušlechtilá pravda o stezce, vedoucí k zániku strasti je rozvinuta (bhávita)" - tak ve mně vzniklo vidění věcí dříve neslyšených, vzniklo poznání, vznikla moudrost, vzniklo vědění, vzniklo světlo.

Tak dlouho, mniši, dokud ve mně nebylo úplně čisté (suvisuddha) poznání a vidění (ňánadassana) v souladu se skutečností (jathábhúta) vzhledem k těmto čtyřem Ušlechtilým pravdám, v těchto třech okruzích a dvanácti dílech, potud jsem v tomto světě s jeho bohy, Máry a Brahmy, s jeho pokolením asketů a bráhmanů, bohů a lidí neprohlašoval, že jsem procitl k nejvyššímu dokonalému probuzení.
Ale od té doby, mniši, co ve mně je úplně čisté poznání a vidění v souladu se skutečností vzhledem k těmto čtyřem Ušlechtilým pravdám, v těchto třech okruzích a dvanácti dílech, od té doby v tomto světě s jeho bohy, Máry, Brahmy, s jeho pokolením asketů a bráhmanů, bohů a lidí prohlašuji, že jsem procitl (abhisambuddho) k nejvyššímu dokonalému probuzení (anuttaram sammásambodhi).
Vzniklo ve mně poznání (ňána) a vidění (dassana): "Neotřesitelné je mé osvobození (akuppá mé vimutti), toto je mé poslední zrození (ajam antimá džáti), nečeká mě již další bytí (natthidáni punabbhavo,ti)."
Tak pravil Vznešený. Potěšená skupina pěti mnichů se zaradovala ze slov Vznešeného.

A vskutku, když byl podán tento výklad, v ctihodném Kóndaňňovi vzniklo jasné (viradža) a neposkvrněné (vítamala) Oko Dhammy (dhammačakkhu): "Cokoli je předmětem vzniku (jam kiňči samudajadhamma), to vše je rovněž předmětem zániku (sabbam tam nirodhadhamma)."
Když Vznešený roztočil Kolo Dhammy, pozemní božstva (bhummá dévá) prohlásila: "Vznešený v Báránasí, v Isipataně, v Gazelím háji roztočil Kolo Dhammy, které nemůže být zatočeno zpět žádným asketou, bráhmanem, bohem, Márou či Brahmou ani kýmkoli jiným na světě."
A rovněž božstva z oblasti Čtyř velkých králů (čátumahárádžiká dévá), když uslyšela prohlášení pozemních božstev, prohlásila: ...
A rovněž božstva z oblasti Třicetitří bohů (távatimsa dévá), když uslyšela prohlášení božstev z oblasti Čtyř velkých králů, prohlásila: ...
A rovněž božstva z oblasti Jáma (jámá dévá), když uslyšela prohlášení božstev z oblasti z oblasti Třicetitří bohů, prohlásila: ...
A rovněž božstva z oblasti Tusita (tusitá dévá), když uslyšela prohlášení božstev z oblasti Jáma, prohlásila: ...
A rovněž božstva, která se těší tvořením (nimmánaratí dévá), když uslyšela prohlášení božstev z oblasti Tusita, prohlásila: ...
A rovněž božstva, která ovládají vše, co bylo stvořeno ostatními (paranimmitavasavattí dévá), když uslyšela prohlášení božstev, která se těší tvořením, prohlásila: ...
A rovněž božstva z Brahmova doprovodu (brahmakájiká dévá), když uslyšela prohlášení božstev, která ovládají vše, co bylo stvořeno ostatními, prohlásila: "Vznešený v Báránasí, v Isipataně, v Gazelím háji roztočil Kolo Dhammy, které nemůže být zatočeno zpět žádným asketou, bráhmanem, bohem, Márou či Brahmou ani kýmkoli jiným na světě."
Takto se v tom momentě rozšířila tato pověst (sadda) až tam, kam sahá Brahmův svět. Tehdy se zatřásly, otřásly a zachvěly desetitisíce světových prvků [elementů] (lokadhátu). Na světě se objevila nezměrná (appamána) vznešená (ulára) záře (obhása), přesahující i velkou sílu bohů (atikkamma dévánubhávanti).
Potom Vznešený pronesl tato slova: "Vskutku, ctěný Kóndaňňa pochopil (aňňásí), vskutku, ctěný Kóndaňňa pochopil." Od té doby se proto ctihodný Kóndaňňa nazývá jménem Aňňásíkóndaňňa.